7°C
Nový obor na 3. lékařské fakultě v areálu vinohradské nemocnice vzniká ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem (SZÚ) a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, jejichž zástupci v pondělí podepsali společné memorandum o spolupráci. Děkan fakulty Petr Vidimský při této příležitosti připomněl, že zaměření na hygienu a veřejné zdraví tu má dlouhou tradici a se SZÚ je fakulta úzce spjata už od svého vzniku v roce 1953. Ústav také pro výuku nového oboru poskytne prostory. „Určitě nemusím zdůrazňovat, jak v posledních letech v souvislosti s pandemií stoupl význam epidemiologie, prevence, hygieny a všech oborů související s veřejným zdravím,“ řekl.
Zaměstnanců hygienických stanic výrazně ubylo
Přednosta ústavu hygieny na 3. lékařské fakultě Pavel Dlouhý upozornil na to, že v posledních 20 letech výrazně ubylo zaměstnanců hygienických stanic. Zmínil že kolem let 2002 a ž 2004 v hygienické službě po celém Česku pracovalo asi 6,5 tisíce lidí, v roce 2014 to bylo zhruba 4400 a v loňském roce už o polovinu méně, tedy zhruba 2200. Minulý rok hygienické služby přibraly asi 135 lidí právě kvůli epidemii koronavirus. „Z toho lékařů je 200 a průměrný věk je více jak 60 let. To svědčí o tom, že je potřeba získávat nové odborníky,“ poznamenal.
„Jedna otázka jsou počty lidí, druhá otázka je kvalifikace. My ty lidi nemáme někde ve skladu, abychom najednou vytáhli 130 kvalifikovaných hygieniků, epidemiologů a podobně. A vůbec ne lékařů,“ dodal. Přestože se 3. lékařská fakulta na obor epidemiologie a hygieny věnovala, zůstával v něm jen zlomek absolventů. Cílem vzniku nového studijního oboru je, aby se navýšil počet lidí, kteří se budou věnovat epidemiologie, hygieně i například ochraně veřejného zdraví a podpoře zdravého životního stylu.
Inspirace z USA
Jedním z členů týmu připravující nový obor je Pavel Hroboň, který se s oborem veřejného zdravotnictví seznámil během studií na Harvardově univerzitě už v 90. letech. Do ČR se podle jeho slov vrátil s přáním podílet se nějak na rozvoji zdravotnictví a přispět k tomu, aby takový program tady vznikl. „Myslím si, že tím dojde k naplnění určitého dluhu, který CŘ i Univerzita Karlova má, protože program v této oblasti najdeme prakticky na každé světové univerzitě,“ řekl.
Sám se během studií setkal s odborníků z řady oborů, které propojoval zájem o tématiku veřejného zdraví. Nový studijní program na 3. lékařské fakultě bude mít podobný charakter. Měly by tu působit odborníci z celé univerzity nejen z medicíny, ale i například ze společenskovědních fakult. Typické by pro něj měla být multioborovost. Také se domnívá, že poslední dva roky poznamenané epidemií ukázaly, že ČR potřebuje moderní způsob ochrany před infekčními nemocemi.
Obor by se měl zaměřit nejen na infekční nemoci, ale i na chronická civilizační onemocnění jako je například cukrovka. „Nelze nevidět, že to co dlouhodobě způsobuje největší množství předčasných úmrtí, nejvíce lidského utrpení i největší ekonomické škody, jsou chronické civilizační nemoci,“ upozornil. Kromě toho by se mělo studium zaměřit i na výzkum kvality zdravotnické péče nebo ekononomiku zdravotnictví. Podle Hroboně je potřeba, aby do oblasti hygienické služby přišel nový typ pracovníků, kteří převezmou roli, jakou měli v minulosti hlavně lékaři.
Přihlásit se může kdokoliv
Ke studiu nového oboru se budou moci hlásit absolventi jakéhokoliv bakalářského studia. Vedení fakulty má představu, že první rok bude pro všechny studenty společný a poté si budou moci zvolit zaměření například na epidemiologii, zdravý životní styl nebo kvalitu zdravotní péče nebo ekonomiku. Absolventi, kteří budou zdravotnickými pracovníky, by se mohli uplatnit mimo jiné i v řízení procesů u poskytovatelů zdravotní péče a ve zdravotních pojišťovnách.
