Tato nemoc postihujete nejvíce ty, kteří jsou v zaměstnání v každodenním kontaktu s lidmi. Obzvlášť, pokud je na zaměstnance vyvíjen velký tlak a stres. Syndrom vyhoření je psychický stav, který pomalu roste v důsledku pracovního vyčerpání, frustrace nebo špatných pracovních podmínek.

Zapálení do práce

Typický je perfekcionismus - snažíte se nasadit všechny síly k tomu, abyste byli dokonalí. Pokud je práce pro vás vším, snažíte se pracovat co nejlépe a vše tomu podřizujete, jste ideálním kandidátem na syndrom vyhoření. Toto nadšení ale většinou vystřídá pocit beznaděje, myšlenky, že jste špatně ohodnoceni a svou práci neděláte dobře. Máte nevyhovující pracovní podmínky a cítíte frustraci ze svých kolegů.

A potom to přijde

Stres. Pomalu a mnohdy nepozorovaně. Jste vyčerpaní, podráždění, zklamaní, nesoustředění. Nechcete vidět lidi, nic vás nebaví a špatně spíte. Často začínají přicházet nemoci. V práci zastáváte jen to nejnutnější. O vše ztrácíte zájem.

Jak se vyhoření bránit? Důležitý je odpočinek!

Práce přece není největší prioritou. Bez vás se toho v zaměstnání možná zboří méně, než si myslíte.  Důležitý je odpočinek. Ano, záleží na tom, co si pod pojmem odpočinek představujete. Snažte se odpočívat s dobrou knihou, přáteli nebo procházkami v přírodě. Hodně pomáhá změna prostředí, například v lázních dnes najdete řadu programů, které jsou na syndrom vyhoření přímo zaměřeny.

Naučte se říkat ne!

Být asertivní není vůbec nic špatného. Kolegové byli možná zvyklí na vás přehazovat svou práci, ale s tím je teď konec.  Samozřejmě, kolegovi můžete vypomoct, ale vše má své hranice! Zdraví máte přeci jen jedno.

Nezapomínejte na přátele!

Přátelé jsou jedním z nejdůležitějších faktorů, jak takovému vyhořené předejít. Udělejte si na ně čas. A většinou to bývají právě oni, kteří včas upozorní, že se s vámi „něco“ děje.

Vyhledejte lékařskou pomoc!

Uvědomte si, že onemocnění totiž nepřichází náhle, většinou se rozvíjí krok za krokem. A čím déle jej necháte být, tím delší a obtížnější pak je léčba a návrat do normálního života.

Vezměte si dovolenou!

Naplánujte si dovolenou, a to dost dlouhou dovolenou. Opravdu dlouhou. Nesnažte se hledat důvody, proč to nejde a myslete na svoje zdraví.  Pokud vám to jen trochu půjde, buďte k ostatním v práci otevření. Nejspíš nejste sami – lidé jen nejsou zvyklí o svých potížích mluvit.

Uvažujte o změně zaměstnání!

Máte pocit, že to je až přehnané řešení? Ano, je, ale v konečné fázi syndromu to bohužel bývá jediná účinná varianta.

Hledáte zaměstnání, které vás bude těšit a naplňovat. Podívejte se na nejnovější nabídky zde!

Zdroj: www.jobs.cz