Porazil Merkelovou ve vlivu. Radí, jak bojovat s blackouty i v Česku

Vítězství Slováka Šefčoviče není překvapivé, je totiž tváří společné energetické politiky EU a „mozkem“ smělého plánu na energetickou unii. Tento projekt byl spuštěn před 12 měsíci a podle Šefčoviče je rok 2016 zlomovým, neboť se chystá předložit většinu opatření, která v rámci energetické unie naplánoval a slíbil.

Zvýšit chce především možnosti, odkud si EU může kupovat energie. Ale také energetickou bezpečnost – včetně ochrany členských zemí před výpadky dodávek, tzv. blackouty.

Žebříček 40 nejvlivnějších osob v oblasti energetické politiky v EU a tzv. energetické unie přitom zveřejnil v Evropském parlamentu evropský internetový deník EurActiv. Šefčovič v něm skončil první před kancléřkou Angelou Merkelovou. Třetí se v žebříčku umístil polský europoslanec a někdejší polský premiér Jerzy Buzek, který je dnes také šéfem parlamentního výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

Spravedlivější ceny plynu v Evropě i menší vliv Ruska: Slovák vymýšlí, jak na to

O stavu energetické unie se přitom debatovalo v Bruselu tento čtvrtek. Blesk.cz se předtím zúčastnil i telekonference právě s Marošem Šefčovičem, který českým a slovenským novinářům z Bruselu vysvětloval jednotlivá opatření, která mají zvýšit bezpečnost energetických dodávek do Evropy. První bezpečnostní opatření předkládají Šefčovič a spol. v oblasti dodávek plynu. Přijít však mají i další. Včetně elektrické energie.

Rusko je hrozba a Evropa energetický „závislák“, varuje europoslanec Poche

Šefčovič v boji proti blackoutům přitom zdůrazňuje princip solidarity. „Budeme přesvědčovat členské státy, aby si plány pro nouzové a krizové situace nepřipravovaly jen pro vlastní teritorium, ale aby se připravovaly na regionálním základě. Aby si jednotlivé země uměly pomoci, když taková situace nastane,“ vysvětluje Šefčovič. Spolupracovat mají státy, které si navzájem důvěřují a mají na to infrastrukturální předpoklady.

Co je blackout?

„Představte si temné město, ve kterém nesvítí ani jedna lampa, ani jedna žárovka. Nefungují počítače, telefony, televize, ledničky – zkrátka nic, co ke svému provozu potřebuje elektrickou energii. A nejen to, výpadek elektřiny by ukončil také dodávky tepla, plynu a vody do domácností. Domy v mrazech vychladnou za dvě hodiny. Bez proudu nefungují ani čerpací stanice,“ uvádí na svých stránkách ČEPS (Česká energetická přenosová soustava), která v Česku zajišťuje přenos elektřiny.

Mluvčí ČEPS Barbora Peterová Blesk.cz upozornila, že k blackoutu může dojít z mnoha příčin, ale nikdy nejde jen o jednu. Může jít o poruchy na přenosové soustavě, ale i další. „Vliv mají samozřejmě i náhlé příčiny, jakými jsou přírodní vlivy (vítr, vichřice, hurikán, záplavy, bouřky, námrazy). Blackout nelze vyloučit nikdy. Větší pravděpodobnost blackoutu je však v situacích, kdy soustava pracuje na hranici svých možností,“ vysvětluje Peterová. 

Český problém: Přetoky energie z Německa

V takovém případě stačí jeden nebo dva výpadky, které způsobí rozsáhlou systémovou poruchu vedoucí k blackoutu. „V rámci české přenosové soustavy je vážným problémem silné zatížení tranzitními toky z Německa na jih, do Rakouska a do balkánských zemí. Tyto toky zatěžují naši soustavu zejména v období, kdy je vysoká výroba ve větrných elektrárnách v Německu. Naše soustava v takových chvílích pracuje i na hranici svých technických možností,“ upozornila Blesk.cz Peterová.

Pokud by došlo k nějaké další poruše, hrozil by skutečně blackout. Na problém, že přes Česko teče příliš mnoho elektřiny z Německa a hrozí i kvůli tomu blackouty, zareagoval také Šefčovič. Věří, že i dalšími novými směrnicemi, které by se měly v tomto roce také předkládat, se podaří „najít adekvátní řešení na problém těchto přetoků z Německa“.

Když na Slovensku dojde k mohutnému výpadku, pomůže Česko?

Šefčovič v případě blackoutů mluví o kategorii tzv. chráněných zákazníků, kterým je třeba pomoci v krizové situaci především. „Což jsou většinou domácnosti, sociální služby jako např. nemocnice, malé a střední podniky,“ vysvětluje Šefčovič. Tito odběratelé energií mají být chránění přeshraničně. „To znamená, že když by byl například velký problém na Slovensku kvůli nějaké havárii, přírodní katastrofě nebo kvůli nějakému zahraničně-politickému problému, aby státy z regionu mohly této zemi pomoci a dodávat např. plyn těmto chráněným zákazníkům,“ dodal.