Psycholožka o dopadech Putinovy války na dětské uprchlíky: Vedle traumat hrozí i sebepoškozování
Sotva se děti a učitelé vzpamatovali z distanční výuky a nekonečného uzavírání či otevírání škol, přišla Putinova invaze na Ukrajinu a s ní i vlna uprchlíků. Nelítostné boje na Ukrajině, zprávy o mrtvých i vyhrožování jadernými zbraněmi budí nejen v nás, ale i našich dětech svíravé pocity beznaděje, strachu, úzkosti, ale i agrese. Jak se se životem v krizi vyrovnávají čeští školáci i jejich učitelé? Jak zvládají začlenění ukrajinských dětí, jejich rodičů, ale i pedagogických pracovníků do našich škol a školek? Nejen o tom hovořila v Epicentru psycholožka a ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4, Galina Jarolímková.
Čeští psychologové při práci s traumatizovanými ukrajinskými dětmi využívají služeb překladatelů i pedagogů původem z Ukrajiny, kteří v Čechách žijí už delší dobu, řekla v pořadu Jarolímková.
Školní výchovní poradci a psychologové se v době ruské invaze ocitli pod velkým tlakem, dodala. „K nám se kupodivu hodně obrací třeba i ukrajinští občané, kteří tu žijí delší dobu a chtějí pomoct těm svým běžencům nebo kamarádům z Ukrajiny, jak integrovat ty děti správně do školy, jak postupovat, jakým způsobem provádět zápisy jak do škol, tak do školek,“ uvedla psycholožka.
„U učitelů jsou to často otázky, jakým způsobem je učit,“ řekla a doplnila, že o pomoc psychologů nežádají jen samotní uprchlíci s dětmi, ale i Češi, kteří s nimi přichází do kontaktu. Místním školám navíc chybí odborný personál, na jednoho školního psychologa průměrně připadá několik tisíc žáků.
„Ten počet školních psychologů nebo speciálních pedagogů je minimální, který by tady měl být,“ pokračovala. „Tady až jsme si uvědomili, jak je důležité s těmi dětmi hovořit, jak je důležité s nimi pracovat na těch problémech, které mají, aby se předešlo agresi, sebepoškozování, až nějakým útokům na druhé, ať verbálním nebo fyzickým, nebo i vlastně nějakým sebevraždám a podobně.“
Psychologickou podporu v době krize navíc kromě dětí potřebují i samotní učitelé, na rozdíl od ostatních profesionálů ale k takové pomoci ještě donedávna neměli tak snadný přístup jako pracovníci v jiných sektorech. „Ve zdravotnictví, v sociálních sférách toto je běžné, ale ve školství, kde pracujeme velmi intenzivně s lidským faktorem, je to velmi důležité,“ apelovala Jarolímková. V posledních letech s pandemií koronaviru se situace začala zlepšovat. „I sami ti výchovní poradci mezi sebou si hodně pomohli a my jsme jim k tomu byli nápomocni.“ Na začátku loňského roku byla zřízena pomocná linka určená přímo pro pracovníky ve školství, doplnila.
Z řad dětských uprchlíků invaze dopadla nejméně na děti v předškolním věku, s rostoucím věkem pak roste i úroveň traumatizovanosti.
„Ty školkové děti se velmi rychle adaptují. Řekla bych, že ten druhý stupeň a ti středoškoláci, to je všeobecné těžké období a určitě i tohle období, které ty děti prožívají, mohou prožívat velmi traumatizujíce. Já bych byla velmi ráda, kdyby i česká společnost se k těmto dětem chovala tak, jako k běžným dětem. Nějakým způsobem jim nepředhazovala, kdo za tu válku může. Ať jsou to české nebo ukrajinské děti, ruské, běloruské, ty děti za tu válku nemohou, takže je potřeba je integrovat mezi sebe tak, jak to bylo třeba ještě před Vánoci. Dlouhodobě s našimi dětmi chodily ukrajinské a ruské děti do škol a nikdo jsme takovýhle konflikt nevnímali. Ne všichni Ukrajinci jsou stejní, ne všichni Rusové jsou stejní, a ty děti už vůbec za tuhle situaci nemohou,“ upozornila Jarolímková.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Za aktuálními dronovými incidenty nad letišti a vojenskými základnami v Belgii stálo pravděpodobně Rusko. Dnes o tom informovala agentura Belga s odvoláním na své zdroje v tajných službách. Letiště v Bruselu a Lutychu v úterý večer krátce pozastavila provoz kvůli zpozorovaným dronům, předtím belgická armáda po tři noci po sobě zaznamenala přelety bezpilotních strojů nad svými základnami. Incidenty s drony v posledních měsících hlásí i další evropské země.
Belgické tajné služby předpokládají, že za incidenty stál stát, pravděpodobně Rusko. Zdůvodňují to mimo jiné tím, že stroje letěly ve formaci, pod záštitou tmy a v blízkosti belgické kritické infrastruktury, což neodpovídá schopnostem lidí, které s drony létají pro vlastní zábavu. Ministr obrany Theo Francken řekl, že události očividně vypovídají o něčem mnohem větším. O situaci bude ve čtvrtek jednat bezpečnostní rada státu pod vedením premiéra Barta De Wevera.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě poděkoval speciálním jednotkám Centra speciálních operací Alfa Bezpečnostní služby Ukrajiny za jejich úspěchy v Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde pokračují těžké boje, a v okolí.
„Pokračujeme v ničení okupanta. Chtěl bych obzvláště pochválit speciální jednotky Centra speciálních operací 'A' SBU, které systematicky a velmi efektivně ničí ruské okupanty a jejich techniku v oblasti Pokrovska i v samotném městě,“ uvedl ukrajinský prezident .
Dvě ruské armády – 2. a 51. – pokračují v pokusech o uzavření kordonu kolem satelitních měst Pokrovsk a Mirnohrad v Doněcké oblasti protiútoky z jihozápadu a severovýchodu. Ukrajinské úřady tvrdí, že na tomto úseku fronty dosáhly úspěšných protiopatření, zatímco jednotliví vojáci, členové parlamentu a analytici požadují stažení ukrajinských ozbrojených sil z města.
No, domnivate se ze jste schiopen zcela emopatickemu pristupu k temto detem.../Otazka/