Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Letecký poplach byl dnes vyhlášen i v Kyjevě. Lidé se už tradičně schovávali v metru, které od začátku války sloouží jako obří kryt.
Majitel Wagnerovců Jevgenij Prigožin, který tvrdí, že se jeho vojáci stáhnou z Bachmutu, se ve videu zveřejněném na telegramu tvrdě opřel do šéfa resortu obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, kterým sprostě nadával kvůli nedostatku dodávek munice. "Toto jsou muži Wagnerovy skupiny, kteří dnes zemřeli," uvedl Prigožin podle serveru Meduza na záběrech, kde ukázal na zemi ležící mrtvoly. Tvrdil přitom, že jeho jednotkám chybí "70 procent munice". Odpoledne prohlásil, že Šojgu a Gerasimov musí nést zodpovědnost za "desítky tisíc mrtvých a zraněných" wagnerovců.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) varoval při pietní akci k Pražskému povstání před ústupky diktátorům. Je podle něho povinností volat vše demokratické na pomoc demokracii a vše svobodné na pomoc svobodě. „A to nejen proto, že Putinovi vojáci dnes vraždí nevinné lidi,“ uvedl v souvislosti s vojenskou invazí Ruska pod vedením prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu.
Ivanně Seninové zemřel na Ukrajině přítel, americký voják-dobrovolník Christopher Campbell. Zabili ho v boji s ruskými jednotkami v Bachmutu.
„Od 24. února 2022 Ukrajina brání vlastní svobodu, suverenitu, ale i bezpečí a stabilitu Evropy. Rusko tvrdě narazilo na nezlomnost a odhodlání ukrajinských obránců. Jsem hrdý, že od začátku jim v boji pomáhají i české pušky a pistole. Na znamení respektu k hrdinství Ukrajinců jsem Volodymyru Zelenskému předal legendární CZ 75 sériového čísla 22. Edice Řád bílého lva vystihuje odvahu, se kterou stojí v čele svého národa,“ uvedl na Instagramu Petr Pavel.
„Stahuji jednotky Wagnerovy skupiny z Bachmutu, protože při nedostatku munice jsou odsouzeny k nesmyslné smrti,“ uvedl Prigožin v prohlášení, které je adresované náčelníkovi generálního štábu, ministrovi obrany, prezidentovi Vladimiru Putinovi a ruskému lidu.
Více si o stažení wagnerovců z Bachmutu můžete přečíst tady.
„Obecně si nemyslím, že se to stane, tyhle různé třenice mezi Wagnerovou skupinou a ministerstvem obrany vidíme dlouhodobě, především se jedná o dodávky právě zbraní, a ještě více munice, která je samozřejmě klíčová a v současné chvíli, kdy se očekává velká ukrajinská ofenziva, tak je zde i tlak na to, aby se nějakým způsobem s municí šetřilo. A proto právě se wagnerovcům pravděpodobně nedostává munice na tom konkrétním místě, kde oni potřebují dále postupovat,“ uvedl pro ČT analytik Michal Smetana z FSV UK v Praze ke stažení wagnerovců z Bachmutu.
Tady jsou na nové snímky z Kyjeva. Na prvním se holčička schovává během leteckého poplachu, na druhé fotografii se lidé prochází pod rozkvetlými stromy a mezi protitankovými ježky.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.