Vezmou roboti lidem práci? Dostanou jen tu úmornou, říká šéf CzechInvestu

Přínos cesty českých podnikatelů spolu s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) do země vycházejícího slunce souvisí s tím, že se o slovo hlásí stále výrazněji průmysl 4.0. Odborníci mluví o nové technické revoluci. S řadou nových výdobytků moderní doby.

„Je možné zde uvádět v život zájmy českého státu, ať už se to týká zájmu o spolupráci v oblasti robotiky a robotizace výroby, nebo vývoje nových produktů, tedy zájmu o to, aby se vyvíjely nové česko-japonské produkty,“ říká Blesk.cz Kučera.

Šinkanzenem po Japonsku

Rozhovor s ním vznikal v Kjótu, kam se česká delegace přesunula japonským rychlovlakem – šinkanzenem. Jako příklad takové spolupráce uvedl generální ředitel CzechInvestu klimatizace Daikin.

Najde se jich však více. A další se rodí. „Daří se nám tu otevírat téma elektromobility a změny automobilového průmyslu, ke které dochází,“ pokračuje Kučera.

Japonci se však zaměřili třeba i na české pivo. Podnikli v tomto směru jednu velkou investici. Pořídili si totiž „klenot pivní kultury“, za který byli ochotni zaplatit „opravdu zajímavé peníze“, podotýká Kučera.

VIDEO: Sobotkova mise v Japonsku: Tokio, Hirošima, šinkazen i saké

Kučera: Roboti nám mají ulehčit, ne uškodit

Vy jste byl v Japonsku již na jaře – na robotické misi v březnu. Jaké možnosti mají Češi ve spolupráci s vyspělejším, pokročilejším Japonskem právě v robotice?

Každý ten trh je jiný a robotizuje jiným způsobem. To znamená, že je ta spolupráce opravdu zajímavá. My jsme tu měli misi společně s ČVUT a dalšími významnými profesory z ČR. Japonsko třeba vysoce hodnotí úroveň kyberbezpečnosti v rámci ČR. Velice na ně působí to, že máme největší světovou firmu v této oblasti, což je Avast, který je ve 30 procentech světových zařízení jako kyberbezpečnostní software.

Zajistit bezpečnost dat je velice důležité. V rámci digitalizace – spíše než robotizace – továren je to opravdu podstatné, protože do těch zařízení dáváte schopnost připojit se k internetu a sdílet data, aby výroba probíhala plynuleji, lépe a nevyžadovala zbytečné zásahy člověka. A aby nebylo nutné, aby lidé dělali nějakou úmornou práci např. v přemísťování zboží. Aby člověk dělal kreativní práci, která ho bude bavit a kde je lidský prvek důležitý.   

Český poklad láká svět. Japonci chtějí naše lithium pro továrnu na baterie

Padají však obavy i od japonských novinářů, zda rozvoj robotiky nepřipraví lidi o práci…

Většinou ty dotazy padají, na druhou stranu jak Česká republika, tak Japonsko mají problémy s dostatkem pracovní síly. V tom jsme na tom obě země stejně. U obou zemí je to výsledek toho, že jak my, tak Japonci oceňujeme více výsledky práce než marketing. Jsme rádi, když nás prodávají naše výsledky. Úspěch s sebou přináší tu nevýhodu, že té práce je pak opravdu hodně.

Přesto ale roboti zkrátka v některých odvětvích lidi postupně nahradí.

Co se robotiky týče, u Japonců i v Čechů ukazujeme, že roboti mají nahradit lidi na místech, kde je práce skutečně úmorná, dlouhodobá, nepříjemná a kde lidský prvek není potřeba. Jako ono přemisťování zboží, které robot často zvládne lépe. Třeba právě u přemisťování zboží jsou automatická vozítka, která jsou schopná sledovat trasu. Mohou pak zavážet třeba sklady automaticky a nemusí to dělat lidé.  

Na tato místa se roboti nenasazovali proto, že to buď nebyli schopni zvládnout – např. to byly jemné operace, které roboti zvládali dříve hůře. A nebo ti roboti byli zkrátka příliš drazí. V současné době dochází k miniaturizaci i automatizaci a situace je jiná.

Návštěva premiéra otevírá dveře

Zpět do současnosti. Má dnešní obchod s Japonci nějaká výrazná specifika?

U asijských kultur opravdu hodně platí – v podstatě větší míře než u západních kultur – že ve chvíli, kdy dojde k setkání nejvyšších představitelů, tak ta vyjednávání probíhají podstatně lépe, protože jste schopni se dostat ke konkrétnímu člověku, který to má opravdu na starosti, podstatně rychleji.

Je to vnímáno jako přátelské gesto, Asiati hodně dají na dlouhodobé vztahy, nikoli na krátkodobý zisk a krátkodobý byznys. Jsou připraveni investovat velké peníze, ale chtějí vidět, že to má dlouhodobý potenciál.

V tomto tedy výrazně pomohla právě návštěva českého premiéra v Japonsku, ke které došlo po 12 letech, že?

Ano, je to enormně důležitý signál pro japonské investory, kteří se potkají s vysokým představitelem dané země. My jsme zorganizovali několik návštěv a jednání s investory, kteří již v Česku investovali obrovské peníze v rámci ČR a vytvořili tisíce pracovních míst.

O tom se Čechům jen zdá: „Jsme pozadu,“ hlásí Sobotka z rychlovlaku

Je to pro ně zpráva, že je to oceňováno na politické úrovni a samozřejmě to také vysílá signál pro společnosti, že další investice v rámci Čech jsou vítané. Když se s premiérem potkají nejvyšší představitelé daných firem, otvírá nám to posléze dveře v dalších jednáních.

Český pivní klenot v japonských rukách

Jednou z posledních velkých investic byla japonská koupě plzeňského pivovaru. Jak moc významný obchod to byl pro Japonce?

Samo Asahi to na jednání s premiérem hodnotilo tak, že pro ně to mělo obrovskou hodnotu a význam, protože to berou tak, že si koupili klenot v rámci světového pivovarnictví. Počátek celé pivní kultury, protože většina světově vařeného piva je plzeňský typ piva. Říkali také, že je velký zájem od jejich sládků, aby se přijeli podívat do už jejich firmy, jak se tam pivo vaří, co to vlastně znamená. Mají na to obrovskou pozitivní zpětnou vazbu vlastně i z jejich firmy.

Stálo je to však pořádný balík…

Investice Asahi je jedinečná v tom, že Asahi koupilo existující firmu Plzeňský Prazdroj, celý její tržní potenciál a byli za tenhle klenot pivní kultury ochotni zaplatit opravdu zajímavé peníze.

Pro srovnání – oni jednou touto transakcí utratili zhruba dvakrát více peněz než všechny japonské společnosti za 20 let, které budovaly závody na zelené louce v Čechách, zaměstnávají 50 tisíc lidí u nás a investovali u nás přes 130 miliard korun. Ta transakce byla za jednu jedinou firmu větší.

VIDEO: Šéf CzechInvestu Kučera o japonském zájmu o českém pivo

Obecně je české pivo, případně český chmel atraktivní atribut pro obchodování s Japonskem?  

Ano, je to velice atraktivní. V Japonsku to došlo dokonce až tak daleko, že na prémiová piva stačí dát, že je v nich obsažen český chmel a už na to nemusíte dávat značku prémiového produktu, protože to Japonci berou, že je to nejvyšší možná kvalita.

Velice také chválili žatecký chmel. Při té příležitosti pan premiér říkal, že ochutnal jejich Asahi Super Dry a že mu chutnalo. Oni vysvětlovali, že je to jejich nejpremiérovější pivo, do kterého se dává vlastně v podstatě pouze žatecký chmel kupovaný v ČR. A že i stejným způsobem chtějí poziciovat např. Plzeňský Prazdroj a pomáhat mu i v rámci olympijských her, které tady v Tokiu za tři roky budou.

Dohoda EU s Japonskem může pomoci i nám

EU a Japonsko si plácly, že uzavřou dohody a ekonomickém a strategickém partnerství. Jak důležité to ve výsledku je?

Zejména to může pomoct dalšímu rozvoji obchodu s Japonskem. Dnes je Japonsko významný investor, ale je problematické proniknout na jeho trh. Zejména z toho důvodu, že veškeré asijské kultury uvažují dlouhodobě. Znamená to vyšší náklady. Díky dohodám se nám ale otevírají další trhy, na které můžeme vyvážet naše výrobky.

Těžit z toho tedy může i Česko…

Ano, je to šance pro nás, hlavně je to šance pro firmy s vysoce kvalitními výrobky. Jsou to většinou výrobky prémiového charakteru, o které zejména na japonském trhu je velký zájem. To je příklad právě Plzeňského Prazdroje. Japonci mají zájem o kvalitní značky, o kvalitu a jsou ochotni za tu kvalitu zaplatit.

„Koupili za balík český klenot.“ Plzeňské pivo zaplaví žíznivé Japonsko

Během návštěvy Bohuslava Sobotky v Japonsku zaznívaly i hlasy, že díky brexitu může Česko vydělat na tom, že japonská pozornost se z britských ostrovů může přenést do střední Evropy a přímo právě k nám. Souhlasíte?

Je to tak, zájem japonských investorů je opravdu vysoký. Investoři obecně a Asiati obzvlášť nemají rádi riziko. S brexitem jsou spojena obrovská rizika a nikdo neví, jak budou vyřešena. Rozhovory nejen že neskončily, ony nebyly vlastně ani pořádně zahájeny. Ovlivňuje to nové investice, ale začíná to ovlivňovat i ty stávající.

Japonští investoři potřebují z Anglie obsluhovat evropský trh, oni nepotřebují obsluhovat anglický trh. Takže v těchto případech chtějí investoři více informací a ČR je v Evropě co do významu na třetím místě v oblasti výrobních a vývojových investic. A to společně s Francií. Koncentrace japonských investic u nás je obrovská a odráží to, jak ČR na Japonce působí.

Jak?

Velice pozitivně hodnotí nejenom investiční prostředí, stabilitu, bezpečnost, to, že je naše země krásná, má historii, ale třeba i to, že máme velice šikovné lidi. S tím se v Japonsku potkáváme v podstatě na každém kroku, kdy firmy chválí naše lidi za to, že jsou pracovití, výkonní, efektivnější než Japonci. Na naše lidi je tu pěna samá chvála.