14°C
Vláďa (58) trpěl těžkými depresemi: Zachránila ho léčba elektrošoky. Nejde o mučení, upozorňují psychiatři
Vladimír (58) trpěl těžkými depresemi. Jak sám řekl, nebyl schopen normálního života, nepomáhala ani antidepresiva. Jeho stav se zhoršil natolik, že byl sanitkou převezen na Psychiatrickou kliniku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Andrea (47) také trpěla depresemi, mluví dokonce o sebepoškozování. Oběma byla nabídnuta elektrokonvulzivní terapie, lidově nazývaná elektrošoky. Metoda opředená řadou mýtů, zejména kvůli filmům, patří ve skutečnosti mezi nejúčinnější způsob léčby pacientů s těžkými depresemi či schizofrenií. Jak vlastně probíhá?
„Na psychiatrii mě přivezla sanitka. Byl jsem v takovém stavu, že mě akutně hospitalizovali. Bylo mi všechno jedno, byl jsem úplně na dně,“ svěřil se Blesk Zprávám Vladimír (58) (redakce jeho skutečné jméno zná, na jeho přání bylo změněno).
Vladimír bral různá antidepresiva, ta však nepomáhala. Lékaři mu tedy nabídli elektrokonvulzivní terapii, takzvanou EKT, kterou veřejnost zná spíše pod lidovým názvem elektrošoky.
„Lidé si představují nějaké mučení, ale já předsudky neměl. Lékaři mi vše vysvětlili, nejen mně, ale i mé manželce, tak jsem věděl, do čeho jdu,“ říká Vladimír. Nyní se cítí lépe, na léčbu dochází ambulantně.
„Jsem schopný normálního života, což hrozilo, že nebudu. Lékaři i tato metoda mě postavili na nohy,“ říká vděčně muž.
Od rejnoků po moderní metody
Elektrošoky jsou podle psychiatrů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFK) nejúčinnější léčbou pro pacienty s těžkými depresemi nebo schizofrenií, kterým nezabírají léky. Metoda ale stále čelí mýtům a předsudkům, třeba také kvůli zobrazení ve filmech, jako je Přelet nad kukaččím hnízdem. Ročně na Psychiatrické klinice VFK tuto léčbu podstupuje asi stovka lidí, celosvětově milion.
Počátky metody jsou už ve starověkém Řecku, kdy tehdejší lékaři přikládali pacientům elektrické rejnoky, moderní podoba se začala vyvíjet ve 20. letech 20. století. „Lékaři dříve nepoužívali anestezii ani myorelaxans, což je látka uvolňující svaly. V průběhu záchvatu tedy často docházelo ke zraněním, natržení svalu nebo zlomení kosti,“ řekl vedoucí lékař neurostimulačního centra Psychiatrické kliniky VFN Jozef Buday.
Pacientka Andrea: Viděla jsem hororový scénář
Andrea (47) pracovala 25 let jako kosmetička a manikérka. „Byla to práce s lidmi, a když na vás každodenně ty ženy valí svoje starosti problémy, tak se to někde nahromadí a ne každý to snese,“ vysvětlila Blesk Zprávám počátky svých psychických problémů, dokonce se pokusila i sebepoškodit.
„Když vám řeknou elektrošoky, tak první, co vidíte, je nějaký hororový scénář. I moji známí si mysleli, že jsou to nějaké středověké mučící metody,“ popisuje svou první reakci na nabídku na léčbu elektrošoky Andrea a dodává: „Nevíte, jak to probíhá, nevíte, zda to provádí za plného vědomí.“
Účinnost vyšší než u antidepresiv
Samotná terapie trvá jen pár minut. Po konzultaci s lékařem se pacient položí na lůžko, lékaři jej napojí na monitory a nepřetržitě sledují jeho EEG a EKG. Následně mu podají anestezii a myorelaxans, následuje aplikace krátkého elektrického stimulu a samotný záchvat. Zhruba za 10 minut je již pacient schopen zcela adekvátně komunikovat a je plně orientovaný. Díky uvolnění svalů tak podle Budaye léčba vypadá jako jemné chvění. Po deseti minutách je pacient znovu při běžném vědomí. Nejčastějším nežádoucím účinkem řízeného léčebného záchvatu je mírná bolest hlavy nebo svalů.
Andrea už má elektrokonvulzivní terapii ukončenou. „Každá terapie znamenala zlepšení, možná kombinace léků a pobytu tady, kdy se dostanete mimo stresující prostředí, chodíte si na procházky, setkáváte se s lékaři, pomohla k tomu, že se nyní cítím dobře,“ uzavírá Andrea, která je v částečném invalidním důchodu.
Účinnost léčby je podle lékařů 85 procent, u antidepresiv 65 procent. U léků na to, až zaberou, někdy pacient čeká i více než pět týdnů, u terapie elektrickými pulzy se zlepšení dostaví po týdnu. Obvykle k ošetření pacienti docházejí třikrát týdně.
Nejčastější mýty: Poškození paměti i osobnosti
Navzdory účinnosti, bezbolestnosti a relativně nízkému riziku léčby se podle lékařky centra Gabriely Podgorné (29) lékaři setkávají u pacientů stále s předsudky, kvůli kterým zprvu léčbu odmítají.
„Nejčastějším předsudkem je, že si lidé myslí, že už to nebudou oni, že jim to změní povahu, nebudou poznávat svou rodinu, případně jim to vymaže paměť. To jsou naprosto mylné představy,“ říká Podborná, která se věnuje právě vyvracení mýtů ohledně této léčebné metody a školí v ní hlavně studenty medicíny. Ti podle ní také nemají o metodě dostatečné informace.
Někteří se podle ní domnívají, že už se metoda desítky let nepoužívá. Poté, co si mohou metodu prohlédnout v praxi, se podle výsledků dotazníků zvýšil podíl těch, kdo by metodu sami postoupili nebo ji doporučili příbuznému.
Léčba tinnitu nebo i závislostí
Mladá lékařka se spolu s kolegy věnuje výzkumu, který by měl snížit vedlejší účinky léčby. „Pacienti si občas stěžují na přechodné poruchy paměti. Je to síce malé procento lidí a ztráta paměti je skutečně přechodná, ale pro pacienta je to nepříjemné, takže nyní zkoumáme novou metodu,“ vysvětlila Blesk Zprávám Podgorná.
Kromě stimulace střídavým elektrickým proudem lékaři ve VFN používají podobnou stimulaci magnetickým polem nebo stejnosměrným proudem. Stimulace stejnosměrným proudem pomáhá například pacientům, které trápí tinnitus, tedy pískání, zvonění nebo jiné zvuky v uších. Uplatnění by metoda mohla mít i u pacientů s alzheimerem nebo závislostmi.
Témata:
Související
