České děti nebudou znevýhodněné, ukrajinské trápí traumata, varuje psycholožka
„České děti nikdy nebudou upozaďovány před těmi ukrajinskými," řekla v pořadu Epicentrum ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1,2 a 4. Zmínila také problémy, kterým čelí ukrajinští středoškoláci. U dětí v současnosti řeší nejčastěji úzkosti, deprese a bohužel se stále častěji potýkají i s problémy s nízkým sebevědomím a sebepoškozováním.
„To že české děti nebudou upozaďovány, je vidět i u zápisů do mateřských a základních škol, které probíhají v tuto chvíli až do konce dubna a ukrajinské děti ten zápis mají až v červnu,“ vysvětlila Galina Jarolímková, že vše bude také záležet na benevolenci škol a jejich zřizovatelů, jak k ukrajinským dětem budou přistupovat.
„Velký problém vnímáme při zařazování středoškoláků, protože systém ukrajinského vzdělávání je trošku jinak nastaven. Děti jsou tam na základní škole vzdělávány jedenáct až dvanáct let do nějakých sedmnácti let a to u nás už jsou děti na střední škole. To se bude řešit od září,“ vysvětlila psycholožka s tím, že zatím ukrajinských dětí, které dělaly zkoušky na střední školy bylo do dvou tisíc a tudíž by se nejednalo o nějaký výrazný nával dětí do našich škol.
„Nemůžeme samozřejmě očekávat, že do jedné třídy přijde například patnáct dětí s odlišným mateřským jazykem. V té třídě by se i hůře učilo a samozřejmě budou rozděleny podle volných kapacit,“ dodala a zmínila, že limit je v tuto chvíli navýšen na 34 dětí a také, že nevíme, kolik se jich během léta bude chtít vrátit domů.
„Je potřeba vysvětlovat dětem, o čem ten život vlastně je a co děti prožívají,“ narážela v Epicentru na to, že mezi dětmi narůstá výskyt pocitů úzkosti a agrese „Málo z nás si dovede vůbec tu situaci představit, kdo jsme tam ani nebyli. To jsou všechno ty věci zprostředkované, ale musíme se snažit pochopit traumata dětí z Ukrajiny i dospělých, protože ty přenosy tam samozřejmě jsou z rodičů na děti a vzájemně. Mají obavy o svoje tatínky, kteří tam zůstali, o babičky které nemohly odcestovat, přišly o zvířátka, o své hračky, takže pomoci jim musíme i v této oblasti,“ vyzývá Galina Jarolímková.
Nedostatek psychiatrů
Covid byl pro mnohé děti spouštěčem problémů. „Délka covidu a válečné krize bude mít dopad na děti, ty děti přišly o takové jistoty, na které jsme v dětstvích byli zvyklí, chodili jsme do tanečních, šli jsme sportovat, šli jsme na rande, prožívali jsem první lásky, první zklamání. Pro děti je to velmi významné období. Ne všechny děti mají rodiče, kteří jsou s nimi schopni komunikovat a tady se projevilo, že chybí následná péče, že dětských psychiatrů je velký nedostatek,“ pospala jeden z velkých problémů české společnosti.
„Já se obávám, že ty následky budou ještě dalekosáhlejší, ale právě proto je důležité pracovat s dětmi tak, aby se tato populace těchto traumatizujících zážitků zbavila, co nejdříve,“ uvedla na závěr pořadu Epicentrum.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
