Sobotka čtyři roky od vyhazovu Babiše a hrozby Zemanovou holí: Nic bych neměnil

„Ani po čtyřech letech bych na tomto svém postoji nic neměnil,“ řekl Bohuslav Sobotka nyní Blesk Zprávám.

Je to skoro jako přes kopírák. V květnu 2017 bylo jen pár měsíců před volbami a Česko se zmítalo v politické krizi. Zatímco dnes se řeší okolnosti okolo chystané cesty vicepremiéra Jana Hamáčka do Moskvy poté, co vyšlo najevo, že do výbuchů skladů ve Vrběticích měli být napojení ruští agenti, před čtyřmi lety to byla krize vládní.

Babiš mučedníkem

Vládní krize v roce 2017 se táhla několik měsíců. Premiér Bohuslav Sobotka chtěl nejdříve kvůli údajnému střetu zájmů odvolat svého vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. „Pokud bych navrhl odvolání ministra financí Andreje Babiše, mohl bych z něj, v těch následujících měsících, které předchází volbám do Poslanecké sněmovny, učinit mučedníka,“ odmítl tento krok nakonec premiér učinit a přišel s mnohem radikálnějším řešením.

„V tuto chvíli volím jediné rozumné řešení, které existuje, a to je, že vláda podá demisi,“ oznámil druhého května 2017 na mimořádné tiskovce.

Prezident mu ale vzkázal, že má právní analýzu, podle které demise premiéra nemusí znamenat konec celé vlády.

Sobotka proto couvnul zpět a navrhnul nakonec odvolání samotného Babiše. Za jeho změnu postoje ho proto Zeman na Hradě pořádně vyškolil. Připravil mu ceremoniál, při kterém očekával předání demise a nikoliv návrh na odvolání svého spojence – dnešního šéfa vlády Andreje Babiše. Zeman tehdy mával na Sobotku hůlkou a odcházel, když premiér mluvil.

Zeman: „Nastav si to“

„A nastav si to. Támhle to máš obráceně,“ mával Zeman na Sobotku hůlkou, když ho vyzýval, aby se vyjádřil k situaci a narovnal si mikrofon.

„Přemýšlím, dámy a pánové, k čemu bych se měl vyjádřit, protože jsem přišel na jednání s panem prezidentem o řešení vládní krize, takže v tuto chvíli očekávám, že se sejdu s panem prezidentem, abychom prodiskutovali řešení vládní krize,“ reagoval překvapený Sobotka na Hradě.

„Ještě včera mě sekretariát předsedy vlády informoval o tom, že pan premiér chce přijet na Hrad, aby podal demisi. Proto jsme připravili obvyklé aranžmá, které probíhá při všech demisích předsedů vlád,“ zdůvodňoval Zeman průběh přijetí Sobotky na Hradě.

Ve své řeči mu následně poděkoval za práci, kterou v čele české vlády vykonal. A přijal tak demisi, kterou ovšem premiér nepodal.

Přijetí demise, kterou Sobotka nepodal

„V sedm hodin ráno, což je zatraceně noční doba, kdy normální lidé spí a nejednají, se svolalo shromáždění na Strakově akademii, kde došlo ke změně původní dohody, to znamená podle sdělení šéfky sekretariátu, pan premiér mně chce oznámit, že chce demisi podat kolem 20. května,“ školil Zeman premiéra před novináři s tím, že tehdejší šéf Lidovců řekl, že by demise premiéra měla být co nejrychleji.

Následně Zeman své slovo ukončil. „Já se omlouvám, pane prezidente, nepřišel jsem v tuto chvíli podat demisi, přišel jsem na politické konzultace, které se týkají kolem vývoje vládní krize. Kdybych přišel podat demisi, tak bych měl s sebou samozřejmě příslušný dokument,“ vzal si hned slovo Sobotka s tím, že je připravený podat demisi v polovině měsíce písemnou formou, podobně jako předešlí premiéři Petr Nečas či Jiří Rusnok.

V daný okamžik chtěl Sobotka podle svých slov probrat především to, jakým způsobem si prezident vykládá podání demise premiéra. „Musím říct, že ta situace pro Českou republiku není jednoduchá a v tuto chvíli mě zaráží způsob, jakým Hrad přistoupil k této schůzce,“ pokračoval tehdy Sobotka.

Zemanovi řekl, že k vyřešení vládní krize stačí jediná věc – aby Andrej Babiš zatížený problémy nebyl členem příští vlády, kterou byla sociální demokracie připravena sestavit na půdorysu tehdejší koalice. Sobotka dokonce podle svých slov netrval na tom, že musí novou vládu po své rezignaci sestavovat.

Ostuda na Hradě se Zemanem a Sobotkou. A další momenty vládní krize

Zeman následně Sobotkovi řekl, že vládní krizi vytvořila jeho rezignace a odešel. Sobotka v tu chvíli stále ještě mluvil k novinářům.

Sobotka dnes: „Chránil jsem Ústavu“

Odborníci hodnotili ceremoniál jako zostuzení premiéra, mluvili o nehoráznosti na Hradě i otevřeném sporu mezi nejvyššími ústavnímu činiteli.

„Jednal jsem na základě přesvědčení, že střet zájmů je u člena vlády nepřípustný, že prezident nesmí porušovat ústavu a že premiér má za povinnost ústavu republiky hájit. Takže nic zas tak těžkého ani složitého,“ hodnotí Sobotka celou situaci na Hradě se čtyřletým odstupem.

Co bylo za problém? 

Tehdejší premiér koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL řešil údajný střet zájmů vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Šéf ANO měl zneužít takzvané korunové dluhopisy, ovlivňovat Finanční správu a ovlivňovat novináře z médií, které dřív vlastnil.  Babiš na uniklých nahrávkách domlouval s tehdejším redaktorem MF Dnes články, které měly dehonestovat ministry za ČSSD.

„Podkládám ze všech těchto důvodů za nemožné a neudržitelné, aby Andrej Babiš v mé vládě nadále zastával pozici ministra financí a místopředsedy vlády,“ řekl tehdy 2. 5. Sobotka na mimořádné tiskové konferenci.

Druhého května 2017 Premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že problémy vyřeší tím, že podá demisi. Tím měla skončit celá vláda a začalo se mluvit o předčasných volbách. Jenže prezident Miloš Zeman si nechal udělat podle svých slov analýzu, podle které by demisí premiéra vláda končit nemusela.

„Máte pravdu, že mě to hrozně překvapilo. Když jsem tu demisi zcela vážně zvažoval, tak jsem myslel, že demise premiéra znamená demisi celé vlády – vycházel jsem z toho, jak to bylo v minulých letech, a ani ve snu mě nenapadlo, že prezident zaujme takovou interpretaci, která je vykládaná jednostranně ve prospěch toho, aby ministr financí ve vládě zůstal a odešel z té vlády premiér, který se snažil ty problémy řešit,“ komentoval tehdy nastalou situaci Sobotka v mimořádném vysílání pořadu Ptám se, pane premiére, který vysílaly Blesk Zprávy k vládní krizi.

„Člověk, který mění názor každých deset minut, si myslím, že by neměl být premiérem naší země,“ komentoval tehdy Sobotkův obrat první místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Podle něj se bude muset vedení hnutí ANO sejít a zjistit, co vlastně lídr sociální demokracie chce, protože mění názor každý den.

Sobotka si ale trval na svém. Nechtěl ve vládě člověka, který měl podle něj neprůhlednou minulost a ničil pověst celé vládní koalice. „Není jasné, zda nezneužil korunové dluhopisy a nešidil stát na daních. Není jasné, jak přišel ke svému majetku. Jak už jsem řekl, místopředseda vlády a ministr financí má na krku několik podezření z daňových úniků týkajících se korunových dluhopisů a obchodů mezi ním a firmou Agrofert  - za čtyři měsíce nedokázal ministr financí uspokojivě vysvětlit nic,“ řekl premiér tehdy na tiskové konferenci.

Opozice tehdy svolala mimořádnou schůzi Sněmovny s programem „Zneužívání moci ministrem financí A. Babišem vůči nezávislým institucím demokratické společnosti,“ konala se 10. 5. ve 13 hodin.

Tou dobou se po celé zemi konaly také demonstrace proti postupu prezidenta Zemana i setrvání Babiše ve vládě.

Nechtěná Schillerová

Hnutí ANO tehdy přišlo s návrhem, že by vláda pokračovala jak bez Andreje Babiše, tak i bez Bohuslava Sobotky. Premiér ale trval na odvolání ministra financí.

Ten nakonec za sebe navrhl ke jmenování tehdejší svou náměstkyni pro daně a cla Alenu Schillerovou. Sobotka ji ale jako náhradu do vlády odmítl.

„Vzhledem k široce a veřejně vnímané závislosti paní Schillerové na Andreji Babišovi lze předpokládat, že místo samostatného vedení úřadu, které jako předseda vlády od nového ministra požaduji, by byla paní Schillerová fakticky jen prodlouženou rukou a vykonavatelem pokynů současného ministra,“ zdůvodnil svůj postoj tehdy Sobotka.

Podle Zemana i hnutí ANO tím ale porušoval koaliční smlouvu, protože odmítl kandidátku koaliční strany, za kterou je zodpovědné Babišovo hnutí.

„Vzpomínám na to, jako na první cenné zkušenosti s politikou,“ reagovala dnes Schillerová na čtyři roky staré události.  Sobotka ji odmítl vzít do vlády 15. května 2017.

„Pan Sobotka mě tehdy z titulu premiéra jako celoživotní kariérní úřednici kritizoval za věci, které se prostě nezakládaly na pravdě,“ je přesvědčená Schillerová, která nakonec zůstala na ministerstvu jen jako náměstkyně. Premiér jí nedal prý ani příležitost dané věci vysvětlit. „Protože se se mnou nesetkal,“ dodala.

Současná vládní koalice podle dnešní vicepremiérky a ministryně financí Schillerové funguje lépe a je dobře, že si koaliční strany do nominací ministrů nezasahují.

Miloš Zeman s odvoláním Babiše tehdy otálel i kvůli své cestě do Číny. Nakonec Sobotkovi vyhověl a šéfa státní kasy vyměnil 24. května. Šéfa hnutí ANO vystřídal Ivan Pilný.

Sobotkův konec v čele ČSSD a pak i v politice

O dva týdny později rezignoval Bohuslav Sobotka na post předsedy ČSSD. Dočasně stranu řídil tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec. Takzvaný triumvirát doplnil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který se stal volebním lídrem strany pro sněmovní volby.

Jsem výrazně nespokojen s nízkými volebními preferencemi sociální demokracie. Podpora veřejnosti neodpovídá práci ČSSD, kterou jsme ve vládě odvedli, zdůvodnil tehdy Sobotka své rozhodnutí.

Krátce před volbami se pak řešil další problém. ČSSD musela vysvětlovat podpis smlouvy na těžbu lithia na Cínovci se zahraniční firmou. Hnutí ANO to označilo za krádež za bílého dne. Jen pár dní před volbami se proto poslanci sešli na mimořádné schůzi Sněmovny. Ovšem v náhradním sále, hlavní jednací místnost totiž procházela rekonstrukcí.

Sobotka v následujících volbách sice získal mandát poslance, necelého půl roku po volbách se ho ale vzdal a ve vysoké politici definitivně skončil.