Protest proti nové čtvrti na Žižkově. Místní o nové podobě nákladového nádraží: Developeři vydělají miliardy!

Přestože počasí venkovnímu protestu příliš nepřálo a padaly i kroupy, na Mariánském náměstí se sešla třicítka lidí s transparenty s hesly jako „Nejdřív tramvaj a školy, potom územní rozhodnutí“ nebo „Alespoň 15 procent podíl dostupného bydlení“ nebo „Ani pro školu nezbylo slušné místo“. S bučením a potleskem se rozvinuly transparenty a demonstranti se poté vydali na zastupitelstvo, kde se jejich petice projednávala.

Pražským zastupitelům vytýkají hlavně to, že by se měla brzy schválit změna územního plánu, která umožní novou čtvrť na Praze 3 postavit. Na protestu zaznělo, že místo toho, aby proběhla mezinárodní architektonická soutěž, vytvořil Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) územní studii. „Osm let se za zavřenými dveřmi schází s developery a diví se, že se nám to nelíbí,“ řekla Anna Vinklárková z neziskové organizace Arnika, která petici podpořila.

V petici, kterou zastupitelstvo projednávalo, stojí například to, že na celém území má žít více lidí, než je únosné. „Není možné postavit čtvrť pro 15 000 obyvatel, kde nebude pořádný park, pozemky pro školu budou mít 0,65 ha místo obvyklých 1,5-2 ha a která vyvolá takovou dopravu, že to okolní komunikace neunesou,“ píše se v petici.

Vadí jim nová třída

Petenti také požadují, aby město převedlo alespoň 15 procent všech bytů na město za nákladovou cenu pro „zajištění zdravého sociálního mixu“. Nepřijatelná je pro ně také plánovaná podoba tzv. Jarovské třídy. V současnosti se počítá s 30 metrů širokým koridorem se samostatnými jízdními pruhy pro auta a tramvaje. Jarovská třída má spojovat ulici Jana Želivského s plánovaným Městským okruhem. Podle petice tudy bude jezdit až 18 tisíc aut denně.

Vinklárková zastupitelům během své interpelace také řekla, že město od developerů za jejich příspěvky na infrastrukturu dostane infrastrukturu v podobě škol nebo parků v hodnotě asi miliardy a půl. „Developeři přitom vydělají desítky miliard na maržích,“ dodala. Myslí, si, že brownfield, kde má nová čtvrť vzniknout, není zanedbané území, které se musí co nejrychleji zastavět. Naopak je to podle ní neopakovatelná příležitost, která se nebude opakovat.

Svůj názor přišel vyjádřit pan Vladimír, který na Jarově bydlí již 40 let, který si stěžoval hlavně na plánovanou Jarovskou třídu. „Z jakého důvodu má silnice vést hustě obydlenou zástavou?“ ptal se hlasitě. Interpelovat zastupitele přišla také jedna z obyvatelek Prahy 3, které už nyní vadí nedostatečná občanská vybavenost místa, kde bydlí. „Dostupnost MHD je na úrovni periferie, bezbariérovost tragická,“ řekla. Plánovaná čtvrť na tom podle ní nebude lépe a vadí jí hlavně málo hřišť nebo zeleně.

Čtvť o velikosti okresního města

Petici přišel podpořit i senátor a někdejší kandidát na prezidenta Marek Hilšer. Řekl, že naslouchal občanům, kteří vyjádřili obavy z toho, jak má nová čtvrť vypadat. „Na malém prostoru vznikne co počtu obyvatel středně velké okresní město téměř bez zeleně a nedostatečnou občanskou obslužností, jehož externality v podobě neudržitelné dopravy ponesou současní obyvatelé Žižkova,“ řekl. 

Hustota stejná jako na Vinohradech

K petici se vyjádřil náměstek primátora pro místní rozvoj Petr Hlaváček (TOP 09). Řekl, že ho mrzí odmítnutí celého projektu ze strany občanů. „Vůbec bych neměl odvahu jako architekt s poměrně širokou zkušeností o tom materiálu, který zpracovával IPR, říct, že je nedostatečný,“ řekl. Nemyslí si také, že by budoucí podoba nákladového byla vytvářela příliš hustou zástavbu. „Přijde mi psychologicky zajímavý moment, že poměrně oblíbené čtvrti v Praze, ať jsou to Vinohrady, Dejvice i Žižkov mají zhruba stejnou hustotu, což je asi 25 obyvatel na hektar. Ta nová čtvrť má stejnou hustotu,“ dodal.