Neznámkovat domácí úkoly: Znevýhodněným dětem to pomůže, nebo přihorší?

Pandemie byla tvrdá na učitele, kteří se snažili předávat svým studentům dovednosti a vysvětlovat jim různé koncepty. Mnohé děti se výuky přes Zoom neúčastnily. Známkovalo se často spíš podle nadějí na další vývoj než za skutečné výsledky. Má to smysl?

„Školy zůstávají u přežitého systému, který do veliké míry spoléhá na poslušnost žáků – plnit domácí úkoly, chovat se vzorně při hodině, dodržovat lhůty a správně odpovídat při jednorázové písemce – tedy na jistou zkratku, než aby měřil skutečné učení,“ shrnul listopadový úvodník Los Angeles Times. „Nepomáhá to ani nadaným, ani pomalejším žákům. Odměňuje je za usilování o známky, ale naopak pociťují prohru, když jim dodržování termínů ztěžují podmínky doma – když se tísní velká rodina v malém bytě, když musejí na brigádu nebo se starat o mladší sourozence.“

Stručně řečeno, domácí úkoly mohou diskriminovat děti, které pro jejich plnění nemají dobré prostředí, hlavně děti z chudých rodin a/nebo etnických menšin.

Úkoly z první třídy pobouřily sociální síť: Učitelka žákyni k úkolu napsala, že je pomalá!

Teď některé školy experimentují s ulehčováním domácích úkolů a známkování s cílem být férovější. Jiný systém zavedli například v Des Moines, metropoli státu Iowa. „Na vysvědčení se projeví jen zvládnutí látky,“ popsala Washington Postu Noelle Tichyová, která má ve školském okrsku na starosti učení. Rušení při hodině či neodevzdávání úkolů mohou učitelé hodnotit v rámci kategorií jako „práce se studenty“ či „plnění prací“, ale pokud zvládnou žáci písemky, mají vysvědčení dobré.

„Měl jsem žáky, kteří ve srovnávacích testech bodovali vysoko, zato ve škole dostávali trojky, čtyřky – kvůli neplnění úkolů,“ vzpomíná pro Washington Post Greg Jouriles, který v kalifornském San Mateu učí společenské vědy. A tak prý už roku 2004 změnil přístup, když jeho tvrdé známkování „spoustu studentů ničilo“, jak říká. Teď se snaží soustředit na intenzivní debaty v hodinách, aby bylo jasné, že žáci látce rozumějí.

Známkovat jinak

V USA je většina veřejných základních a středních škol organizovaná do školních okrsků (distriktů), jeden může škol sdružovat několik, ale i pár stovek. Mohou mít i velkou autonomii - místní, státní ani federální úřady do jejich fungování příliš nezasahují, spíše na ně dohlížejí školní rady volené veřejností. A tak si okrsky mohou rozhodovat, co a jak budou učit.

Uvolněný přístup k domácím úkolům zvažuje i jeden z nejlepších školních okrsků v celých Spojených státech – virginský okres Arlington sousedící s Washingtonem DC. Tamní učitelé jsou však proti takovým ideám.

Mluvčí okrsku Frank Bellavia nicméně ujišťuje, že jde zatím jen o předběžné úvahy. „Okrsek je v raných fázích revize známkování a domácích úkolů. Prezentovali jsme učitelům jisté ideje, na něž se mají pro začátek podívat,“ řekl mluvčí. Jednou z těch idejí je netrestat nestíhání domácích úkolů. Také by se nemusela známkovat průběžná práce v hodině – učitelé by formálně hodnotili jen písemky.

Student (15) zastřelil čtyři spolužáky: Šikanovali ho? Rodiče pár hodin před masakrem mluvili s učiteli

Kantoři Wakefieldovy střední školy poslali na vedení okrsku protestní dopis: „Souhlasíme, že známkování v hodině se nemůže počítat tolik jako testy. Nicméně naprosto odmítáme návrh, že by se průběžná práce neměla počítat vůbec,“ argumentují pedagogové. „Je velmi pravděpodobné, že žáci, kteří nedokončí průběžné úkoly nebo odvedou špatnou práci v hodině, nedopadnou dobře ani v testech. Na jaře 2020, za pandemie, naučil experiment s virtuální výukou většinu z nás, že žáci práci nebudou dělat, když se neznámkuje.“

A nejde tu jen o samotnou látku konkrétních předmětů, plnění úkolů načas také učitelé považují za přípravu pro dospělý život. „Vedle učení se, jak písemně argumentovat, řešit matematické rovnice či správně provádět vědecké experimenty, se studenti také učí rozvíjet dovednosti organizace, časového plánování i zvládání stresu, aby z nich vyrostli zodpovědní, občansky angažovaní a pozorní mladí lidé,“ stojí dále v dopise. Lhůty pro domácí úkoly proto mají smysl. „Zakládáme si na tom, že svým žákům poskytujeme užitečnou konstruktivní kritiku, analyzujeme jejich úkoly, ukazujeme jim příkladnou práci jejich spolužáků. Nedovedeme si představit, kterak by tato praxe pokračovala, kdyby se včasnost odevzdávání úkolů nebrala v potaz při známkování,“ doplnili učitelé.

Školy Arlingtonského distriktu jsou v celoamerickém srovnání velmi úspěšné. Tři střední navštěvují zejména děti ze středostavovských čtvrtí, hlavní město dává práci elitám, které dbají na vzdělání ratolestí. Tyto tři školy patří podle výsledků do procenta nejlepších v celých USA. Ale i Wakefieldova střední je jen o krůček za nimi – a tam chodí docela jiné děti. Z poloviny jde o nízkopříjmové rodiny, bělochů není ani čtvrtina, převažují hispánci.

Právě pro žáky, kteří u rodičů nemusejí mít takovou podporu, respektive tlak na učení, hraje známkování velkou roli. „Představitelé okrsku, kteří chtějí zakázat klasifikaci úkolů a špatné známky za pozdní plnění, v podstatě říkají, že se nezajímají o důvody – nebo jim nerozumí – vynikajících úspěchů arlingtonských žáků a učitelů,“ argumentuje komentátor Washington Postu Jay Mathews.

Někteří učitelé nacházejí střední cestu – stále vidí známkování jako užitečný nástroj. Například za neodevzdaný úkol dál dávají pětku, ale když později žák vykáže pokrok, mažou je.