21°C
Třetina propuštěných Klausovou amnestií je zpět ve vězení. Recidiva bují
Více než polovina lidí ve vězeních jsou recidivisté, bezmála každý desátý vězeň si dokonce odpykává svůj třetí trest. Recidiva propuštěných vězňů je v Česku dlouhodobým problémem, který se nedaří vyřešit. „Zásadní problém je chybějící bydlení a finanční podpora do začátku,“ říká v rozhovoru pro Blesk.cz Kateřina Kalinová ze sdružení Dismas, které pomáhá zaměstnávat propuštěné vězně. Právě najít práci se záznamem v rejstříku je velmi komplikované.
V lednu 2013 vyhlásil exprezident Václav Klaus rozsáhlou amnestii, v rámci níž opustilo vězení bezmála 6 500 lidí. V současné době se jich podle údajů Vězeňské služby vrátily asi dva tisíce z nich, tedy necelá třetina. Z toho téměř 1500 lidí bylo zpátky ve vězení do konce roku 2014, tedy během necelých dvou let.
Recidiva propuštěných vězňů je problémem, se kterým si Česku nedovede dlouhodobě poradit. Například v roce 2015 bylo ve vězení celkem 15 078 lidí, z toho více než 8 600 si odpykávalo nejméně druhý trest. Přes 1800 vězňů bylo ve vězení dokonce potřetí. Tato čísla byla podobná i v minulých letech, vždy bylo ve vězení více recidivistů než poprvé trestaných.
Potíž je podle odborníků v tom, že stát exvězňům návrat do života příliš neusnadňuje. Chybí totiž účinná pomoc v prvních týdnech na svobodě.
„Zásadní problém je chybějící bydlení a finanční podpora do začátku. Propuštění vězni dostávají dávku ve výši asi tisíc korun, která je ještě snížená o cestovné,“ myslí si Kateřina Kalinová, ředitelka sdružení Dismas. Toto sdružení nabízí práci propuštěným vězňům. Provozuje tak i kavárnu v centru Prahy, i kantýnu na ministerstvu spravedlnosti.
Podívejte se, jak vypadá kantýna pro úředníky, kde obsluhují bývalí vězni:
Bez jídla, bydlení i peněz
„Propuštění lidé práci hned neseženou. A když se přihlásí na úřad práce, musí na dávku čekat měsíc. Takže jsou bezprizorní, bez práce, bez bydlení a bez jídla,“ popisuje Kalinová. Pokud nemá propuštěný vězeň rodinu nebo přátelé, kteří mu poskytnou zázemí, nastane velmi náročná situace, kdy často nemá peníze ani na jídlo. „Pomohly by například poukázky, které by bývalí vězni mohli použít na jídlo, takže by nemuseli krást,“ dodává.
Řešením podle odbornice příliš nejsou azylové domy, protože ty jsou mnohdy přeplněné a navíc jejich úroveň může být problematická. „Bývalí vězni říkají, že na azylák už nikdy, protože tam jsou například bezdomovci. Nemůžete dávat třeba mladé lidi, kteří byli zvyklí normálně bydlet, do místnosti s 15 bezdomovci,“ říká Kalinová. A sehnat normální bydlení bez finančních prostředků je náročné.
V rámci speciálních programů se snaží věznice lidem ve výkonu trestu nabízet zaměstnání. Vězni tak pracují přímo ve věznicích, na stavbách a někdy přímo ve firmách. Díky tomu si vybudují pracovní návyky a po návratu na svobodu mají větší šanci si najít práci. V současné době pracuje více než polovina vězňů.
„Zaměstnanost odsouzených velmi rychle roste a v mnoha případech se stává, že zaměstnavatelé si odsouzené osoby ponechávají v pracovním poměru i po jejich propuštění. Tito lidé pak mají finanční příjmy, mnohdy možnost ubytování, nevrací se tedy do nejistoty na ulici a mají tak větší šanci začít spořádaný život,“ uvedla mluvčí vězeňské služby Petra Kučerová.
Firmy propuštěné vězně nechtějí
Jenže samotný návrat na svobodu se příliš neřeší. Zaměstnávání vězňů je sice podporováno, jenže pro firmy stát nenabízí prakticky žádné zvýhodnění nebo systematickou podporu, pokud bývalého vězně zaměstnají, takže se do zaměstnávání příliš nehrnou. „Zaměstnavatelé se často obávají takového člověka přijmout a ten se pak dostává do začarovaného kruhu,“ potvrzuje mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Úřad práce spolupracuje s neziskovými organizacemi nebo přímo Vězeňskou službou a hledá lidi, kteří by mohli firmy oslovit. „Cílem je vytipování vhodných uchazečů a zájemců o zaměstnání a následné oslovení zaměstnavatelů s nabídkou spolupráce a finanční podpory v případě, že takového člověka zaměstnají,“ popisuje Beránková.
Kromě zvýšené péče a poradenství úředníků nebo rekvalifikačních kurzů ale žádná plošná podpora, například příspěvek do začátku, neexistuje. „Vždy záleží na konkrétní situaci klienta, tedy na tom, zdali splňuje zákonné podmínky pro vznik nároku ať už na některou z dávek státní sociální podpory, hmotné nouze, nebo třeba podpory v nezaměstnanosti,“ dodává Beránková.
Lukáš, který byl odsouzený za loupežné přepadení, ve výkonu trestu pracuje v třídírně:
Podívejte se v galerii, jak vypadá kavárna sdružení Dismas v Praze, kde pracují bývalí vězni:
Témata:
Související
Nějak o tom zavšiveným Klausovi není slyšet.