Boxer a politik Kličko o hrozbě války: Německo zrazuje své přátele! Putinova kolona sílí

Jak Kličko připomíná, dlouho žil v Německu a má tam hodně přátel. Proto ho prý obzvláště mrzí, jak velký vliv mají „lidé rozumějící Putinovi“. Takové eufemismy se v Německu používají pro osobnosti, které nutně nemusejí přímo podporovat Kreml, ale prosazují otevřenost vůči Rusku, odmítají ostrý přístup, jaký zastává třeba americký prezident Joe Biden.

„Na Ukrajině je cítit velké zklamání, že německá spolková vláda trvá na Nord Streamu 2,“ zmiňuje Kličko jednu velkou spornou otázku dneška. Nový plynovod je prakticky dokončený, dlouho však čeká na povolení od příslušných úřadů. Přímo do Německa má dopravovat množství zemního plynu, které zatím musí putovat starším potrubím přes Ukrajinu – což zemi přináší tranzitní poplatky i jistou vyjednávací pozici.

Dodávky zbraní na Ukrajinu: Německo se odmítá podílet, šéf námořnictva po kritice skončil

Klička také mrzí, že Německo na rozdíl třeba Británie nepošle ukrajinské armádě zbraně proti potenciální invazi ruských tanků, ba dokonce brání Estonsku, aby takovou pomoc poskytlo. Jak informoval deník Wall Street Journal, baltská země chtěla na Ukrajinu poslat své zbraně, jež nakoupila v Německu; Berlín to však nepovolil.

„Je to neposkytnutí pomoci a zrada přátel v dramatické situaci, v níž je naše země ohrožována ruskými vojsky z několika stran,“ píše Kličko. „Mnozí se ptají: Kde vlastně německá vláda stojí? Na straně svobody, tedy Ukrajiny? Nebo na straně agresora?“

Kličko je synem sovětského generála, a tak o okupacích něco ví: Narodil se u kyrgyzského Biškeku, v dětství žil několik let v Mimoni, když otec sloužil u okupačních vojsk v Československu.

Do politiky promlouval, ještě než před deseti lety ukončil kariéru. Roku 2014 ho Kyjevané poprvé zvolili starostou, byl i vysokou figurou v táboře minulého prezidenta Petra Porošenka. Nyní v obavách z ruské invaze pomáhá organizovat výcvik domobrany. „Pokud situace vyeskaluje, musíme být připravení bránit svou nezávislost a celistvost naší země,“ řekl pro CNN. „Doufáme, že k tomu nedojde, je to nejčernější scénář, ale připravení být musíme.“

Dosavadní diplomatická jednání o osudu jeho země také nevidí příliš pozitivně: „Všichni mluví o Ukrajině, ale bez Ukrajiny.“

Německo nespolehlivým partnerem pro USA?

Pozici Německa však řeší i v USA. S hrozbou ruské invaze na Ukrajinu se většina západních spojenců snaží podpořit Kyjev a uklidnit zranitelné členy Severoatlantické aliance. Německo se ale vydalo jinou cestou a dává přednost ruským zájmům před zájmy Západu, napsal Tom Rogan na stránkách amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ).

Preference Berlína jsou podle něj levný plyn, vývoz aut do Číny a klidný ruský prezident Vladimir Putin. Postoj Berlína podle WSJ odhalil znepokojivou skutečnost, že ve vztahu ke dvěma nejzávažnějším hrozbám pro Spojené státy v poválečném období – Rusku a Číně – už Německo pro USA není důvěryhodným spojencem.

Aktuální dění na Ukrajině by pak podle Rogana mohlo Německu posadit na ramena břímě odpovědnosti.

Problém s dodávkami zbraní

Německo odmítlo dodat zbraně Ukrajině a aktivně brání Estonsku, aby tak učinilo.

Británie v posledních dnech letecky dopravila na Ukrajinu protitankové zbraně a uskutečnila lety související se sběrem zpravodajských informací o Ukrajině. Zatímco zpravodajské lety mířily nejkratší cestou z Británie na Ukrajinu, tedy přes německý vzdušný prostor, letadla přepravují zbraně se mu vyhnuly, píše WSJ. Britské ministerstvo obrany vzdušnou objížďku bagatelizuje a uvedlo, že o přelet ani nežádalo. Podle Rogana to je důkaz, že Británie nechtěla nutit nový německý kabinet kancléře Olafa Scholze, aby se rozhodl, na čí straně stojí.

Dalším příkladem citovaným WSJ je přístup Berlína k plynovodu Nord Stream 2, kterým má do Evropy proudit plyn z Ruska. Německé regulační úřady trvají na tom, že plynovod nesmí být uveden do provozu, dokud nesplní veškeré normy. Naopak Putin ho chce spustit co nejdříve, a tak Rusko na více než tři měsíce přerušilo dodávky uhlí na Ukrajinu a ruský státní podnik Gazprom na měsíc obrátil tok plynu plynovodem Jamal.

„Putin zkouší, kam až může zajít.“ Generál Šedivý pro Blesk zhodnotil napětí na Ukrajině

„Energetické vydírání“, jak chování Ruska WSJ označuje, vysvětluje podporu amerických republikánů a donedávna i demokratů sankcím proti Nord Streamu 2. Demokratičtí senátoři ale nakonec minulý týden odmítli podpořit další uvalení sankcí na plynovod. Demokraté tvrdí, že sankce nejsou nezbytné, protože by Německo plynovod neprovozovalo, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu.

Německá ministryně obrany na dotaz WSJ uvedla, že tato dvě témata nechce míchat a podle Scholze je čas na „nový začátek“ vztahů s Putinem.

Německo se také vzdalo svého cíle vydávat na obranu dvě procenta, ke kterým se zavázalo jako člen NATO, a vydává jen 1,5 procenta hrubého domácího produktu. Země také povolila výzkum ruských chemických zbraní na svém území.

Přestože Německo tvrdí, že mu záleží na demokratickém mezinárodním řádu, nedostatek skutečného zájmu se rychle projeví. Biden sice zatím o Německu mluví jako o jednom z nejdůležitějších spojenců, ale vzhledem k politice Berlína vůči Rusku a Číně je otázkou, jak dlouho ještě Bidenovo tvrzení obstojí, píše The Wall Street Journal.