Vzkazy mudžahedínům i snaha zlepšit PR: Proč Tálibánu propaganda prochází? Se sítěmi nebojuje

Na účtech na Facebooku, Twitteru a Instagramu, jakož i ve skupinových chatech na platformách jako WhatsApp a Telegram členové či stoupenci Tálibánu typicky zpochybňují pohled převažující na Západě – že je Tálibán netolerantní, zlomyslný, mstivý… Naopak se snaží získávat politickou podporu a ukazovat, zvláště teď, když převzali moc nad Afghánistánem, že je hnutí připraveno vést stát v 21. století.

Jednu generaci nazpátek by taková moderní propaganda byla takřka nepředstavitelná – ale i do hornatého a zaostalého Afghánistánu dorazily chytré telefony, internetové připojení a sociální sítě. Mezinárodní investice v minulé dekádě pomohly zemi aspoň něco z technologického manka dohnat.

Od cenzury televize k tiskovým konferencím

„Když byli před rokem 2001 u moci, zakázali sledování televize a místo toho komunikovali s populací skrz tištěná média, rozhlas a často i tváří v tvář. Na telefony – tehdy hlavně satelitní – měl Tálibán monopol,“ popisuje studie Centra pro boj s terorismem vojenské akademie West Point. Pak ale nastala radikální změna.

„Nyní Tálibán využívá plné spektrum technicky dostupných médií i sociálních sítí, od rádia (stále bez hudby) po vícejazyčné webové stránky obsahující psaný, zvukový i obrazový materiál. Podle některých reportů už na územích pod svou kontrolou tolik netrvají na zákazu televize. Nadále však mnohde lidem zakazují chytré telefony, a také svým řadovým bojovníkům, hlavně aby nebylo možné je vystopovat. Velmi omezený počet povolaných velitelů a bojovníků smí používat komunikační služby v chytrých telefonech."

„Přístup Tálibánu se nejspíš mění ne kvůli změně jejich přesvědčení, prostě si uvědomují, že rychlý rozmach masmédií a internetu nemohou kontrolovat a že tyto technologie mohou být i pro ně užitečné,“ dodává analýza z West Pointu.  Televizi dřív zakazovali v rámci krajního výkladu islámských tradic, že zobrazovat živé bytosti je tabu; nyní už fotky a videa Tálibové akceptují, při ovládnutí země je sami využívají, ba pořádají tiskové konference pro kamery.

Moderátorka po rozhovoru s mluvčím Tálibánu utekla z Afghánistánu. A promluvila o strachu

Napřed islamisté publikovali svá sdělení na blozích, shrnuje Emerson Brooking z amerického think tanku Atlantic Council. Na Twitteru se Tálibán objevil nejpozději roku 2011, za tři roky už využíval šifrované zprávy v aplikaci Telegram. Do roku 2019 se Tálibové naučili „krást“ na Twitteru hashtagy – využít populární klíčová slova k šíření vlastních sdělení.

Celkově online taktika Tálibů ukazuje na dovednosti tak pokročilé, až mnozí analytici věří, že si Tálibán na svou propagandu, prosazování klíčových témat, posilování sdělení napříč platformami a vytváření virálních obrázků a videí najal PR agenturu, podobně jako kampaně korporací i politiků.

Jeden takový virální obrázek zachycuje bojovníky Tálibánu v maskáčích a s puškami a kulomety, kterak nedaleko Kábulu pózují pod úžasným růžovo-modrým nebem. „V atmosféře svobody,“ zní popisek v angličtině a místní paštúnštině.  

Z velké části, ne-li z většiny, cílí moderní propaganda Tálibánu do ciziny: Na Afghánce žijící v zahraničí, potenciální podporovatele, ale i na západní mocnosti, které do Afghánistánu nalily biliony dolarů ve saze budovat demokracii. Oficiální web Tálibánu má několik jazykových verzí: v domácí paštúnštině a darí (afghánské perštině), angličtině, ale také arabštině a urdštině, úřední řeči Pákistánu, kterou také mluví muslimové v Indii.

Web v průběhu srpna přestal fungovat, informoval Washington Post – přitom si provozovatelé platili zabezpečené servery americké firmy.

Život pod Tálibánem: Někde se s radikály dalo domluvit, na krutých trestech však trvají

Minulá éra vlády Tálibánu (1996-2001), potažmo jejich pozdější nadvláda na některých afghánských územích, se vyznačovala notorickou brutalitou včetně masových veřejných poprav, represivními morálními zákony či vyloučením žen z veřejného života. V posledních měsících však Islámský emirát Afghánistán (jak si hnutí říká) na internetu představuje jinou tvář, vstřícnější, umírněnější.

„Islámský emirát opětovně nařídil svým mudžáhedínům, že nikdo nesmí vstoupit do cizího domu bez povolení,“ tweetoval například jeden z mluvčích Suhajl Šáhín nedávno. „Mudžáhedíni musí chránit život, majetek a čest všech.“

„Opravy na silnici Kábul-Kandahár jsou v plném proudu," tweetoval vpravdě konstruktivně další mluvčí, Muhammad Naím, video silničářů v akci, jaké by si vyjímalo v předvolební kampani kdekoli na Západě. Šáhín, Naím i třetí prominentní mluvčí Tálibánu, Zabíhulláh Mudžáhid, mají na svých twitterových účtech statisíce sledujících.

„Dnešní Tálibán je s technologiemi a sociálními sítěmi ohromně zdatný,“ konstatuje pro Washington Post Rita Katzová, ředitelka nevládní organizace SITE Intelligence Group, jež monitoruje extremismus na internetu.

„Tálibán se prezentuje jako legitimní vláda, zaměřuje svou propagandu na zprávy o obnově Afghánistánu na mezinárodní úrovni. Ukazuje rozhovory s ambasadory předních mocností i bojovníky v západní vojenské výstroji,“ tweetovala Katzová. „Což je na hony vzdálené hábitům, které měli bojovníci natočení při obsazování prezidentského paláce.“

„Liberalismus pro ženská práva není potřeba,“ hlásí jiný příklad islamistické propagandy, článek podepsaný údajnou ženou. Přístup Tálibánu k ženám se prý na Západě popisuje lživě; „Proč zákaz hidžábu ve Francii nevyvolal také takové pozdvižení?“ přihazuje. „Dobře vyladěné PR,“ hodnotí Katzová.

Analytici varují, že bychom nyní neměli hned věřit tvrzení Tálibánu, jak se posunul a je dnes tolerantnější. Provozovatelé sociálních sítí v Silicon Valley nyní čelí kritice, zejména z pravicových kruhů: Jak to, že sociální sítě cenzurují exprezidenta Donalda Trumpa, ale ne už představitele Tálibánu?

Odpověď je prostá: Jeho příspěvky dlouhé roky porušovaly pravidla platforem zapovídající nenávistné příspěvky či nabádání k násilí. To dnes Tálibán na internetu nedělá.

Šéf Tálibánu povede zemi, ve vládě je i „řezník“ Barádar. Kdo jsou noví vůdci Afghánistánu?

WhatsApp ho cenzuruje nikoli na základě závadných obsahů, ale s odvoláním na federální sankce uvalené na hnutí. „Musíme respektovat americké zákony o sankcích, včetně zákazu účtů, které se zjevně reprezentují jako oficiální účty Tálibánu,“ uvedla pro Washington Post Alison Bonnyová, mluvčí sítě WhatsApp spadající pod firmu Facebook.

Sankcemi také zdůvodňuje svou cenzuru portál YouTube, spadající pod gigant Google: „Nadále budeme odstraňovat účty, o nichž se domníváme, že je vlastní a provozuje afghánský Tálibán.“

Twitter naopak nechal účty oficiálních představitelů Tálibánu v provozu, ostatně ani americké úřady nemají všechny jednotné stanovisko. Například ministerstvo zahraničí má na seznamu teroristických organizací jen pákistánskou odnož Tálibánu TTP; afghánský Tálibán figuruje jen na sankčním seznamu ministerstva financí.

Móda, kosmetika a pop: Influencerky utíkají z Afghánistánu, nebezpečný je i Instagram

Jako jiní pracovníci sofistikovaných mediálních kampaní využívá i Tálibán a jeho stoupenci velké množství účtů, propojených napříč různými platformami, aby kampaň nešlo snadno potlačit.

„Když se podíváme na celkový objem jejich výstupů, několik z těch účtů provozují jedinci, pro něž mohou být sociální sítě hlavní pracovní náplní,“ hodnotí Darren Linvill, mediální expert Clemsonovy univerzity. „Neprovozují je vůdci či bojovníci Tálibánu, jsou to jedinci se spolehlivým připojením k internetu jak na počítači, tak na mobilním zařízení, a se slušnou úrovní angličtiny,“ řekl Washington Postu.

Ale i na afghánském venkově moderní platformy využívají místní vojevůdci a představitelé Tálibánu, když se hnutí prezentuje ne jako ozbrojené povstání, nýbrž jako vláda – jednoduše proto, že tam je aplikace WhatsApp celkem rozšířená.

„Svého místního představitele Tálibánu zkrátka můžete kontaktovat přes WhatsApp, a pak řešit problémy či spory. Takhle prostě oni vládnou,“ popsal zahraniční dopisovatel listu Economist Daniel Knowles.

V časech bojů Tálibánu s vládním vojskem tu například mohli lidé hlásit civilní oběti, násilí či rabování, kterým se Tálibán snažil předejít. „Když teď převzali zemi, je hodně obtížné vypnout vše, co je s nimi spojené, protože pak budou prostě trpět Afghánci,“ argumentuje pro Washington Post Ashley Jacksonová, která dříve pracovala s mezinárodní pomocí a nyní vydala knihu o vztazích povstalců v Afghánistánu.

„Rozšiřování online infrastruktury Tálibánu, ať už oficiálně splňuje kritéria pro kontrolu obsahu některých firem, nebo ne, výrazně přispívá k posilování globálních násilných extrémistů,“ věří však online analytička Katzová. „Krátce řečeno: Utnout Tálibánu online média je rozhodně dobře,“ uzavírá pro Washington Post.