Mučení i brutální vraždy. Ochránci práv popsali ruské řádění v Izjumu, prověřit chtějí zakázané miny
Ukrajinské úřady by měly prošetřit možné použití zakázaných protipěchotních min ukrajinskou armádou ve městě Izjum a v jeho okolí, vyzvala dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Skupina připomíná, že ruské jednotky od začátku své invaze na Ukrajinu protipěchotní miny opakovaně na různých místech v zemi použily.
„Zdá se, že ukrajinská armáda rozmístila protipěchotní miny na rozsáhlém území v blízkosti města Izjum, což si vyžádalo oběti v řadách civilistů a stále pro ně představuje vážnou hrozbu,“ uvedl Steve Goose, šéf oddělení pro zbraně HRW.
Organizace v dnes zveřejněné zprávě představila důkazy, které podle ní vypovídají o tom, že ukrajinské dělostřelectvo v Ruskem okupovaných oblastech použilo miny typu PFM. HRW upozorňuje, že Ukrajina se připojila k takzvané Ottawské úmluvě, která použití protipěchotních min zakazuje.
Ruská vojska k začátku dubna loňského roku obsadila východoukrajinský Izjum a jeho okolí. Město měla pod plnou kontrolou až do loňského září, kdy ukrajinské jednotky zahájily protiofenzivu. Během okupace „ruská armáda místní obyvatele svévolně zadržovala, vyslýchala a mučila, v některých případech se dopustila násilného odvlečení či vraždy“, připomíná HRW.
V okolí Izjumu se podle HRW objevily protipěchotní trhavo-tříštivé miny PFM sovětské výroby. Z jejich použití už západní pozorovatelé dříve obvinili Rusko. Lidskoprávní organizace uvedla, že zaznamenala použití protipěchotních min ze strany Ruska, použití přímo PFM se jí ale ověřit nepodařilo.
„Ruská vojska na Ukrajině opakovaně použila protipěchotní miny a dopustila se krutostí, to však neospravedlňuje použití zakázaných zbraní ze strany Ukrajiny,“ uvedl Goose.
Zástupci organizace v oblasti v září a říjnu loňského roku hovořili s očitými svědky, lékaři a sami viděli fyzické důkazy o používání PFM, jako jsou nevybuchlá zařízení a jejich zbytky či odpovídající stopy po explozi. Některé důkazy podle HRW naznačují, že zásahy přišly z Ukrajinou kontrolovaného území směrem k pozicím ruských sil.
Přes 100 obyvatel Izjumu také uvedlo, že ruští vojáci mimo jiné vyvěšovali letáky varující před nebezpečím min či miny odstraňovali z veřejných prostranství. To podle HRW nenasvědčuje tomu, že by byli za tato výbušná zařízení zodpovědní.
Podívejte se na záběry z poslední výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem.
U Sberbank si loni otevřelo účet o 50 procent více čínských malých a středních firem. Podle agentury Reuters to dnes uvedl první náměstek ředitele největší ruské banky Alexandr Veďachin.
Obchod mezi Ruskem a Čínou prudce vzrostl od doby, kdy západní země a firmy zareagovaly na ruskou agresi vůči Ukrajině. Podle údajů čínských celních úřadů se loni vzájemný obchod vyšplhal na rekordních 1,74 bilionu jüanů (5,2 bilionu Kč), a to i přes výpadky plateb způsobené západními sankcemi.
Dánsko dnes spustilo stránky svého předsednictví v Radě EU, představilo logo a heslo, kterým je Silná Evropa v měnícím se světě.
Dánské předsednictví má dvě hlavní priority, jsou jimi Bezpečná Evropa a Konkurenceschopná a zelená Evropa. Dánové se budou zabývat zejména posilováním obranné připravenosti Evropy, budou ale i nadále pokračovat v podpoře Ukrajiny a chtějí se zaměřit i na téma boje s nelegální migrací. Právě Dánsko patří společně s Českem mezi země, které prosazují takzvaná inovativní řešení nelegální migrace a zmiňují zejména potřebu vylepšení návratové politiky, ale i lepší ochranu vnějších hranic či intenzivnější spolupráci s třetími zeměmi.
