Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Nizozemsko je připraveno podpořit status kandidátské země EU pro Ukrajinu. Nizozemský premiér Mark Rutte označil doporučení Evropské komise za „rozumný kompromis“ a dodal, že s tímto závěrem mohou souhlasit jak zastánci, tak odpůrci ukrajinské kandidatury.
Ministr zahraničí Jan Lipavský očekává, že Evropská rada příští týden jednoznačně potvrdí Ukrajině status kandidáta vstupu do EU. ČR to podporuje i u Moldavska a Gruzie.
„Gruzie je na tom z těch tří zemí ekonomicky nejlépe, zároveň je tam poměrně vysoká míra politické nestability a nestability institucí,“ zdůvodnila eurokomisařka Věra Jourová, proč na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska Komise nedoporučuje udělit jí status kandidátské země členství EU.
Pokud Gruzie ukáže zlepšení v těchto směrech, postavení kandidáta podle ní pravděpodobně získá.
Vedle Ukrajiny doporučila eurokomise udělit kandidátský status pro vstup do Evropské unie také Moldavsku. Uvedla to šéfka komise Ursula von der Leyenová. Země obávající se možné ruské agrese podle ní splňuje podmínky pro kandidátství. Naproti tomu Gruzie, která požádala o vstup do EU spolu s oběma zmíněnými státy, musí podle komise nejprve provést reformní kroky, než dosáhne pozice uchazeče o členství v EU.
Evropská komise dnes doporučila kandidaturu Ukrajiny do Evropské unie, oznámila předsedkyně Ursula von der Leyenová, podle níž bude země muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí, řekla šéfka komise. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden Evropská rada neboli summit lídrů členských zemí.
Ukrajina se dnes může významně přiblížit pozici kandidátské země Evropské unie. Evropská komise zveřejní hodnocení, zda a jak je ruskou invazí sužovaná země připravena stát se uchazečem o členství. Z řady vyjádření unijních činitelů vyplývá, že komise kandidaturu doporučí. Vyslovit se má také ke stejnému záměru Gruzie a Moldavska. Rozhodující slovo budou mít za týden lídři členských zemí na summitu v Bruselu.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.