14°C
Česko slaví 20 let v NATO: „Nebyl to dárek, museli jsme si to odpracovat,“ uvedl Babiš
Členství v NATO chápe ČR jako aktivní závazek spoluodpovědnosti za ostatní země. Aliance by měla být schopna čelit novým výzvám, jako je kybernetická bezpečnost či dezinformační kampaně. Prohlásil to ve Varšavě český premiér Andrej Babiš na úvod oslav 20. výročí vstupu Česka, Polska a Maďarska do NATO a 15 let slovenského členství v této alianci. Slavnosti spojené s vojenskou přehlídkou se vedle něj účastní i další premiéři zemí visegrádské čtyřky. Do Prahy přijela v neděli na několikadenní návštěvu česká rodačka, diplomatka a politička Madeleine Albrightová.
„Existují představy, že mají vznikat nějaké nové agentury Evropské unie pro boj s těmito hrozbami. Já si naopak myslím, že tyto věci má také řešit NATO,“ uvedl Babiš, podle něhož musí být aliance připravena na to, že současné boje se nevedou již jen „tanky a letadly“.
Babiš v této souvislosti odmítl možnost vytvoření armády EU, jejíž roli podle něho plně zastanou alianční síly. Unijní země by podle něho mohly mimo NATO více spolupracovat nanejvýš při plánování modernizace svých armád.
Již před zahájením dnešních oslav Babiš připomněl, že vstup do NATO byl pro Česko prvním důležitým krokem na cestě ke spojenectví se Západem po pádu komunismu a plynně na něj o pět let později navázalo členství v Evropské unii.
Česko se stalo členem NATO 12. března 1999 společně s Maďarskem a Polskem. Do aliance vstoupily jako první země z bývalého takzvaného východního bloku. Slovensko se stalo členem až v roce 2004.
„Cestu do NATO jsme si odpracovali ... nebyl to žádný dárek,“ vzpomněl Babiš na účast českých vojáků na misích v Perském zálivu či na Balkáně v 90. letech. Dodal, že ani po vstupu do NATO nebylo Česko „černým pasažérem“ a vždy se aktivně účastnilo misí ve světě a i nadále bude aktivně přispívat k obraně své i svých spojenců. Připomněl současnou operaci v Afghánistánu, pro jejíž budoucnost je klíčové rozhodnutí USA.
Budou se čeští vojáci stahovat spolu s americkými?
„Pokud se USA stáhnou, stáhneme se i my,“ prohlásil český premiér, podle něhož bude další vývoj v této zemi důležitý i pro plánování budoucí podoby české armády.
Americký prezident Donald Trump razí myšlenku úplného odchodu amerických vojsk z Afghánistánu, podmiňuje ji však dohodou s radikálním hnutím Tálibán.
Všichni předsedové vlád V4 se shodli na tom, že význam NATO ani po 20 letech neklesá. Podle předsedy slovenské vlády Petera Pellegriniho neměl a nemá vstup do NATO ani EU pro visegrádské země rozumnou alternativu. „Kdybychom vystoupili, nestaneme se mostem (mezi západem a východem), ale snadnou kořistí,“ varoval Pellegrini s odkazem na státy, v jejichž zájmu je podle něj „udržovat nestabilitu“.
Podobně se vyjádřil polský premiér Mateusz Morawiecki, podle něhož má NATO význam zvláště jako ochrana před hrozbami z Ruska. „Čas klidu a míru se může rychle změnit,“ podotkl Morawiecki.
Premiéři v doprovodu ministrů obrany shlédli v chladném a větrném počasí na varšavském cvičišti bojovou ukázku společné akce tanků, obrněných vozidel a vrtulníků. Setkali se rovněž s vojáky první varšavské tankové brigády. Na krátkém společném jednání poté podle Babiše hovořili o zbrojních nákupech v rámci NATO.
V Česku připomene výročí členství v alianci slavnost na Pražském hradě, na které se v úterý 12. března potkají prezidenti všech zemí V4.
Albrightová v Praze: slaví výročí vstupu do NATO
Na několikadenní návštěvu přijela v neděli do Prahy česká rodačka, diplomatka a politička Madeleine Albrightová. V příštích dnech bude představovat svou nejnovější knihu s názvem Fašismus: Varování a zúčastní se oslav 20. výročí vstupu Česka do NATO. Albrightová sehrála významnou úlohu při prvním rozšíření severoatlantického paktu o bývalé členy takzvaného východního bloku, a to Česko, Polsko a Maďarsko.
V pondělí vystoupí na pražské právnické fakultě, kde bude besedovat s ředitelem Knihovny Václava Havla a bývalým diplomatem Michaelem Žantovským. Žena pověstná svou zálibou v brožích, které si připíná podle různých příležitostí, se první den své současné návštěvy Prahy ozdobila Řádem Bílého lva.
Nejvyšší české státní vyznamenání jí udělil v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel. Po sametové revoluci v roce 1989 byla jeho poradkyní. Do Česka přijíždí poměrně často, Havlovu památku uctila v prosinci 2011 účastí na jeho pohřbu.
V úterý Albrightová vystoupí na Pražském hradě na konferenci, která se koná u příležitosti oslav 20. výročí vstupu Česka do NATO. V Černínském paláci týž den ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ocení 14 osobností, které se o vstup ČR zasloužily, novým oceněním Medailí za zásluhy o diplomacii. Bývalá ministryně zahraničních věcí Spojených států by měla být jednou z oceněných.
„Trump dráždí ránu otevřenou fašismem,“
Je autorkou několika knih, tu zatím poslední s názvem Fascism: A Warning vydala v USA loni v dubnu, na podzim vyšla i v češtině. V knize varuje před křehkostí demokratických vlád a úpadkem liberální demokracie po celém světě. Albrightová rovněž poukazuje na krizi, kterou zažívají Spojené státy pod vládou prezidenta Donalda Trumpa.
Napsání knihy plánovala ještě před Trumpovým zvolením, přesto současný americký prezident v knize zabírá nezanedbatelný prostor. „Představíme-li si fašismus jako ránu z minulosti, jež se téměř zacelila, pak Trump v Bílém domě se rovná stržení obvazu a rozdráždění té dřívější rány,“ napsala Albrightová.
Témata:
Související
Není co slavit. Hlavně, že Bureš slíbil Donaldovi, že od Amíků koupíme drahý létající šrot. Donald se upokojil, že miliardy shrábne USA a ne jiné země za lepší vrtulníky.