Pro smažení je důležité vybírat oleje s vysokým kouřovým bodem. Jídla běžně smažíme při teplotě okolo 200 °C, tudíž nejvhodnějším olejem je ten, jehož kouřový bod přesáhne 200 °C. Jsou to většinou oleje rafinované, tedy zbavené nečistot jako slupky a pecky, které se rychleji přepalují. Mezi vhodné oleje patří vždy v rafinované podobě třeba olej avokádový, řepkový, kokosový, kukuřičný, palmový, rýžový nebo přepuštěné máslo. Často smažíme také na sádle, ale jeho kouřový bod je přitom jen 188 °C. 

Za studena lisované oleje a tuky s nižšími kouřovými body jsou vhodné k přípravě studené kuchyně nebo při vaření za nižších teplot. Již starověcí Egypťané si v 5. století před naším letopočtem pochutnávali na smažených pokrmech. Ve Středověku se umění smažení šířilo Evropou. Nejzlomovější období nastalo v 17. století, kdy židovští uprchlíci ze Španělska a Portugalska představili smaženou rybu. Netrvalo dlouho a na svět přišly i známé hranolky, které vznikly v Belgii. V Česku je nejznámějším smaženým jídlem řízek, který vznikl v Itálii nebo taky smažený sýr. Podle dostupných pramenů sahá historie českého „smažáku“ do 50. let 20. století. V Evropě už se ale pojídal od Středověku.