Reportéra brutálně zkopali. Na konferenci v Pekingu čekal na prezidenta

Jihokorejské ministerstvo zahraničí požaduje, aby byl celý incident vyšetřen, jejich tiskový mluvčí Roh Kju-deok uvedl: „Naše vláda vyjádřila své obavy o bezpečí novinářů, čínská vláda se událostí zabývá.“

Jihokorejská opozice požaduje po prezidentovi Mun Če-inovi, aby okamžitě ukončil svou návštěvu a vrátil se domů. „Napadení člena tisku, který doprovází prezidenta na oficiální státní návštěvě, je otevřeným aktem teroru proti Jižní Koreji,“ prohlásila mluvčí opozice Čang Če-won.

Další novináři napadení natočili

K napadení došlo před ekonomickou konferencí, které se měl zúčastnit i jihokorejský prezident. Není jasné, proč k němu došlo, ani kdo potyčku vyvolal. Přítomným reportérům se část incidentu podařilo natočit. Na záběrech je vidět hlouček mužů v oblecích, v jejich středu stojí Lee Čung-woo, který pracuje pro noviny Maeil Business Newspaper.

Google chce v Číně zkoumat umělou inteligenci. Na vyhledávání má dál zákaz

Mezi muži probíhá strkanice, Lee posléze upadne na zem a ostatní do něj kopají. Mimo záběr je slyšet, jak zbylí jihokorejští novináři křičí: „Nedotýkejte se kamery.“ a „Kde je čínská ochranka.“. Později je vidět zakrvácený Lee. Tým prezidenta Muna potvrdil, že muž byl převezen do nemocnice na ošetření.

Lu Kang, mluvčí čínského ministerstva zahraničí, ještě toho dne promluvil na tiskové konferenci. „Pokud byl někdo skutečně zraněn, opravdu nás to mrzí,“ řekl novinářům. Dodal také, že obě země vložily do přípravy summitu mnoho úsilí a velmi jim záleží na jeho úspěchu. Číňané málokdy adresují tématu napadení reportérům, ke kterému ve státu dochází velmi často.

Podle Kima je válka nevyhnutelná: Může za to Jižní Korea a Trump, vzkazuje KLDR

Čína jako největší obchodní partner Jižní Koreje

Čína je jihokorejským největším obchodním partnerem. Diplomatické vztahy spolu země navázaly v roce 1992, ale ty velmi ochladly za vlády Munova předchůdce Hwanga Kjo-ana, který nechal v Jižní Koreji nainstalovat americký protiraketový program THAAD. Číňané tento akt považovali za ohrožení jejich národní bezpečnosti.