Rusové se přeskupují a útoky soustředí na 5 obcí. Velká ofenziva přijde opět 24. února?
Ruské invazní síly se na různých místech přeskupují a hlavní úsilí soustředí na útočné operace u Kupjansku, Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Novopavlivky na východě Ukrajiny, uvedl dnes ve své ranní operační svodce ukrajinský generální štáb. Ten zároveň hlásí za uplynulý den odražení ruských útoků u desítky obcí v Luhanské a Doněcké oblasti, včetně Bachmutu. Ruská armáda se velmi pravděpodobně pokouší obnovit rozsáhlé útočné operace na Ukrajině od letošního ledna, uvedlo britské ministerstvo obrany.
„Jeho (ruským) operačním cílem je téměř jistě dobýt zbývající části Doněcké oblasti, které drží Ukrajinci,“ píše britský resort obrany ve svém pravidelném zhodnocení bojů na Ukrajině, která se už téměř rok brání ruské vojenské agresi.
„Ruským silám se podařilo získat pouze několik stovek metrů území týdně. Je to téměř jistě proto, že Rusko nyní postrádá munici a manévrovací jednotky potřebné pro úspěšné ofenzivy,“ dodalo britské ministerstvo, podle něhož je nadále nepravděpodobné, že by Rusko bylo schopno vybudovat síly potřebné k významnému ovlivnění války během několika příštích týdnů.
Možnosti nové ruské ofenzivy na Ukrajině se věnuje ve své poslední analýze také americký Institut pro studium války (ISW), jenž se odkazuje na ukrajinské představitele. Podle jejich odhadů se ruské invazní síly připravují na zahájení rozsáhlé ofenzivy na východě Ukrajiny v polovině či na konci února.
„Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov 5. února prohlásil, že ukrajinská armáda očekává, že Rusko zahájí rozhodující ofenzívu kolem 24. února, aby symbolicky spojilo útok s prvním výročím ruské totální invaze na Ukrajinu,“ píše ISW. „Reznikov rovněž upřesnil, že ukrajinská armáda nezaznamenala formování ruských útočných skupin ve směru na Charkov nebo Černihiv nebo v Bělorusku,“ dodal institut.
Dále si mimo jiné všímá informací listu Financial Times, jemuž nejmenovaný poradce ukrajinské armády řekl, že Rusko hodlá zahájit ofenzivu v příštích deseti dnech (do 15. února), což je časový plán, který by ruským silám umožnil udeřit na ukrajinské pozice před příjezdem západních tanků a bojových vozidel pěchoty. Někteří ruští nacionalisté mezitím nadále vyjadřovali skepsi ohledně schopnosti Ruska zahájit úspěšnou ofenzivu koncem února, dodal ISW.
Institut dále píše, že ruské síly pravděpodobně dosáhly v posledních dnech „taktických úspěchů“ severovýchodně od Kupjansku. „Ruské zdroje tvrdí, že ruské síly 5. a 6. února postoupily západně od předchozích pozic na linii Svatove-Kreminna,“ uvádí dále ISW, podle něhož však ukrajinští obránci k pondělku udržovali své pozice u Bilohorivky v Luhanské oblasti, a to navzdory ruským tvrzením, že ji Rusové 3. února dobyli. Rusové podle něj pokračovali v útocích severovýchodně a jižně od Bachmutu, ale stále město neobklíčili.
„Ukrajinská vlajka (...) je dnes prostřílena kulkami, spálena ohněm boje, ale vlaje jako symbol svobody, a proto si zaslouží zvláštní úctu a respekt. Strhnout ukrajinskou vlajku z budovy parlamentu evropské země, jejíž bratrský národ podporuje Ukrajince ve spravedlivém boji, je pochybný čin. I kdybys jen držel žebřík,“ napsal dnes na X předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Zároveň poznamenal, že ukrajinskou vlajku jako první vztyčují vojáci na územích osvobozených od ruských okupantů a přikrývá rakve vojáků, kteří padli jako hrdinové v boji „za budoucnost svobodného světa“.
Později Stefančuk na síti X tématu věnoval ještě jeden příspěvek a napsal, že vedle ukrajinské vlajky dnes vlaje v ukrajinském parlamentu také česká vlajka. „Na znamení vděčnosti českému lidu za obrovskou pomoc a podporu Ukrajině, která se stala obětí nepřátelské ruské agrese. Za soucit. Za solidaritu,“ napsal předseda parlamentu mimo jiné i v češtině. „Stejně jako miliony Ukrajinců a Ukrajinek nikdy nezapomenu na pohostinné přijetí, útočiště a ochranu, které našim lidem poskytli Češi,“ dodal. Zmínil mimo jiné českou muniční iniciativu nebo slova prvního prezidenta České republiky Václava Havla: „Rusko samozřejmě dodnes neví, kde jsou jeho hranice.“
Americký prezident Donald Trump řekl v Bílém domě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že s ním chce jednat o budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán následně před novináři prohlásil, že Maďarsko a Spojené státy vedou jako jediné promírovou politiku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině.
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftohaz se dohodla na zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států prostřednictvím polské energetické skupiny Orlen a amerických partnerů. Šéf Naftohazu Serhij Koreckyj uvedl, že nově sjednané dodávky budou činit nejméně 300 milionů krychlových metrů. Podnik se tak snaží zajistit dostatek plynu pro zimní sezonu v době, kdy ukrajinská energetická infrastruktura čelí pokračujícím útokům z ruské strany, napsala agentura Reuters.
Společnost Orlen uvedla, že dohoda byla podepsána na konferenci o transatlantické energetické spolupráci, které se zúčastnil také polský ministr energetiky Miłosz Motyka. „Tato dohoda umožní dovoz významného objemu plynu ze Spojených států na Ukrajinu a připraví půdu pro další iniciativy tohoto typu, které by mohly podpořit další země střední a východní Evropy,“ dodala.
Polský Orlen začal na Ukrajinu dodávat americký LNG v letošním roce. Polské ministerstvo energetiky dnes uvedlo, že díky nové dohodě se celkový objem dodávek zvýší na téměř miliardu krychlových metrů. Plyn putuje z USA do terminálů v Polsku a Litvě a následně se přepravuje na Ukrajinu, píše Reuters.
