Honza se po mrtvici učil znovu mluvit. Viníkem může být i srdeční selhání, hrozí celá epidemie

Autor: ula - 
27. června 2020
05:20

V roce 2002 prodělal Honza (65) cévní mozkovou příhodu. Ležel měsíc v kómatu a všichni kolem něj si mysleli, že jeho život skončil. Když se probudil, musel se znovu naučit mluvit nebo psát. Cévní mozkovou příhodu může způsobit i to, že srdce nebije v pravidelném rytmu. Nepravidelný tlukot může totiž značit fibrilaci síní. Pacienti s tímto druhem srdeční arytmie mají 5x vyšší riziko mrtvice. V Česku žije odhadem půl milionu lidí s fibrilací síní, každý rok jich přes 11 tisíc přibude. Odborník nazval situaci v Česku jako epidemii srdečních selhání.

Honza prodělal mrtvici v roce 2002. Po „malém bratříčkovi“, jak nazývá první varovný signál, udeřila mozková příhoda s plnou silou.

„Měsíc jsem ležel v kómatu. Když jsem se probudil, nemluvil jsem, nemohl jsem ani psát. Všichni říkali, že můj život skončil. Ale já nerad končím se životem,“ říká statečný muž, který se musel vše naučit od začátku.

Ještě dnes těžce hledá slova, ale je rád, že je naživu. „Založil jsem neziskovou organizaci, jež pomáhá pacientům, kteří prodělali něco podobného jako já. Učíme je znovu žít. Já totiž nemám rád, když lidé jen živoří,“ říká Honza.

Poslechněte si, jak vrací Honza pacienty do života a na jaké potíže by si lidé měli dávat pozor:

Video Honza prodělal těžkou mozkovou mrtvici. - Andrea Ulagová

Rychlé bušení srdce a svíravý pocit na hrudi

Cévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčinou smrti na světě. V Česku ji každý rok prodělá na 40 tisíc lidí, z toho více než čtvrtina na ni zemře. Často právě kvůli krevním sraženinám, které v srdci vznikají v důsledku arytmie a následně putují krevním řečištěm ze srdce do mozku.

„Lidé bohužel riziko fibrilace síní často podceňují, podle průzkumů až 40 % nemocných v Evropě o své diagnóze ani neví a 20 % lidí s diagnózou v Česku pak nemá žádnou léčbu. Je přitom doslova životně důležité, aby lidé s příznaky navštívili svého lékaře a následně dodržovali případnou léčbu. Navíc čím bude léčba jednodušší a nebude vyžadovat časté kontroly u lékaře, tím lépe. Ukázala to pandemie, kdy se pacienti buď k lékaři báli jít kvůli nákaze, nebo byl jejich lékař pouze na telefonu,“ říká Ivana Plechatá, ředitelka organizace Průvodce pacienta, která na rizika upozorňuje. Podle ní mezi nejčastější příznaky fibrilace síní patří nepravidelné, rychlé bušení srdce, svíravý pocit na hrudi nebo únava.

Hrozí Česku epidemie srdečních selhání?

Podle MUDr. Aleše Linharta, předsedy České kardiologické společnosti, u nás přibývá srdečních selhání. Zatímco např. počet infarktů klesá, srdeční selhání se jeví jako stále větší prolém.

„Srdeční selhání je diagnóza, která je stále častější. Vidíme dnes jakousi epidemii srdečního selhání. My velice dobře léčíme vysoký krevní tlak, infarkty, ale často se objevují pacienti, kteří mají určitou srdeční nedostatečnost a selhává jim srdíčko, a toto selhávání srdce právě disponuje ke vzniku fibrilace síní, která se může komplikovat mozkovými příhodami,“ řekl Blesk Zprávám Linhart.

Pokles infarktů během karantény?

Podle Linharta je zajímavé, že na začátku pandemie koronaviru a karanténních opatření zaznamenali lékaři pokles infarktů i cévních mozkových příhod.

„Je docela možné, že řada pacientů s těmi lehčími formami k nám vůbec nedorazila. Teď se situace vrací k normálu, ale často vidíme pacienty, jejichž diagnóza byla zanedbána. Stejně jako u infarktu tak u mrtvice záleží na čase. Pokud pacient dorazí včas, tak máme účinné léky a postupy, kterými jsme schopni minimalizovat následky. Pokud pacient přichází pozdě, tak katastrofa je hotová a my léčíme následky,“ říká Linhart.

Poslechněte si rozhovor s předsedou České kardiologické společnosti:

Video MUDr: Aleš Linhart: Hrozí Česku epidemie srdečních selhání? - Andrea Ulagová

Nové léky pomáhají, ale nemůže je mít každý

K prevenci cévní mozkové příhody (způsobené fibrilací síní) pacientům pomáhá tzv. antikoagulační léčba, která snižuje srážlivost krve a zabraňuje vzniku sraženin. Tradiční léky ovšem od pacientů vyžadují přísnou dietu a minimálně jednou měsíčně testování srážlivosti krve (Quickův test) kvůli případné úpravě dávkování.

Moderní tzv. „NOAC“ (nová orální antikoagulancia) jsou podle lékařů účinnější, bezpečnější a nenáročné. Přesto je užívá pouze 24 % pacientů s diagnózou fibrilace síní. Největší překážkou většímu rozšíření je fakt, že je lékaři nemohou napsat pacientům rovnou, ale až v „druhé linii“, tedy až ve chvíli, kdy nevyhovují tradiční léky.

„V současné době musí pacient absolvovat nejdříve léčbu tradičními léky na ředění krve. Až když ji nelze udržet nebo jinak nevyhovuje, můžeme předepsat NOAC. V tuto chvíli je pro nás klíčové dostat léky mezi co nejvíce lidí, ale obávám se, že debata o uvolňování preskripčních omezení se kvůli ekonomickým důsledkům pandemie může výrazně zpomalit,“ vysvětluje MUDr. Aleš Linhart.

Podle něj jsou tyto moderní léky například v Německu běžně dostupné a již téměř vytlačily tradiční léčiva. „NOAC jsou účinnější, jejich síla se projevuje v nižším výskytu ischemických příhod neboli mrtvic, ale také vyšší bezpečnosti. Jejich uživatelé nemají tolik krvácivých příhod, ke kterým dochází v důsledku přílišného zředění krve,“ říká Linhart.

Rozšíření léčby brání nedotažené dohody

V období let 2010–2018 tyto léky pacientům ušetřily 784 akutních stavů typu cévní mozkové příhody nebo infarktu. „Pokud by všichni lidé s diagnózou fibrilace síní měli nasazené NOAC, ušetřili bychom pacientům v daném období přes 4300 těchto stavů. Každý takový případ navíc zdravotnictví stojí řádově stovky tisíc korun,“ dodává MUDr. Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA. V roce 2017 se na léčení cévních mozkových příhod a následnou péči v Česku vydalo 10 miliard korun. Rozšíření léčby podle MUDr. Doležala zatím brání nedosažená dohoda o úhradě mezi zdravotními pojišťovnami, Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a výrobci.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud