Psycholožka o dopadech Putinovy války na dětské uprchlíky: Vedle traumat hrozí i sebepoškozování
Sotva se děti a učitelé vzpamatovali z distanční výuky a nekonečného uzavírání či otevírání škol, přišla Putinova invaze na Ukrajinu a s ní i vlna uprchlíků. Nelítostné boje na Ukrajině, zprávy o mrtvých i vyhrožování jadernými zbraněmi budí nejen v nás, ale i našich dětech svíravé pocity beznaděje, strachu, úzkosti, ale i agrese. Jak se se životem v krizi vyrovnávají čeští školáci i jejich učitelé? Jak zvládají začlenění ukrajinských dětí, jejich rodičů, ale i pedagogických pracovníků do našich škol a školek? Nejen o tom hovořila v Epicentru psycholožka a ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4, Galina Jarolímková.
Čeští psychologové při práci s traumatizovanými ukrajinskými dětmi využívají služeb překladatelů i pedagogů původem z Ukrajiny, kteří v Čechách žijí už delší dobu, řekla v pořadu Jarolímková.
Školní výchovní poradci a psychologové se v době ruské invaze ocitli pod velkým tlakem, dodala. „K nám se kupodivu hodně obrací třeba i ukrajinští občané, kteří tu žijí delší dobu a chtějí pomoct těm svým běžencům nebo kamarádům z Ukrajiny, jak integrovat ty děti správně do školy, jak postupovat, jakým způsobem provádět zápisy jak do škol, tak do školek,“ uvedla psycholožka.
„U učitelů jsou to často otázky, jakým způsobem je učit,“ řekla a doplnila, že o pomoc psychologů nežádají jen samotní uprchlíci s dětmi, ale i Češi, kteří s nimi přichází do kontaktu. Místním školám navíc chybí odborný personál, na jednoho školního psychologa průměrně připadá několik tisíc žáků.
„Ten počet školních psychologů nebo speciálních pedagogů je minimální, který by tady měl být,“ pokračovala. „Tady až jsme si uvědomili, jak je důležité s těmi dětmi hovořit, jak je důležité s nimi pracovat na těch problémech, které mají, aby se předešlo agresi, sebepoškozování, až nějakým útokům na druhé, ať verbálním nebo fyzickým, nebo i vlastně nějakým sebevraždám a podobně.“
Psychologickou podporu v době krize navíc kromě dětí potřebují i samotní učitelé, na rozdíl od ostatních profesionálů ale k takové pomoci ještě donedávna neměli tak snadný přístup jako pracovníci v jiných sektorech. „Ve zdravotnictví, v sociálních sférách toto je běžné, ale ve školství, kde pracujeme velmi intenzivně s lidským faktorem, je to velmi důležité,“ apelovala Jarolímková. V posledních letech s pandemií koronaviru se situace začala zlepšovat. „I sami ti výchovní poradci mezi sebou si hodně pomohli a my jsme jim k tomu byli nápomocni.“ Na začátku loňského roku byla zřízena pomocná linka určená přímo pro pracovníky ve školství, doplnila.
Z řad dětských uprchlíků invaze dopadla nejméně na děti v předškolním věku, s rostoucím věkem pak roste i úroveň traumatizovanosti.
„Ty školkové děti se velmi rychle adaptují. Řekla bych, že ten druhý stupeň a ti středoškoláci, to je všeobecné těžké období a určitě i tohle období, které ty děti prožívají, mohou prožívat velmi traumatizujíce. Já bych byla velmi ráda, kdyby i česká společnost se k těmto dětem chovala tak, jako k běžným dětem. Nějakým způsobem jim nepředhazovala, kdo za tu válku může. Ať jsou to české nebo ukrajinské děti, ruské, běloruské, ty děti za tu válku nemohou, takže je potřeba je integrovat mezi sebe tak, jak to bylo třeba ještě před Vánoci. Dlouhodobě s našimi dětmi chodily ukrajinské a ruské děti do škol a nikdo jsme takovýhle konflikt nevnímali. Ne všichni Ukrajinci jsou stejní, ne všichni Rusové jsou stejní, a ty děti už vůbec za tuhle situaci nemohou,“ upozornila Jarolímková.
Polsko pracuje na dohodě o dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států na Slovensko a Ukrajinu. Dnes o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Reuters poznamenal, že ujednání dále prohloubí vazby Evropské unie na americké energetické zdroje.
Podle Reuters se očekává, že společné prohlášení o dovozu LNG zúčastněné strany oznámí později tento týden po jednání na transatlantické energetické konferenci. „Poté by následovaly diskuze o podmínkách dodávek na Slovensko,“ citovala agentura svůj zdroj.
Možný roční objem plynu, který by přes Polsko mohl proudit, činí čtyři až pět miliard kubických metrů. Zhruba tolik činí roční spotřeba Slovenska.
Situace ve strategicky důležitém městě Pokrovsk na východě Ukrajiny zůstává kritická, Rusové pokračují v hromadění sil ve městě, uvedli analytici ukrajinského projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě. Útočné skupiny ruské 2. a 51. armády pokračují v ničení obklíčených sil nepřítele a v útocích ve směru na sever města, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Kyjev popírá, že by se obránci Pokrovska ocitli v obklíčení.
Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 80 dronů, z nichž se 61 podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo 18 zásahů na sedmi místech.
No, domnivate se ze jste schiopen zcela emopatickemu pristupu k temto detem.../Otazka/