14°C
„Předměty létaly, posedlá řvala hlubokým hlasem.“ Psychiatr se stal vymítačem ďábla
Doktor Richard Gallagher je vysokoškolským profesorem a praktikujícím psychiatrem, momentálně přednáší na Kolumbijské univerzitě. Donedávna byl však členem týmu exorcistů. O své zkušenosti se podělil s deníkem Washington Post.
Gallagher si jistě nikdy nepředstavoval, že by součástí jeho kariéry bylo vymítání ďábla. Během studií narazil na příklady historického exorcismu, jeho oběti podle odborníků trpěly epilepsií, která způsobovala jejich záchvaty. Vždycky se považoval spíše za vědce než za šarlatána.
Dnes se ale zdržuje všech soudů, po svých zkušenostech s exorcisty se stal odborníkem a mnoho moderních vymítačů s ním často konzultuje svoje případy. Posedlost ďáblem je prý skutečná, kdyby to doktor neviděl na vlastní oči, nikdy by tomu údajně neuvěřil.
„Při jednom případu jsme narazili na ženu, mohla vážit tak 40 kilo i s postelí. Najednou chytla jednoho kněze za ramena a mrštila jím přes celou místnost. Nebyl to případ pro psychiatra, tohle překračovalo veškeré hranice mých zkušeností,“ popsal Gallagher.
V současnosti působí už jen jako konzultant a skutečného exorcismu se neúčastní. „Když potřebuju pomoc, zavolám mu,“ popsal reverend Gary Thomas. Thomas má s vymítáním dlouholeté zkušenosti, na jejichž základě byl natočen hororový film Obřad.
„Většinou strávím více času tím, že lidi přesvědčuji, že nejsou posedlí ďáblem, než léčbou. Na případy, kdy se skutečně jedná o něco vědou nevysvětlitelného, narazím jen zřídka. Což nemění nic na tom, že se vyskytují,“ píše ve své eseji, kterou zveřejnily noviny Washington Post, Gallagher.
Je to nemoc, nebo něco víc?
Někteří Gallagherovi kolegové tvrdí, že propadl iluzi. Říkají, že to, čeho byl svědkem, byly jen salonní triky. Podle nich neexistují žádné empirické důkazy posedlosti. Gallaghera i jeho pacienty posílají na terapii.
Co však přimělo renomovaného vědce a zkušeného psychiatra změnit názor? Příčinou byl prý jeden z případů, u kterého asistoval. Jeho pacientkou byla žena středního věku, která byla členkou satanistického kultu. Říkala si královna, Gallagher jí však ve své studii říká Julia.
Julia přišla za místním knězem s tím, že se bojí, že ji napadl démon. Kněz kontaktoval exorcistu, který si k sobě přizval právě Gallaghera. Při samotném exorcismu se začaly dít věci, které psychiatr nikdy předtím neviděl.
Předměty se prý samovolně začaly vznášet po místnosti a Julia svou pozornost obrátila na Gallaghera, hlubokým hlasem pak začala mluvit o jeho životě. Jak jeho matka zemřela na rakovinu, jak se chovaly předchozí večer jeho kočky.
Gallagher dodal, že spoustu jeho přátel a kolegů také věří na spiritualitu a že duševno hraje podstatnou roli v psychice člověka. Doktor Mark Albanese zastává například podobný názor. Podle něj existuje duševní porucha, kdy se lidé dostávají do jakéhosi transu a kdy u nich dojde ke změně osobnosti.
„Je toho pořád tolik, co nevíme o lidské mysli a psychice. Lékaři i dnes bývají skeptičtí k lidem, kteří trpí poruchou osobnosti, přestože jde o legitimní nemoc, disociativní poruchu osobnosti,“ popsal Albanese. Spousta psychiatrů zabývajících se schizofrenií ve svých studiích popsala, že se setkali s případy, kdy pacienti připomínali lidi posedlé ďáblem, jak je známe z filmu.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.