„Ozářené“ jídlo: Odpůrci mluví o rakovině, ionizace potraviny ale chrání

Ionizace potravin je nápad, který existuje od začátku 20. století. Tehdy ale ještě nebyly dostupné dostatečně silné zdroje záření a tak do praxe vešla až kolem roku 1950. Dnes se k ošetřování potravin používají gama paprsky, rentgenové záření a proud elektronů.

Gama paprsky najdeme zejména ve velkých výrobách, kdy se použije radioaktivní kobalt-60 k ozáření celé palety potravin. Proud elektronů je pak vhodný pro malá balení jídla, jelikož neproniká tak hluboko. U všech druhů ale platí, že jde o malé zdroje energie, aby to potravinu nepoškodilo. Často se navíc paprsky dotknou pouze obalů.

Brambory pak méně klíčí

Nejdůležitější je však smysl celého tohoto procesu. Záření se používá proto, aby se jídlo ochránilo. „Ionizace dokáže zabít až 99 procent bakterií a škůdců v potravinách, potraviny ošetřené touto technologií jsou přitom podle odborníků vhodné pro konzumaci i pro osoby s poruchami imunity,“ uvádí Česká technologická platforma pro potraviny (ČTPP).

Nová zásilka polského hovězího v Česku. Salmonelová hrozba skončila v restauracích a řeznictví

Podle ní metoda ničí přítomné vitamíny méně než třeba tepelná úprava. „Sloučeniny vzniklé v průběhu ionizace, které se nazývají radiolytické produkty, jsou stejné jako sloučeniny, které se vytvářejí v průběhu pečení, vaření, smažení, ale i třeba v průběhu sterilizace či při jiných způsobech úpravy potravin,“ dodává ČTPP.

Další důležitý efekt je, že ionizace zpomaluje klíčení a zrání plodin. Toho se využívá například u přepravy brambor, jahod, česneku nebo banánů. Potravináři proces využívají mimo jiné proto, že pak do jídla nemusí vložit tolik „éček“, které stále budí kontroverze.

Potraviny musí ozáření uvést na obalu

Kontroverze ovšem budí i ionizace. ČTPP se domnívá, že je to kvůli historicky zažitému přesvědčení, že vše, co se týká radioaktivity, je škodlivé. Na nejrůznějších koutech internetu se totiž lidé dočtou, že ozářené potraviny způsobují rakovinu, byť tvrzení není podložené žádnými vědeckými studiemi.

Potenciální nebezpečí by mohlo vznikat pouze při extrémní konzumaci ozářených potravin. Ta ale v praxi není možná, a navíc stále platí, že vzniklé látky nejsou horší než při jiných metodách ošetření.

Jak Světová zdravotní organizace (WHO), tak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) považuje ionizaci za bezpečnou. „Ozařování potravin je proces, který může být použit ke zničení bakterií způsobujících otravu potravin jako např. salmonely nebo kampylobakteriózy. Může také napomoci oddálit proces hnití ovoce a klíčení zeleniny, jako jsou brambory nebo cibule,“ říká EFSA.

Velký melounový rádce: Pomáhá klepání na melouny? Český pěstitel „setřel“ ruské vědce

V Česku metodu upravuje zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Ten udává, že potraviny, které byly ozářeny, musí mít tuto informaci napsány na obalu. Dále problematiku řeší zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření.

Dodržování správného označení těchto potravin v Česku kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SPZI). K porušení zákona podle ní dochází jenom ve výjimečných případech u výrobků pocházejících mimo EU. Na celoevropské úrovni se pak lze o těchto potravinách dočíst v Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF).