Uprchlík je v Česku nuceně rok bez práce. Zbytečně drahé, říká odborník

Dokud nedostane azyl, nesmí uprchlík pracovat. Minimálně první rok. Takovou lhůtu umožňovala evropská směrnice a Česko ji bezezbytku využívalo. Teď se ale evropské nařízení změnilo na max. 9 měsíců a 1 rok tak musí zkrátit i Česká republika. Poslanci projednali lhůtu 6 měsíců.

"Je to z toho důvodu, že pokud je to skutečně žadatel o azyl, který na něj má nárok, pak je i v jeho zájmu mít práci a nebýt jakousi přítěží českého sociálního systému. Tam je žádoucí, aby se tyto osoby zapojily do pracovního procesu," řekl k novele zákona předseda Výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD).

"Důvodem zákazu práce bylo přesvědčení, které trvá na ministerstvu vnitra, že uprchlíci se mají integrovat teprve v době, kdy bude jasné, že mohou v hostitelské zemi zůstat – tzn. po obdržení kladného rozhodnutí o azylu. To, že to u nás trvá často roky a ten člověk je po létech ležení v uprchlickém táboře mentálně a fyzicky úplně na dně, je bohužel velmi časté," komentuje zákonnou lhůtu Martin Rozumek, ředitel neziskové Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Nejen proto, ale také z ekonomických důvodů, tedy aby ušetřily na sociálních dávkách, vyznávají země v Evropě spíše opačný postup. "Řada zemí umožňuje žadatelům o azyl pracovat ihned (např. Švédsko) nebo po 3 měsících (např. Německo). V Rakousku jsou umožněny žadatelům o azyl sezonní práce, ale je tam přísná regulace počtu sezonních pracovníků," dodává Rozumek.

Německo chce omezit dávky pro uprchlíky: Organizace kritizují „nelidské“ škrty

Kolik berou uprchlíci

V českém detenčním zařízení dostává uprchlík kapesné 30 korun na den. "Žadateli o udělení mezinárodní ochrany se poskytne ubytování, strava, základní hygienické prostředky a kapesné. Jakmile je osobám udělena mezinárodní ochrana, mají zajištěnu rovnost zacházení ve všech nepojistných sociálních dávkových systémech – rodinné dávky, pomoc v hmotné nouzi, dávky pro osoby se zdravotním postižením," řekl Blesku mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek.

To ve Švédsku dostane v přepočtu zhruba 200 korun denně, po propuštění pak minimální podporu přes 19 tisíc korun. V Německu uprchlík v detenci musí vyžít s cca 130 korunami na den, po propuštění ze zařízení dostane až 359 € na měsíc (10 tis. Kč).

Podobně štědrý je i systém ve Finsku, uprchlíci dostávají zhruba 9 tisíc, musí si ale v zařízeních platit jídlo. Finsko jim navíc zaplatí náklady na cestu domů, pokud se rozhodnou vrátit – 1000 € (28 tisíc korun).

Štědřejší než Švédové jsou Dánové. Uprchlíci u nich i po radikálních škrtech dostanou podporu více než 20 tisíc korun měsíčně.

Dánové zastavili provoz vlaků z Německa. Kvůli uprchlíkům mířícím do Švédska

Nechme uprchlíky pracovat

O azyl žádá v Česku i přes zvýšenou migrační vlnu jen kolem tisíce lidí ročně. Na trhu práce tedy nejde o velkou skupinu lidí. "Je to kontraproduktivní. Stát kvůli nim provozuje 6 nákladných zařízení včetně 2 detencí. V každé té detenci je více než stovka zaměstnanců," myslí si šéf neziskové organizace, která se o uprchlíky stará. Podle Rozumka by měli pravomoci převzít kraje a obce – vše by bylo levnější a humánnější.

Podobný názor zastává i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. "Každá země by měla uprchlíkům dát právo pracovat od chvíle, kdy vstoupí na území Evropské unie," řekl začátkem září Juncker. Novou evropskou směrnici, která lhůtu pro zákaz práce uprchlíků zkracuje na max. 9 měsíců, ještě kromě Česka nepřijalo dalších 17 z 28 států Evropské unie.

Jak dlouho mají uprchlíci zákaz práce v některých zemích EU?

Německo – 3 měsíce

Polsko – 6 měsíců

Maďarsko – 12 měsíců

Rakousko – sezonní práce ihned

Švédsko – ihned

Norsko – ihned

Řecko – nemá lhůtu, ale složitá administrativa nedovolí migrantům pracovat dříve než s přiděleným azylem

Španělsko – 6 měsíců

Itálie – 6 měsíců

Velká Británie – 12 měsíců

Bulharsko – 12 měsíců

Kypr – 6 měsíců

(údaje před přijetím nové směrnice EU, zdroj: Kristýna Andrlová, úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky)