Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Opozice včetně hnutí Slovensko (dříve OLaNO) expremiéra Igora Matoviče plánovanou cestu Fica do Ruska kritizovala. „Bohužel, pro celé Slovensko bude znamenat tato jeho účast na oslavách v Moskvě mezinárodní ostudu, protože nikdo z premiérů vyspělých zemí Evropy, kromě Fica a Orbána, nebude dělat vrahovi Putinovi komparz,“ uvedl předseda poslaneckého klubu hnutí Slovensko Michal Šipoš.

„Směrem k našim západním partnerům bude tato cesta do Ruska signálem, že Slovensko nechce dál být součástí demokratických západních zemí, ale podporuje válečného agresora, jakým je Rusko," uvedl předseda strany Svoboda a Solidarita (SaS) Branislav Gröhling. Právě SaS a někdejší OLaNO byly součástí bývalé vlády, která po ruské invazi do sousední země podporovala Ukrajinu i dodávkami vojenské techniky.

Dva novináři německé veřejnoprávní stanice ARD v Moskvě museli na žádost ruského ministerstva zahraničí odevzdat své akreditace. Zpravodaj ARD společně s technickým pracovníkem tak přišli o oprávnění pracovat na místě a musí opustit Rusko, informuje televize ARD. Moskva tak reagovala na vyhoštění dvou ruských novinářů z Berlína, píše agentura Reuters.

Moskevský komunální politik Alexej Gorinov, který si již odpykává sedmiletý trest za odsouzení ruské invaze na Ukrajinu, dnes na úvod dalšího procesu opět kritizoval ruský útok na sousední zemi a vyzval k ukončení války na Ukrajině. Gorinov je nově obviněn ze schvalování terorismu, hrozí mu pětiletý trest. Dnes se vyjadřoval z boxu pro obviněné v soudní síni, informovala agentura Reuters.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol dnes při setkání s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem vyzval ke společné odpovědi na nasazení 10 000 severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska. Prezident nezmínil, zda se strany bavily o možných dodávkách zbraní ze Soulu do Kyjeva, píše agentura AP. Většina obyvatel Jižní Koreje podle agentury Kjódó s dodávkami zbraní na Ukrajinu nesouhlasí.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo snímky, jak ruští vojáci trénují na tancích T-90M. 

Se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem jsou na Slovensku a v Evropě spojena velká očekávání ohledně války na Ukrajině, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico po telefonátu s příští hlavou Spojených států. Fico dlouhodobě odmítá vojenskou pomoc západních zemí Kyjevu. Trump v kampani zase sliboval, že v případě zvolení bude schopen ruskou agresi na Ukrajině rychle ukončit.

Evropa musí podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové hrát silnější roli na Ukrajině, na Blízkém východě i v Africe. Šéfka EK rovněž zdůraznila jednotu EU.

Rusové v noci podle ukrajinských vzdušných sil vyslali na zemi 89 dronů, přičemž protivzdušná obrana jich 36 sestřelila nad osmi oblastmi. Dalších 48 strojů zmizelo z radarů, zřejmě v důsledku aktivních protiopatření elektronického boje, dodalo letectvo, podle něhož dalších pět bezpilotních letounů odletělo směrem na Rusko, Bělorusko a okupovaná ukrajinská území.

Ruské ministerstvo obrany dnes na telegramu oznámilo sestřelení 22 ukrajinských bezpilotních letounů nad šesti ruskými regiony, z toho bylo deset nad Rostovskou oblastí, sedm nad Belgorodskou oblastí, dva nad územím Voroněžské oblasti a po jednom nad Kurskou, Brjanskou a Smolenskou oblastí. Rusko obvykle neposkytuje zprávy o celkovém rozsahu ukrajinských úderů, hlásí jen sestřelené stroje.

Nejméně dva lidé utrpěli zranění při ruském nočním vzdušném útoku v Kyjevě. Na telegramu to dnes oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko. Informace o celkovém rozsahu posledního úderu Rusů na Ukrajinu zatím nejsou k dispozici. 

Podle informací ČT Kyjev nebude blokovat exhumaci ostatků obětí volyňského masakru z let 1943–1944, dohodli se na tom ministři zahraničí Polska a Ukrajiny. Masakr byl proveden příslušníky ukrajinských paravojenských jednotek na tamním neukrajinském obyvatelstvu. Území patřilo před druhou světovou válkou Polsku, dnes je západní součástí Ukrajiny. Detaily přelomové dohody se ještě dolaďují. „Mohlo by jít o zásadní přelom ve vzájemných vztazích a klíč k historickému smíření,“ uvedl varšavský zpravodaj televize na síti X. 

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se přihlásíme ve středu ráno, dobrou noc.

Podle amerických činitelů Rusko disponuje jen malým počtem raket Orešnik, které podle západních expertů vycházejí z balistických raket středního doletu RS-26 Rubež. Ty mají dolet více než 5000 kilometrů. Orešnik použitý při útoku na Dnipro ruská armáda odpálila z Astrachaňské oblasti, a uletěl tak jen asi 700 kilometrů.

„Řekl bych, že jde o mimořádně nákladný způsob, jak nadělat zřejmě ne tak rozsáhlé škody,“ zhodnotil útok na Dnipro právě tímto typem rakety americký expert na problematiku zbraní hromadného ničení a geopolitiku Jeffrey Lewis z Middlebury Institute of International Studies v kalifornském Monterey.

Nová balistická raketa, kterou Rusko minulý týden zasáhlo ukrajinské Dnipro, měla vícero bojových hlavic, ale žádné výbušniny a způsobila omezené škody. Dnes to podle agentury Reuters řekli dva nejmenovaní ukrajinští vládní činitelé. Poskytli tak další informace o této zbrani, kterou podle zdrojů ve Spojených státech byla experimentální raketa středního doletu.

Reuters píše, že tyto rakety jsou obvykle určeny k využití pro jaderné útoky na cíle, které jsou vzdálené tisíce kilometrů. Jeden z ukrajinských zdrojů řekl, že raketa nesla makety bojových hlavic a škody, které způsobila, popsal jako „celkem malé“. Druhý činitel řekl, že „v tomto případě (raketa) byla bez výbušnin. Nenastaly tak typy výbuchů, které jsme očekávali. Něco tam bylo, ale nebylo to velké“, řekl.

Ukrajinská prokuratura v Chersonské oblasti uvedla, že zahájila předběžné vyšetřování kvůli dnešnímu ruskému ostřelování Nové Kachovky. Odvolává se na informace zveřejněné v médiích a na video, na kterém jsou vidět následky útoku na zastávku veřejné dopravy, včetně poškozeného autobusu. Prokuratura bez uvedení přesnějších počtů informovala, že „jsou zranění a mrtví“.

Ruská okupační správa dříve informovala o čtyřech obětech ukrajinského ostřelování města. Město se nachází na břehu Dněpru, který slouží jako frontová linie. 

České firmy poslaly na Ukrajinu desítky kogeneračních jednotek, tedy zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a o dalších jednají. Například strojírensko-energetická společnost Tedom dodá od začátku války do konce roku na Ukrajinu 60 kogeneračních jednotek. Brněnská společnost GENTEC CHP zase od října loňského roku do letošního léta dodala 30 kogeneračních jednotek a chystá další desítky.

 „Ukrajina musela velice rychle zajistit teplo a energii pro městské kotelny, nemocnice a další prvky občanské infrastruktury. Dokázala zjednodušit celní řízení a administrativní proces, což usnadňuje instalaci a připojení jednotek do sítě. Dochází tedy v zatím bezprecedentním měřítku k transformaci a decentralizaci energetiky jedné z největších evropských zemí,“ řekl zástupce obchodního ředitele Tedom Jiří Janša.

Ukrajinský prezident uvedl, že podle předběžných informací Rusko na Sumy zaútočilo s nasazením salvového raketometu. „Jediným efektivním způsobem, jak se před tímto ochránit, je zničit ruské zbraně a odpalovací zařízení přímo na ruském území,“ zdůraznil Zelenskyj. „Proto je pro nás tak důležité, abychom byli schopni zasahovat ruské území,“ dodal.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ukrajinská armáda během posledních tří dnů dvakrát zaútočila na Rusko americkými raketami ATACMS. Moskva varovala, že připravuje odvetné kroky.

„Tohle není válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Tohle je válka mezi diktátorskými režimy a demokratickým světem,“ uvedl na sociální síti X český europoslanec Tomáš Zdechovský. Předcházel tomu výčet zemí, jejichž vojáci, dobrovolníci, nebo žoldáci bojují na straně Ruska. Prohra Západu na Ukrajině podle něj znamená potvrdit vítězství zemí, které považují náš svět za největší zlo.

Ruští vojáci podle ukrajinských vyšetřovatelů zabili v Doněcké oblasti pět ukrajinských válečných zajatců. Dnes o tom informují ukrajinská média s odvoláním na prokuraturu Doněcké oblasti a úřad ukrajinského generálního prokurátora.

Případ se stal 13. listopadu u vsi Petrivka jižně od Pokrovsku, který je jedním z cílů ruské ofenzívy v Donbasu. Během ruského útoku byla pětice vojáků nucena stáhnout se a ukrýt v domě. Když ruští vojáci dům obklíčili, přinutili ukrajinské vojáky, aby vyšli neozbrojení a lehli si na zem. Pak je automatickými zbraněmi zastřelili. Server Ukrajinska pravda píše, že vyšetřovatelé zjišťují další okolnosti tohoto případu a snaží se zjistit, kdo je za zastřelení vojáků odpovědný.

Poprava válečných zajatců znamená závažné porušení ženevských úmluv a patří mezi těžké mezinárodní zločiny.

Nejméně dva životy si zřejmě vyžádal ruský úder na město Sumy. S informací přišel server Ukraine Now. „Záchranáři zasahují u následků nepřátelského útoku na čerpací stanici v Sumách,“ napsal. Odvolává se i na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle kterého nepřítel zaútočil za použití samohybného raketového systému. 

Mluvčí britského premiéra Keira Starmera na dotaz Reuters uvedl, že o údajném vyhoštění diplomata nic neví. Britské ministerstvo zahraničí se k věci bezprostředně nevyjádřilo a britské velvyslanectví v Moskvě na žádost o komentář nereagovalo.

Británie v září odmítla jako „zlovolné a zcela nepodložené“ obvinění ze špionáže, jímž Rusko zdůvodnilo odebrání akreditací šesti britským diplomatům, oznámené navíc s několikatýdenním zpožděním.

Rusko dnes vyhostilo britského diplomata, kterého obvinilo ze špionáže a z uvedení nepravdivých údajů při vstupu do země. Ruské ministerstvo zahraničí si v této věci předvolalo britského velvyslance. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zprávu ruské tajné služby a mluvčí ruské diplomacie. 

„Během kontrarozvědné činnosti ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) odhalila neohlášenou přítomnost britské rozvědky pod krytím velvyslanectví v Moskvě,“ uvedla FSB ve zprávě, z níž citovala TASS. „FSB zároveň odhalila známky zpravodajské a podvratné činnosti uvedeného diplomata, ohrožující bezpečnost Ruské federace,“ dodala.

Diplomat jménem Edward Wilkes Prior podle ruské kontrarozvědky vykonával na britském velvyslanectví funkci druhého tajemníka politického oddělení, což je podle Reuters relativně nízká pozice.

Vývoj ruské invaze na Ukrajině byl tématem dnešního jednání ministrů zahraničí zemí G7. Odsoudili použití balistické střely středního až dlouhého doletu, kterou minulý čtvrtek Rusko zasáhlo ukrajinské město Dnipro. Podle ministrů jde o „další příklad neopatrné eskalace“ konfliktu ze strany Ruska.

Soud v ruské Čitě poslal na čtyři roky do vězení novinářku za spolupráci se zahraničními médii a za to, že pomáhala připravovat obsah, který diskredituje ruskou armádu. Dnes o tom informovala agentura AFP. Ruská tajná služba FSB 24letou novinářku Niku Novakovou obvinila z toho, že „úzce spolupracovala se zástupcem zahraniční mediální organizace“.

Také prý „pomáhala při přípravě nepřesných materiálů, které diskreditovaly ruskou armádu a státní instituce“. Podle vyšetřovatelů to dělala s úmyslem poškodit pověst Ruska a destabilizovat zemi v době, kdy vede takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině. Tak se v Rusku oficiálně nazývá invaze do sousední země.

Ukrajinská armáda zasáhla autobus v Rusy okupovaném městě Nova Kachovka. Na svém telegramovém účtu to tvrdí představitel okupační správy Vladimir Saldo. „V důsledku nepřátelského ostřelování Nové Kachovky z minometů ráže 120 mm byl zasažen autobus, ve kterém byli civilisté,“ uvedl Saldo. Kromě čtyř mrtvých si útok podle něho vyžádal sedm zraněných.

Nová Kachovka leží v jihoukrajinské Chersonské oblasti na Rusy okupovaném východním břehu řeky Dněpr. AFP píše, že řeka funguje jako de facto frontová linie mezi ukrajinskými a ruskými silami. Kyjev se k dnešnímu útoku nevyjádřil, ale popírá, že by cílil na civilisty v Rusy okupovaných regionech na jihu a východě země.

NATO vyzvalo k poskytnutí raket středního doletu s dosahem 1 000 až 5 500 km Ukrajině. S informací přišla běloruská exilová televize Nexta. „Aliance přijala rezoluci, která počítá s možností předat Ukrajině rakety středního doletu,“ uvedla na síti X. Podle Nexty by mohlo jít o střely Tomahawk, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požadoval ve svém Plánu vítězství. 

Ukrajinské ministerstvo obrany přineslo na sociálních sítích fotografie z nasazení britského tanku Challenger 2.  Tento konkrétní operuje v rámci 82. úderné výsadkové brigády. „Posádka tohoto bojového vozidla vyzdvihuje vysokou přesnost a odolnost tanku na bojišti,“ uvedlo ministerstvo na síti X. 

K rekordnímu ruskému útoku 188 drony se vyjádřila i ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj.

„Chci poděkovat našim obráncům oblohy za odražení útoku. Asi 80 dronů bylo sestřeleno a více než 90 bylo ztraceno v důsledku přerušení lokalizace,“ uvedl. 

Takto masivní dronové útoky jsou podle něj možné jen díky schopnostem Ruska v obcházení technologických sankcí. „Potřebujeme větší společné úsilí, abychom sankce dokázali vymáhat a donutili Rusko tuto válku zastavit,“ napsal také Zelenskyj. „Pokud jste proti válce, musíte být proti obcházení sankcí ze strany Ruska,“ uzavřel.

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo úder ATACMS na pozice protivzdušné obrany S-400 u obce Lotarevka v Kurské oblasti. „Sedm raket bylo sestřeleno systémy SAM S-400 a SAM Pantsir, zatímco jedna raketa dosáhla svého cíle. Dva vojáci byli lehce zraněni a infrastruktura byla lehce poškozena v důsledku střepin raket,“ tvrdí úřad na Telegramu. 

„V průběhu průzkumu míst, která byla zasažena, bylo spolehlivě potvrzeno, že ukrajinské ozbrojené síly udeřily raketami ATACMS americké výroby. Ministerstvo obrany Ruské federace situaci monitoruje a připravují se odvetné akce,“ doplnilo ministerstvo. 

Podle informací místních obyvatel na Telegramu měla dopadnout další raketa Iskander-M v blízkosti města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti. Podle jedno z nich přiletěla směrem od okupovaného poloostrova Krym. 

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning odmítla obvinění ze strany Evropské unie z podpory Ruska a uvedla, že Čína je proti jednostranným sankcím, které nemají oporu v mezinárodním právu.

„Nikdy jsme žádné zbraně neposkytli a přísně kontrolujeme zboží dvojího použití, včetně vývozu dronů,“ řekla mluvčí na dnešní tiskové konferenci v Pekingu. „Přijmeme nezbytná opatření k prosazení legitimních práv a zájmů čínských podniků,“ dodala. Mluvčí Evropské komise odmítl situaci komentovat.

EU navrhuje cla na čínské firmy, které podle ní pomohly ruským podnikům vyvinout útočné drony, píše s odkazem na dokumenty agentura Bloomberg. V jednání je podle ní také rozšíření sankcí na ruské ropné tankery. 

Poblíž města Bilhorod-Dnistrovskyj v Oděské oblasti byly před několika minutami hlášeny dva výbuchy. Podle místních médií šlo o údery balistických raket Iskander-M. Informace o případných obětech ani škodách zatím nebyly poskytnuty. 

Dva lidé byli zraněni při ruském útoku na město Cherson. „Na předměstí Chersonu byli v důsledku útoku ruského bezpilotního letounu zraněni 27letý muž a 60letá žena,“ uvedla agentura Ukrinform s odvoláním na oblastní vojenskou správu.

„V důsledku shození munice z dronu utrpěl 27letý muž zranění způsobené výbuchem miny a  poranění ruky a nohy způsobené střepinami. Šedesátileté ženě bylo diagnostikováno střepinové zranění dolní končetiny,“ uvádí se v prohlášení. 

Podle serveru The Kyiv Independent se ukrajinská armáda potýká s náborem nových vojáků a Západem přislíbené zbraně do země v posledních měsících neproudily tak rychle, jak by Kyjev doufal. V srpnu Ukrajinci podnikli překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti a obsadili stovky kilometrů čtverečních ruského území.

Kyjev podle médií mimo jiné doufal, že touto ofenzívou přinutí Moskvu přemístit své jednotky z východu Ukrajiny a zpomalí tam její postup. Tlak ale nepovolil, spíše naopak.

Ruští vojáci se už objevili v centru města Kurachove, napsal dnes server Agentstvo, přičemž se odvolává na DeepState, ISW a proruské blogery. Od začátku listopadu se podle něj ruské invazní síly zmocnily téměř 600 kilometrů čtverečních ukrajinského území, přičemž v říjnu dobyly 490 kilometrů čtverečních. Server upozorňuje zároveň na analýzu amerického Institutu pro studium války (ISW), podle něhož je poslední ruský postup na Ukrajině dán z velké části tím, že Rusové objevili a využili zranitelnosti v ukrajinských obranných liniích. 

Ruská armáda podle médií postupuje v dobývání ukrajinského území nejrychleji od prvních dnů invaze. Za týden obsadila na 235 km2, jako rozlohu Brna.

Ukrajinu, která nadále čelí ruské agresi, je třeba podporovat na cestě do Evropské unie, nepolevovat v sankcích proti Rusku a nadále poskytovat Kyjevu prostředky potřebné k jeho obraně, zaznělo dnes na plénu Evropského parlamentu (EP) v rozpravě věnované podpoře Ukrajiny a kritice ruské spolupráce s KLDR.

Od zástupců krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN), Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL) a europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu (PfE) naopak byla slyšet kritika vojenské pomoci Ukrajině a výzvy k mírovému řešení i za cenu, že Ukrajina přijde o část svého území. Ve čtvrtek by europoslanci v závěru zasedání měli hlasovat o příslušném prohlášení.

Evropa se musí probudit, více riskovat, více utrácet a omezit byrokracii, aby vyhrála závody ve zbrojení. V rozhovoru s portálem Politico to prohlásil francouzský admirál Pierre Vandier, který od září stojí v čele Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci (SACT).

„Evropa nemůže vyhrát budoucí bitvu ve zbrojení s pravidly, které si dnes sama stanovila,“ řekl Vandier. Překážky, který evropští zbrojaři čelí, lze podle admirála společně popsat jako přehnané svázání předpisy. Věří, že summit NATO v Haagu v červnu nadcházejícího roku vyšle Evropské unii jasný vzkaz, že pokud bude chtít v závodech ve zbrojení zůstat, musí změnit pravidla.

Portál Politico poznamenal, že Vandierův komentář přichází v době, kdy se Evropa po ruské invazi na Ukrajinu chce vyzbrojit. Unijní státy pracují na zvýšení zbrojní produkce, za ruskou výrobou ale stále zaostávají.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny. 

Dodávky zemního plynu z Ruska do Evropské unie dnes pokračují ve stabilních objemech, proti pondělí se ale o 21 procent zvýšila poptávka z Rakouska přes území Slovenska. Více plynu proudí přes Slovensko i do České republiky. S odkazem na data ruské plynárenské společnosti Gazprom a slovenského provozovatele přepravní soustavy Eustream to uvedla agentura Reuters.

Británie nedávno poskytla Ukrajině další desítky střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. S odvoláním na zdroje obeznámené se záležitostí to napsala agentura Bloomberg, podle níž je to první dodávka těchto zbraní za vlády labouristického premiéra Keira Starmera. Ten už dříve přislíbil pokračující podporu Ukrajině, která se třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Podívejte se na nové snímky ruského tanku T-80 v Doněcké oblasti.

Konflikty na Ukrajině, Blízkém východě či v Sahelu hrozí možným rozhořením a přesáhnutím hranic regionu. Prezident Petr Pavel to dnes řekl ve videopříspěvku na zahájení velitelského shromáždění. Hlava státu se ho nemohla zúčastnit z důvodu cesty po Austrálii a Novém Zélandu. Česko podle Pavla musí budovat nejen schopnou, připravenou a pohotovou armádu, ale také dostatečně odolnou ekonomiku, a musí také zároveň připravovat společnost.

Bezpečnostní situace se podle prezidenta od posledního velitelského shromáždění, které se konalo v únoru, nezlepšila. „Více než 1000 dní pokračuje konflikt na Ukrajině. Ruská agrese způsobila nejenom mimořádné narušení mezinárodních vztahů, ale zároveň také velké utrpení na Ukrajině, ale také migrační vlnu,“ podotkl Pavel.

Rusko stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině a západnímu světu. Buduje koalici, na které se podílí Írán, podporuje ji Čína, a dokonce se fyzicky přidala i severokorejská armáda. Na zahájení velitelského shromáždění to dnes řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Válka na Ukrajině je podle něj varovným signálem pro všechny. „Vidíme na vlastní oči, jak je důležitá vlastní obranyschopnost a odolnost. Vojáci i civilisté na Ukrajině denně čelí tvrdé realitě, kterou si neumíme představit, přesto vzdorují a bojují,“ uvedl Řehka k více než 1000 dní trvajícímu konfliktu.

„Pokračuje také konflikt na Blízkém východě. Čína stále více zasahuje do světového řádu. Tohle není čas pro pasivitu. Je to chvíle, kdy musíme jednat a ukázat, že to myslíme vážně,“ dodal šéf české armády.

Rusko vyslalo v noci na dnešek na Ukrajinu rekordní počet 188 dronů, oznámily ráno ukrajinské vzdušné síly na telegramu. Kromě toho invazní armáda podle nich vystřelila na napadenou zemi čtyři balistické střely Iskander-M. Protivzdušná obrana podle hlášení letectva zničila 76 bezpilotních letounů nad 17 ukrajinskými oblastmi. Ukrajinci zároveň informují o zásazích objektů kritické infrastruktury. Zatím nejsou informace o obětech.

Rusko v noci na dnešek udeřilo na západoukrajinský Ternopil, město hlásí přerušené dodávky elektřiny a vody. Informoval o tom server Ukrajinska pravda. Útokům čelil také Kyjev, nad kterým protivzdušná obrana zničila přes deset dronů.

Europoslanci se dnes v druhý den plenárního zasedání ve Štrasburku budou věnovat pokračující podpoře Ukrajině ze strany EU.

Plenární rozprava se zástupci komise o podpoře Ukrajině a nasazení severokorejských vojáků v ruské Kurské oblasti se uskuteční dnes dopoledne. Ve čtvrtek se bude hlasovat o příslušném usnesení, v němž europoslanci zřejmě zopakují silnou podporu Ukrajině a odsoudí vojenskou spolupráci Ruska s KLDR.

Dvanáct vojáků, včetně osmi z Británie, utrpělo zranění při velké dopravní nehodě během cvičení NATO v Estonsku, uvedla agentura AP. Nehoda se stala ještě minulý týden, úřední představitelé o ní informovali dnes, dodala.

Vojáci se vraceli na základnu v Tapě během sněhové vánice, kdy se jejich vozy dostaly do řetězové havárie způsobené srážkou dvou aut na dálnici mezi Tallinnem a Narvou. Při nehodě utrpělo zranění 17 lidí, včetně 12 vojáků, uvedl list Postimees s odvoláním na policii a pohraniční stráž. Osm zraněných Britů bylo letecky přepraveno do vlasti k další léčbě, uvedlo ministerstvo obrany. Pět pacientů bylo mezitím propuštěno z nemocnice, tři zůstávají v péči lékařů v Birminghamu.

Motor ruského letadla začal v neděli hořet po přistání v jihotureckém městě Antalya. Všech 89 cestujících a šest členů posádky se podařilo bezpečně evakuovat, informovalo dnes v prohlášení turecké ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.

Letoun Suchoj Superjet 100 přiletěl z ruského černomořského letoviska Soči. Video zveřejněné na sociální síti X ukazuje cestující, kteří utíkají přes letištní plochu od letounu, z něhož šlehají plameny a stoupá kouř. Letiště v Antalyi bylo na několik hodin uzavřeno, dokud nebyl stroj odtažen z přistávací dráhy.

Francie zvažuje vyslání soukromých vojenských instruktorů a techniků pro opravu zbraní na Ukrajinu. Píše to dnes deník Le Monde s odkazem na své zdroje ve francouzské diplomacii a státním aparátu. O možnosti podle listu Paříž mimo jiné jedná s Británií. Působení amerických vojenských techniků na Ukrajině nedávno povolily podle tisku Spojené státy.

Debaty o vyslání soukromých vojenských instruktorů a personálu pro opravu vojenské techniky podle Le Monde v Paříži v posledních týdnech oživly. Deník v této souvislosti poukazuje na víkendový rozhovor s francouzským ministrem zahraničí Jean-Noëlem Barrotem, který vyzval západní země, aby nestanovily nepřekročitelné meze v pomoci Ukrajině. „Nevylučujeme žádnou možnost,“ odpověděl na otázku stanice BBC ohledně vyslání vojáků na Ukrajinu.

Podle zdrojů deníku Le Monde francouzské úřady zvažují, že by povolily působit na Ukrajině polostátní firmě Défense conseil international (DCI), která prodává francouzské vojenské know-how. Firma by mohla na Ukrajině organizovat výcvik vojáků a vytvořit opravárenská centra pro francouzskou vojenskou techniku. Deník Le Monde podotýká, že 80 procent zaměstnanců DCI jsou bývalí vojáci.

Války v Pásmu Gazy a Libanonu byly dnes hlavním tématem prvního dne schůzky ministrů zahraničí skupiny sedmi předních ekonomik světa G7. Jednání v městečku Fiuggi nedaleko Říma se účastnili i ministři Saúdské Arábie, Jordánska, Kataru, Egypta a Spojených arabských emirátů. Tématem byl také zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření z válečných zločinů v Pásmu Gazy.

Druhý den jednání G7 se v úterý zaměří na válku na Ukrajině a situaci v indicko-pacifickém prostoru, zejména na dlouholetý konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem. 

Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu se dnes setkal s představiteli tálibánské vlády v afghánském hlavním městě Kábul a zopakoval slib Moskvy odstranit islamistické hnutí ze svého seznamu teroristů. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení Tálibánu.

Moskva naposledy slibovala učinit tento krok na začátku října. Návštěvy zahraničních vysoce postavených politiků jsou v Afghánistánu vzácné, protože žádná země na světě zatím neuznala vládu Tálibánu. To se dostalo k moci v srpnu 2021.

Ruský prezident Vladimir Putin eskaluje napětí ve válce na Ukrajině, konflikt se změnil z regionálního na mezinárodní. Po jednání s kolegy z Francie, Británie, Polska a Itálie to dnes na tiskové konferenci řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. K jednání se na dálku připojil také ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, kterého jeho evropští kolegové ujistili o další podpoře v obraně proti ruské agresi.

Podle Pistoriuse ministři jednali o další podpoře Ukrajiny, především jejího zbrojního průmyslu, ale i o prohloubení vzájemné spolupráce, například při výrobě či nákupu zbrojních systémů. Pistorius řekl, že evropské země si uvědomují, že se „určité věci změní“, až do funkce v lednu nastoupí nový americký prezident Donald Trump.

Putin podle německého ministra obrany eskaluje napětí na Ukrajině a změnil regionální konflikt na konflikt mezinárodní, mimo jiné tím, že do bojů zapojil severokorejské vojáky. Ukrajina musí být schopna jednat „z pozice síly“, dodal Pistorius.

Počet lidí, kteří utrpěli zranění při ruském vzdušném úderu na druhé největší ukrajinské město Charkov, se vyšplhal na 23. Uvedl to na telegramu šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, podle něhož je 14 lidí hospitalizovaných. Ruské útoky hlásí úřady i v dalších městech, například v Oděse, kde je podle nich 11 zraněných.

Ukrajinska pravda  informovala o pěti zraněných po ruském dronovém útoku, který zasáhl distribuci humanitární pomoci v obci Solončaky v Mykolajivské oblasti. „Pět lidí utrpělo zranění, včetně členů humanitární mise i místních obyvatel,“ uvedl oblastní šéf Vitalij Kim. Při útoku bezpilotního letounu na město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti dnes odpoledne utrpěli zranění dva lidé, napsal zpravodajský web.

Soud v ruském Volgogradu poslal na 13,5 roku do vězení Nikitu Žuravela, kterému už dříve jiný soud vyměřil 3,5 roku za mřížemi kvůli spálení koránu. Dvacetiletý muž stanul před soudem znovu kvůli obvinění z vlastizrady, protože podle prokuratury předával ukrajinské tajné službě SBU utajované informace. Informoval o tom dnes server Meduza. 

Žuravel podle vyšetřovatelů loni v březnu zaslal ukrajinské tajné službě SBU video s informacemi o vojenských přesunech. Mimo jiné natočil vlak převážející vojenskou techniku anebo prý poskytl údaje o pohybu služebního vozu jedné vojenské jednotky. Soud se tímto případem začal zabývat v polovině listopadu, podotkl server Kommersant. Stanovisko Žuravela není z dostupných informací jasné. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil pomocí videokonference s vrchním velitelem ukrajinských vojsk Olexandrem Syrským o situaci na frontě. „Nejsložitější situace zůstává v Doněcké oblasti, zejména na kurachovském směru, kde probíhá úsilí o posílení našich pozic,“ uvedl prezidenta na síti X. 

Řeč přišla i na operaci na území nepřátelského Ruska. „Pokud jde o Kurskou operaci, naši bojovníci brání své pozice a způsobují ruské armádě značné ztráty. Naším cílem v této oblasti je maximálně zničit ruský vojenský potenciál v blízkosti hranic,“ doplnil Zelenskyj s tím, že děkuje všem svým vojákům, mužstvu i důstojníkům. 

Generální tajemník OSN António Guterres dnes odsoudil přetrvávající hrozbu nášlapných min, píší agentury. Ocenil práci na odstraňování a likvidaci min po celém světě. „Hrozba však přetrvává,“ uvedl generální tajemník OSN ve zprávě. Podle něj hrozbu představuje „obnovené používání protipěchotních min některými stranami úmluvy, jakož i zpoždění některých stran při plnění závazků tyto zbraně zničit.“

Guterres vyzval 164 signatářů úmluvy, mezi něž patří Ukrajina, ale nikoli Rusko nebo Spojené státy, aby plnili své povinnosti a úmluvu respektovali. Úmluva byla podepsána v roce 1997 a vstoupila v platnost v roce 1999. Guterresův projev přednesla náměstkyně generálního tajemníka OSN Armida Alisjahbanaová.

Podle francouzského deníku Le Monde obnovila Francie společně s Velkou Británií rozhovory směřující k možnému vyslání vojenských jednotek na podporu Ukrajiny. „S vyhlídkou na americký odklon od Kyjeva v důsledku návratu Donalda Trumpa do Bílého domu Paříž a Londýn nevylučují, že povedou koalici na Ukrajině za podmínek, které budou teprve upřesněny,“ sdělil deník na základě informací svých důvěryhodných zdrojů. 

Německý kancléř Olaf Scholz na tiskové konferenci po svém znovuzvolení volebním lídrem SPD zopakoval, že Ukrajina se může spolehnout na německou podporu při obraně proti ruské agresi. Zároveň potvrdil, že se nic nemění na jeho rozhodnutí nedodat Kyjevu rakety s plochou dráhou letu Taurus.

„Cílem útoku byl ropný sklad společnosti Kaluganěftěprodukt, která se podílí na podpoře ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině,“ uvedl k dnešnímu požáru v ruské Kalužské oblasti nejmenovaný ukrajinský zdroj podle AFP.

Ukrajinský generální štáb později na telegramu oznámil, že Ukrajinci podnikli vzdušné údery na řadu ruských cílů v Kalužské, Brjanské a Kurské oblasti. „Je potvrzeno úspěšné zničení ropného skladu v Kalužské oblasti. Výsledky bojových prací na dalších objektech se upřesňují,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil.

Podle šéfa Vojenského výboru NATO Roba Bauera se kvalita ruských pozemních sil od invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zhoršila. I tak by ale podle něj aliance měla přehodnotit závazek svých členských států investovat do obrany 2 % HDP. Dle jeho názoru nebudou dvě procenta stačit. 

„Celkové procento, které je nutné k uskutečnění nových plánů, je mnohem blíže ke třem procentům HDP než ke dvěma,“ řekl Bauer. „Očekávám, že za nové administrativy (amerického prezidenta Donalda) Trumpa budou výrazně intenzivnější diskuze o tom, kolik musí Evropa a Kanada utratit,“ poznamenal.

Rusové opět udeřili na rezidenční zónu na Ukrajině – v Oděse takto ničili domovy dalším obyvatelům, jak ukazují fotografie Státní služby pro mimořádné situace (DSNS).

Ruské pozemní síly jsou větší než před invazí na Ukrajinu v roce 2022, ale jejich kvalita se snížila, prohlásil  šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Státy Severoatlantické aliance podle něj budou muset na obranu vydávat více než v roce 2014 dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), částka se bude blížit spíše ke třem procentům. 

Polští zemědělci do 10. prosince přerušili protest na hraničním přechodu s Ukrajinou Medyka-Šehyni, informovala polská média a ukrajinská pohraniční stráž. Internetový server polské rozhlasové stanice RMF FM v neděli napsal, že zemědělci protest přerušili poté, co se za nimi vydal ministr zemědělství Czeslaw Siekierski a slíbil jim, že do 10. prosince odpoví na jejich požadavky.

„V současné chvíli protestující přerušili protest. Vozidla všech kategorií v tomto místě projíždějí v obvyklém režimu,“ cituje ruskojazyčný servis BBC ukrajinskou pohraniční stráž.

Rolníci při protestu, který zahájili v sobotu, nepouštěli do Polska kamiony přijíždějící z Ukrajiny. Nákladní auta odjíždějící z Polska nechávali projet po jednom za hodinu. Na osobní vozidla, autobusy, kamiony s humanitární pomocí a vojenské konvoje se žádná omezení nevztahovala.

Nejméně 19 lidí utrpělo zranění při dalším ruském vzdušném úderu na druhé největší ukrajinské město Charkov. Uvedl to dnes ráno starosta města Ihor Terechov na platformě Telegram. Invazní síly podle něj zasáhly centrální část Charkova, pravděpodobně použily střelu S-400. Moskva se k informacím nevyjádřila.

Exploze zahřměla v Charkově dnes ráno, uvedl server Ukrajinska pravda. „Zásah v centrální části města, oblasti s hustou obytnou zástavbou. Dopadlo to do dvorů, kolem kterých jsou vícepodlažní budovy. Hořely hospodářské stavby a auta. Na místě pracují všechny příslušné služby a dobrovolníci,“ uvedl Terechov, který postupně informoval o narůstajícím počtu zraněných civilistů.

Za poslední den ztratil protivník 1610 lidí, 6 tanků, 27 obrněných vozidel, 114 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Proruský vojenský analytik Roman Aljochin na telegramu uvedl, že Kurská oblast byla v noci terčem „masivního útoku střelami zahraniční výroby“.

Ruské síly zajaly britského žoldnéře bojujícího po boku ukrajinské armády v západoruské Kurské oblasti, kterou částečně kontrolují ukrajinské síly. Ruské státní agentuře RIA Novosti to řekl bezpečnostní zdroj.

„Žoldnéř z Velké Británie, který si říká James Scott Rhys Anderson, byl zajat. Nyní podává důkazy,“ řekl ruský zdroj tiskové agentuře, která informaci přinesla v neděli.

Na neoficiálních ruských proválečných telegramových kanálech bylo v neděli zveřejněno video, v němž mladý vousatý muž ve vojenském oblečení a patrně s rukama spoutanýma za zády anglicky říká, že se jmenuje James Scott Rhys Anderson a že v minulosti sloužil v britské armádě.

Podle agentury Reuters, která pravost nahrávky zatím nemohla ověřit, není jasné, kdy bylo video pořízeno. Britské ministerstvo zahraničí zatím na žádost o vyjádření nereagovalo.

Trocha finesy ve válkou zmítané zemi: dvanáct Ukrajinců z Mariupolu, města zničeného bombami, se chystá vrátit do vlasti s gastronomickou municí v kufrech. Získali ji během kurzu u michelinského šéfkuchaře Thierryho Marxe v Toulouse na jihu Francie, píše agentura AFP.

„Gastronomie je jediný opravdový způsob jak vybudovat vzájemnou důvěru. Síla takové vazby je důležitá a ještě důležitější v zemi zmítané válkou,“ říká Marx v kuchyni jednoho z deseti školicích institutů s názvem Cuisine, mode d’emploi (Kuchyně, návod k použití), které ve Francii založil. Slouží podle něj těm, kteří v životě neměli moc úspěchu.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Trosky ze sestřelených dronů způsobily požár v průmyslovém areálu ve městě Kaluga zhruba 200 kilometrů na jihozápad od Moskvy. Tři bezpilotní letouny zničila na okraji Kalugy protivzdušná obrana, napsal dnes brzy ráno gubernátor Kalužské oblasti Vladislav Šapša na platformě Telegram. Zraněn podle něj nikdo nebyl. Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes oznámil, že ruská protivzdušná obrana nad regionem sestřelila sedm ukrajinských střel.

Gubernátor Šapša neupřesnil, jaký objekt v Kaluze se vznítil. Trosky údajně dopadly do areálu průmyslového podniku a způsobily požár.

Ruské systémy protivzdušné obrany v noci na dnešek zničily sedm ukrajinských střel nad Kurskou oblastí, oznámil gubernátor oblasti, která sousedí s Ukrajinou a jejíž malou část ukrajinské síly kontrolují. Smirnov dále uvedl, že jednotky protivzdušné obrany rovněž zničily sedm ukrajinských dronů. Další podrobnosti nesdělil.

Vážení čtenáři,

pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Již nyní existují systémy protivzdušné obrany, které mohou úspěšně likvidovat rakety – jako nová ruská balistická raketa středního doletu Oreshnik, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Rusko tuto zbraň poprvé použilo při útoku na Dnipro 21. listopadu. Krátce poté ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že „v současné době neexistují žádné způsoby, jak této raketě čelit“.

Mike Waltz, nominovaný na post poradce pro národní bezpečnost nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, prohlásil, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou musí být „zodpovědně ukončena“.

Waltz se stejně jako Trump vyjádřil skepticky k pokračující americké vojenské pomoci Ukrajině. Jako poradce pro národní bezpečnost bude hrát klíčovou roli v Trumpově deklarovaném plánu na dosažení konce války. „Zvolený prezident byl velmi znepokojen eskalací a tím, kam to všechno směřuje. Musíme to zodpovědně ukončit,“ řekl Waltz v rozhovoru pro Fox News.

Rusko brzy jmenuje nového velvyslance ve Washingtonu. Bude jím Alexander Darčijev, nynější šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Uvedl to dnes ruský list Kommersant s odvoláním na tři nejmenované zdroje.

Pokud bude Darčijev potvrzen, ujme se funkce v době, kdy jsou podle ruských a amerických diplomatů vztahy mezi oběma zeměmi nejhorší od kubánské krize v roce 1962 kvůli válce na Ukrajině. Tento měsíc se navíc vztahy dále zhoršily kvůli tomu, že Ukrajina použila americké a britské rakety k úderům na ruské území a Rusko představilo novou doktrínu jaderného odstrašování rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně.

Do Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny se již vrátilo asi 150 000 vnitřně vysídlených osob, uvedl zákonodárce Maksym Tkačenko v rozhovoru pro zpravodajský portál Ukrinform zveřejněném 24. listopadu.

Na Ukrajině je v současné době registrováno téměř 5 milionů vnitřně vysídlených osob, z toho 3,6 milionu uprchlo nebo bylo nuceno opustit své domovy po začátku ruské invaze v únoru 2022, uvádí ministerstvo sociálních věcí.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan hovořil po telefonu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Mezi témata jednání patřila dvoustranná spolupráce v obchodu a hospodářství, Turecko chce rozšířit obchod mezi Ankarou a Moskvou. Dotkli se však i řady mezinárodních témat. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení kanceláře tureckého prezidenta.

„Prezident Erdogan prohlásil, že jeho cílem je zvýšit spolupráci mezi Tureckem a Ruskem v řadě oblastí, zejména rozšířit objem obchodu,“ uvedla turecká strana. Erdogan také v rozhovoru potvrdil závazek Turecka řešit regionální napětí a podporovat mírové iniciativy, napsala turecká média. Obě země oznámily, že se příslušné rezorty sejdou, aby tyto cíle posunuly.

Ruští vojáci v Torecku v Doněcké oblasti zastřelili dvě civilistky a zranili jednoho muže, informovala 24. listopadu regionální prokuratura. Podle zprávy vnikli ruští vojáci 21. listopadu kolem 18. hodiny do bytu v obytné čtvrti Torecku a zahájili palbu z automatických zbraní na tři civilisty. Dvě ženy byly na místě zabity, zatímco jeden muž utrpěl zranění, včetně zlomenin ramene a klíční kosti. Bylo zahájeno vyšetřování incidentu, uvedla prokuratura.

Ukrajinské síly v noci zasáhly v Kurské oblasti jednotku ze 1490. protileteckého raketového pluku 6. ruské armády střílející rakety ze systému protivzdušné obrany S-400 proti pozemním cílům. Při zásahu byl zničen radar S-400, tvrdí ukrajinský generální štáb na facebooku. Útok podle něj podnikla ukrajinská jednotka raketových vojsk ve spolupráci s dalšími složkma ozbrojených sil.

Vyřazenou sanitku z vozového parku zdravotnické záchranné služby darovala olomoucká radnice zdravotnickému zařízení v ukrajinském městě Černivci. Žije v něm 260.000 lidí a tamní zdravotníci mají kvůli vleklé válce s Ruskem sanitních vozidel nedostatek. Darovanou sanitku ve středu odvezl na Ukrajinu předseda výkonného výboru rady města Černivci Serhij Dobrzanskyj. ČTK to sdělil primátorův náměstek Tomáš Pejpek (ProOlomouc).

Vyřazenou sanitku ze záchranné služby po obměně vozového parku daroval městu Olomoucký kraj, aby ji radnice mohla předat spřátelenému městu na západě Ukrajiny. „Potřebujeme ji, protože jsme většinu svých vozů poslali na východ, na frontu,“ uvedl Dobrzanskyj. Podle něj jsou v Černivci v péči lékařů a terapeutů stovky vojáků z fronty, kterým chybí končetiny nebo trpí traumaty, takže každá sanitka přijde vhod.

Rusko naverbovalo v Jemenu několik stovek húsíjských povstalců do války proti Ukrajině, uvedl dnes list The Financial Times (FT). Tato operace podle listu dokládá rostoucí sepětí Moskvy s Teheránem a jeho spojenci z řad militantních uskupení na Blízkém východě, mezi které patří i húsíjští povstalci v Jemenu.

Sami Jemenci si podle listu stěžovali, že se nechali zlákat sliby dobře placené práce a dokonce i ruského občanství. Když za pomoci společnosti spjaté s húsíjskými povstalci dorazili do Ruska, násilně je zařadili do ruské armády a poslali do první linie bojů na Ukrajinu.

Obrazem: Úlomky rakety, která 21. listopadu dopadla na Dnipro

Podle Zelenského Rusko tento týden zaútočilo na Ukrajinu více než 800 bombami KAB, 460 bezpilotními letouny a 20 raketami. „Letecká siréna tento týden zněla téměř denně po celé Ukrajině,“ uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

Nejméně jednoho mrtvého a dva raněné si vyžádala noční střelba v jednom kyjevském hotelu. Po střelci policie pátrá, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na policejní komuniké.

Incident se odehrál ještě o sobotní noci, kdy ve střední Evropě byla půlnoc. V hotelu nejprve vypukla hádka mezi dvěma skupinami lidí, která přerostla ve rvačku. Jeden ze rváčů tasil zbraň a několikrát vystřelil. Na místě zahynul sedmadvacetiletý muž. Zranění utrpěl jeho kolega a také hotelový strážce. Oba zranění byli hospitalizovaní, jejich stav je uspokojivý, uvedla policie.

Moskva odvolala velitele uskupení ruských vojsk Jih na ukrajinském bojišti generálplukovníka Gennadije Anaškina kvůli lživým hlášením nadřízeným, zbytečně vysokým ztrátám a zpomalení postupu u města Siversk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, tvrdí ruští vojenští blogeři. Ruské ministerstvo obrany výměnu velitele Jihu oficiálně neoznámilo, napsal server Gazeta.ru.

Zatímco ruské jednotky na některých úsecích východní fronty dosáhly před zimou největšího postupu od invaze v únoru 2022, jinde je postup mnohem pomalejší, zejména u města Siversk, poznamenala agentura Reuters, která si rovněž povšimla nepotvrzených zpráv o odvolání vysoce postaveného generála, přičtených snaze ministra obrany Andreje Belousova zbavit se neschopných velitelů.

Rusko proti Ukrajině během noci vyslalo 73 dronů, z nichž 50 se podařilo sestřelit nad sedmi oblastmi země, dalších 19 bezpilotních letounů se zřítilo, nejspíše pod vlivem prostředků radioelektronického boje. Oznámilo to dnes na sociální síti ukrajinské letectvo, podle něhož jsou zbývající čtyři bezpilotní letouny dosud ve vzduchu.

Podle ukrajinských vojenských představitelů Rusko při úderech na Ukrajinu stále častěji používá severokorejské balistické rakety, přičemž přibližně třetina útoků v roce 2024 byla provedena právě těmito zbraněmi.

Využití raket mnohdy obsahujících i západní komponenty poukazuje na rostoucí spolupráci mezi Moskvou a Pchjongjangem. V ruské Kurské oblasti je nyní údajně rozmístěno přibližně 11 000 severokorejských vojáků.

Ruská protivzdušná obrana sestřelila během noci na dnešek 34 ukrajinských dronů, z toho 27 nad Kurskou oblastí, uvedlo ruské ministerstvo obrany bez dalších podrobností a zmínky o případných škodách.

Obrana ukrajinské metropole během noci zničila více než deset ruských bezpilotních letounů, informoval šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko na sociální síti. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Vážení čtenáři,

pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Jan Lipavský na jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot řekl BBC ve výňatku z rozhovoru zveřejněného 23. listopadu, že západní spojenci by neměli „stanovovat a vytvářet ostré hranice“ ohledně poskytování vojenské podpory Ukrajině proti ruské agresi.

Obrazem: Ministr zahraničí Jan Lipavský v Kyjevě

Ukrajina v důsledku ruských protiútoků ztratila více než 40 % území, které předtím získala v ruské Kurské oblasti, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdroj z ukrajinského generálního štábu.

„Kontrolovali jsme nanejvýše asi 1 376 kilometrů čtverečních, nyní je toto území samozřejmě menší,“ řekl zdroj agentuře Reuters. „Nyní kontrolujeme přibližně 800 kilometrů čtverečních. Toto území budeme držet tak dlouho, jak to bude z vojenského hlediska vhodné.“

Ruská raketa Oreshnik, která 21. listopadu dopadla na Dnipro, pravděpodobně nenesla žádnou výbušnou nálož a nezpůsobila významné škody, uvedl 23. listopadu německý deník Bild s odvoláním na vojenského analytika Juliana Ropckeho.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová se vyslovila pro to, aby Německo poslalo na Ukrajinu rakety dlouhého doletu Taurus, uvedl 23. listopadu Frankfurter Allgemeine Zeitung. „Ano, jde skutečně o postoj EP,“ uvedla Metsolaová v rozhovoru, z něhož citoval FAZ. „Uvidíme, zda po (německých) spolkových volbách dojde k odpovídající změně kurzu,“ dodala.

Lipavský na sociální síti X uvedl, že Volodymyru Zelenskému daroval českým ministerstvem vydanou publikaci s názvem Prokremelské pohádky, která se odlehčenou formou snaží vyvracet některá lživá či zavádějící tvrzení ruské propagandy.

„Dárek mu udělal radost. Prý by mohla vyjít i ukrajinská verze, pohádek z Kremlu tu poslouchají dost,“ napsal Lipavský. Bližší informace o obsahu schůzky se Zelenským nesdělil.

Prezident Volodymyr Zelenskyj si 23. listopadu připomněl Den památky obětí holodomoru, při němž zahynulo přibližně tři až pět milionů Ukrajinců. „Chtěli nás zničit. Zabít nás. Podmanit si nás. To se jim nepodařilo. Chtěli skrýt pravdu a nepřiznali strašné zločiny. Nepodařilo se jim to,“ napsal Zelenskij na X.

Obilí vyvezené z Ukrajiny zachránilo ve světě před hladem na 20 milionů lidí, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu k potravinové bezpečnosti v Kyjevě. Na vrcholné schůzce vystoupil také český ministr zahraničí Jan Lipavský, který druhým dnem pokračuje v návštěvě Ukrajiny. Společným úkolem mezinárodního společenství je podle něj zajistit, aby ukrajinské obilí bylo i v době ruské invaze dostupné všem těm, kdo ho potřebují.

Iniciativa Obilí z Ukrajiny (Grain from Ukraine) vznikla v roce 2022 na popud Zelenského jako způsob podpory humanitárních dodávek do zemí, kde lidé trpí nedostatkem potravin. Cílem programu je zdůrazňovat roli Ukrajiny jako odpovědného člena světového společenství a čelit ruské propagandě, která svaluje vinu za potravinovou krizi na Ukrajinu a její západní partnery. Finančně na program přispívá řada mezinárodních organizací a desítky zemí včetně Česka.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes na okraj summitu k potravinové bezpečnosti v Kyjevě jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tématem byla česká muniční iniciativa i prohloubení dosavadní spolupráce, uvedl mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Zelenskyj dnes v Kyjevě hostil třetí summit iniciativy Obilí z Ukrajiny (Grain from Ukraine), která vznikla v roce 2022 na jeho popud jako způsob podpory humanitárních dodávek obilí do některých zemí i podpory ukrajinských producentů zemědělských plodin.