Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

V Bruselu chtějí zatopit Facebooku a spol. Jak funguje systém, který je má připravit o moc?

Autor: Tomáš Vašek - 
3. srpna 2021
07:10

Je na obzoru revoluce v samotném principu fungování sociálních sítí? Ambiciózní návrh, který cílí na nejsilnější hráče na trhu, jako je Facebook a Twitter, je součástí návrhu nařízení Evropské komise s názvem Akt o digitálních trzích. Podle místopředsedy Evropského parlamentu a europoslance Marcela Kolaji (Piráti), který poskytl Blesk Zprávám rozhovor, by ideálním cílem zavedení normy měl být stav, kdy by bylo prakticky jedno, jakou sociální síť nebo chatovací aplikaci uživatel využívá. Zhroutil by se tak tržní monopol současných „gatekeeperů“, z čehož by v mnoha směrech měl těžit právě uživatel.

Dokázal byste v několika větách popsat, co je to Mastodon?

Mastodon je příklad tzv. decentralizované sociální sítě. Teď ale k tomu, co to znamená - představte si, že není jeden Twitter, ale jsou jich tisíce. V tu chvíli máte jako uživatel možnost si vybrat ten Twitter, který pro vás je uživatelsky nejlepší. Například z pohledu kvality služby, z pohledu moderace obsahu, můžete si dokonce vybrat, které podmínky jedné z těch služeb vám nejvíce vyhovují. Jestli chcete, aby se vám například zobrazoval obsah ve formě fotografií nahých lidí atd.

V tu chvíli je samozřejmě problém, jak se vy na sociální síti, která je jednou z tisíce, dorozumíte s těmi, kteří jsou na nějaké jiné sociální síti. To je právě přidaná hodnota Mastodonu - sociální sítě jsou v takové podobě tzv. federované. To znamená, že lidé napříč těmi jednotlivými instancemi mezi sebou mohou komunikovat, ale přesto má každý svého vlastního poskytovatele. Ve výsledku se to dá velmi jednoduše přirovnat například k e-mailu, i přesto, že je to úplně jiný typ služby. Já mám e-mailovou adresu u jednoho poskytovatele, vy máte jiného poskytovatele, ale přesto si mezi sebou můžeme poslat e-mail.

Uživatelské prostředí sociální sítě Mastodon připomíná Twitter. Uživatelské prostředí sociální sítě Mastodon připomíná Twitter. | Mastodon Blog

Kolaja: U chatovacích messengerů by to šlo snadno

Dalo by se to přirovnat také k telefonním operátorům?

Ano, jde o podobný princip, ale s tím rozdílem, že na tohle není potřeba koncese. Ale ten princip toho, že máte nějaký jednotný standard, který respektují všichni, a můžete volat z jednoho čísla na druhé, to je přesně ono.

Rozumím tomu tedy správně, že cílem je, aby bylo například mezi Twitterem a Mastodonem možné sdílet obsah?

Ano, přesně tak.

Do jaké míry by se musely změnit sociální sítě, aby to ve velké míře bylo možné?

Nějaké změny by to samozřejmě obnášelo. U některých služeb konkrétního typu je to samozřejmě jednodušší než u jiných. Například u chatovacích aplikací (tzv. instant messengerů) je to samozřejmě mnohem jednodušší, protože jde víceméně o to, poslat zprávu a přijmout ji. Samozřejmě můžete mít nějakou funkcionalitu, která je vystavěná nad tím, ale shodneme se asi na to, že jádrem chatovacích platforem je posílání zpráv.

U jiných aplikací by to bylo trochu komplikovanější - musela by do toho vstoupit Evropská komise jako instituce, která by, řekněme, mediovala ten proces definice nějakého standardizovaného rozhraní. Ale z technického pohledu to vlastně není nic extrémně složitého. Je to vlastně jen záležitost toho, domluvit se na jednom standardu, který by všichni, kteří by byli vzájemně tzv. interoperabilní, což znamená, že by jejich uživatelé mezi sebou mohli komunikovat, dodržovali. To je víceméně všechno. Není v tom žádná technická magie už jen právě z toho důvodu, že existují příklady jiných sociálních sítí nebo komunikátorů, kde to funguje. Příkladem může být komunikační platforma Matrix.

„Vytvoříme tržní prostředí, kam vrátíme konkurenci“

Sociální sítě už ale přeci standard mají, byť každá svůj vlastní. Proč by měly něco měnit?

Existuje jen minimum platforem, které mají naprosto gigantický dosah. Facebook má miliardy uživatelů. A tím svým dominantním postavením na trhu prakticky nedovoluje vznik konkurence. To odnášejí uživatelé, protože nemají na tom trhu výběr. Každá příčetná ekonomická teorie operuje s monopolem jako s nějakým velmi negativním jevem, který je potřeba odstranit. Také je naprosto evidentní, že jestliže se dostane nějaká firma do takovéhle dominantní pozice, která může vést až k absolutnímu monopolu na trhu, tak neexistuje žádná tržní síla, která by to dokázala zvrátit. Proto musí přijít zásah zvenku.

Tím zásahem mohou být buď velmi komplikované procesy mechanismu ochrany hospodářské soutěže, které mohou vyústit až v naprosto extrémní strukturální prostředky typu rozdělení firmy na dvě společnosti. To se v minulosti stalo u gigantických amerických firem, které byly rozdělovány, protože držely právě na tom trhu monopol. Pro mě osobně je tohle cesta zaprvé neflexibilní a zadruhé už skutečně poslední možnost extrémního řešení, když už nejde jinak. A proto jsem rád, že Evropská komise představila nástroj vnitřního trhu, který je mnohem flexibilnější a který stanovuje těmto firmám v dominantním postavení nějaké povinnosti, které musejí splňovat.

Kdyby jednou z těch povinností bylo právě to, že umožní uživatelům jiných platforem komunikovat i s jejich uživateli, tak v tuto chvíli vlastně vytvoříme tržní prostředí, kde ty platformy donutíme, aby tento princip akceptovaly, protože to nařizuje legislativa. Současně vytvoříme tržní prostředí, kam vrátíme konkurenci. Což povede k rychlejší inovaci na trhu, větší konkurenci a tím pádem větší kvalitě služeb a nižším cenám.

Konkurence, ale jinak

Nižším cenám? V případě sociálních sítí?

Je totiž potřeba zdůraznit, že byť jednotliví uživatelé neplatí typicky za účet na sociální síti žádný poplatek, nemůžeme to vnímat tak, že to celé funguje zadarmo. Přeci jen asi není žádným tajemstvím, že Facebook je mašina na peníze. Koneckonců má jakákoli jiná firma tento účel. Nicméně uživatelé v tomto případě platí především svým soukromím. A pochopitelně ty subjekty, které na sociální síti inzerují, za svou reklamu platí. Kdyby tohle prostředí bylo konkurenčnější, tak by kvalita služeb šla nepochybně nahoru.

V čem konkrétně by potom ale ta konkurence spočívala, když by bylo jedno, kterou chatovací aplikaci si vyberu, případně na které sociální síti budu sdílet příspěvky?

Přesně tak, bylo by to víceméně jedno. A uživatelé by si nevybírali podle toho, kde je nejvíce uživatelů, jako je tomu dosud, ale vybírali by si podle toho, kde je to pro ně uživatelsky nejvíce přínosné.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

viho ( 3. srpna 2021 08:05 )

Decentralizované sociální sítě existovaly dokonce dříve než centralizované, např. BBS (Bulletin Board System). Problém je v ekonomice provozu. K dosažení zisku potřebuje sociální síť stamiliony neplatících uživatelů nebo miliony platících, protože na rozdíl třeba od e-mailu pracuje s mnohem většími objemy dat, a také musí dodržovat stále více zákonů a pravidel ohledně zveřejňovaného obsahu, takže nestačí jenom někam do kouta postavit server jako u e-mailu. Dnes přece nikdo nikomu nebrání budovat decentralizované sítě, lidé si mohou vybrat. Pokud EU nařídí decentralizaci, tak to bude znamenat zavedení plateb, podobně jako se dnes platí za provolané minuty, SMS, MMS, atd. A to povede vlastně i k cenzuře obsahu, kterého bude mnohem méně, protože za něj budou muset uživatelé platit, což je možná tím skutečným záměrem EU.

Zobrazit celou diskusi