Babišova europoslankyně chce seznam džihádistů: Potřebujeme i evropskou CIA

Proč by měl seznam evropských džihádistů vzniknout, jak by mohl fungovat a je něco takového proveditelné?

Minimálně dva z atentátníků ve Francii byli na seznamu osob, které mají být monitorovány kvůli kontaktům s Islámským státem – to jen ukazuje, jak dnešní systém prostě nefunguje. Seznam džihádistů proveditelný je a byl by podle mne velmi prospěšný.

Je nutné sdílet informace hlavně o těch, kteří se vrací z bojů s Islámským státem, jsou s nimi v kontaktu. Bezpečnostní složky by takové „občany EU“ měli mít permanentně v hledáčku, ať už se po Evropě hnou kamkoli... Takových lidí jsou dnes v EU tisíce a díky svému pasu se mohou pohybovat v podstatě bez omezení. Seznam džihádistů je možné vytvořit bez zbytečných odkladů, jde o to, aby informace sdílely všechny země Unie. Pak může být účinný.

Jaká jsou dle Vás další nutná opatření v boji proti terorismu? Ke kterým by se mělo přistoupit v první řadě?

Potřebujeme evropskou CIA. Terorismus nezná hranic, naše tajné služby ano – i proto mohlo dojít v Paříži k tak příšerným útokům. Společná zpravodajská služba může bezpečnost v Evropě významně posílit. Kromě zvýšené kontroly uvnitř se ale musíme zásadně zaměřit také na posílení ochrany vnější hranice EU. Poslední měsíce ukazují, jak laxní byly některé země na vnější evropské hranici a s jak složitými následky se kvůli tomu musí dnes Unie vypořádávat.

Čeští europoslanci se v Bruselu bojí: Nechtějí být v rajónu džihádistů

Co si myslíte o názoru pana prezidenta Miloše Zemana, že nejefektivnějším opatřením i v souvislosti s migrační krizí by bylo uzavření státních hranic ČR?

Zavírání hranice je podle mě až poslední krok, který zatím není nutný – znamenalo by to konec volného pohybu po EU pro každého z nás, konec schengenského prostoru. Svobodný pohyb je pro většinu Evropanů, včetně Čechů, hlavním přínosem EU, mysleme na to i v této těžké době. Zavřít se před problémy doma není řešení.

V Bruselu snížili stupeň teroristického nebezpečí, přísná bezpečnostní opatření zůstávají. Jak Vy vnímáte aktuální situaci v belgické metropoli? Setkala jste se sama s nějakými omezeními, která vám třeba zkomplikovala život?

Žiji mezi Francií, Belgií a ČR, omezení zažívám každý den. Je jasné, že se musíme vzdát části svého soukromí – pokud je to ale daň za bezpečnější život v EU, ráda ji zaplatím. Brusel zažil opravdu pár horších dní, vzhledem k nejvyššímu stupni nebezpečí ale pochopitelných: zvýšené kontroly nejen v samotném Parlamentu, ať jste šli v podstatě kamkoli, pár zrušených fotbalových zápasů atd. Lidé si sami raději odpustili návštěvu kina či restaurace.

Už na příjezdových cestách do Bruselu čekaly policejní kontroly. Moje cesta autem mezi Štrasburkem a Bruselem mi tak trvá o hodinu déle než před atentáty. Neumím si ale například představit, že by ve Štrasburku nebo v Bruselu tak jako každoročně nerozsvítili vánoční strom na náměstí... Nemůžeme podléhat panice a bát se jít do obchodu pro chleba. To bychom je opravdu nechali vyhrát.

Jak vyřešit uprchlickou krizi? Rebélie nepomůže, varuje Telička z europarlamentu

A jak vnímáte aktuální teroristické hrozby nejen jako europoslankyně, ale také jako matka dvou holčiček? Co udělat pro to, aby děti neměly strach z teroristů?

S holkami o situaci mluvíme, ale snažím se je zbytečně neděsit. Jsou jim tři a šest let, jsou ještě opravdu malé. Proto mě trochu naštvalo, když té starší ve škole ve Francii učitelka vykládala nejen kdo je terorista, ale taky, že jsme ve válce, a co všechno teď nebudou děti moci dělat – chodit na společné plavání, procházky do parku, výlety apod. Nechci před dětmi něco tajit, ale tohle mi přišlo zbytečné a od Francouzů, kteří se jinak snaží být nad věcí a žít dál svůj život, těžko pochopitelné. Leckteré děti z toho měly těžké spaní. To bychom měli nechat na rodičích, děti si zaslouží klidný spánek.