České děti nebudou znevýhodněné, ukrajinské trápí traumata, varuje psycholožka
„České děti nikdy nebudou upozaďovány před těmi ukrajinskými," řekla v pořadu Epicentrum ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1,2 a 4. Zmínila také problémy, kterým čelí ukrajinští středoškoláci. U dětí v současnosti řeší nejčastěji úzkosti, deprese a bohužel se stále častěji potýkají i s problémy s nízkým sebevědomím a sebepoškozováním.
„To že české děti nebudou upozaďovány, je vidět i u zápisů do mateřských a základních škol, které probíhají v tuto chvíli až do konce dubna a ukrajinské děti ten zápis mají až v červnu,“ vysvětlila Galina Jarolímková, že vše bude také záležet na benevolenci škol a jejich zřizovatelů, jak k ukrajinským dětem budou přistupovat.
„Velký problém vnímáme při zařazování středoškoláků, protože systém ukrajinského vzdělávání je trošku jinak nastaven. Děti jsou tam na základní škole vzdělávány jedenáct až dvanáct let do nějakých sedmnácti let a to u nás už jsou děti na střední škole. To se bude řešit od září,“ vysvětlila psycholožka s tím, že zatím ukrajinských dětí, které dělaly zkoušky na střední školy bylo do dvou tisíc a tudíž by se nejednalo o nějaký výrazný nával dětí do našich škol.
„Nemůžeme samozřejmě očekávat, že do jedné třídy přijde například patnáct dětí s odlišným mateřským jazykem. V té třídě by se i hůře učilo a samozřejmě budou rozděleny podle volných kapacit,“ dodala a zmínila, že limit je v tuto chvíli navýšen na 34 dětí a také, že nevíme, kolik se jich během léta bude chtít vrátit domů.
„Je potřeba vysvětlovat dětem, o čem ten život vlastně je a co děti prožívají,“ narážela v Epicentru na to, že mezi dětmi narůstá výskyt pocitů úzkosti a agrese „Málo z nás si dovede vůbec tu situaci představit, kdo jsme tam ani nebyli. To jsou všechno ty věci zprostředkované, ale musíme se snažit pochopit traumata dětí z Ukrajiny i dospělých, protože ty přenosy tam samozřejmě jsou z rodičů na děti a vzájemně. Mají obavy o svoje tatínky, kteří tam zůstali, o babičky které nemohly odcestovat, přišly o zvířátka, o své hračky, takže pomoci jim musíme i v této oblasti,“ vyzývá Galina Jarolímková.
Nedostatek psychiatrů
Covid byl pro mnohé děti spouštěčem problémů. „Délka covidu a válečné krize bude mít dopad na děti, ty děti přišly o takové jistoty, na které jsme v dětstvích byli zvyklí, chodili jsme do tanečních, šli jsme sportovat, šli jsme na rande, prožívali jsem první lásky, první zklamání. Pro děti je to velmi významné období. Ne všechny děti mají rodiče, kteří jsou s nimi schopni komunikovat a tady se projevilo, že chybí následná péče, že dětských psychiatrů je velký nedostatek,“ pospala jeden z velkých problémů české společnosti.
„Já se obávám, že ty následky budou ještě dalekosáhlejší, ale právě proto je důležité pracovat s dětmi tak, aby se tato populace těchto traumatizujících zážitků zbavila, co nejdříve,“ uvedla na závěr pořadu Epicentrum.
Král Vilém Alexandr Nizozemský přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který do země přicestoval na summit NATO v Haagu.
Ukrajinští záchranáři vyprostili v Kyjevě kocoura, který přežil pod troskami deset hodin, napsal s odvoláním na ochránce zvířat server BBC News. K záchraně pomohlo, že kocourův majitel věděl, kde se v době útoku kocour právě nacházel.
„Tu noc se právě vydal ke své obvyklé misce s jídlem, když všechno kolem vybuchlo a ponořilo se do tmy,“ uvedl spolek Kyiv Animal Rescue Group, podle kterého „pruhovaný hrdina“ musel strávit deset hodin zavalený pod troskami, bez možnosti pohybu, bez čerstvého vzduchu, ve tmě, prachu a strachu, než jej záchranáři našli a předali do veterinární nemocnice.
Kromě hrdiny tohoto příběhu se podařilo z trosek bytů zachránit další čtyři kočky.
Počet obětí dnešního ruského útoku na Dnipro stoupl na devět, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak a dodal, že také počet zraněných ustavičně roste a již přesáhl stovku. Další dva mrtvé si vyžádal ruský útok na nedaleké město Samar, připomněl.
