14°C
Původně vytipovaný norimberský kemp totiž doposud nezahájil sezónu, takže naší nadějí byla 15 kilometrů vzdálená víska Zirndorf.
Když jsme tam večer totálně vyřízení dorazili, hledal Vašek pomoc v místním hostinci. Tam jej servírka odkázala na snad jediný místní penzion BUP v blízkosti náměstí. Tam měli ale bohužel plno. Ale...
Poté, co jsme jim vysvětlili naši ne zrovna jednoduchou situaci, nabídl nám rozpačitý recepční dva pokojíky pro personál. A každý za "pouhých" 40 euro. Když viděl mé zoufalství, slevil dokonce na "jen" na pětatřicet euro za cimru.
S myšlenkami na přešvihlý rozpočet jsem navzdory únavě usnula až brzy k ránu. A těsně před osmou jsme se vydali na další štreku. Záhy se začala samozřejmě projevovat únava z nevyspání, bolí každičký kousek těla a s každým kilometrem se trápení stupňuje.
"Hlavně to přežít bez zranění a dojet podle plánu do cíle," říká každé ráno před startem kolega Vašek, kterému už dochází spásná vazelína na nejvíce sedlem zatížené části těla. Mým největším trápením je ozývající se krční páteř, ale boj nevzdáváme.
Dalším naším trápením je bídné značení trasy. Němci si mohou podat ruku s českými kolegy. Značení je téměř na nic. Mezi jednotlivými městy se dají trasy cyklostezek ještě udržet, ale vjezd do města většinou vaše snažení zhatí. Značení chybí a začíná "bezradné" tápání. Ale naštěstí jsou tu ještě místní domorodci, kteří předčí i moderní satelitní navigaci. Až na jistou "selku" u obce Poppenbach, která vůbec nemohla uvěřit, že se touto stezkou dá dojet až do Paříže. "Vezu sestře vedle do vesnice kohouta, nedávno jí ten její starouch pošel," svěřila se nám Ingrid.
Ostatně takoví "bikeři" na mezinárodním tahu Praha - Paříž převažují! Zásobami napakovaných nadšenců jako jsme my, potkáváme minimálně. S odstupem kilometrů od české hranice se liší i pozdravy. Zatímco za čárou jsme si vystačili s frází "Grüss Gott", v bavorském vnitrozemí na nás koukají při použití tohoto pozdravu jako na blázny. Jako pozdrav se tu většinou používá "Tschuss" nebo jen "Hallo". Přes veškeré včerejší útrapy a lehké vyčerpání jsme v páté etapě pokořili dosavadní rychlostní rekord 65 km v hodině. Pomohl nám k tomu prudký sjezd z Oberdachstettnu.
Cyklocomputer v tu chvíli ukazoval dokonce 70 kilometrů! Dopoledne se Vašek ještě postaral o teď již úsměvný zážitek. V plné rychlosti mu vlétla přímo mezi oči šiška. A další... Byl z toho v takovém šoku, že chybělo málo a ustlal si ve škarpě. Ale naštěstí to odnesly jen jeho brýle, utržily pár škrábanců. Kolem čtvrté jsme dorazili do Rothenburgu. Teď jdeme nabírat síly na zítřejší nejdelší etapu, která měří 127 kilometrů.
Čtenáře Blesku zdraví Lucka
Pátá etapa v bodech:
Úsek: Norimberk - Rohtenburg (95 km)
Po trase: Wintersdorf, Münchzell, Leonrod, Neustetten, Rosenbach, Hornau, Linden, Neusitz
Převýšení: 280 m
Útrata: 60 eur (cca 1440 Kč) ubytování, kemp a potraviny
Start: 8.30 h
Cíl: 16.00 h
Průměrná rychlost jízdy: 16,7 km/h
Maximální rychlost: 70 km/h
Další zprávy z cesty do Francie čtěte zde dle posloupnosti:
- Reportéři Blesku chtějí pokořit Panevropskou cyklostezku
- Horská kola se změnila v dálkové speciály
- Blesk už v neděli šlápne do pedálů
- Poslední přípravy na cestu do Francie
- 1. etapa: První etapu ohrozilo hektické balení
- 2. etapa: Lucie hlásí: Kolo opraveno a jede se dál
- 3. etapa: Bavorsko: Konečně pořádná cyklostezka!
- 4. etapa: Rovinatá idylka i kopcovité peklo
Aktuální informace a postřehy účastníků expedice se dozvíze ve vysílání Rádia Impuls.
