Olomoucká aféra zasáhla i Jiřího Rozbořila a ČSSD se děsí další kauzy spojené s jejím hejtmanem. Přízrak někdejšího středočeského vládce Davida Ratha se vrací. V minulosti přitom měli problémy hejtmani z dalších míst Česka, ale i z dalších stran. Půta, Palas, Šulc, příkladů je řada... Některým potíže přetrvaly dodnes, jako je tomu v případě pražské dvojice Bohuslav Svoboda a Tomáš Hudeček. To Pavel Bém se směje.
Čtyři obvinění, ve vazbě dva vysoce postavení krajští policisté a vlivný podnikatel a Langerův parťák z byznysu i tenisu Ivan Kyselý. Olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD) vyšetřovaný na svobodě. To je současný výsledek akce Vidkun, policejního zásahu v Praze a hlavně na Hané. Rozbořil, který nastoupil do úřadu v roce 2012, je stíhaný pro podplácení, rezignovat na svůj post odmítl.
„Cítím se nevinen a žádný úplatek jsem nenabízel,“ tvrdí Rozbořil. V pátek své stanovisko osobně zopakuje šéfovi ČSSD Sobotkovi. „Platí můj názor, že pan hejtman Rozbořil by měl rezignovat na své veřejné funkce, měl by rezignovat eventuálně na své stranické funkce a měl by se věnovat své obhajobě,“ vzkázal včera z Bruselu Sobotka. Bude nadále premiér takto neústupný?
Z řad sociálních demokratů zní, že strana ctí presumpci neviny, i ministr vnitra Milan Chovanec však hejtmana Rozbořila vyzval, aby odstoupil a do vrcholné politiky se vrátil případně až po svém očištění. Není divu, ČSSD se obává dalšího skandálu. Všichni mají na paměti stále živou kauzu Rath.
Ostatně i při olomoucké korupční aféře vypsala sázkovka kurz na to, zda policie oznámí po raziích v kanceláři Rozbořila a bydlištích exministra Ivana Langera a podnikatele Kyselého nález nějakých podezřelých peněz. Třeba v krabici od vína. „David Rath peníze skrýval v bedně od vína, Kott s Pancovou coby kompot v zavařovačkách. Dá se spekulovat, jak kreativní mohl být při skrývání případných nelegálních výnosů Ivan Langer,“ vysvětloval kuriózní sázkovou příležitost mluvčí Fortuny Petr Šrain.
Rathova krabice je zkrátka již legendárním pojmem. Čas přitom letí. Hejtman Rath byl zadržen v květnu 2012 v Rudné u Prahy. U domu tehdejší ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové a se sedmi miliony v hotovosti. Byl obžalován z manipulování zakázek a přijetí úplatku, letos v červenci si vyslechl rozsudek. Dostal 8,5 roku, odvolal se a kauza běží dál.
Podezřelé zakázky se v minulosti řešily i na „divokém severu“. V Ústeckém kraji, kterému od listopadu 2008 do listopadu 2012 šéfovala Jana Vaňhová, bývalá dlouholetá místopředsedkyně ČSSD. I s jejím jménem bylo spojováno údajné zasahování do rozdělování dotací. Při policejní razii v roce 2012 měl ÚOOZ prošetřovat také její aktivity, obvinění ale nepadlo.
Vaňhové nic neprokázali, otázky ale v minulosti vyvolávalo také její soužití s ústeckým bossem Romanem Houskou, považovaným za severočeského kmotra. Houska však byl v listopadu 2013 zastřelen před svým domem. V roce 2005 Vaňhová, původně učitelka, půjčila Houskovi 2,5 milionu korun, původ peněz nikdy nevysvětlila.
Jedno je jisté, Jaroslav Palas v tom umí chodit. Bývalý hejtman Moravskoslezského kraje se do spekulací o původu svého majetku dostal kvůli stavbě luxusního penzionu v Ludvíkově na Bruntálsku. Vyšetřovatelé ale tápou.
Podle serveru Lidovky.cz měla Palasova rodina investovat do stavby o 10 milionů víc, než kdy vydělala. „Provedeným prověřováním jsme došli k závěru, že manželé Palasovi disponují výrazně vyšším majetkem, než by odpovídalo jejich vykazovaným příjmům. Avšak přes veškerou snahu se nepodařilo zjistit původ příjmů, ze kterých byl tento majetek pořízen,“ uvedli podle serveru vyšetřovatelé. Manželé Palasovi prý za celý život legálně vydělali 40 999 152 korun, ale utratili minimálně 50 411 006. Kde se vzaly peníze navíc? Z rodinných úspor, nebo jiného zdroje?
Obvinění z korupce čelí i liberecký hejtman Martin Půta (STAN). Stejně jako olomoucký kolega Rozbořil však na svou funkci nerezignoval. Z přijetí statisícového úplatku a zneužití pravomoci byl obviněn loni na podzim. Šlo o projekt za 65 milionů korun – rekonstrukci kostela sv. Máří Magdalény v Liberci. Půta sice pozastavil své předsednictví v hnutí Starostové a nezávislí, kterého se ujal první místopředseda Petr Gazdík. Proti obvinění však podal stížnost, tvrdí, že nijak nepochybil, a v příštím roce se bude o křeslo hejtmana ucházet v krajských volbách opět. Obvinění, neobvinění.
A ještě jeden „borec“ z krušného severu. Zpátky do Ústeckého kraje se vracíme s Jiřím Šulcem (ODS), který byl hejtmanem v letech 2000 až 2008. Šulce státní zástupce obvinil ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušování povinností při správě cizího majetku. Šlo o údajně neoprávněně uzavřené konkurenční doložky v řádu statisíců korun pro dva bývalé ředitele ROP Severozápad Petra Kušnierze a Pavla Markvarta. Ty jim zajišťovaly 12 měsíčních platů po jejich odchodu z funkcí.
Šulc stane před soudem v půlce listopadu. V ROP Severozápad dělal sám Šulc v minulosti předsedu. Podle serveru Lidovky.cz měl podíl na přivedení Kušnierze do funkce. Kušnierz dopadl neslavně. Za čachry s eurodotacemi vyfasoval v roce 2012 7,5 roku natvrdo, propustili ho však již v listopadu 2014. Na své věznění podal ústavní stížnost, ale neuspěl.
I na hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka (ČSSD) dopadl korupční stín. Přiznal, že se léta zná a přátelí s lobbistou a „ostravským Janouškem“ Martinem Dědicem, obviněným z korupce v několika případech veřejných zakázek.
Do Nováka se nedávno pustil vicepremiér Andrej Babiš (ANO). Označil Nováka za nedůvěryhodnou osobu a přirovnal ho k Rathovi. „Já říkám, že rozdíl mezi hejtmanem Novákem a Rathem je asi takový, že Nováka neodposlouchávali, jinak by dopadl stejně, podle mého názoru,“ řekl Babiš v pořadu Partie na FTV Prima. Nováka to však naštvalo, vyjádření prý přesáhlo únosnou mez. „Pan Babiš zřejmě dospěl do stadia, kdy si myslí, že si může již dovolit úplně vše,“ reagoval Novák a omluvu chce žádat soudně.
Ve funkci primátora Prahy se vystřídali Bohuslav Svoboda (ODS, 2010–2013) a Tomáš Hudeček (TOP 09, 2013–2014), společnou však mají i další věc. Podědili kauzu Opencard. A kvůli ní společně s dalšími 8 úředníky a zaměstnanci magistrátu skončili u soudu, který probíhá i tento týden. Jde o žalobu za smlouvy, které Praha uzavřela v rámci kontroverzního a předraženého projektu s firmou Haguess. Městu měla údajně vzniknout škoda 24,9 milionu korun. Jak Svoboda, tak i Hudeček vinu popírají. Problém s Opencard vidí jinde. Jde o dědictví po jejich předchůdci Pavlu Bémovi.
Pavel Bém je v našem přehledu „borec na konec“. I když projekt Opencard – červené karty, ze které je předražená lítačka do MHD – vznikl za jeho éry, on se usilovně brání tomu, že byl od počátku neúspěšný a pochybný. „Projekt měl před sebou budoucnost,“ tvrdil nedávno v DVTV Bém.
Nad současnou situací zaplakal. „Projekt stál dvakrát tolik a před sebou žádnou budoucnost nemá. Nevím, jestli díky pirátům, nebo díky jiným, díky pánům Hudečkům a Svobodům, se dostal do absolutní slepé uličky, která je jenom výrazem manažerské nekompetentnosti, politické neodpovědnosti a jistého lidského hlupství, nebo takého sedláckého hlupství. ‚Po mně ať přijde potopa. Já nic, já muzikant,‘ to k politice možná patří, ale nevede to obvykle k dobrému řízení manažerských projektů,“ tvrdil Bém, který dle zlých jazyků řídil Prahu v minulosti společně s lobbistou Romanem Janouškem. Vzpomínáte na známé duo z odposlechů Kolibřík a Mazánek?
9°C
Socany dělíme na ty, které při zlodějinách již chytili a na ty, které ještě nechytili.