7°C
Až do roku 1302 byl Rožmberk hlavním a nejstarším sídlem předního českého šlechtického rodu. Tím se později stal Český Krumlov. V roce 1551 byla panství postoupena teprve šestnáctiletému Vilémovi z Rožmberka. Do této doby spadají počátky intenzívní stavební činnosti na Rožmberku. Toto období také náleží k nejslavnějším v rožmberských dějinách.
Po Vilémově smrti se v roce 1592 ujímá panství Petr Vok. Pohnuté události na počátku třicetileté války způsobily, že se Rožmberk v roce 1620 ocitl v rukách císařského generála Karla Bonaventury Buquoye. V duchu romantického cítění v 19. století přebudoval Rožmberk Jiří Jan Jindřich Buquoy.
Základní otvírací doba:
Duben, říjen: 9.00 - 15.30 (víkendy, svátky), 11.00 - 13.00 (úterý až pátek)
Květen, září: 9.00 - 15.30 (kromě pondělí)
Červen: 9.00 - 16.30 (kromě pondělí)
Červenec, srpen: 9.00 - 17.00 (kromě pondělí)
Internet: www.hrad-rozmberk.cz ; telefon: 380 749 838
Kdo byli Rožmberkové?
Rožmberkové vyšli se starého českého rodu Vítkovců. V jižních Čechách vybudovali silné feudální panství, které významně konkurovalo královské moci. Posledním potomkem rodu byl Petr Vok, který zemřel v Třeboni roku 1611.
Kvůli dluhům musel prodat dvě třetiny rodového majetku, například císař Rudolf II. koupil Český Krumlov. Novým sídlem Rožmberků se proto později stala Třeboň.
Bílá paní Perchta
V Rytířské síni uvidíte portrét Bílé paní- Perchty z Rožmberka, která se zde podle pověsti zjevuje. A kdo byla Perchta? Skutečná historická postava žila v 15. století a byla dcerou Oldřicha II. z Rožmberka. V roce 1449 se provdala za Jana z Lichtenštejna. Manželství nebylo šťastné, jedním z důvodů bylo zřejmě zdlouhavé vyplácení nevěstina věna.
Nešťastná žena zemřela roku 1476 ve 47 letech a je pohřbena ve Vídni. Zřejmě od 17. století je ztotožňována s Bílou paní rožmberskou, která se čas od času zjevuje na rožmberských sídlech. Podle pověsti je příčinou zjevování Bílé paní kletba Jana z Lichtenštejna. Na smrtelném loži měl Perchtu prosit za odpuštění, ale ona mu odpustit odmítla. Jan nad ní proto před smrtí vynesl kletbu.
NAVÍC
Rožmberský erb s červenou pětilistou šípkovou růží
Praotec vítkovského rodu Vítek z Prčice zemřel v roce 1194. Podle legendy měl pod krumlovským hradem během slavnostního aktu nazývaného Dělení růží rozdělit panství mezi pět svých synů, kteří poté založili vlastní rodové linie. Za zakladatele rodu Rožmberků je považován Vítkův syn Vítek III. z Prčice a Plankenberka. Jméno tato větev Vítkovců získala nejspíše podle hradu Rožmberk, který založil jeho syn Vok I. z Rožmberka. Tento hrad zase nejspíš získal jméno podle růže, která byla v různých barevných provedeních znakem všech Vítkovců.
