14°C
Slováček chce hlídat rozhlas se škraloupem. Olympionik ze StarDance „odrovnal“ poslance
Boj o nové „hlídače“ České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) začal. Poslanci mají za tři dny vyslechnout více než 120 lidí, kteří o pozici mají zájem. První den se představilo všech 32 kandidátů do Rady ČRo, mezi nimiž byla řada zvučných jmen – mimo jiné saxofonista Felix Slováček nebo olympijský vítěz David Svoboda. Do obou orgánů dostal nominaci bývalý ministr kultury Ilja Šmíd (za ANO).
Pět minut na představení a dalších deset minut „pod palbou“ otázek poslanců volebního výboru. To čeká všech 120 kandidátů do obou rad. Politici mají za úkol vybrat z dvaatřiceti lidí pouhých šest osob pro rozhlasovou radu a z devadesáti osmnáct lidí pro Radu ČT. Z tohoto předvýběru pak budou v březnu všichni poslanci vybírat šest radních České televize a dva, kteří usednou do Rady ČRo.
Felixovy střety zájmů
„Já miluju rozhlas,“ začal svoji řeč Felix Slováček, který by se rád dostal do kontrolního orgánu Českého rozhlasu. „Už jako dítě jsme s bratrem a s maminkou každou neděli v jednu hodinu poslouchali pohádku a ta samozřejmě běží na Dvojce dodnes a to se mi strašně líbí,“ předeslal saxofonista.
Antonín Slováček, který používá své umělecké jméno Felix, mluvil hlavně o své dosavadní kariéře a o tom, jak spolupracoval s Českým rozhlasem jako hudebník. Podotkl, že ho jeho práce velice baví. To ho výrazně odlišilo od jiných kandidátů, kteří mluvili zejména o tom, jak vnímají roli Českého rozhlasu ve veřejném prostoru.
„Vám tedy tu lásku k rozhlasu a rádiu věřím,“ reagoval na jeho řeč předseda volebního výboru Stanislav Berkovec (ANO). Další členové už ale ke Slováčkovi tak pozitivní nebyli. „Ta problematika je mnohem mnohem širší. Otázka publicistiky, Radiožurnálu, digitálního vysílání, projektu iRozhlas, regionálních stanic,“ nastínil poslanec Martin Kolovratník (ANO).
Poslankyně Marcela Melková se zase ptala, zda Slováčkovi nevadí, že by kvůli střetu zájmů nebyla jeho hudba na stanicích ČRo tolik hraná. Rozhlas by také v případě Slováčkova zvolení nesměl s hudebníkem autorsky spolupracovat. Felix Slováček reagoval tím, že instrumentální muzika, kterou dělá, se už tak na Českém rozhlase příliš nehraje. „Toho bych se nebál, že bych o to přišel,“ dodal.
Další Slováčkův střet zájmů, na který poslanci narazili, je to, že je jako autor členem Ochranného svazu autorského (OSA). „Je to vlastně byznys. Rozhlas jako velká mediální korporace má s OSA smlouvy a platí za odehranou hudbu. Z logiky věci zájmem rozhlasu je platit co nejméně a ušetřit. Zájmem obchodního partnera je mít co nejvíc ty smlouvy, zvýšit poplatky, valorizovat,“ upozornil ještě Kolovratník.
Slováčka se zeptal, zda si toho je vědom a je schopný tento střet odfiltrovat. „Na to teďka nedokážu přesně odpovědět, ale v každém případě by se to muselo vyřešit,“ uznal Slováček.
Kolovratník se také zeptal na nezávislost Slováčka, protože do Poslanecké sněmovny i do Senátu kandidoval za různá uskupení. „Nikdy v životě jsem ale v žádné politické straně nebyl a nemám ani ambice do žádné vstoupit. Nevidím v tom, že bych měl někomu nadržovat,“ obhájil se Slováček.
Slováček: Financování bych nenapravoval
Poslankyně Miroslava Němcová (ODS) upozornila na to, že členové Rady ČRo se poslancům zodpovídají prostřednictvím zpráv o činnosti a o hospodaření. Slováčka se tak zeptala, jestli si tyto zprávy četl, a co si myslí o financování veřejnoprávních médií. Konkrétně ji zajímalo, jestli zde spatřuje nějaké nedostatky, které by chtěl napravit.
„Na to hospodaření jsem se chtěl podívat, ale nedostal jsem se k tomu za rok 2019 ani 2018, tak jsem se díval na rok 2017, a tam hospodařil výborně,“ odpověděl hudebník. „V současném okamžiku žádné nedostatky nevidím,“ dodal s tím, že by nic nenapravoval.
Do financování by naopak doporučil zasáhnout pětibojař David Svoboda, i když jen mírně. „Co se týká koncesionářských poplatků, tak máme-li usilovat o nezávislost rozhlasu, tak by se mi líbilo, aby nebyl téměř zcela závislý na koncesionářských poplatcích a tím i na politickém rozhodnutí,“ řekl sportovec s tím, že to je pouze jeho názor a jako člen Rady by do toho nezasahoval.
Podle svých slov by zvýšil poměr reklamy a výnosů z reklamy, i když i to má podle něj svá negativa. „Naštěstí je to Váš úkol,“ řekl směrem k poslancům, kteří mají pravidla financování na starost.
Sportovec Svoboda poslance pobavil
Olympijský vítěz David Svoboda ve svém představení také připomněl, že je zároveň trenérem malých sportovců. Do mediální rady ho nominoval Český olympijský výbor, aby prosazoval názory sportovců. Právě sport by měl podle něj rozhlas podporovat a informovat o něm. Kritizoval, že Rada dosud nemá mezi členy žádného sportovce.
„Jsem zvyklý pracovat pod tlakem, pod kterým podávám většinou nejlepší výkony,“ řekl olympionik a svým příměrem ke sportu poslance značně pobavil. „Ctím hodnoty fairplay,“ dodal Svoboda, a to už někteří poslanci volebního výboru propukli v hlasitý smích. V Radě by Svoboda prý chtěl chránit svobodu a nezávislost, které patří k jeho životním hodnotám.
Na jeho řeč členové volebního výboru reagovali pozitivně. „Kolegyně jenom zírají,“ zaznělo od jednoho z poslanců s nadsázkou jako narážka na to, že David Svoboda získal mnoho fanynek třeba po dobu své účasti v televizní soutěži StarDance.
Exministr chtěl být rozhlasák
Do obou rad kandiduje i bývalý ministr kultury Ilja Šmíd (za ANO). „Já mám rád rozhlas, provází mě celý život, můj otec pracoval v plzeňském rozhlasu,“ řekl na začátku vystudovaný muzikolog. Prozradil také to, že sám chtěl kdysi pracovat v rádiu.
Šmíd připomněl, že vytvářel hudební pořady a podílel se na některých projektech Českého rozhlasu. „Rozhlas pro mě není pouze institucí zpravodajskou, ale kulturní institucí,“ podotkl exšéf resortu kultury. ČRo podle něj má kultivovat společenský prostor. Rozhlas prý nemá být pouze o stanici Radiožurnál.
V minulosti Šmídovi prý vadilo, že na stanici Vltava se o vážné hudbě více mluvilo, než se hrála. Nyní je to podle něj vyrovnané, ale přál by si víc přenosů.
„Mně osobně Radiožurnál z hlediska hudební dramaturgie nevyhovuje,“ řekl Šmíd hlavně kvůli populární hudbě. Upozornil ale, že do programu orgán, do kterého chce být zvolen, zasahovat nemá.
Poplatky buď zvýšit, nebo zrušit, říká Šmíd
Koncesionářské poplatky za rozhlasové vysílání jsou od roku 2005 ve výši 45 korun. To se bývalému ministrovi moc nezdá. „Od roku 2005 do roku 2020 se téměř zdvojnásobily hrubé mzdy,“ upozornil s tím, že aby poplatek byl v adekvátní výši, činil by okolo 81 korun. Jen navýšení poplatku o pět korun by přitom pro Český rozhlas znamenalo o 250 milionů do rozpočtu víc.
„Politicky je to velmi obtížné, ale když si to propočítáte, tak tento poplatek pro čtyřčlennou rodinu za osm plus čtrnáct programů Českého rozhlasu je prostě pakatel. Nicméně každé zvýšení ceny piva a ceny poplatků je vždycky kontroverzní,“ řekl Šmíd.
Zkusil by ale podle svých slov také to, že by se poplatky zcela zrušily. Aby se nemuselo řešit, jestli by stanice měly brát peníze za reklamu, rozhlas by se podle něj mohl financovat ze státního rozpočtu. V současné době je podle něj rozhlas podfinancovaný jak na mzdách, tak na honorářích.
Aby nešlo o žádné politické tlaky, představoval by si Šmíd rozpočet zafixovat a pak ho valorizovat. „V některých státech mají třeba i smlouvy s těmi stanicemi,“ podotkl Šmíd.
„Současný koncesionářský poplatek 45 korun nedostačuje k tomu, abychom Český rozhlas povýšili na profesionálnější instituci a abychom od něj mohli vyžadovat lepší programy, lépe zaplacené a lepší moderátory a dramaturgy,“ řekl bývalý ministr kultury.
Nechápu, proč se ti dědkové cpou na všemožné posty. V jeho věku má krmit holuby v parku. A to se týká i senátorů a poslanců. Hlavně těch. Hotová gerontologie.