Vážný průběh covidu může poškodit srdce, varuje lékař. A zmínil, jaká opatření fungují

Pane profesore, jak vnímáte vývoj pandemie koronaviru v Česku?

Já jsem velmi rozčarován a znepokojen. Rozčarován proto, že jsme propásli ohromnou šanci se s tím velmi dobře vypořádat, ale i tím, že jsme nechali Česko udělat velký mejdan přes celé léto, tak se nám teď rozjela explozivní epidemie.  Skutečně se může stát, že při velkém nárůstu počtu případů se velice rychle nasytí rezervy našeho zdravotnického systému. Já mám bohužel mezi svými známými několik lékařů, kteří byli jak v severní Itálii, tak v Británii svědky té válečné medicíny, která tam byla.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Válečné medicíny?

Válečná medicína je velice nepříjemná, protože nemůžete poskytnout kvalitní péči všem stejně, jak by to bylo za tzv. mírového stavu, a to je pro lékaře strašně složitá situace.

My jsme takové situace zažívali i u nás v minulosti, kdy nebylo dost dialýz, kdy jsme např. operovali bypassy jen lidem do určitého věku a museli jsme odpírat péči některým pacientům. To je pro každého doktora strašná záležitost a eticky je to složité. Toho bych se nechtěl dočkat a mám obavy, že máme nakročeno tím neblahým směrem, že systém bude pracovat velice svízelně.

Myslíte, že nebude dostatek lůžek pro komplikované případy?

Je potřeba si říct, že nejde o to, jestli máme dost lůžek a přístrojů – jde o to, zda máme dost lidí, kteří je budou obsluhovat. Myslím, že to bude klíčový bod, kde náš systém narazí na svoje limity, protože ten český zdravotnický systém příliš mnoho rezerv nemá. Za normálních okolností funguje dobře, to ale neznamená, že má rezerv dost a ty rezervy nejsou na straně zdravotnického personálu. A už vůbec ne na straně sester, kterých je nedostatek i za běžného provozu. Když nebudou sestry, nebudeme schopni poskytnout péči tak, jak jsme zvyklí. 

Pacienti se opět vyhýbají lékařům

Myslíte, že budete muset znovu odkládat kvůli covidu-19 operační zákroky?

Když byl v Česku zaveden nouzový stav a začali jsme střídat týmy, aby se nepotkávaly, také jsme museli odkládat plánované výkony a čekací doby se prodlužovaly – to jsou věci, ke kterým dojde velmi snadno. Naše priorita je postarat se o urgentní pacienty a ty plánované výkony se odsouvají a pacienti mají termíny, které jsou pak delší, než by si jejich choroba zasloužila.

My víme, že řada kardiologických onemocnění s každým měsícem, o který se odloží výkon, s sebou může nést riziko. Navíc už teď jsme svědky toho, že lidé se bojí k lékaři chodit. Ještě před týdnem nebo dvěma to tak nebylo, ale už dnes se pacienti začali přeobjednávat, rušit kontroly a chtějí jen recept. To je samozřejmě špatně, protože ne vše se dá udělat na dálku.

Koronavirus ničí srdce i mladým lidem. Znepokojení kardiologové: Podobné účinky jako infarkt

Chudnutím země k vyššímu výskytu chorob?

Jaké další komplikace mohou nastat, pokud lidé budou odkládat léčbu?

Další věc, která nastane, je ekonomická, nebo spíše socioekonomická. Kardiovaskulární choroby jsou spojeny se socioekonomickou úrovní obyvatelstva. Pokud máme regiony, které jsou bohaté, tak tam máme méně infarktů, než když máme regiony, které jsou sociálně na tom hůře. Rozdíly mohou být v desítkách procent, na to máme tvrdá data z ÚZIS. Takže v okamžiku, kdy celá země zchudne, tak těch chorob může přibývat. A teď si představte, že lidé nebudou chodit na preventivní prohlídky, protože se bojí, některé zákroky se budou odkládat. A to jsou věci, které budou naléhavější, protože v tuto chvíli dopady budou dramatičtější, než když jsme měli nouzový stav. Ten nastane tak jako tak, protože spousta lidí bude nemocná nebo v karanténě. 

Chcete říci, že by se v budoucnu mohl zvednout např. výskyt infarktů?

To nevíme přesně. Na jaře jsme byli svědky paradoxního jevu, kdy infarktů ubylo. To mohlo být tím, že pacienti, kteří prodělali lehčí formy, k nám nedoputovali, ale také proto, že jsme tu náhle měli neplánované volno a prázdniny. Aniž bychom dohlédli k těm ekonomickým důsledkům pandemie, ze spousty lidí opadl pracovní stres a příliš se nebáli. Stresu bylo méně, alespoň ze začátku. Teď to vypadá obráceně, a jaký to bude mít vliv na infarkty, to lze jen těžko odhadovat.

Přechozené infarkty

Stávalo se vám tedy, že pacienti přišli po karanténě na jaře se svou chorobou pozdě a nebylo jim pomoci?

Ano, byli pacienti, kteří přišli pozdě, kteří si svoje choroby takzvaně „usušili“ doma a přišli zbytečně pozdě. Pokud budeme mluvit o onemocnění srdce, tak u infarktu, tam se doba, kdy jsme schopni pacientovi výrazně zlepšit osud, počítá na minuty. My máme luxusně nastavený systém, máme 22 laboratoří pro pacienty s infarkty ve všech regionech České republiky, díky tomu nám klesla úmrtnost na infarkt naprosto dramaticky, ale předpokládá se, že člověk zavolá záchranku a přijede včas. A když se obává, že přijede do prostředí, kde mu hrozí nákaza koronavirem, odloží to a snaží se k tomu přistoupit tak, že „jak to přišlo, tak to odejde“, tak může ty cenné minuty promeškat. Takové pacienty jsme viděli a nebylo jich málo. Řada pacientů ty lehčí formy infarktu přechodila, ale to neznamená, že nemají trvalé následky.

Jak velké je podle vás riziko nákazy ve zdravotnických zařízeních?

Systém je nastaven tak, že riziko, že se nakazíte v nemocnici, je velmi malé. A ono to opravdu funguje. Přes naše oddělení prošla celá řada pacientů covid pozitivních, ale nikoho nenakazili, protože tady byli lidé chránění ochrannými prostředky, Tito pacienti nenakazili ani nikoho ze svých spolupacientů. Opatření fungují, dodržujeme je. Chceme, aby pacienti nosili roušky, nebo respirátory, opravdu se snažíme, aby to riziko bylo minimální, a není o mnoho větší, než když jdete to divadla, na výstavu nebo do supermarketu.

Poškozené plíce i 3 měsíce po nemoci. Vědci zkoumají následky prodělání covidu-19

Přímé a nepřímé poškození srdce covidem-19

Jaké dopady má nemoc covid-19 na srdce?

Covid má dopady na srdce jak přímé, tak nepřímé. Nepřímé jsou pochopitelné pro každého. V okamžiku, kdy máme nemocné srdce, tak máme rezervy, které jsou svým způsobem omezené. Například, máme-li nemocné cévy, které zásobují srdce kyslíkem, nebo máme-li nemocnou srdeční svalovinu, mnoho rezerv nemáme. A teď si představte, že do této situace vpadne těžké zánětlivé onemocnění – to nemusí být covid, to může být obyčejná chřipka. Takové srdce to nemusí unést, může selhat.

Covid-19 způsobuje v řadě případů poměrně těžký zápal plic. Plíce jsou důležitý a jediný zdroj kyslíku pro všechny orgány a srdce je po kyslíku velmi lačné, to potřebuje velké množství a nemá rezervy, ani za normálních okolností. Takže, když budete mít covidový zánět plic, a budete mít nedostatek kyslíku v krvi, tak i relativně zdravé srdce a hlavně nemocné srdce, může být poškozeno nepřímo.

A přímá poškození?

Ukázalo se, že existuje přímé poškození srdce covidem-19. My jsme ze začátku měli pochybnosti, zda něco takového je, věděli jsme, že u pacientů s covidem se objevují laboratorní známky poškození srdečního svalu. To pak stůňou tak daleko hůř a někteří i umírají. Ale nevěděli jsme, zda je to přímým zánětem srdečního svalu. Díky řadě moderních metod dnes celkem bezpečně víme, že k zánětu srdce při nákaze koronavirem skutečně dochází. Některá data jsou velmi alarmující, uvádí, že tři čtvrtiny pacientů mají nějakou známku zánětu srdečního svalu. To nemusí být katastrofa, protože většina z nich se může vyléčit bez trvalých následků. Ale jestli všichni, to pořád nevíme.

Setkal jste se ve své praxi s pacientem, který toto prodělal?

Teď zrovna máme pacienta, který přišel s tím, že se mu špatně dýchá, měl tlak na hrudi, teploty. Kvůli bolestem na hrudi a změnám na EKG jsme uvažovali o tom, že by mohl prodělávat srdeční příhodu. Hned na prvním místě vás napadne, že jde o infarkt, i když je člověku 40 let. To ale v tomto případě nebyla pravda, cévy byly zcela normální. Ale laboratorní známky ukázaly na to, že pacient měl s velkou pravděpodobností zánět srdečního svalu a ten je příčinou nebo spoluúčastí na jeho těžkém stavu, protože k tomu navíc má covidový zápal plic.

Honza se po mrtvici učil znovu mluvit. Viníkem může být i srdeční selhání, hrozí celá epidemie

Chřipečka? „Černého Petra“ si může vytáhnout každý

Co říkáte na názory těch, kteří říkají, že covid-19 je jen „chřipečka“?

Zdá se, že u chřipky je těch zánětů srdečního svalu trochu méně, i když je potřeba si přiznat, že chřipku jsme nikdy tak do detailu nikdy nestudovali, i když je tu s námi několik desítek let. Covid-19 ale chřipečka úplně není a svědčí pro to data, že i ti, co nemají příznaky, mohou mít projevy poškození orgánu. Mimo to, že covid-19 chřipečka není, vypozorujete snadno, když srovnáte zahlcení zdravotního systému v Itálii a Británii, které nastalo při covidu-19, s tím, jak se tyto zdravotní systémy každý rok vyrovnávají s epidemií chřipky.

To, že má někdo štěstí a prodělá to v lehké formě, to je výborné a jsem rád, že jsou takoví pacienti. Ale je mi líto těch, kteří to omarodí v těžké formě, protože těch je daleko více, než v případě chřipky. My tu máme spoustu pozitivních pacientů a to, že nemají průběh onemocnění vyžadující hospitalizaci, neznamená, že nejsou nemocní. Je to onemocnění, které bychom měli respektovat, a měli bychom k němu mít opatrný přístup v tom směru, že je zbytečné riskovat, že si někdo vytáhne Černého Petra. Může to být docela dost dobře i někdo, u koho bychom to neočekávali, a je velice smutné, když nám pacienti umírají zbytečně. 

Nyní přichází podzim, objeví se další respirační onemocnění, včetně chřipky. Na co bychom se měli připravit a co nás nejspíš čeká?

Upřímně řečeno nemám na to odpověď, jsou různé scénáře, ty pesimistické říkají, že se choroby budou navzájem křížit, ty optimistické tvrdí, že když máme opatření proti covidu, bude se nám méně šířit i chřipka a je klidně možné, že epidemie chřipky proběhne lehce, protože nosíme roušky a myjeme si ruce, ale není to zárukou, že neonemocníte chřipkou. Těžko říct, jak to bude probíhat. To co bych si přál, aby Češi neměli proti očkování proti chřipce tak negativistický postoj, protože každý rok máme možnost očkovat se a využije jí velmi málo lidí, rizikové skupiny by o ní měli uvažovat. Nepochybně mezi ně patří kardiaci, nebo ti, co mají projevy srdečního selhání.

„Na palubě tančíme, ale do podpalubí zatéká“

Jak byste chtěl apelovat na lidi, kteří se bojí v tuto chvíli jít k lékaři?

V Česku pořád patříme na třetí místo ve výskytu kardiovaskulárních onemocnění a stejně tak jsme na tom poměrně špatně z hlediska výskytu nádorů – jediný způsob, jak tomu zabránit, je prevence. To je něco, co držíme v rukách sami – jak moc kouříme, jak se hýbeme, jak jsme fyzicky aktivní, ale některé věci drží v rukou lékař. V případě srdečně-cévních chorob by vám měl odhalit vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, případně cukrovku. Na tyto choroby máme výborné léky a když se odloží léčba o pár měsíců, tak někteří mohou utrpět mozkovou příhodu, infarkt, nebo dokonce zemřít. Odkládat návštěvu lékaře je nerozumné, bagatelizovat to je nerozumné. Teď to nebolí, ale až dojde ke komplikacím, tak to bude zásadní problém.

Jak bychom se v tuto chvíli měli chovat?

Dodržujte pravidla 3R (tedy roušky, ruce, rozestupy) a nevystavujte se riziku, které je zbytečné. Já procházím centrem Prahy a vidím plné restaurace, kluby a jakým způsobem se ta opatření dodržují a mám pocit, že na palubě se stále tančí, ačkoliv do podpalubí mohutně zatéká. Měli bychom omezit tyto radovánky. Chápu, že jít k lékaři je proti tomu nepříjemnost, ale na rozdíl od radovánek bychom toto omezovat neměli.