Dnešní Psychiatrická klinika se nachází v původním areálu kláštera svaté Kateřiny ze 14. století, který Karel IV. zaslíbil své patronce jako vzpomínku na vítězství v bitvě u San Felice v Itálii. Za svou 170letou historii klinika značně přispěla k vývoji psychiatrie. Už v době Josefa II. sloužila budova k ošetřování duševně chorých, zejména neklidných a pro okolí nebezpečných psychotiků. Později v 19. století zde vznikl Ústav choromyslných, který léčil psychicky nemocné pacienty.

„K významným počinům kliniky známým široké veřejnosti je popis demencí profesory Arnoldem Pickem a Oskarem Fischerem, založení protialkoholního oddělení u Apolináře docentem Jaroslavem Skálou či vznik první záchytné stanice na světě. Podstatné pro Psychiatrickou kliniku bylo ale i založení Linky důvěry doktorem Miroslavem Plzákem,” uvedl Aleksi Šedo, děkan 1. LF UK.

Některé historické metody léčby nám mohou připadat dnes děsivé.
Autor: Zuzana Kábelová

Mezi pacienty Psychiatrické kliniky patřila v minulosti celá řada významných osobností. V roce 1884 zde například zemřel jeden z předních hudebních skladatelů Bedřich Smetana.

Psychiatrická klinika nabízí unikátní metody léčby

„Dnes má klinika několik unikátních pracovišť, která v podobných zařízeních nejsou k dispozici. Je to především Centrum pro léčbu poruch příjmu potravy, Denní stacionář pro děti a dorost nebo úplně nové rehabilitační centrum. Jedinečné jsou i léčebné metody jako magnetická stimulace mozku, která se používá pro léčbu depresí a nebo tinitu,” řekl přednosta kliniky, profesor Jiří Raboch.

Komplexní a integrační rehabilitační centrum VFN pro osoby s duševní poruchou
Autor: Archiv: VFN Praha

Psychiatrickou pomoc dnes vyhledává čím dál tím více pacientů. Nepovažují to za ostudu jako dříve

Nejčastější diagnózou jsou neurotické poruchy, při kterých se téměř třetina lidí léčí kvůli úzkostem a strachům. Po nich následují afektivní poruchy, tedy změny nálad se sklonům k depresi, se kterými se léčí zhruba šestina nemocných. „Nárůst pacientů je s největší pravděpodobností způsoben hlavně faktem, že dnes mnohem více lidí oproti minulosti nepovažuje vyhledání pomoci u psychiatra za jakousi ostudnou nálepku,” dodává Raboch. Předsudky vůči duševním onemocněním mají své kořeny již v minulosti, kdy byli nemocní považováni za posedlé ďáblem, čarodějníky, nebo dokonce hříšníky potrestané nemocí. Změnit tento pohled trvalo několik staletí a v současné době se tak na obor psychiatrie nahlíží lépe.

Podle profesora Rabocha třetina ze všech lidí, kteří navštíví psychiatra, si přijde pro radu jen jednou a podruhé už se neobjeví, protože léčba nebo rada zabrala. Další třetina má problémy, které vyžadují dlouhodobé řešení a zbývající třetina musí lékaře navštívit několikrát než léčba zabere. Terapie ale mnohdy u všech pacientů nemusí být pokaždé úspěšná.

Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy slaví 170. výročí své existence.
Autor: Zuzana Kábelová