Putina čeká Pyrrhovo vítězství? Rusko není daleko od dobytí Bachmutu, ale zaplatí vysokou cenu

Odpověď zní: Pravděpodobně ne. „Ozbrojené síly Ukrajiny se mohou rozhodnout, že setrváváním na obranných pozicích v Bachmutu už dosáhly všeho, co bylo možné, a že už je důležitější zachovat síly pro nadcházející bitvy,“ soudí Mick Ryan, vysloužilý australský generál. „Mělo by se to chápat jako rutinní taktika, nikoli zvěst pohromy,“ napsal ve svém newsletteru WarInTheFuture (Válka v budoucnosti). 

Dosud Kyjev včetně prezidenta Volodymyra Zelenského (který frontové město v prosinci navštívil) vzýval hrdou a hrdinnou obranu města v Doněcké oblasti. Možnost stažení ovšem druhého března naznačil mluvčí východního uskupení ukrajinských sil Serhij Čerevatyj: „Dokud velení soudí, že držet určité sídlo má smysl, bude se o něj bojovat. Pokud bude potřeba taktický krok, učiní se,“ citoval ho The Kyiv Independent.

„Situace v Bachmutu je nyní velmi obtížná. Daleko horší, než se oficiálně informuje, na všech stranách,“ uvedl minulé úterý anonymně jeden z ukrajinských vojáků pro CNN.

Vleklá bitva o Bachmut ovšem přináší neúměrné ztráty nájezdníkům - podle některých odhadů sedmkrát větší než obráncům. „Operace kolem Bachmutu ukrajinským silám umožnily opotřebovávat ruské síly na východě. Donutilo to Rusy vázat další zdroje do bitvy o město s malou strategickou hodnotou,“ dodává generál Ryan.

Bachmut leží na severovýchodě Doněcké oblasti, dvacet kilometrů od Luhanské; má důležitá silniční spojení do dalších koutů těchto separatistických republik i na Kramatorsk, Slavjansk a Kosťantynivku v Doněcké oblasti, které Rusům nadále vzdorují. Pokud se Rusové zmocní Bachmutu a dalšího území západně od něj, budou odtud moci zmíněná města bombardovat. Podle CNN i proto není zřejmé, kam mají obránci v úmyslu se stahovat.

Ruské síly zatím, jakkoliv pomalu a bolestivě, Bachmut obkličují. Pro Ukrajince je hlavní otázkou vyhodnotit, kdy už ztrácí obrana smysl a kdy je chytřejší vojáky a zbraně takticky stáhnout, než aby při obraně padli či se museli vzdávat.

„Ukrajinské síly nejspíš provádějí omezené taktické stažení, ovšem ještě je příliš brzy hodnotit, zda mají v úmyslu kompletní ústup,“ píše v nedělní analýze think tank Institut pro studium války (ISW). Z dostupných informací se jeví, že 3. března zničili železniční most přes řeku Bachmutku a ustoupili z jejího východního břehu. „Je nepravděpodobné, že by se ukrajinské síly stáhly z Bachmutu najednou. A mohou pokračovat v postupném ústupu bojem, aby vyčerpaly ruské síly prostřednictvím pokračující městské války," dodal ISW s tím, že v městském boji bývají ve výhodě obránci, takže lze čekat ještě dlouhé boje.

Rusové prolévají krev při postupu na Bachmut: Proč o město Putin tolik stojí i za cenu ztrát?

Ze situace u Bachmutu lze usuzovat, že ruské velení mění svůj přístup k bojům, či se o to aspoň snaží. Nadále spoléhají na masivní bombardování, jímž likvidují obranné pozice, stejně jako při loňském dobývání Mariupolu, Severodoněcku a Lysyčansku.

Až když je vše rozbombardováno či opuštěno, nastupuje pěchota, která ovládne ulici za ulicí. Ve výše zmíněných nešlo tolik o běžné ruské vojáky, spíše to byly jednotky z Čečenska, milice luhanských a doněckých separatistů, menší počty wagnerovských žoldáků.

Ti poslední nyní hrají podstatně větší roli - v lednu dobyli sousední městečko Soledar a i okolo Bachmutu je o nich hodně slyšet. Šéf Wagnerovy skupiny, oligarcha Jevgenij Prigožin, tu jedná poněkud na vlastní pěst, snaží se vybudovat si vlastní reputaci a zahanbit regulérní ruskou armádu. S tou postup takřka nekoordinuje, kromě její dělostřelecké podpory, jak pro CNN prozradili Wagnerovci zajatí ukrajinskými silami. Žoldnéři mají rozkazy ve velkém se vrhat do útoků a nehledět na ztráty.

Ohromné ztráty Rusů

K většímu nasazení pěchoty se tu kloní i regulérní armáda, Prigožinovi se možná povedlo svou kritikou generály vyhecovat. Ztráty ruské taktiky „nás mnogo“ dosahují i 80 %, což je dlouhodobě neudržitelné - frontová linie se táhne tisíce kilometrů. Jenže Bachmutem jsou Rusové posedlí, strategicky jejich úsilí nedává smysl. Do prvních útoků se tu pustili před deseti měsíci. Jenže po úspěšné ukrajinské protiofenzivě koncem léta si Rusové nepřipsali žádné jiné úspěchy - a Kreml zoufale potřebuje aspoň nějaké vítězství.

„Při pokusech město dobýt neberou ohledy na své ztráty,“ konstatuje Volodymyr Nazarenko z velení Národní gardy Ukrajiny. „Úkolem našich sil v Bachmutu je uštědřit nepříteli co možná nejvíc škod. Každý metr ukrajinské země stojí nepřítele stovky životů,“ cituje ho CNN.

Smrtící a marná válka rozbila Ukrajinu i Rusko, Putin nemůže vyhrát, míní expert na strategii

Moskva v zářijové mobilizaci oblékla do uniforem 300 tisíc branců, Wagnerovcům se zatím upsaly spousty vězňů za slib propuštění. Kyjev dopředu očekával další nápor. „Rusko se ukázalo být neschopné efektivně zapojit nové síly do poničených formací i budovat soudržné týmy ze zbytků rozprášených jednotek,“ konstatovala analýza Ústavu moderní války vojenské akademie West Point.

Od nedávného úsilí armádu profesionalizovat a kvalitně vycvičit se zase Rusko vrací k masovému pojetí armády. I proto, že v prvních týdnech invaze ztratilo velkou část dobře vycvičených a vyzbrojených sil - a přeživší nedokázalo dostatečně zformovat do kvalitních nových jednotek, dodává ústav. Obzvláště palčivým problémem jsou ztráty důstojníků. A tak se armádní reformy do velké míry zvrátily, zpátky je taktika z první světové války.

„Pokud Rusové Bachmut dobudou, ovládnou jen suť. Je to město s minimálním strategickým významem, nezbývá tam takřka žádná infrastruktura na udržování okupační síly,“ předvídá Pyrrhovo vítězství vysloužilý generál Ryan. „Že Rusové do jeho obsazení tak moc investovali, výmluvně hovoří o jejich mizerné strategii v této válce.“