
Na odškodné čekala Jourová 6 let, žila na dluh. „Soudy by měly zrychlit,“ říká

V zemích EU se mírně zkracuje doba rozhodování soudů a platí to i pro Česko. Ukazuje to nová srovnávací studie Evropské komise, kterou představila eurokomisařka Věra Jourová. Podle ní české justici trvá vyřešení jednoho případu v průměru 159 dnů. V posledních letech se sice situace zlepšila, ale podle Jourové je to stále málo. „Je frustrující čekat léta na rozhodnutí soudů například v nějakých majetkových věcech,“ řekla v rozhovoru pro Blesk.cz.
„Když spravedlnost přijde pozdě, míjí se účinkem,“ je přesvědčená eurokomisařka Věra Jourová, která má ze své funkce na starost i spravedlnost. Sama má s dlouhým soudním sporem zkušenosti, protože se s českým ministerstvem spravedlnosti soudila kvůli nezákonné vazbě v takzvané kauze Budišov i kvůli náhradě škody. Její spor trval celkem šest let a na jeho konci dostala odškodné ve výši 2,7 milionu korun.
Jako satisfakci ale tyto peníze vnímá jen částečně. „Když si to promítnu do své soukromé linie, žila jsem několik let na dluh. Neměla jsem z čeho žít, protože mě ta kauza skutečně odrovnala. Zničila mi existenci i podnikání,“ řekla pro Blesk.cz Jourová.
Rozhodnutí přišlo až v době, kdy už byla ministryní. „Byl to pro mě velký paradox, protože už jsem ty peníze nepotřebovala,“ vzpomíná. Proto nakonec většinu těchto peněz rozdala na charitativní účely.
Půl roku čekání na první verdikt
Nyní ze své pozice eurokomisařky předložila rozsáhlou analýzu evropského soudnictví. Vyplývá z ní, že čekání na rozhodnutí soudů v občanských a obchodních sporech se ve státech EU obecně zkracuje.
Nejlépe je na tom Lucembursko a Belgie, kde lidé na rozhodnutí v první instanci čekají méně než 100 dnů. Naproti tomu lidí v Itáli, na Kypru nebo na Maltě čekají více než 500 dnů. V případě Česka je to 159 dnů, což je méně než před pěti lety. „Česká justice je v průměru a vidíme mírné zlepšení v délce řízení v první instanci,“ říká Jourová.
V roce 2015 české soudy poprvé vyřídily více případů, než kolik na jejich stoly doputovalo. Což oslavuje také ministerstvo spravedlnosti. „Zatímco v roce 2014 přicházelo do podatelen soudů více věcí, než mohly vyřídit, na konci téhož roku nastal obrat. Česká republika tak efektivitou předstihla Nizozemí, Rakousko nebo Španělsko,“ komentovala výsledek mluvčí resortu Tereza Schejbalová.
Přesto by Česko mělo podle eurokomisařky zapracovat na zlepšení. „Neznamená to, že by se neměl proces urychlit. Známe to všichni, je frustrující čekat léta na rozhodnutí soudů například v nějakých majetkových věcech, nedej bože v trestním řízení, kde lidí drženi v kleštích i několik let,“ je přesvědčená Jourová.
Polovina Čechů soudům nevěří
Analýza řeší i některé další aspekty, například financování. Podle Komise výdaje na soudnictví zvýšila více než polovina zemí EU, mezi nimi i Česko. Zlepšila se také důvěra veřejnosti v nezávislosti soudů. Stále však 44 procent lidí hodnotí nezávislost českých soudy jako špatnou. V roce 2015 to bylo 57 procent.
„Ani v dalších zemích není nezávislost soudů vnímána dobře. Češi jsou v takovém zlatém průměru, máme tady i horší země,“ komentuje Jourová. Podle čísel Komise je na tom nejhůře Slovensko kde v nezávislosti soudů věří jen 10 procent lidí.
Nezákonná vazba je jedním z argumentů, kterým lidé Jourovou přesvědčují, aby kandidovala na prezidentku:
TAK VYSOKÁ POLITIČKA A SAMA PŘIZNALA JAKÝ JE BORDEL V NAŠEM SOUDNICTVÍ I KDYŽ JE HODNĚ SOUDCŮ,JEŠTĚ HODNĚ DRAHÝCH POČÍTAČŮ A ASTRONOMICKÝCH JEJICH PLATŮ.
