Firmy chtějí po lidech znalosti jazyků. Zaměstnanci je pak ale nepotřebují
Podle personálních agentur firmy často požadují velmi dobré znalosti jazyků, ve finále je ale v práci použije pouze desetina zaměstnanců. Spoustu zájemců o zaměstnání to diskriminuje. Ti, kterým je padesát a víc, se na pozice často ani nepřihlásí. Ve finále dá zaměstnavatel přednost člověku s dobrou angličtinou, místo toho s pracovními zkušenostmi.
Například podle portálu Monster chybí řádově tisíce lidí s dobrou znalostí jazyků. Podle firemních statistik je nejžádanější angličtina, němčina, následovaná holandštinou a severskými jazyky. U zaměstnavatelů potom vítězí mnohdy lidé, kteří sice umí jazyk, ale mají menší pracovní zkušenosti.
„Není-li zaměstnavatel dlouhodobě schopen najít vhodného kandidáta, u kterého se kombinují oborové znalosti s jazykovou vybaveností, často si vybere člověka, který umí cizí řeč, ale nemá zkušenosti s danou oblastí. Pro firmy je totiž výhodnější najmout člověka hovořícího holandsky nebo německy a odborné věci jej doučit,“ uvedl Petr Kubačka, ředitel Monster Career CZ.
Podle portálu Jobs.cz to není s jazykovou výbavou tak tristní. Problém vidí hlavně v tom, že firmy svoje požadavky nadsazují, lidé si potom nevěří. „Podle našich statistik lidé nechybějí, vnímáme spíš přemrštěné požadavky firem na jazykovou vybavenost. U dvou třetin pozic máme požadavek na znalost angličtiny, z toho v 80 procentech případů zaměstnavatelé požadují středně pokročilou a vyšší znalost angličtiny, ale to vůbec neodpovídá tomu, jak potom lidé reálně v práci angličtinu používají,“ říká Tomáš Dombrovský z Jobs.cz.
Nejhorší práce na světě? Muž musí holýma rukama čistit ucpané kanály v Bangladéši:
Stačí znát slova jako „send“ a „copy“
A to potvrzují i lidé, kteří zaměstnání hledají. Třeba František Daněk se rozhlíží přibližně tři měsíce. Přestože je vynikající odborník, stále práci nenachází. Limituje ho právě jazyk. „Angličtinu nebo němčinu inzerují snad v 99 procentech případů. Znalost má být na úrovni denní komunikace, hlavně pak v angličtině. Myslím, že zaměstnavatelé často přehání. Myslím, že je rozdíl komunikovat v angličtině a znát slova jako send a copy. Ty já sice znám, ale opravdu komunikativní angličtinu nemám.“
Podobně je na tom i Eva Sládková. Ta už inzeráty s podobnými požadavky přehlíží. „Já si většinou vybírám pracovní pozice, kde jazyky nevyžadují, ale v každém druhém inzerátu je, že požadují angličtinu nebo němčinu na komunikativní a písemné úrovni,“ zhodnotila situaci Eva.
Reálně jazyk potřebuje desetina zaměstnanců
Dombrovský dále uvádí, že požadavek na znalost angličtiny je velmi často i tam, kde není jazyk zapotřebí. Podle něho si typicky lidé ve vyšším věku potom nevěří. „Je to spíš disproporce, zaměstnavatelé žádají vyšší znalost angličtiny, než je potom reálně zapotřebí a část lidí tím samozřejmě odradí. Potom si firmy stěžují, že nemůžou sehnat vhodné kandidáty, ale tohle je jedno z vylučovacích kritérií, které odradí velkou část lidí,“ vysvětlil Dombrovský.
Podle Jobs.cz firmy takhle odradí výrazně víc lidí a i ty, kteří by mohli být skvělí, na dané pozici totiž ve finále žádný jazyk nepotřebují. „Je to limitující pro zaměstnance i pro tu firmu, která ve finále není schopna nabrat. Myslím, že Češi na tom nejsou tak tristně s jazykovou vybaveností. Ano, nejsme na tom tak dobře jako Nizozemci nebo třeba Němci. V tuto chvíli ale běžně v práci používá (cizí jazyk) necelá desetina zaměstnanců,“ dodal Dombrovský.
Zaměstnavatelé podle Dombrovského stálé nejvíc hledají klasickou angličtinu, na druhém místě je potom němčina a to asi v jedenácti procentech případů. V 10 procentech mají požadavek na explicitní znalost češtiny, další, jako ruština, španělština, holandština a podobně, mají dvou- a méněprocentní zastoupení. Na Jobs.cz také firmy požadují určité kombinace. Třeba angličtina-němčina, nebo angličtina-francouzština.
Oproti tomu Úřad práce žádné statistiky nevede, a tak v otázce jazykové vybavenosti kandidátů na zaměstnání nemá jasno. „Úřad práce takové statistiky nemá. Neevidujeme znalosti, ani požadavky ze strany zaměstnavatelů. Pro nás je priorita, jaké požaduje firma vzdělání a praxi. Jazykově vybavení lidé mají vyšší šanci na získání práce,“ uvedla Kateřina Beránková.
jenže on tam psal právě o odbornících po padesátce, to, že mladí jedou na týden do itálie a už si myslí, že umí italsky to jsem zažila hodně ale že by starší zaměstnanec tvrdil, že něco umí neuměl, tak to nikdy