14°C
Kimův špion (90) odsouzený na smrt chce zemřít doma: Neudělal jsem nic špatného
Tajný agent KLDR Seo Ok-rjol (90) strávil 30 let na samotce v jihokorejském vězení. Na sklonku života si přeje vrátit se domů, Soul mu ale odmítá udělit povolení. Dvakrát dostal trest smrti, ale nakonec v roce 1991 podepsal slib loajality jihokorejské vládě. Dnes tvrdí, že k tomu došlo pod nátlakem. Po mnoha letech se rozhodl promluvit o svém osudu, Francouzská tisková agentura AFP s ním udělala rozhovor.
Muž byl usvědčen ze špionáže a vězněn v Jižní Koreji po značnou část svého života, prosí, aby se mohl vrátit domů. Za svou domovinu vždy označoval Severní Koreu, ale ve skutečnosti se narodil na jihu. Seo stále tvrdí, že „neudělal nic špatného“, všechny jeho činy prý byly „ve jménu vlasti“ a svědčí o jeho lásce k zemi, kam se chce ještě naposledy podívat.
Seovi sourozenci a jejich rodiny stále v Jižní Koreji žijí, jeho žena a děti jsou ale v KLDR a od 60. let je Seo neviděl, do nedávné doby o nich neměl ani žádné zprávy. Ke komunistům se Seo přidal už jako student, chodil na elitní univerzitu v Soulu. Během korejské války narukoval do severokorejské armády a odešel z území Jižní Koreje, když do země dorazili Američané a spojenecké jednotky.
Po nezdařené misi rozsudek smrti
Vstoupil do vládnoucí Korejské strany práce a pracoval jako učitel v Pchjongjangu, v roce 1961 ho vláda poslala jako tajného agenta na jih. „Musel jsem ihned odjet, nemohl jsem se ani rozloučit se ženou,“ řekl Seo. Jeho úkolem bylo navázat kontakt s vysokým vládním úředníkem, jehož bratr zběhl na sever.
Do země se dostal přes řeku Jeomhwu, setkal se svými rodiči a sourozenci, ale ti ho nevítali se zrovna otevřenou náručí. Chladné reakce se dočkal i od úředníka. „Bratr je pro mě mrtvý. Úřadům jsem nahlásil, že zemřel během války,“ řekl mu a odmítl převzít dopis. Na Sea ale policii nezavolal, i když jakýkoliv nepovolený kontakt se Severokorejci byl trestný.
Mise mu nevyšla, v Soulu strávil další měsíc. Celou dobu se bál, že ho odhalí. Když už konečně dostal povolení k návratu, přišel pozdě na smluvené místo a zmeškal loď, která ho měla převézt zpátky domů. Pokusil se to do KLDR doplavat, ale proud byl příliš silný. Vyplavil ho zpátky na břeh, kde už na něj čekali jihokorejští vojáci.
„V protokolu se píše, že pokud vás jako špiona zatknou, máte se zabít. Buď spolknout ampulku s jedem, nebo se zastřelit,“ uvedl Seo, aby dodal: „Ale nebylo dost času, abych spáchal sebevraždu.“ Seo byl po několik měsíců vyslýchán a mučen, odepírali mu spánek a jídlo. Vojenský soud ho pak odsoudil k smrti.
Rozsudek smrti mu zrušili a zase obnovili
Zavřeli ho na samotku, jeho denní porce se skládala z pár rýžových koulí a nasolené ředkvičky. Ve věznici byli drženi i další severokorejští špioni a sympatizanti. V roce 1963 mu odpustili trest smrti, byla to prý jeho první mise a navíc ještě zkažená. Nicméně o deset let později nabyl původní rozsudek opět platnost, rozhodl tak soud v roce 1973, když Seo přesvědčil další vězně, aby konvertovali ke komunismu.
„Matka omdlela, když slyšela rozsudek,“ řekl během svého prvního rozhovoru pro zahraniční média. Rodiče museli prodat svůj dům, aby mohli zaplatit soudní výdaje, ale po nějakém čase zemřeli. Během 70 let se Jihokorejci snažili o převýchovu vězňů, jakoukoliv rezistenci z nich vymlátili, nejoblíbenější mučící technikou byl waterboarding. Používali však i psychologické metody, vězně zavřeli do malé temné stísněné cely, ale nedovolovali jim usnout.
Seo ale od svého přesvědčení neodstoupil, a to ani poté, co kvůli drsnému zacházení přišel o oko. „Řekli mi, že když se zřeknu své země, vezmou mě na kliniku, kde mě ošetří. Odmítl jsem. Moje politické přesvědčení je pro mě důležitější než život,“ odvětil na otázku, proč se mu nedostalo lékařské péče.
Po letech věznění slíbil loajalitu Soulu
Po třiceti letech ve vězení nakonec Seo přistoupil na kompromis a slíbil, že bude dodržovat jihokorejské zákony, a podepsal závazek loajality státu. Potom ho podmínečně propustili. Dnes ale říká, že k podpisu došlo pod nátlakem.
Nastěhoval se do malého bytu v blízkosti svých sourozenců ve městě Kwangdžu, ale nikdy nepřestal snít, že se opět setká se svou ženou a dětmi. Nikdy se nevzdal své víry v KLDR, nejvíce si pochvaloval a s láskou vzpomínal na elitářskou společnost kolem univerzity Kim Ir-sena. Ze svého titěrného domova brání jednání Kim Čong-una, podle něj je jaderný program pro KLDR podstatný a nebýt šílence Trumpa, svět by to přijal bez problému.
Kwangdžu je centrum jihokorejských komunistických aktivistů, kteří se snaží o to, aby se mohl Seo na sklonku svého života vrátit do Severní Koreje. Bývalý špion byl již několikrát hospitalizován, má velmi slabé srdce.
Touží se vrátit domů za rodinou, pomáhají mu aktivisté
Před pár lety ho navštívila Korejka, která žije v Německu. Žena předtím navštívila jeho manželku a syny a sdělila mu, že celá jeho rodina je v pořádku. Poradila mu, aby se je nepokoušel kontaktovat, protože by to pro ně mohlo znamenat potíže.
Jižní Korea provedla v roce 2000 repatriaci zhruba 60 vězňů, většinou se jednalo o vojáky, tajné agenty nebo o partyzány. Nicméně Seo si cestu do vlasti zavřel tím, že několik let předtím podepsal smlouvu o loajalitě Soulu, která mu zajistila jihokorejské občanství a propuštění z vězení. Nyní se rozjela kampaň za jeho návrat do KLDR. Seovi a dalším 17 vězňům se snaží pomoc aktivisté. Bývalí trestanci, kteří jsou stále věrní Pchjongjangu, se chtějí vrátit domů. Nejstaršímu z nich je 94 let.
„Nečekal jsem, že nás rozdělí, myslel jsem, že se vrátím a budeme žít šťastně dál. Chybíš mi, myslel jsem na tebe celou dobu ve vězení. Naživu jsem jen díky tobě,“ vzkázal své ženě na konci rozhovoru s AFP.
Témata:
Související
