14°C
V hlavním městě Evropské unie, Bruselu, zažívají brutální hon na teroristu z Paříže. Nejvyšší stupeň bezpečnostních opatření trvá už od soboty. A čeští europoslanci se tu bojí být.
Čeští europoslanci se v Bruselu bojí: Nechtějí být v rajónu džihádistů
1.Tomáš Zdechovský
„Zamýšlíme se kvůli bezpečnostní situaci, jestli v Bruselu vůbec budeme dál zůstávat. Uvažuji o tom, že bych rodinu přestěhoval zpět do Česka.
Našemu synovi, který tam chodí do školky, už třikrát nebo čtyřikrát zavřeli školku. Neustále tam lítá helikoptéra, minulý týden byla školka několikrát vyklizena kvůli podezřelému autu. Budovu hlídají bezpečnostní složky. Dvakrát tam přijeli policisté s majáky. Asi by tam nikdo soudný dítě nenechal. Já jsem jediný z českých europoslanců, kdo v Bruselu takto žije s rodinou.“
2.Pavel Telička
„Já jsem na rozdíl od pana poslance Zdechovského starší chlap a s malými dětmi starosti nemám, byť starší z dětí v Bruselu po ukončení studií pracuje u jedné právní firmy. Člověka to donutí si vzpomenout a žádat, aby jej dítě více kontaktovalo. Těch starostí se úplně nezbaví.
Mladší se chystá v Bruselu studovat. Člověk si taky říká, jestli si nejde vybrat ke studiu nějaké jiné místo. Já ale působím z Česka a v Bruselu jsem v rámci zasedání orgánů Evropského parlamentu. Spíš nyní člověk žije ze vzpomínek na to, co se stalo v Paříži, a soucítí s těmi lidmi, kterých se to bezprostředně dotklo.
Nyní jsem ve Štrasburku a nevylučuji, že až se dostanu do Bruselu, uvidím v plném rozsahu, co se v tom městě děje. Dovedu si představit, že budovy Evropské unie by mohly lákat pozornost. Nyní neumím předvídat, jak se budu cítit. Ale jsou rozhodně lidé, kteří jsou ve svízelnější bezpečnostní situaci, než jsme nyní my, europoslanci.“
3.Jiří Pospíšil
„Samozřejmě každý je trochu nervózní, když vidí reálnou hrozbu terorismu. Ale za prvé, já budu dál jezdit do Bruselu. Nepočítám s tím, že bych přestal jezdit, pokud se ta situace ještě nějakým způsobem dál nevyhrotí. Nechci tím, že bych do Bruselu nyní nejezdil, dávat morální vítězství extremistům, kteří chtějí, abychom pod vlivem hrozby extremistických útoků přestali chodit do práce, přestali normálně fungovat a byli jsme ve strachu schovaní doma.
Počítám s tím, že příští týden jedu do Bruselu a budu tam normálně pracovat. Na druhou stranu ptáte-li se, jaká přijmu opatření, tak se nebudu procházet po vánočních trzích, nebudu čas trávit na veřejných prostranstvích a budu pracovat v Parlamentu, což ostatně dělám vždy, když jsem v Bruselu. Jsem tam dva tři dny týdně, zbytek pracuji v ČR. Ale nechci ustupovat teroristům, nechci být schovaný v Česku, protože to by bylo morálním vítězstvím teroristů. To je zkrátka to, čeho chtějí dosáhnout. Abychom se začali bát a aby narušili náš běžný život.“
4.Kateřina Konečná
„Rodinu jsem nikdy do Bruselu nestěhovala, ani jsem to neměla v plánu. Mám ji na Moravě. Člověk se může reálně bát dnes kdekoliv, není to jen o Bruselu. Beru to tak, že to je prostě život, který žijeme. Není to příjemné, když projíždíte kolem lidí, kteří mají s největší pravděpodobností odjištěné kalašnikovy, i když jsou to ozbrojené složky, a různě kolem stojí obrněné transportéry.
Z druhé strany je možné, že takováto situace nastane v jakémkoliv jiném městě. Mám na to takové hloupé heslo, že koho mají zastřelit, ten se neutopí. Co má být, se prostě stane. Nemáme ničemu chodit naproti, ale na druhé straně bát se toho by znamenalo pouze podlehnout tlaku, který teroristé v Evropě vyvolat chtějí. Je citelné, že jsou v Evropském parlamentu přísnější bezpečnostní opatření. Člověk to ale bere tak, že to je pochopitelné. Jestli se má předejít útoku, tak naši osobní svobodu trochu omezí. Nemůžeme si myslet, že se budeme útokům bránit, a přitom se budeme chovat stejně jako vždy. Obyčejní Bruselané mají pomalu zákaz vycházení, mají uzavřené školy, nedostanou se prakticky nikam, protože je uzavřená hromadná doprava. Jsou čtvrti, kde se ani nedoporučuje vycházet z domu. Omezení pro zaměstnance Evropského parlamentu jsou v tomto ohledu minimum.“
5.Petr Mach
„Od útoku se zvýšila bezpečnostní opatření. Všiml jsem si, že nově rámem musí procházet také všichni pracovníci Parlamentu, kteří mají kartu, kteří dříve nemuseli a jen si takzvaně „pípli“. Pocit nebezpečí mám a má ho i moje žena, která se o mě strachuje. Jsem rád, že jsem se tam neodstěhoval. Já tam dojíždím jenom, když je tam plénum, už tak se v Bruselu snažím vyskytovat jen na těch nejdůležitějších jednáních. Nemám cestu, jak to víc omezit. Předpokládám, že se tam ale všichni bojí a zejména ti, kteří se tam doopravdy odstěhovali, nyní vidí, že to nebylo to nejlepší rozhodnutí.“
6.Pavel Poc
„Už jsem zažil skupinu kurdských separatistů, kteří prošli přes ochranku až k předsedovi Parlamentu, nakonec s ním chtěli jenom mluvit. Člověk se z podobných excesů stane spíš stoickým.“
7.Brusel: Hledá se terorista
Až nyní se svět dozvěděl, že je Brusel v očích tajných služeb centrem džihádistů v Evropě a právě zde policie hledá Salaha Abdeslama (26), jednoho z útočníků v Paříži. Ve městě jsou kvůli bezprostřední hrozbě další tragédie zavřeny školy i školky, galerie, muzea. Nejezdí hromadná doprava a v některých čtvrtích se nedoporučuje vycházet z domova. Situace podle místních připomíná válku…
Ostře sledovaný Parlament
➤ Už v lednu 2015 po útocích na pařížskou redakci Charlie Hebdo se zvýšila ostraha Evropského parlamentu. Nyní je to však ještě viditelnější.
➤ Do budovy se smí jen jedním vchodem místo původních čtyř. Nezbytné je pro návštěvníka projít rámem a podrobit důkladné kontrole kabelku či kufřík.
➤ Týká se to i zaměstnanců Parlamentu, kterým dříve stačilo ukázat kartičku. I proto se před budovou tvoří dlouhé fronty.
➤ Zatím se tato důkladná kontrola europoslanců netýká. Není však vyloučeno, že k tomu dojde.
➤ Evropská rada i Evropská komise ruší jednání, která nejsou klíčová, aby nevyvolávaly zbytečné riziko.
- Související
Témata:
Eurošmejdi! Jste úplně k hovnu, to co se tady děje je vaše zásluha!