Mučení i brutální vraždy. Ochránci práv popsali ruské řádění v Izjumu, prověřit chtějí zakázané miny
Ukrajinské úřady by měly prošetřit možné použití zakázaných protipěchotních min ukrajinskou armádou ve městě Izjum a v jeho okolí, vyzvala dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Skupina připomíná, že ruské jednotky od začátku své invaze na Ukrajinu protipěchotní miny opakovaně na různých místech v zemi použily.
„Zdá se, že ukrajinská armáda rozmístila protipěchotní miny na rozsáhlém území v blízkosti města Izjum, což si vyžádalo oběti v řadách civilistů a stále pro ně představuje vážnou hrozbu,“ uvedl Steve Goose, šéf oddělení pro zbraně HRW.
Organizace v dnes zveřejněné zprávě představila důkazy, které podle ní vypovídají o tom, že ukrajinské dělostřelectvo v Ruskem okupovaných oblastech použilo miny typu PFM. HRW upozorňuje, že Ukrajina se připojila k takzvané Ottawské úmluvě, která použití protipěchotních min zakazuje.
Ruská vojska k začátku dubna loňského roku obsadila východoukrajinský Izjum a jeho okolí. Město měla pod plnou kontrolou až do loňského září, kdy ukrajinské jednotky zahájily protiofenzivu. Během okupace „ruská armáda místní obyvatele svévolně zadržovala, vyslýchala a mučila, v některých případech se dopustila násilného odvlečení či vraždy“, připomíná HRW.
V okolí Izjumu se podle HRW objevily protipěchotní trhavo-tříštivé miny PFM sovětské výroby. Z jejich použití už západní pozorovatelé dříve obvinili Rusko. Lidskoprávní organizace uvedla, že zaznamenala použití protipěchotních min ze strany Ruska, použití přímo PFM se jí ale ověřit nepodařilo.
„Ruská vojska na Ukrajině opakovaně použila protipěchotní miny a dopustila se krutostí, to však neospravedlňuje použití zakázaných zbraní ze strany Ukrajiny,“ uvedl Goose.
Zástupci organizace v oblasti v září a říjnu loňského roku hovořili s očitými svědky, lékaři a sami viděli fyzické důkazy o používání PFM, jako jsou nevybuchlá zařízení a jejich zbytky či odpovídající stopy po explozi. Některé důkazy podle HRW naznačují, že zásahy přišly z Ukrajinou kontrolovaného území směrem k pozicím ruských sil.
Přes 100 obyvatel Izjumu také uvedlo, že ruští vojáci mimo jiné vyvěšovali letáky varující před nebezpečím min či miny odstraňovali z veřejných prostranství. To podle HRW nenasvědčuje tomu, že by byli za tato výbušná zařízení zodpovědní.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
