Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Vládním zmocněncem pro boj s dezinformacemi bude mediální manažer Michal Klíma. Po dnešním zasedání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dezinformace jsou součástí války, kterou vede Rusko se západními zeměmi, doplnil Fiala. Věří tomu, že díky novému zmocněnci bude boj proti dezinformacím účinnější.
Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas se sešel se svým ukrajinským protějškem Oleksijem Reznikovem. Debatovali o obraně Kyjeva a Ukrajiny, uvedl Anušauskas na twitteru. Dodal, že je prvním ministrem obrany, co Ukrajinu od začátku okupace navštivil.
Ministr vnitra Mariusz Kamiński na svém twitteru potvrdil, že Polsko vyhostí 45 ruských diplomatů.
Speciálně pro uprchlíky z Ukrajiny se otevřely nové ambulance v nemocnicích v Ústí nad Labem a v Mostě. Jinde občany Ukrajiny ošetřují v rámci urgentních příjmů či odborných ambulancí. ČTK o tom dnes informovala Krajská zdravotní, pod niž většina nemocnic v kraji spadá. Přes krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině prošlo podle hasičů více než 8000 uprchlíků ze země zasažené válečným konfliktem.
K otevření nových ambulancí přistoupila Krajská zdravotní s ohledem na rostoucí počet uprchlíků, kteří do Ústeckého kraje přicházejí. Kraj odhaduje, že aktuálně jich je na severu Čech okolo 10 600. V Masarykově nemocnici v Ústí a v nemocnici v Mostě vznikly takzvané UA pointy. V Ústí je toto místo v provozu od pondělí do pátku od 07:00 do 15:00 a v Mostě v úterý a ve čtvrtek. V Děčíně dospělé ošetří v odborných ambulancích a děti v ambulanci dětského oddělení. V Teplicích, Litoměřicích a Chomutově je péče běžencům poskytována nepřetržitě na urgentním příjmu.
Charita Česká republika zajistila dodávku zdravotnických potřeb pro psychiatrickou kliniku v Záporoží na Ukrajině. Ve spolupráci s Psychiatrickou společností ČLS JEP poslala klinice chybějící materiál a především léky. Charita o tom dnes ČTK informovala v tiskové zprávě. Doprava zdravotnického materiálu pro psychiatrickou kliniku v Záporoží je čtvrtou přímou zásilkou humanitární pomoci Charity pro Ukrajinu. Celkem Charita ČR vybrala ve sbírce Charita pro Ukrajinu podle údajů k pondělí kolem 110 milionů korun.
Záporožská psychiatrická klinika zajišťuje běžně péči o 600 lůžkových a 5000 ambulantních pacientů. Nyní přebírá péči o další tisíce pacientů, kteří do Záporoží utekli před válkou. „Zuřící válka bohužel dopadá nejhůře na ty nejzranitelnější, jako jsou děti, senioři či právě pacienti s psychickými problémy. Ti stresovou zátěž snášejí ještě hůře než běžná populace a případný výpadek péče pro ně může mít velmi vážné následky,“ uvedl psychiatr Petr Šilhán, člen Psychiatrické společnosti ČLS JEP.
Dnes začíná plenární schůze Evropského parlamentu. Poslanci se budou bavit mimo jiné o důsledcích ruské invaze na Ukrajinu či o ochraně fondů EU před podvody a střety zájmů. Debatovat o přípravě nadcházejícího unijního summitu budou se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Promluví k nim kanadský premiér Justin Trudeau, ten už dorazil do Bruselu.
Rusko přišlo od počátku války dohromady o 15 600 vojáků, uvádí Kyjev.
Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud téměř 218 000 víz. V úterý jich přibylo zhruba 5100. Nahlásilo se 117 000 uprchlíků.
Poradce prezidenta Zelenského Mychajlo Podoljak se obrátil na Západ s žádostí o další vojenskou pomoc. „Drazí partneři, chce to 4 kroky, které mohou zabránit tomu, abychom už neviděli mrtvé oči našich dětí, necítili hořící Mariupol v našich snech. Za prvé to chce moderní vzdušnou obranu, pokud už tedy nemůžete uzavřít nebe nad Ukrajinou, za druhé pak střely s plochou dráhou letu, za třetí embargo na ropu a za čtvrté celosvětové uzavření přístavů pro ruské lodě,“ uvedl na svém twitteru.
Rusové ostřelovali rovněž město Rivne, Moskva tvrdí, že byly zasaženy ukrajinské zbrojní sklady. Tato informace zatím nebyla věrohodně ověřena.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková oznámila, že dnes by se mělo otevřít 9 humanitárních koridorů. Sdělila také, že se s ruskou stranou nepodařilo dohodnout bezpečnou evakuační trasu pro civilisty uvězněné v Mariupolu.
Královéhradecké asistenční centrum pomoci uprchlíkům z Ukrajiny za dobu svého fungování do úterní půlnoci odbavilo 9217 lidí, z toho 1274 ubytovalo přes databázi krajských hasičů. Centrum v úterý zaregistrovalo 242 uprchlíků, z nichž 57 dostalo přes hasiče ubytování. ČTK o tom dnes informovala mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. Krajští hasiči provoz centra koordinují, funguje od 2. března v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové.
Uprchlíků z Ukrajiny v kraji přibývá. Krajské asistenční centrum v pondělí odbavilo 243 uprchlíků, v neděli 200 uprchlíků, v sobotu 353 a v pátek 331. Podle hejtmanství asi dvě třetiny uprchlíků, kteří prošli hradeckým asistenčním centrem, bydlí v ubytovacích kapacitách kraje, obcí, neziskových a jiných organizací, zbylá třetina u rodin a u soukromých osob.
Ruská fronta na severu Ukrajiny zůstává statická, hodnotí k dnešnímu ránu britské ministerstvo obrany s odkazem na svoje tajné služby. Podle dosavadních informací se Rusové snaží o přeskupení a reorganizaci sil. Cílem zůstává obležený Mariupol a Charkov, případně přístav Oděsa.
Kanál Nexta přinesl satelitní záběry z obléhaného města Mariupol, kde tisíce lidí žijí ve strachu z ostřelování bez vody, proudu a jídla.
V Luhanské oblasti bude platit klid zbraní, oznámil místní gubernátor. Ukrajinská strana se podle něj dohodla s proruskými separatisty.
Aplikace streamovací služby Netflix v Rusku zmizela z App Storu i z Google Play.
Ruský prezident Vladimir Putin se plánuje zúčastnit letošního summitu zemí G20, který bude na konci roku hostit Indonésie. Dnes to oznámila ruská velvyslankyně v Jakartě Ljudmila Vorobjovová. Některé členské země v poslední době volají po vyloučení Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na své zdroje.
„Nejen G20, ale i mnoho dalších organizací se snaží Rusko vyloučit. Reakce Západu je zcela nepřiměřená,“ řekla diplomatka.
Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj řekl, že Rusové zaútočili na bytový dům v Luhanské oblasti Rubižne kolem 20:00 22. března. Střela explodovala v 5. patře a zabila 3 lidi, včetně dvou dětí.
Ukrajinská armáda uvedla, že během nových bojů o Charkov na východě země odrazila útok ruských jednotek, píše agentura DPA. Těžká je situace v Izjumu ležícím asi 100 kilometrů na jihovýchod od Charkova, s ním ukrajinské jednotky zcela ztratily spojení. Informace nelze nezávisle ověřit.
Do bojů u Charkova ruská armáda nasadila bojové vrtulníky Kamov Ka-52 . "Naše jednotky udržují svoje pozice," zhodnotil situaci guvernér Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů odmítá snahy vytvořit humanitární koridor z Izjumu, kterého se Rusové zmocnili minulý týden.
V ukrajinském přístavním městě Mariupol obleženém ruskými jednotkami zůstává v nelidských podmínkách 100 000 obyvatel. V nočním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Snahy civilisty zachránit prostřednictvím humanitárních koridorů podle něho maří ruské "ostřelování nebo záměrný teror".
Zelenskyj řekl, že obyvatelé Mariupolu žijí "v naprostém obležení, bez jídla, bez vody, bez léků, za neustálého ostřelování, za neustálého bombardování". Mariupol měl před válkou na 430 000 obyvatel. Město má strategický význam, jeho dobytí by Rusům umožnilo vytvořit pozemní spojení s anektovaným Krymem, ale ukrajinské síly odmítají kapitulovat.
Více se dozvíte zde.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.