Mučení i brutální vraždy. Ochránci práv popsali ruské řádění v Izjumu, prověřit chtějí zakázané miny
Ukrajinské úřady by měly prošetřit možné použití zakázaných protipěchotních min ukrajinskou armádou ve městě Izjum a v jeho okolí, vyzvala dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Skupina připomíná, že ruské jednotky od začátku své invaze na Ukrajinu protipěchotní miny opakovaně na různých místech v zemi použily.
„Zdá se, že ukrajinská armáda rozmístila protipěchotní miny na rozsáhlém území v blízkosti města Izjum, což si vyžádalo oběti v řadách civilistů a stále pro ně představuje vážnou hrozbu,“ uvedl Steve Goose, šéf oddělení pro zbraně HRW.
Organizace v dnes zveřejněné zprávě představila důkazy, které podle ní vypovídají o tom, že ukrajinské dělostřelectvo v Ruskem okupovaných oblastech použilo miny typu PFM. HRW upozorňuje, že Ukrajina se připojila k takzvané Ottawské úmluvě, která použití protipěchotních min zakazuje.
Ruská vojska k začátku dubna loňského roku obsadila východoukrajinský Izjum a jeho okolí. Město měla pod plnou kontrolou až do loňského září, kdy ukrajinské jednotky zahájily protiofenzivu. Během okupace „ruská armáda místní obyvatele svévolně zadržovala, vyslýchala a mučila, v některých případech se dopustila násilného odvlečení či vraždy“, připomíná HRW.
V okolí Izjumu se podle HRW objevily protipěchotní trhavo-tříštivé miny PFM sovětské výroby. Z jejich použití už západní pozorovatelé dříve obvinili Rusko. Lidskoprávní organizace uvedla, že zaznamenala použití protipěchotních min ze strany Ruska, použití přímo PFM se jí ale ověřit nepodařilo.
„Ruská vojska na Ukrajině opakovaně použila protipěchotní miny a dopustila se krutostí, to však neospravedlňuje použití zakázaných zbraní ze strany Ukrajiny,“ uvedl Goose.
Zástupci organizace v oblasti v září a říjnu loňského roku hovořili s očitými svědky, lékaři a sami viděli fyzické důkazy o používání PFM, jako jsou nevybuchlá zařízení a jejich zbytky či odpovídající stopy po explozi. Některé důkazy podle HRW naznačují, že zásahy přišly z Ukrajinou kontrolovaného území směrem k pozicím ruských sil.
Přes 100 obyvatel Izjumu také uvedlo, že ruští vojáci mimo jiné vyvěšovali letáky varující před nebezpečím min či miny odstraňovali z veřejných prostranství. To podle HRW nenasvědčuje tomu, že by byli za tato výbušná zařízení zodpovědní.
Ruské síly tento týden vypustily na Ukrajinu více než 1600 útočných dronů, asi 1200 naváděných bomb a téměř 70 raket různých typů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v komentáři k nočním útokům.
„Hlavními cíli těchto úderů je infrastruktura, která podporuje každodenní život. Dnes došlo k úderu: bylo zasaženo přes 240 dronů a pět balistických raket, přičemž v sedmi regionech došlo k poškození. Bohužel jsou oběti ve Slovjansku a Černihivské oblasti. Upřímnou soustrast jejich rodinám a přátelům,“ napsal na Telegramu.
Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok. Americký prezident Donald Trump v pátek představil devětadvacetistránkovou národní bezpečnostní strategii, která válku na Ukrajině či Rusko zmiňuje spíše okrajově.
„Je klíčovým zájmem Spojených států vyjednat rychlé ukončení válečného stavu na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, předejít nezamýšlené eskalaci nebo rozšíření války a obnovit strategickou stabilitu s Ruskem,“ píše se v Trumpově dokumentu. Většina předchozích amerických strategií bezpečnosti přitom po roce 2014 a ruské anexi Krymu používala výrazně tvrdší slovník vůči Rusku a označovala ho za přímou hrozbu, uvedl Reuters.
„Považujeme to za pozitivní krok,“ uvedl Peskov. „Samozřejmě se na ni musíme podívat blíže a analyzovat ji,“ dodal ke strategii.
