Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Jak vyřešit uprchlickou krizi? Rebélie nepomůže, varuje Telička z europarlamentu

Autor: Jaroslav Šimáček - 
1. října 2015
20:00

Se šéfem týmu europoslanců za ANO Pavlem Teličkou jsme se sešli přímo v Bruselu v jeho kanceláři, na rozhovor si odskočil z jednání své frakce. Promluvil nejen o kvótách a pozici Česka v EU poté, co jsme kvóty hlasitě odmítali, ale i samotném o řešení uprchlické krize či postoji Miloše Zemana či Václava Klause. V závěru se pak řeč stočila přece jen na příjemnější téma. K ragby, tedy sportu, který Telička miluje.   

Během přístupových hovorů k EU vedl vyjednávací český tým. Působil i jako český eurokomisař. Teď se Pavel Telička (ANO) často vyjadřuje k aktuální uprchlické krizi. „Kvóty stočily veškerou diskusi ohledně uprchlické krize mimo relevantní kolej,“ varuje však Telička. „Stalo se z toho absolutně klíčové téma. Všichni soudní věděli, museli vědět – a když ne, tak se fatálním způsobem zmýlili – že toto není řešení.. Jednat o kvótách a prosazovat je v době, kdy vám každý den přibývají tisíce lidí, tak už příští týden či měsíc je to irelevantní, protože to číslo je úplně odlišné,“ upozorňuje. 

Vedle toho však nedávno na Twitteru upozornil: "Nemít téma kvót, tak ani u nás nemáme ´politickou diskusi´. Možná by bylo načase méně vrtat v tom, jak to bylo (to všichni víme), více jak dál." V rozhovoru pro Blesk.cz ve své bruselské kanceláři europoslanec Telička řešení nastínil. Upozornil ale, že jde o dlouhodobý proces, který si vyžádá schopnosti, jasnou vizi, odvahu a rozumná řešení. A také ochranu hranic. "Je to obrovská výzva pro Unii, která neodejde zítra. Nedělejme si iluze, ta otázka s námi bude po léta. A bude o to složitější, o co liknavější a méně koherentnější budeme nyní," varuje Telička.

Podle Teličky měla Evropská komise postupovat jinak. Nikoli přijít s kvótami, ale přinést balík doplňujících se opatření. „Musí to být jeden balík, aby nepřišlo něco podobného kvótám. Proto se zdráhám říci jedno jediné opatření. Musí to do sebe zapadat," upozornil Telička, podle kterého jde nyní především o tři oblasti. Reformu azylové politiky v EU, stanovení jasných pravidel pro ekonomickou migraci a ochranu hranic. "Od samého začátku jsem říkal: Klíčová je ochrana vnější hranice Unie. A na tom trvám," říká europoslanec. Výsledné sdělení musí být podle Teličky jasné. "Ilegální vstup do Unie se nesmí vyplácet," uvádí český europoslanec.

Blesk.cz: Pane Teličko, v čem přesně podle vás selhala EU při aktuálním řešení uprchlické krize?

"Ve schopnosti včas adekvátně reagovat konkrétními opatřeními. Nebyla jednotná, nebyla dostatečně rychlá. Nebyla konzistentní, viz. třeba německá kancléřka: Jeden týden toto, druhý týden něco jiného. Ale zároveň si řekněme, že ani Česká republika zrovna neperlila, protože furt má někdo zcela mylný pocit, že jsme malinká, chudinká země, která prostě nic nezmůže a ta realita je, může být a musí být odlišná.“

Blesk.cz: Může nyní Česko pykat za to, že se v otázce kvót stalo jakýmsi rebelem EU? Třeba rakouská ministryně vnitra uvedla, že by měl být zemím jako ČR omezen přísun peněz z Bruselu.

„Když začnu rakouskou ministryní vnitra, dáma by si mohla říci minimálně to, že někdy méně je více. Její vyjádření, ať už toto nebo z toho týdne, tedy použití síly na hranicích, svědčí o tom, že by mohla ještě zrát. Co se týká toho, co ČR chtěla vyjednat a jestli je rebelem, já si dovolím srovnání. My jsme jako delegace našich europoslanců, kterou vedu u nás ve frakci, byli taky v menšině. A myslím si, že to trvalo, než jsme byli pochopeni."

Blesk.cz: Jak se to projevilo?

"V úterý jsme měli večeři předsednictva frakce ALDE s komisaři a tam Guy Verhofstadt jako lídr frakce říkal: Musím se podívat tady na Pavla. Pomyslel jsem si: Jen se zase otři. Ale on řekl: Musíme to, co Pavel říká celou dobu. Musíme mít komplexní řešení té situace. Tady se, byť ne snadno a po nějakém čase, nám podařilo de facto ukázat, že my jsme primárně nemluvili o kvótách, ale my jsme chtěli řešit tu situaci a nevěřili jsme, že to je to správné řešení. My jsme přicházeli s návrhy, protinávrhy a to časem zabralo. Verhofstadt dnes jako jediný lídr frakcí EP řekl: asi bylo chybou začít tím nejproblematičtějším a nejcitlivějším, tzn. kvótami. A to je obrovský posun. Můžete být v minoritě, ale když přijdete a máte protinávrhy a umíte jim přidat a říct: My bychom byli jako ČR připraveni přispět tímto konkrétně, tak máte úplně jiný vliv, než když říkáte ne, ne, ne a ne."

Blesk.cz: Jak tedy v případě podobných vyjednávání na evropské úrovni postupovat?

"Bez komplexních protinávrhů a bez hmatatelného příspěvku, jak my Češi k tomu chceme přispět, tak naše vyjednávací pozice nevzroste. Z tohoto hlediska pak budete vnímán jako rebel. Jako ten, který nic nepřináší do diskuze a tudíž nemá v těch jednáních váhu. A tak jsme do jisté míry dopadli. Když si dneska čtu vyjádření ministra Chovance, tak jsou velmi silná a když to porovnám s tou ´performance´, tak to absolutně nekoresponduje. Nicméně nevžívejme se do pozice rebela, nedávejme si nějakou nálepku, ale pojďme si říci, že to je věc, která s námi bude ne týdny nebo měsíce, ale bohužel patrně roky. A že nás čeká x návrhů, snad tedy komplexní balíček ze strany Evropské komise, a tam bychom měli být schopni už jinak, s konkrétním příspěvkem a s dalšími spojenci, dosáhnout to, co skutečně povede k řešení situace.“

Blesk.cz: EU při řešení krize však zatím tápe. Kde však leží samotná příčina krize?

„Prapříčina té situace je v tom kterém regionu. Vezměme konkrétně Sýrii, situaci, která tam je. Prapříčina ale není ISIS, tam už byl nějaký stav předtím. Tam už předtím Asad vyhlazoval lidi po tisících, což již nějakým způsobem vytvářelo opozici, radikalizovalo lidi apod. Až pak přišli ISIS. V Sýrii to budeme muset umět řešit, ale bude to setsakramentsky složité. Rusové už tam jsou, Evropa se musí shodnout na jedné společné pozici, a tam bychom my také měli přispět. Ono to bude bolet, možná to bude stát i lidské životy a to se mi neříká snadno. Ale ta hrozba do budoucna, kdyby se situace neřešila, by byla podstatně vyšší. Nejen v případě migrační krize, ale hlavně z hlediska konkrétních bezpečnostních rizik. Máme poslední vhodný čas k řešení prapříčin té situace.

Blesk.cz: Jak v této souvislosti hodnotíte projev prezidenta Zemana na Valném shromáždění OSN? (na Twitteru Telička uvedl: Je třeba ocenit, že na rozdíl od premiéra má odvahu a alibismus jde stranou. Na druhou stranu postrádá trochu realismu. Jen s drony a vrtulníčky bez pozemních operací a obsazení území to asi nepůjde. To ale budou vojenští stratégové vědět lépe. Do toho se hlava státu nemusí pouštět.)

"Nechtěl jsem, ale nakonec jsem se na to podíval. Psal jsem to s nadsázkou a do jisté míry s lehkou ironií, ale to, co jsem myslel vážně je, že tam je alespoň odvaha říci, že to bude vyžadovat i to bolestivé řešení. Kde určitě bych se rozcházel s tím tom, že asi bych očekával možná státničtější projev. Jen na vrtulníky a drony bych to neviděl, bude to, myslím, náročnější. Některým tématům se vyhnul, cítím tam stále postoj hodně ovlivněný Východem než Západem. Řadu věcí jsem tam postrádal. Je dobře, že dal najevo, že to bude chtít takovéto řešení, ale upřímně řečeno, bych čekal více."

Blesk.cz: Pod čím dál tím častější palbu kritiků se za přístup k uprchlické krizi dostávají Němci. Vicepremiér Andrej Babiš uvedl, že Německo páchá ekonomickou sebevraždu. Jak pozici Německa, kam se chtějí uprchlíci dostat především, vidíte vy?

„Německo má složitou pozici, což je dáno několika faktory: Za prvé Německo bude jednou z nejpostiženějších zemí demograficky. Je jasné, že Německo nejenomže stále bude vymírat, ale de facto potřebuje imigraci. Další složitost je ta, že Německo je atraktivní destinací a má ryze v právní rovině přístup, že kdo splňuje podmínky pro udělení azylu, nemůže být odmítnut a toto striktně ctí. Byl jsem v Bělé, teď se chystám do dalšího zařízení pro azylanty. S některými jsem mluvil, byť přes plot, protože nám nedoporučovali jít dovnitř. Nevím proč, ale dobře. Každopádně vidíte, že ti lidé jsou nabrífovaní a je taková mantra: Německo, Německo, Německo."

Blesk.cz: Co samotná pozice kancléřky Angely Merkel?

"Situace, kdy jakýkoli evropský státník v otázce, která není ryze pouze otázkou jeho země, řekne ´Otvíráme hranice, jste všichni vítáni´ a o týden či 10 dní později to do jisté míry popře a připouští či realizuje byť omezené hraniční kontroly, tak to není jen věc, která se týká jenom Německa. Důsledky se dotýkají i dalších. Je však věc Němců, jestli ekonomickou sebevraždu páchají a nebo ne. Já si myslím, že zatím by německá ekonomika byla ta, které bych věřil. Dokonce bych řekl, byť s řadou věcí s německými představiteli a kancléřkou také nemusím souhlasit a i přes některé kritické poznámky, které bych měl, že to je lídr. Lídry s nějakou politickou odvahou a schopností řešit problémy dnes postrádáme."

Blesk.cz: Najde se však i jiná země, která k tomu přistoupila po svém. Maďarsko postavilo ploty kolem svých hranic nejen se Srbskem.

"Je hrozně těžké to hodnotit, protože Maďarsko bylo pod obrovským tlakem. A převážně, zdůrazňuji převážně a ne zcela, tu situaci zvládalo. Byl bych méně kritický vůči Maďarsku než spousta evropských politiků. Pod takovým tlakem nebudete nikdy konat úplně optimálně. Ale to, co bych si dovolil vytknout je, že jsou to věci, které by měly být předmětem konzultací na evropské úrovni."

Blesk.cz: Přerostla migrační krize v krizi celé Evropské unie?

"To je zajímavá otázka. Minulý týden jsme měli jednání a lišili jsme se v názoru první místopředsedkyně frakce a já coby druhý místopředseda frakce. Řekl jsem, že hrozí, že uprchlická krize přeroste v krizi unie. A ona říká: Ne, já jsem přesvědčená, že Unie v krizi je. Ano, čelíme několika krizovým situacím a některým nečelíme dobře. Je x důvodů proč být vůči Unii i sebe sama kritičtí. Ale myslím si, že Unie není v krizi. Vidíme to na spoustě věcí, které se daří. Jde o vnitřní trh a jeho fungování, strategický balíček pro financování, digitální strategie apod. Ale i o to, v čem Unie žije. Stačí se podívat za hranice Evropy a vidíme, že mír není samozřejmost. V tuhle chvíli Unie není v krizi. Je nějakým způsobem malátná, tak jako když řečeno sportovní terminologií dostanete úder, jste trochu otřesený a chvíli to trvá, než se zapojíte do hry. Nejsme ale daleko od krize, jsme někde na té hraně. Špatný krok, váhání, zafoukání větru – tedy zásah vnějšího prostředí – nás může dostat do ještě podstatně složitější situace."

Blesk.cz: Vedle ohrožení budoucího fungování EU je zde i další nebezpečí – rozdělení společnosti. V Česku jsou stále patrnější hlasy týkající se strachu z islámu, někteří lidé včetně politiků se na tom snaží nabrat i body. Co říkáte tomu, že na vzestupu jsou pánové typu docenta Konvičky, který stojí za Blokem proti islámu?

"Vždy jsem říkal, že naši politici jsou odrazem naší společnosti. Fakt, že tito lidé se mohou dostat na výsluní, hledejme v sobě, ve společnosti, v lidech, to co umožňujeme, jací jsme, jak se chováme, žijeme a jaké máme hodnoty. Je to samozřejmě smutný obrázek. V zásadě jsem měl těžké i lehké rozhodování, co se týká vstupu do politiky. Po mnoha letech ve veřejném sektoru jsem byl v byznysu a z tohoto hlediska to bylo těžké rozhodnutí, protože mně nic nechybělo a když to vezmu takhle zpětně, měl jsem se ve všem lépe. Ale lehké bylo v jedné věci. Já v politice nic nehledal, nehledal kariéru, otevřeně říkám, že já již mám svojí kariéru za sebou. Některé věci už nepřekonám a vůbec s tím nemám problém. Proto jsem se i třeba malým dílem snažil přispět k boji s populismem a zkratkovitostí, jednoduchostí, neschopností řešit výzvy. Ale říkám opravdu malým střípkem. Absolutně nechci přeceňovat jednoho člověka, ať už jím je kdokoliv. A už vůbec ne sebe. Je to ale jeden z důvodů, proč jsem do toho šel."

Blesk.cz: A co samotný strach z islámu?

"Většina z nás má zkušenost s islámem spíše nepřímou. U nás žijí muslimové, jsou dobře integrovaní, ale je jich natolik málo, že někteří lidé za svůj život na ně prostě nenarazí. A teď je tady nějaká víra, jsou tu teroristické skupiny, které se jí zaštiťují a pak vidíte na internetu videa, kdy stínají hlavy. To jsou.. Chtěl jsem říci zvířata, ale to bych se coby kynolog hrozně nerad dotknul zvířat. To nemá vůbec nic společného s touto civilizací, je to nechutné barbarství.

Ale logicky lidi budou mít obavy, budou spojovat některé věci. Byl bych dalek toho, abych řekl, že současná situace v Sýrii a dalších zemích neskýtá bezpečnostní rizika. Ať už od jednotlivců nebo v budoucnosti, nedej bože, od sílícího Islámského státu, který prostě musí být poražen.

Stejně tak nemůžu nechtít po politických elitách, aby vedly vyváženou politickou diskuzi a nějakým způsobem vytyčily směr, dávaly diskuzi do objektivních, konstruktivních rovin a znemožňovaly exploze typu lidí, které jste jmenoval. U lidí, kteří nemají vůbec žádný program, vůbec žádné politické názory, jsou monotematičtí a ryze populisticky zaměření, tak je smutné, že ještě nejsou poražení tak říkajíc na hlavu."

Blesk.cz: Je odrazem naší společnosti i počínání exprezidenta Václava Klause a jeho petice proti uprchlíkům?

„Byl jsem člověk, který hodně nesouhlasil s panem exprezidentem Klausem, on to ví, vedli jsme nejrůznější diskuze. Ale musím říci, že jsem ho přes názorovou různorodost hodně respektoval. Chodil jsem za ním, abych ho informoval, konzultoval s ním. Chodil jsem za ním i v době, kdy již nebyl premiérem, ale řadovým poslancem. Přesto jsem z respektu za ním několikrát šel, aniž bych chodil za ostatními poslanci. Václav Klaus ale už není tím člověkem. On mohl odejít s nějakou důstojností, ale závěr jeho prezidentského období a toto je nedůstojné jeho formátu. To, co udělal s tou peticí, je něco tak populistického, laciného, jednoduchého, že pro ty z nás, kteří jsou vůči němu dost kritičtí, tak to nasadilo parametry nevídané. Nicméně se asi snažil využít určitou náladu ve společnosti Do jisté míry je to asi doraz části toho, jací jsme.“

Blesk.cz: Tento rozhovor vzniká v době, kdy se v Anglii hraje Mistrovství světa v ragby. Skončeme tedy něčím příjemnějším. Tomuto sportu jste se roky věnoval. Co vám to dalo do politiky a kdy jste si zahrál naposledy?

"Přestal jsem hrát v důsledku těžšího zranění kolene, kdy jsem šel od operace k operaci. Naposledy jsem si zahrál, když Janek Kroupa točil medailonek o jednání o členství a hlavním vyjednavači. Někdy kolem roku 2000. Jak člověk byl s ortézou na noze, netrénovaný, tak jsem si asi po dvou minutách zápasu, který směřoval k tomu, aby se něco mohlo natočit do medailonku, natrhl stehenní sval. Byl to, jak se říká v ragby, sranda mač. Končil jsem v nějakých třiceti letech a vzhledem k tomu, že již letos udeřila padesátka, tak už dlouho ne. Je to úžasný sport, ale je to už dávno. Téměř bych považoval za drzost, kdybych říkal, že jsem ragbista."

Blesk.cz: V Česku nejde o tolik sledovaný sport, přesto spoustu lidí nyní k obrazovkám přitáhl...

"Ragby je vnímáno českou veřejností, která s ním nemá tolik zkušenost, jako kontaktní silový sport. Ale ve hře je velmi dynamický, taktický, ale i technický. Má ještě dva klíčové momenty – ohleduplnost a respekt. K rozhodčímu, k divákovi, protihráči. Že se tam občas pošťouchnou a někdo někomu jednu vrazí, to se stane takřka v každém sportu. Tady si je každý vědom, že je to natolik fyzicky náročné, že bezohledná hra může výrazně fyzicky ublížit. Druhým bodem je využití techniky, která z ragby dělá stále plynulejší, čistší, preciznější sport a tudíž objektivnější. Co vás tvární, je ale nejen ta hra, ale i lidi."

Blesk.cz: Jak ovlivnila ragbyová komunita vás?

"Hrál jsem to jako mladý kluk, žil jsem jen s mámou, otec zemřel. Takže mě svým způsobem ragby komunita vychovávala. Férovost, tvrdost, zároveň i ohleduplnost, asi to člověka poznamenalo, ale o tom by spíš měli mluvit ti, co mě znají. Nevím, jak mě to poznamenalo pro vnější okolí, ale mě ragby hrozně moc dalo a dal mi nejenom ten sport, ale také ta komunita, spoluhráči a lidi kolem. A zejména mezinárodní zápasy - u nás je to přece jenom amatérský sport. Když jsme ale vyjeli do Německa, Francie, Gruzie hrát, tak to byla obrovská zkušenost. Samozřejmě na mé velmi průměrné úrovni, ale stejně. Prostředí už tehdy, které bylo úplně o něčem jiném, než u nás."

Blesk.cz: Setkáváte se s kamarády z téhle oblasti i dnes, když jste v europarlamentu?

"Ten sport miluju a mám rád lidi kolem něj. Nedávno, když jsem slavil padesátku, jsem téměř nepřemýšlel, že to může být někde jinde, než ve vesnici, která se jmenuje Mořinka. Oslavili jsem to tam na návsi, je to místo, kde jsme měli většinu svých ragbyových akcí. A také jsem sice pozval lidi z průřezu svého života, ale lidí z ragby tam bylo nejvíce, protože k tomu stále chovám vazby. Mě to dalo hrozně moc a rád na to vzpomínám. Ale vím, že někdy moje žena říká, když někde jsme a já se rozpovídám: A sakra, to bude zase ragby a ještě přijdou vzpomínky na vojnu."

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

zelena.karkulka ( 5. října 2015 00:25 )

 Já si to akt přečela a mluví stejně jako Jakeš-svého času-blábolí,slovní průjem,který v podstatě nedává žádný smysl

tarka ( 4. října 2015 17:50 )

pane Teličko a Pleskáči, názory na zvířátka by v rozhovoru nebyly?

jan490 ( 2. října 2015 17:26 )

S bezenci prekrocili hranice dobre ziveni chlapi mezi 25 a 35 lety, s bankovnimi kartami ruznych bank. Odhadem 2000 chlapu muzou byt ze specialnich jednotek. To nejsou zhypnotizovani blbci , kteri jsou ochotni se vyhodit do vzduchu nekde na nadrazi. To jsou dobre cviceni bojovnici, pro ktere ovladnout jadernou elektrarnu je otazka 30 minut. Jestli pak nasi odbornici s modrejma knizkama ma ministerstvu narodni obrany dali nase specialni jednotky na ostrahu techto objektu? Normalni pravidelna armada nebo ochranka proste neni schopna celit prepadeni uskutecnenem komandem. To se tyka i vodnich elektraren. Humansti z vlady, kam se budeme stehovat z nasi zeme? Moznw nas prijmou v Syrii?. Zeny a deti ok, ale chlapi ve veku kdy jsou schopni ale i povini bojovat za svoji zemi, bych vratil bez prava na odvolani.

gabreta ( 2. října 2015 16:47 )

Když toho Fantomase vidím, tak si vždy vzpomenu, jak vyjednal přístupový dohody při vstupu do EU, tak bych mu nakopal prd*el! Do dneska na jeho "práci" proděláváme. Šmejd jeden!

jiznicechy ( 2. října 2015 16:42 )

Poslední sdělení Muammara Kaddáfího jen několik hodin před smrtí: „A nyní poslouchejte, vy lidé z NATO. Bombardujete zeď, která nepropouští migranty z celé Afriky do Evropy. Bombardujete zeď, která nepropustně zadržuje teroristy z Al-Kajdy. Tou zdí bývala Libye. Zničili jste ji. Jste idioti. Pro tisíce migrantů z Afriky, pro podporu Al-Kajdy budete hořet v pekle. Tak to je. Já nikdy nelhal. Nelžu ani teď.“

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa