Průšvih pro Rusy na obzoru: Wagnerovci se stáhnou od Bachmutu, hlásí Prigožin. Expert o tom pochybuje
Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina k 10. květnu stáhne od ukrajinského Bachmutu své jednotky do týlových táborů a pozice předá ruskému ministerstvu obrany. Prohlásil to dnes na Telegramu šéf uskupení Jevgenij Prigožin, který si už dříve důrazně stěžoval na nedostatečné dodávky munice pro své síly. Analytik Michal Smetana pro ČT uvedl, že si nemyslí, že ke stažení dojde. Jde podle něj o pokračování třenic mezi wagnerovci a ruským ministerstvem obrany.
U Bachmutu, který je nyní klíčovým bojištěm na Ukrajině, jsou wagnerovci hlavní silou na ruské straně. Prigožin nedávno připustil, že jeho síly mají značné ztráty, podle něj kvůli nedostatečné podpoře Moskvy. Vyjádřil také obavy z možné ukrajinské protiofenzivy u Bachmutu, o který se bojuje už od loňského léta.
Prigožin se opřel do Šojgua i Gerasimova
Prigožin již dříve varoval, že je stažení wagnerovců od Bachmutu ve hře právě kvůli nedostatku dodávané munice ze strany Moskvy. Prigožin opakovaně kritizuje i nejvyšší vedení ruské armády.
„Stahuji jednotky Wagnerovy skupiny z Bachmutu, protože při nedostatku munice jsou odsouzeny k nesmyslné smrti,“ oznámil nyní Prigožin v prohlášení, které je adresované náčelníkovi generálního štábu, ministrovi obrany, prezidentovi Vladimiru Putinovi a ruskému lidu. V prohlášení rovněž uvedl, že „zbytky Wagnerovy skupiny se stáhnou do logistických táborů, aby si tam lízaly rány“.
O něco dříve se Prigožin v jiném videu zveřejněném na Telegramu tvrdě opřel do šéfa rezortu obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, kterým sprostě nadával kvůli nedostatečným dodávkám munice.
„Toto jsou muži Wagnerovy skupiny, kteří dnes zemřeli,“ uvedl Prigožin podle serveru Meduza na záběrech, kde ukázal mrtvoly. Tvrdil přitom, že jeho jednotkám chybí „70 procent munice“. „Šojgu, Gerasimove, kde je munice?“ bouřil Prigožin.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle serveru Meduza uvedl, že v Kremlu prohlášení Prigožina viděli, ale odmítl ho komentovat. „Nemohu to komentovat, protože se to týká průběhu speciální vojenské operace,“ řekl Peskov, který použil termín, jímž Moskva označuje svou vojenskou agresi vůči sousední Ukrajině.
Analytik: Nemyslím, že se to stane
„Obecně si nemyslím, že se to stane, tyhle různé třenice mezi Wagnerovou skupinou a ministerstvem obrany vidíme dlouhodobě, především se jedná o dodávky právě zbraní, a ještě více munice, která je samozřejmě klíčová a v současné chvíli, kdy se očekává velká ukrajinská ofenziva, tak je zde i tlak na to, aby se nějakým způsobem s municí šetřilo. A proto se právě wagnerovcům pravděpodobně nedostává munice na tom konkrétním místě, kde oni potřebují dále postupovat,“ uvedl pro ČT analytik Michal Smetana z FSV UK v Praze.
Prigožin už dříve ruskému ministerstvu obrany, se kterým vede dlouhodobě mocenské spory, vytkl, že jeho žoldnéře u Bachmutu dostatečně nepodporuje. Wagnerovci kvůli tomu podle něj utrpěli až pětkrát vyšší ztráty. V pondělí uvedl, že jeho jednotky jsou zásobovány pouze třetinou dělostřeleckých granátů, které by pro útok na Bachmut potřebovali.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
„Je to paradox: čím více granátů wagnerovec Prigožin požaduje od ruského ministra obrany Šojgua, tím více granátů ukrajinská armáda pošle, aby splnila jeho požadavek,“ rýplo si na Twitteru ukrajinské ministerstvo obrany.
Prigožin ve středu uvedl, že všeobecně očekávaná ukrajinská protiofenziva už prakticky začala. „Domnívám se, že ofenziva ukrajinské armády již v podstatě začala. Vidíme nejvyšší aktivitu nepřátelského letectva, vidíme nejvyšší aktivitu na perimetru a uvnitř naší fronty,“ uvedla na Telegramu Prigožinova tisková služba. „Bohužel situace nevypadá, řekněme, nejlépe,“ dodal Prigožin.
Prigožin je jednou z mála ruských veřejných osobností, které během války otevřeně kritizují nejvyšší představitele, podotkla Meduza. Agentura Reuters dnes připomněla, že není jisté, nakolik lze Prigožinovo vyjádření brát vážně. Šéf wagnerovců totiž emotivní vystoupení zveřejňoval už v minulosti, například minulý týden pak jedno z nich označil za „vtip“.
K wagnerovcům se přidal i „Mariupolský řezník“
Podle agentury Reuters nyní přišla i zpráva, že se k wagnerovcům přidal někdejší náměstek ministra obrany generáplukovník Michail Mizincev, který má mít funkci zástupce velitele.
Mizincev, jenž loni v prvních měsících války organizoval dobývání ukrajinského Mariupolu, se stal v září náměstkem ministra obrany odpovědným za logistiku a zásobování. Letos v dubnu se objevily informace o jeho údajném odvolání. Evropská unie na Mizinceva, který si kvůli brutalitě ruského postupu v Mariupolu vysloužil přezdívku Mariupolský řezník, loni v červnu uvalila sankce.
Ukrajinské jednotky za poslední den odrazily na šedesát útoků ruských jednotek nejen u Bachmutu, ale i u měst Lyman či Marjinka. Informoval o tom dnes ráno ukrajinský generální štáb ve své pravidelné zprávě.
Nejtvrdší boje se však dál vedou v Bachmutu, kde ruské jednotky už měsíce usilují o obklíčení a následné dobytí města. Ukrajinci se tam ale i nadále snaží držet své pozice.
V jihoukrajinském Chersonu začne od 19:00 platit až do pondělního rána zákaz vycházení, který místní správa zdůvodnila chystanou vojenskou operací.
