Mučení i brutální vraždy. Ochránci práv popsali ruské řádění v Izjumu, prověřit chtějí zakázané miny
Ukrajinské úřady by měly prošetřit možné použití zakázaných protipěchotních min ukrajinskou armádou ve městě Izjum a v jeho okolí, vyzvala dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Skupina připomíná, že ruské jednotky od začátku své invaze na Ukrajinu protipěchotní miny opakovaně na různých místech v zemi použily.
„Zdá se, že ukrajinská armáda rozmístila protipěchotní miny na rozsáhlém území v blízkosti města Izjum, což si vyžádalo oběti v řadách civilistů a stále pro ně představuje vážnou hrozbu,“ uvedl Steve Goose, šéf oddělení pro zbraně HRW.
Organizace v dnes zveřejněné zprávě představila důkazy, které podle ní vypovídají o tom, že ukrajinské dělostřelectvo v Ruskem okupovaných oblastech použilo miny typu PFM. HRW upozorňuje, že Ukrajina se připojila k takzvané Ottawské úmluvě, která použití protipěchotních min zakazuje.
Ruská vojska k začátku dubna loňského roku obsadila východoukrajinský Izjum a jeho okolí. Město měla pod plnou kontrolou až do loňského září, kdy ukrajinské jednotky zahájily protiofenzivu. Během okupace „ruská armáda místní obyvatele svévolně zadržovala, vyslýchala a mučila, v některých případech se dopustila násilného odvlečení či vraždy“, připomíná HRW.
V okolí Izjumu se podle HRW objevily protipěchotní trhavo-tříštivé miny PFM sovětské výroby. Z jejich použití už západní pozorovatelé dříve obvinili Rusko. Lidskoprávní organizace uvedla, že zaznamenala použití protipěchotních min ze strany Ruska, použití přímo PFM se jí ale ověřit nepodařilo.
„Ruská vojska na Ukrajině opakovaně použila protipěchotní miny a dopustila se krutostí, to však neospravedlňuje použití zakázaných zbraní ze strany Ukrajiny,“ uvedl Goose.
Zástupci organizace v oblasti v září a říjnu loňského roku hovořili s očitými svědky, lékaři a sami viděli fyzické důkazy o používání PFM, jako jsou nevybuchlá zařízení a jejich zbytky či odpovídající stopy po explozi. Některé důkazy podle HRW naznačují, že zásahy přišly z Ukrajinou kontrolovaného území směrem k pozicím ruských sil.
Přes 100 obyvatel Izjumu také uvedlo, že ruští vojáci mimo jiné vyvěšovali letáky varující před nebezpečím min či miny odstraňovali z veřejných prostranství. To podle HRW nenasvědčuje tomu, že by byli za tato výbušná zařízení zodpovědní.
Podívejte se na nové snímky z vojenského cvičení NATO v Polsku.
Evropský parlament otevře v Kyjevě své stálé zastoupení kvůli lepší spolupráci s Ukrajinou. Uvedla to předsedkyně EP Roberta Metsolaová v projevu k ukrajinským poslancům. Metsolaová také podle médií ocenila, že ukrajinský parlament přijal zákony obnovující nezávislost protikorupčních orgánů.
„Tento týden otvíráme stálé zastoupení Evropského parlamentu zde v Kyjevě, abychom byli přítomni na Ukrajině a spolupracovali s vámi každý den,“ řekla šéfka EP. „Jsme tu s vámi a jsme tu proto, abychom zůstali. Říkáme, že nikdy nebudete sami. Až přijde mír, budeme nadále stát spolu s vámi, až se zotavíte (z války) a budete znovu budovat (svou zemi),“ slíbila.
Dolní komora ruského parlamentu schválila odstoupení Ruska od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury i nezávislý server Meduza. Návrh příslušného zákona před časem Státní dumě předložil prezident Vladimir Putin. Jedná se o úmluvu Rady Evropy (RE), ze které bylo Rusko vyloučeno v březnu 2022 po vpádu na Ukrajinu.
Kreml potřebu odstoupit od úmluvy zdůvodňuje tím, Rusko od roku 2023 není zastoupeno v Evropském výboru pro zabránění mučení, protože Rada Evropy zablokovala volbu nového člena z Ruské federace, a nemůže se tak podílet na práci monitorovacího mechanismu. Moskva proto tvrdí, že je diskriminována.
