České děti nebudou znevýhodněné, ukrajinské trápí traumata, varuje psycholožka
„České děti nikdy nebudou upozaďovány před těmi ukrajinskými," řekla v pořadu Epicentrum ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1,2 a 4. Zmínila také problémy, kterým čelí ukrajinští středoškoláci. U dětí v současnosti řeší nejčastěji úzkosti, deprese a bohužel se stále častěji potýkají i s problémy s nízkým sebevědomím a sebepoškozováním.
„To že české děti nebudou upozaďovány, je vidět i u zápisů do mateřských a základních škol, které probíhají v tuto chvíli až do konce dubna a ukrajinské děti ten zápis mají až v červnu,“ vysvětlila Galina Jarolímková, že vše bude také záležet na benevolenci škol a jejich zřizovatelů, jak k ukrajinským dětem budou přistupovat.
„Velký problém vnímáme při zařazování středoškoláků, protože systém ukrajinského vzdělávání je trošku jinak nastaven. Děti jsou tam na základní škole vzdělávány jedenáct až dvanáct let do nějakých sedmnácti let a to u nás už jsou děti na střední škole. To se bude řešit od září,“ vysvětlila psycholožka s tím, že zatím ukrajinských dětí, které dělaly zkoušky na střední školy bylo do dvou tisíc a tudíž by se nejednalo o nějaký výrazný nával dětí do našich škol.
„Nemůžeme samozřejmě očekávat, že do jedné třídy přijde například patnáct dětí s odlišným mateřským jazykem. V té třídě by se i hůře učilo a samozřejmě budou rozděleny podle volných kapacit,“ dodala a zmínila, že limit je v tuto chvíli navýšen na 34 dětí a také, že nevíme, kolik se jich během léta bude chtít vrátit domů.
„Je potřeba vysvětlovat dětem, o čem ten život vlastně je a co děti prožívají,“ narážela v Epicentru na to, že mezi dětmi narůstá výskyt pocitů úzkosti a agrese „Málo z nás si dovede vůbec tu situaci představit, kdo jsme tam ani nebyli. To jsou všechno ty věci zprostředkované, ale musíme se snažit pochopit traumata dětí z Ukrajiny i dospělých, protože ty přenosy tam samozřejmě jsou z rodičů na děti a vzájemně. Mají obavy o svoje tatínky, kteří tam zůstali, o babičky které nemohly odcestovat, přišly o zvířátka, o své hračky, takže pomoci jim musíme i v této oblasti,“ vyzývá Galina Jarolímková.
Nedostatek psychiatrů
Covid byl pro mnohé děti spouštěčem problémů. „Délka covidu a válečné krize bude mít dopad na děti, ty děti přišly o takové jistoty, na které jsme v dětstvích byli zvyklí, chodili jsme do tanečních, šli jsme sportovat, šli jsme na rande, prožívali jsem první lásky, první zklamání. Pro děti je to velmi významné období. Ne všechny děti mají rodiče, kteří jsou s nimi schopni komunikovat a tady se projevilo, že chybí následná péče, že dětských psychiatrů je velký nedostatek,“ pospala jeden z velkých problémů české společnosti.
„Já se obávám, že ty následky budou ještě dalekosáhlejší, ale právě proto je důležité pracovat s dětmi tak, aby se tato populace těchto traumatizujících zážitků zbavila, co nejdříve,“ uvedla na závěr pořadu Epicentrum.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.
Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.
Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
