Borelióza v zimě i exotické viry na Moravě: Lékařka o tom, jak klima mění práci v ordinacích

Lékařka upozorňuje, že vliv klimatické změny na lidské zdraví je tak široké téma, že vlastně ani nejde shrnout pár slovy. Dopadů je velké množství, ať už na neurologické zdraví, na psychické zdraví, na kardiovaskulární zdraví či na dýchací ústrojí. „Obecně lékaři v Čechách si to úplně nespojují. Ale já, jak se tím zabývám, tak to vidím všude,“ říká s tím, že určitých projevů si začínají všímat i doktoři, kteří se běžně tématu nevěnují.

Jedním takovým příkladem je výskyt lymské boreliózy, která se začíná objevovat i na podzim a v zimě. „Dřív jsme mívali klid od téhle nemoci, klíšťata vymrzla, spala a budila se na jaře a teď jsem i v prosinci diagnostikovala loňskou boreliózu,“ popisuje Bourne, že tohle je projev změny klimatu velmi typický pro Česko.

Dalším takovým projevem jsou třeba povodně, které jsou stále častější a přináší i zvýšené riziko infekcí. „Pracuji na Praze 7 a máme tam pacienty, kteří, když na podzim hodně pršelo, tak vzpomínali na povodně roku z roku 2002. Bylo jim hodně úzko a žádali Neurol na zklidnění, protože i po těch 20 letech je to velmi traumatická věc,“ líčí lékařka, co ve své praxi zažívá.

Ochrana klimatu? Evropa v tom nesmí být sama, řekl Fiala

V Česku se navíc začínají objevovat infekce, které dříve byly exotické. „Máme tady Západonilskou horečku, už v roce 2018 došlo k prvnímu onemocnění a prvnímu úmrtí a ten pacient si to nepřivezl z dovolené, bylo to na jižní Moravě, byl to jihomoravský komár,“ upozorňuje Bourne.

Právě častější výskyt určitých nemocí je to, na co se musíme připravit. „Když někdo přijde v zimě s nějakou vyrážkou nebo s bolavým kloubem, tak dřív bychom si říkali, že to bude o něčem jiném, třeba dna nebo nějaká plíseň, ale teďka už musíme v diferenciální diagnostice myslet i na lymskou boreliózu, musíme měnit to přemýšlení,“ vrací se lékařka k vážné chorobě přenášené klíšťaty a zároveň u ní ilustruje, jak se mění práce lékařů.

Kurz pro mediky a e-Learning pro lékaře

Právě kvůli těmto aspektům začala Bourne na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy učit volitelný kurz pro mediky. „Je to kurz o planetárním zdraví, kde mluvíme s budoucími doktory o dopadech klimatické změny na zdraví pacientů, které oni budou léčit,“ popisuje. Obsažená látka je podle ní velmi široká, protože se věnuje tzv. trojkrizi, do které spadá i chemické znečištění, věčné chemikálie, endokrinní disruptory a ztráta biodiverzity, což jsou jevy, které se vzájemně ovlivňují.

Podle lékařky již kurzem prošlo okolo 80 studentů, je velmi úspěšný a vždy přeplněný. Bourne se proto teď podílí i na vzniku e-Learningu pro české lékaře, který na svých stránkách nabídne zdarma Klimatické koalice. „Nebude to jenom o vlnách veder, ale budeme probírat i zoonózy, to znamená infekce, které se k nám dostávají od zvířat a i chemické znečištění,“ nastínila.

Ministerstvo hrozbu neřeší

I když je Bourne na vytvořené materiály hrdá, jedním dechem dodává, že lepší by bylo, kdyby se téma dostalo trvale do osnov na lékařských fakultách. Volají po tom podle jejích zkušeností i sami studenti. „Jsou příklady z různých zemí, z Ameriky, z Německa, z Británie, kde se o tom už učí,“ podotkla.  

V ideálním světě by podle ní mohl zasáhnout i stát, třeba ministerstvo školství, které by mohlo zavést povinný kurz nejen pro lékaře, ale i pro další profese, protože téma se dotýká všech. Nic z toho ale na obzoru není, lékařka nevidí v tomto směru ani žádnou iniciativu ze strany ministerstva zdravotnictví.

Hrozí světu další pandemie? Vědci varují před arktickými „zombie viry“

„Mně by se strašně líbilo, kdyby existovala třeba nějaká meziresortní spolupráce s ministerstvem životního prostředí a ministerstvem zemědělství, kdyby vzaly v potaz tu velkou hrozbu, která se děje a má vliv na naše zdraví,“ povzdychla si s tím, že nemá informace ani o tom, že by ministerstvo zdravotnictví mělo třeba jen náměstka pro změnu klimatu.

Přitom v zahraničí to funguje, Bourne má osobní zkušenost z Velké Británie, kde pod tamní národní zdravotní službu NHS spadá samostatná jednotka zaměřená na důsledky změny klimatu na lidské zdraví. Několik regionálních zdravotních služeb v Brátnii pak již roky zpátky vyhlásilo klimatickou nouzi.

V Česku by podle lékařky v tuto chvíli alespoň pomohla digitalizace. „V Čechách jeden doktor udělá krevní test, další doktor udělá krevní test, vůbec si je nevyměňují, a když se tohle všechno sečte, tak ta trajektorie pacienta je nejednotná,“ upozornila Bourne, podle které tato roztříštěnost mimo jiné přispívá k uhlíkové stopě.