Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron se setkali v Bruselu. Podívejte se na nové snímky.

Ruská protivzdušná obrana sestřelila deset raket mířících na Rostovskou oblast na jihu Ruska. Jedna ze střel prý zasáhla kůlnu, útok se podle předběžných informací obešel bez obětí. Uvedl to dnes gubernátor oblasti Jurij Sljusar.

Evropa potřebuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského silnou, jednotnou pozici, aby zajistila trvalý mír. Ukrajinský vůdce to napsal na sociální síti X po svém příjezdu do Bruselu, kam dorazil na večerní schůzku se šéfem NATO Markem Ruttem a s dalšími evropskými lídry. Ve čtvrtek se zúčastní summitu EU a bude rovněž jednat s českým premiérem Petrem Fialou.

„Přijel jsem do Bruselu na důležitá jednání s našimi evropskými partnery. Evropa potřebuje silnou, jednotnou pozici, aby zajistila trvalý mír. Každý zásadní problém ovlivňující Evropu - a ukončení ruské války proti Ukrajině je nepochybně jedním z nich - vyžaduje koordinovanou a efektivní práci evropských národů,“ uvedl Zelenskyj. Zmínil, že se v Bruselu setká s vůdci z Francie, Německa, Itálie, Dánska, Nizozemska, Polska a České republiky. S českým premiérem Fialou by měl mít podle informací ČTK bilaterální jednání ve čtvrtek po poledni, schůzku si vyžádala ukrajinská strana.

Nizozemské, finské a švédské stíhačky zachytily ruský letoun s nadzvukovými raketami, který prolétal nad Baltským mořem, sdělil dnes podle agentury Reuters nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans na sociální síti X.

Ve Wiesbadenu na západě Německa začalo fungovat nové velitelství NATO pro koordinaci zbrojní pomoci Ukrajině, oznámil šéf aliance Mark Rutte.

Ruská plynárenská společnost Gazprom poprvé dodala zkapalněný zemní plyn (LNG) do Itálie. S odkazem na data společnosti LSEG o tom dnes informovala agentura Reuters. Gazprom, který má v Rusku monopol na vývoz plynu sítí potrubí, zkapalněný plyn dodal z přístavu Portovaja na pobřeží Baltského moře. Zatímco dodávky plynu potrubím do evropských zemí od roku 2022 kvůli válce na Ukrajině prudce klesly, dodávky LNG po moři jsou na vzestupu.

Mezinárodní kontrola zbrojení je kvůli nedostatku důvěry mezi Ruskem a Západem věcí minulosti. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov. Rusko v reakci na jakékoli bezpečnostní hrozby použije zbraně, které bude považovat za vhodné, prohlásil Gerasimov podle agentury TASS. Moskva přitom dnes zároveň obvinila Ukrajinu, že v září ze svých dronů opakovaně shazovala zakázanou fosforovou munici, což Kyjev označil za nepravdivé.

Ruská diplomacie dnes obvinila Ukrajinu z toho, že v září s pomocí dronů shazovala munici s bílým fosforem. Kyjev podle Reuters označil prohlášení rukého ministerstva zahraničí za nepravdivé a nesmyslné a naopak obvinil Moskvu, že ve válce používá zakázané chemické látky, mezi které se řadí i fosfor.

Česko navrhne podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ukončení udělování dočasné ochrany Ukrajincům v případě příměří či konce války na Ukrajině, kterou zahájilo Rusko. Následovat by měly návratové projekty podporované z evropských peněz. Rakušan to uvedl při dnešním závěrečném sněmovním schvalování další novely o prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské běžence.

Jednotlivci i firmy si zřejmě budou moci i v dalších letech snížit daňový základ u daně z příjmů až o 30 procent za poskytnuté dary na zákonem stanovené účely. Sněmovna to dnes schválila v novele zákona zvaném lex Ukrajina, který především upravuje prodlužování dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny. Schválený pozměňovací návrh poslance ODS Vojtěcha Munzara prodlužuje i daňové úlevy související s podporou Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků před válkou.

Ruská agrese na Ukrajině, situace na Blízkém východě a migrace budou ve čtvrtek hlavními tématy summitu Evropské unie v Bruselu. Jednání unijních prezidentů a premiérů bude poprvé předsedat António Costa, který 1. prosince ve funkci předsedy Evropské rady vystřídal Charlese Michela. Summit začne hned ráno a bude jednodenní. Na úvod vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.

Ruská armáda dobyla obce Stari Terny a Trudove nedaleko města Kurachove v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Informovalo o tom dnes podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská armáda v oblasti ustupuje početnějším a lépe vyzbrojeným ruským jednotkám každý den, poznamenala agentura AFP.

Ruské síly útočí na město Kurachove už několik dní, jde o jedno z nejrušnějších míst celé ukrajinsko-ruské fronty. Ukrajinská armáda se mezitím potýká s nedostatkem mužů i výzbroje a už více než rok je v defenzivě. Od podzimu její síly ustupují stále rychleji, píše AFP.

Dětí ukrajinských uprchlíků v českých mateřských, základních a středních školách meziročně přibylo. K 30. září jich v nich bylo 53.246, aktuálně tvoří 2,8 procenta ze všech dětí a žáků. Vyplývá to z informací na webu ministerstva školství. Podle úřadu se počet žáků ukrajinských uprchlíků zvýšil zejména na středních a základních školách, naopak jich ubylo v přípravných třídách základních škol či konzervatořích. Od roku 2022 jsou Ukrajinci nejpočetnější skupinou cizinců v českém regionálním školství, asi 70 procent z nich tvoří právě ukrajinští uprchlíci, uvedlo ministerstvo.

Ukrajina nedostane pozvánku do NATO a přijde o část území, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico ke konfliktu na Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi. V projevu před poslanci evropského výboru slovenského parlamentu rovněž přirovnal práci evropských médií k ruské propagandě a zpochybňoval evropskou solidaritu ohledně dodávek zemního plynu. Podle něj Bratislava má zájem na zachování tranzitu plynu přes Ukrajinu, byť by přepravovaná surovina nebyla ruská.

Zadrežený devětadvacetiletý Uzbek podle ruské tajné služby FSB uvedl, že před několika měsíci přijel do Moskvy na příkaz ukrajinských zpravodajských služeb. V metropoli si koupil elektrickou koloběžku, do které nastražil improvizované výbušné zařízení, a tu zaparkoval před vchodem do bytového domu, kde generál Igor Kirillov bydlel. Jakmile generál opustil se svým asistentem budovu, Uzbek bombu na dálku odpálil, píše v prohlášení tajné služby.

Ruská tajná služba FSB zadržela Uzbeka kvůli nastražení a odpálení bomby, která v úterý zabila náčelníka ruské armády Igora Kirillova, napsal Reuters.

Německo zruší provozovnu na opravy ukrajinské vojenské techniky na východě Slovenska. Po dlouhých jednáních s Bratislavou se rozhodlo do konce roku středisko nedaleko Michalovců vyklidit a přesunout do Německa, napsala dnes agentura DPA s odkazem na informace, které jí potvrdilo německé ministerstvo obrany. Ještě v říjnu přitom obě strany hovořily o rozšíření opravny. Opravna, která je umístěna ve vojenském útvaru slovenské armády, začala fungovat na konci roku 2022. Financování oprav zajišťovalo Německo, slovenská strana poskytovala prostory.

Dobré ráno, generální tajemník NATO Mark Rutte svolal na dnešní večer do Bruselu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zástupci několika dalších evropských zemí, předsedou Evropské rady Antóniem Costou a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Tématem jednání by mělo být poskytnutí další pomoci válkou zmítané zemi, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu, ale i možné budoucí mírové rozhovory. Zelenskyj v úterý zmínil, že by se debata mohla vést i o rozmístění zahraničních mírových jednotek na Ukrajině.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Zmocněnec zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu se začátkem ledna chystá navštívit Kyjev a další evropské metropole. Do Moskvy zatím nezamíří. O plánované cestě Keitha Kellogga informuje agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s věcí.

V Kyjevě má Kellogg jednat s nejvýše postavenými ukrajinskými představiteli a jeho tým jedná o uspořádání schůzek v Paříži nebo Římě. Na plánech se stále pracuje a mohou se změnit, uvedl podle Reuters jeden ze zdrojů.

Obrazem: Polský premiér Donald Tusk a Volodymyr Zelenskyj ve Lvově

Většina polských občanů poprvé podporuje ukončení války na Ukrajině, i kdyby si to vyžádalo postoupení území, uvedl Polský rozhlas s odvoláním na průzkum polského Centra pro výzkum veřejného mínění (CBOS). Podle průzkumu 55 % respondentů upřednostňuje ukončení konfliktu před územní celistvostí Ukrajiny, přičemž v září 2024 to bylo 39 % a v dubnu 2022 26 %.

Ukrajinská prokuratura zahájila vyšetřování údajného zneužívání a vydírání vojáků 211. pontonové brigády ze strany jejich nadřízených. Při těchto praktikách prý velitelé využívali své rodinné konexe. Na případ upozornil server Ukrajinska pravda. Ukrajinská generální prokuratura dnes informovala, že v pondělí začalo vyšetřování ohledně možného použití násilí vůči podřízeným, vydírání a zneužití disciplinárních postihů.

Ukrajinská média uvádějí, že ve 211. pontonové brigádě existují různé rodinné vztahy, působí v ní otcové a jejich synové nebo manželské páry. Problematická byla rodina Pastuchových. Valerij Pastuch byl náčelníkem štábu brigády, jeho syn Vladyslav působil jako velitel čety. Server The New Voice of Ukraine píše, že Vladyslav Pastuch už v brigádě není, ale jeho dřívější působení v ní pod velením jeho otce bylo v rozporu s ukrajinskými protikorupčními zákony.

Příbuzná ruského opozičníka Kary-Murzy je v berlínské nemocnici kvůli podezření z otravy. Policie uvedla, že podniká kroky k ochraně veřejnosti. Sám Kara-Murza podle AFP popřel, že by jeho matka byla v Berlíně otrávena. Der Spiegel informoval o možné otravě jeho příbuzné.

Maďarský premiér Viktor Orbán nemá na ruského prezidenta Vladimira Putina žádné páky a Ukrajina nepotřebuje jeho zprostředkování při případných mírových jednáních, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ukrajina je silná země a prokázala to na bojišti po celou dobu Putinovy agrese. Má nyní někdo jiný v Evropě tuto zkušenost? Ne. Má Orbán takovou armádu? Ne. Jak bude vyvíjet tlak na Putina? Vtipem, úsměvem? Ať si to nechá,“ řekl Zelenskyj.

Premiér Orbán se podle Zelenského chová podle přísloví, kde vítr, tam plášť, tedy hledí jen na vlastní prospěch, ale to podle Zelenského nebude fungovat a ani Orbána, ani podobné lidi, k ničemu nepustí. Prezident podle agentury upřesnil, že kritizuje výlučně maďarského premiéra, a ne maďarský lid, který podle něj Ukrajinu podporuje.

Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že cílem Ukrajiny je otevřít všechna dostupná vyjednávání s Evropskou unií v roce 2025, což je ambiciózní krok v procesu přistoupení země k EU.

Na Ukrajinu míří z Olomouce kamion s 2,6 tuny vánočních dárků pro děti. Nákladní vůz z Olomouce ujede více než 700 kilometrů dlouhou trasu do ukrajinského Ternopilu, odkud budou dárky rozváženy do dalších měst na Ukrajině.

Dárky pocházejí z tradiční sbírky Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) s názvem Vánoční balíček. Letos lidé z celé republiky splnili osobní přání rekordnímu počtu dětí, které byly do projektu zařazeny, celkem 475. Jde o sirotky, děti ze sociálně slabých rodin či z rodin přesídlených v důsledku válečného konfliktu nebo přírodní katastrofy.

Ukrajina nyní více než kdykoliv dříve potřebuje podporu, vzkázal západním spojencům Kyjeva polský premiér Donald Tusk. Při své předem neohlášené návštěvě se v západoukrajinském Lvově sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zelenskyj podle agentury AFP naléhal na západní země, aby „urychleně posílily Ukrajinu na bojišti“, protože její armáda už několik měsíců ustupuje před ruskými silami.

Velká Británie uvalila sankce na 20 plavidel ruské „stínové flotily“ a přislíbila pomoc ve výši 35 milionů liber na opravu ukrajinské energetické sítě. Ruskou stínovou flotilu tvoří pololegální nákladní lodě, které přepravují ruské výrobky po celém světě v rozporu s mezinárodními sankcemi.

EU nedávno zakázala 52 plavidlům přepravujícím ruskou ropu v ceně vyšší než 60 dolarů za barel přístup do evropských přístavů. Podle odhadů je 70 % ruského vývozu ropy po moři přepravováno starými a špatně pojištěnými tankery, které napájejí válečnou kasu Kremlu a představují vážné nebezpečí pro životní prostředí

Případ napadení a únosu, ze kterých je obviněn poslanec Mykola Tyščenko, byl předán soudu, uvedl 17. prosince Státní úřad pro vyšetřování. Úřad uvedl, že ukončil vyšetřování proti Tyščenkovi na základě obvinění z nezákonného zadržení a napadení válečného veterána v Dnipru.

Městský soud v Praze zamítl žalobu Rostislava Zorikova kvůli zařazení na vnitrostátní sankční seznam. ČTK to dnes řekla Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Vláda Zorikova zařadila na sankční seznam loni v srpnu společně s jeho manželkou Olgou a ruským podnikatelem Borisem Obnosovem, jehož jsou Zorikovovi příbuzní. Obnosova mezitím na svůj seznam přidala Evropská unie, proto už není na českém.

Na českém sankčním seznamu souvisejícím s ruskou invazí na Ukrajinu je nyní pět fyzických osob a dvě společnosti. Jsou jimi patriarcha Kirill, ruský podnikatel Vladimir Jevtušenko a jeho syn Felix, Zorikovovi, ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí Goszagransobstvennosť a mediální platforma Voice of Europe.

Rusko s podporou vojáků ze Severní Koreje vede už třetím dnem intenzivní protiofenzivu v ruské Kurské oblasti proti ukrajinským jednotkám. Dnes to oznámil velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Jednotky severokorejské armády podle Syrského utrpěly těžké ztráty. Přesné údaje o nich však neposkytl, píše agentura AFP. V pondělí Kyjev informoval, že o víkendu v Kurské oblasti padlo nebo bylo zabito nejméně 30 Severokorejců.

Ukrajinská tajná služba SBU dnes oznámila, že rozkryla síť 12 agentů, kteří pro Rusko shromažďovali informace o stíhačkách F-16 a systémech protivzdušné obrany. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

"Prováděli průzkum palebných postavení ukrajinských systémů protivzdušné obrany a snažili se zjistit místa tajných vojenských letišť, kde by (...) mohly být umístěny letouny F-16," uvedla SBU, která na Ukrajině plní funkci kontrarozvědky. Podle ní zjišťovali také adresy firem, které na Ukrajině vyrábějí zařízení pro elektronický boj.

České cukrovary trápí nadměrný dovoz levného cukru z Ukrajiny, který snižuje cenu cukru v Česku. Aktuální cena, za kterou lidé cukr nakoupí, cukrovarům nepokryje náklady. Vyplývá to z vyjádření Českomoravského cukrovarnického spolku. Kvůli nemožnosti prodeje za přijatelné ceny se spolek obává uzavírání výrobních závodů a nedostatku kvalitního cukru v Česku.

Bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou ruské bezpečnostní rady, podle TASS uvedl, že vedení Ukrajiny za Kirillovovu smrt stihne „bezprostřední odplata“. Tímto „teroristickým útokem“ se podle něj Ukrajina snaží zamaskovat své neúspěchy na bojišti.

Zástupci plynárenských a dalších energetických firem, stejně jako průmyslníci ze Slovenska, Maďarska, Rakouska a Itálie, podepsali společnou deklaraci o podpoře přepravy zemního plynu přes Ukrajinu. ČTK o tom dnes informoval největší dodavatel plynu na Slovensku, společnost SPP. Ukrajina totiž nehodlá prodloužit smlouvu o přepravě ruského plynu přes své území, jejíž platnost skončí na konci letošního roku.

Mnozí z tisíců vysokoškolských studentů z Ukrajiny a Ruska stráví Vánoce a Nový rok v Česku. Cestu domů za rodinou jim komplikuje válka mezi oběma zeměmi a s ní spojená cestovní omezení. Oslavy pravoslavných Vánoc v tradičním lednovém termínu podle juliánského kalendáře pak kolidují se zkouškovým obdobím na českých vysokých školách. Vyplývá to z odpovědí studentů, které ČTK oslovila.

Ruské síly dobyly Hannivku, další vesnici v ukrajinské Doněcké oblasti, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Stalo se tak den poté, co ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že ruská vojska mají převahu na celé frontové linii. V okolí Hannivky je podle agentury AFP velké ložisko lithia.

Ministerstvo ve svém pravidelném hlášení o situaci na Ukrajině uvedlo, že jednotky jižního uskupení vojsk „osvobodily“ ves Hannivka. Ta se nachází asi deset kilometrů jižně od Kurachova, jehož dobytí mají ruské síly rovněž na dosah.

Informace o dobytí vesnice nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Návrat k hospodářskému růstu, zvýšení bezpečnosti i změny v migrační politice či přístupu k válce na Ukrajině slibují ve svých předvolebních programech německé politické strany. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU, vládní sociální demokraté (SPD) a strana Zelených je oficiálně představují dnes, tedy den poté, co poslanci Spolkového sněmu odmítli vyjádřit důvěru kancléři Olafovi Scholzovi. Otevřeli tak cestu k předčasným volbám, které se podle předpokladu uskuteční 23. února.

Ruského generála Igora Kirillova, který dnes ráno zemřel po výbuchu v Moskvě, zabila při speciální operaci ukrajinská tajná služba SBU. Podle agentur Reuters a AFP to uvedl nejmenovaný zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek. SBU v pondělí oznámila, že náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády podezřívá z válečných zločinů spáchaných na ukrajinských vojácích.

Ukrajina vlastní laserovou zbraň schopnou ničit letící cíle ve výšce i přes dva kilometry. Podle agentury Interfax-Ukrajina to v pondělí uvedl velitel dronových vojsk v ukrajinské armádě Vadym Sucharevskyj. Ukrajina je podle něj nejspíše pátou zemí na světě, která disponuje zbraní tohoto typu.

"Dnes můžeme tímto laserem sestřelovat letouny ve výšce přes dva kilometry," řekl Sucharevskyj na konferenci věnované spolupráci evropského a ukrajinského zbrojního průmyslu. Bližší informaci k laserové zbrani nazvané Tryzub (Trojzubec), což je ukrajinský státní symbol, neuvedl.

Při explozi v Moskvě zahynul náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov, oznámil dnes ráno podle státní agentury TASS ruský vyšetřovací výbor. Potvrdil tak dřívější neoficiální informace některých médií. Generálporučíka a jeho asistenta zabilo výbušné zařízení, dodal vyšetřovací výbor. TASS dříve informoval, že při explozi v obytném domě v ruské metropoli zahynuli dva lidé.

Dva lidé zahynuli při explozi v obytném domě v Moskvě, oznámila ráno ruská agentura TASS a dodala, že příčinou mohlo být výbušné zařízení. Podle médií je mrtvým velitel ruských ozbrojených sil Kirillov a jeho pobočník.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajina vlastní laserovou zbraň schopnou ničit letící cíle ve výšce i přes dva kilometry. Podle agentury Interfax-Ukrajina to v pondělí uvedl velitel dronových vojsk v ukrajinské armádě Vadym Sucharevskyj. Ukrajina je podle něj nejspíše pátou zemí na světě, která disponuje zbraní tohoto typu.

Ukrajina, která se již téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, podle něj nadto zařadila do výzbroje bezpilotní prostředek schopný vypouštět na vzdálenost až 70 kilometrů menší takzvané FPV drony.

V dubnu tehdejší britský ministr obrany Grant Shapps uvedl, že britský laser DragonFire, který by měl být uveden do provozu v roce 2027, by mohl být potenciálně použit na Ukrajině k boji proti ruským bezpilotním letounům, připomněla agentura Reuters.

Kyjev v posledních měsících představil řadu nových zbraní domácí výroby a prezentuje se jako průkopník v oblasti bezpilotních systémů, které se letos staly samostatnou složkou ukrajinské armády.

Prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem prosince představil zbraň Peklo, která se podobá střele s plochou dráhou letu a jejíž dolet je údajně až 700 kilometrů. Letos v srpnu oznámil první úspěšné použití zbraně Paljanycja, která má proudový pohon a podle médií jde o zbraň mezi střelou a dronem, která by mohla mít dolet rovněž stovky kilometrů. V létě hovořil Zelenskyj také o úspěšném testu první ukrajinské balistické střely.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnované válce na Ukrajině. Další sérii zpráv vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Zvolený americký prezident Donald Trump v rozhovoru s časopisem Time, který jej dnes jmenoval osobností roku, kritizoval ukrajinské nasazení amerických raket k úderům v ruském vnitrozemí. Hovořil také o tom, jak hodlá zakročit proti nelegální migraci, a naznačil, že by mohl změnit přístup k očkování dětí. Časopis Time dnes zveřejnil plný přepis rozhovoru s tím, že přečíst jej celý čtenáři potrvá průměrně 59 minut.

„Je šílené, co se děje. Je to šílené. Velmi silně nesouhlasím s tím, aby se rakety posílaly stovky kilometrů do Ruska. Proč to děláme? Jen eskalujeme tuto válku a zhoršujeme ji. To by nemělo být dovoleno,“ řekl Trump v rozhovoru, který souvisel s jeho jmenováním osobností roku časopisu Time a který nastupující prezident poskytl ve svém floridském sídle Mar-a-Lago 25. listopadu. Podle agentury Reuters slova o válce na Ukrajině naznačují, že se Trump chystá změnit dosavadní americkou politiku vůči Kyjevu.

Pokud se Evropská komise obrátí na Kyjev ohledně tranzitu jiného plynu než ruského, ukrajinští činitelé o tom budou diskutovat a jsou připraveni dosáhnout příslušné dohody. Na platformě telegram to dnes napsal ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který zároveň oznámil, že hovořil se svým slovenským protějškem Robertem Ficem. Šéf ukrajinské vlády dodal, že platnost smlouvy o tranzitu ruského plynu do Evropské unie přes Ukrajinu od konce roku nebude prodloužena. Fico se zatím nevyjádřil.

Rusko, které bylo před zahájením invaze na Ukrajinu největším dodavatelem plynu do Evropy, ztratilo většinu evropských odběratelů v souvislosti se sankcemi a snahou EU snížit závislost na ruských energiích. Západní státy postupně uvalily na Rusko řadu sankcí, které se týkají i energetiky. Vnitrozemské státy ve střední Evropě ale dostaly výjimku na dodávky plynu, aby získaly více času najít si alternativní dodavatele.

Prezidenti zemí Visegrádské skupiny se na dnešním jednání v polské Visle shodli na tom, že na Ukrajině by měl zavládnout mír. Názory Polska, Slovenska, Maďarska a Česka na to, jak má vypadat cesta k míru, se však možná budou lišit, řekl novinářům po schůzce hlav států český prezident Petr Pavel.

„To, na čem jsme se určitě shodli, byla vůle udělat maximum pro to, aby konflikt na Ukrajině v co nejkratší době skončil,“ poznamenal Pavel s tím, že prezidenti se nebavili o konkrétní cestě k takovému výsledku. Pochyby podle něj nejsou v tom, že s procesem jsou spojena velká rizika.

Pavel ani neměl snahu zpochybňovat názory maďarských nebo slovenských kolegů, protože jejich pohled podle něj ověří až praxe. Ambicemi dnešní debaty čtyř prezidentů středoevropských zemí nebylo dosažení shody na konkrétních závěrech. Pro Česko je ale podle Pavla důležité, aby byl mír spravedlivý pro Ukrajinu a nevytvořil se precedent do budoucna. Agresor by neměl být odměněn ziskem území, protože by to mohlo být hrozbou pro všechny, zdůraznil někdejší náčelník českého generálního štábu.

Vadym Sukharevskyi, velitel jednotek bezpilotních systémů, řekl, že ukrajinský laserový systém, nazvaný Tryzub, dokáže sestřelit letadla ve výškách přesahujících 2 kilometry. Uvádí to na sociální síti X The Kyiv Independent. 

Evropa by měla převzít větší díl zodpovědnosti za svou bezpečnost, tlak na ni po nástupu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa vzroste. Po setkání hlav států zemí visegrádské čtyřky (V4, kromě ČR též Polsko, Slovensko a Maďarsko) v polské Visle to dnes uvedl český prezident Petr Pavel.

Prezidenti zemí středoevropské skupiny se na dnešní schůzce věnovali tomu, jaké příležitosti nabízejí americké volby pro Evropu i i samotné Spojené státy. Tématem byla kromě ruské invaze na Ukrajinu také situace na Blízkém východě, budoucnost Evropské unie a s tím spojená zpráva o konkurenceschopnosti bloku či rozšíření spolupráce v rámci V4.

Ruský ministr obrany Andrej Belousov dnes také prohlásil, že Rusko si pro rok 2025 vytyčilo následovný cíl: Plně okupovat ukrajinskou Doněckou oblast, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou.

Rusko narušuje mobilní komunikaci i systém pro sledování polohy lodí v Baltském moři, ohrožuje plavidla a dodávky energie, aby vyzkoušelo, jak budou západní země reagovat. Podle agentury Reuters to uvedl polský admirál Krzysztof Jaworski.

Moskva podle viceadmirála polského námořnictva systematicky používá tuto taktiku, aby skryla pohyb vlastních plavidel a narušila cizí operace v Baltském moři, které Rusko sdílí s osmi zeměmi NATO.

„Hybridní válka v Baltském moři je největší výzvou, které čelíme,“ řekl Jaworski agentuře Reuters s odkazem na praxi, kdy aktér vedle konvenčních útoků podniká také pokusy o narušení politiky, dodávek energie a dalších důležitých a klíčových systémů protivníka.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) se chce v nadcházejícím roce zabývat otázkou propagací hodnot, jako jsou demokracie, svoboda či úcta k lidským právům. Tématem bude také budoucí rozšíření Evropské unie, utváření evropského víceletého finančního rámce nebo konkurenceschopnost a bezpečnost. Dvořák to řekl na dotaz ČTK na dnešní tiskové konferenci k vyhodnocení letošního aktivit k oslavě 20 let od vstupu Česka do EU.

Česko podle Dvořáka vždy hodně podporovalo rozšíření EU, vývoj situace po ruském útoku na Ukrajinu podle něj naznačuje, že se Evropa potřebuje více zabývat regiony, které jsou na pomezí mezi evropským a ruským vlivem. Současně je ale podle ministra nutné dbát na to, aby se případné nové státy EU dokázaly vyrovnat s podmínkami pro přijetí.

Spojené státy, Evropská unie, Německo, Francie a sedm dalších zemí dnes odsoudily vzrůstající vojenskou spolupráci mezi Severní Koreou a Ruskem. O jejich společném prohlášení informují agentury Reuters a AFP.

Skupina varovala, že přímá podpora Rusku ze strany KLDR je „nebezpečným rozšířením“ konfliktu na Ukrajině. Vyjádřila také „hluboké znepokojení“ týkající se jakékoliv politické, vojenské nebo ekonomické podpory, kterou by Rusko mohlo poskytnout „nelegálnímu zbrojnímu programu Severní Koreje, včetně zbraní hromadného ničení“.

Slovenský premiér Robert Fico se postavil proti případnému zavedení sankcí ze strany Evropské unie proti Gruzii, které od EU požadují tamní opoziční strany kvůli represím v zemi. Vyplývá to z dnešního Ficova prohlášení po jeho telefonickém rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Fico se rovněž vyslovil pro to, aby se EU angažovala ve snaze zachovat tranzit zemního plynu mezi Ukrajinou a evropským blokem.

„Naléháme, aby současná situace v Gruzii byla hodnocena objektivně. Jakékoliv úvahy zasahovat do vnitřních věcí Gruzie zavedením sankcí jsou pro nás červenou čárou,“ uvedl Fico v prohlášení, které ČTK poskytl úřad slovenské vlády.

Evropská unie dnes rozšířila sankční seznam o dalších 26 osob a dva právnické subjekty z Běloruska, kteří mají podíl na pokračujících represích a porušování lidských práv v zemi. Informovala o tom Rada EU, tedy členské státy bloku. Na seznam přibylo několik soudců či ředitelů věznic a detenčních zařízení.

„Omezující opatření byla uvalena na různé členy běloruské justice, zejména soudce vynášející politicky motivované rozsudky nad občany, kteří vyjádřili své názory na režim (Alexandra) Lukašenka a na brutalitu běloruských bezpečnostních složek. Jsou proto zodpovědní za represe vůči občanské společnosti a demokratické opozici,“ stojí v prohlášení rady.

Evropská unie dnes vůbec poprvé uvalila sankce na 16 osob a tři právnické subjekty v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii, jejím členským státům a jejich partnerům. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje země nynější sedmadvacítky. Na seznamu je například jedna z jednotek ruské tajné vojenské služby GRU, která nese název 29155 a podle zpravodajských služeb provádí kybernetické útoky proti cílům v zemích NATO a Evropské unie.

„Vůbec poprvé se dnes Rada rozhodla zavést omezující opatření vůči 16 jednotlivcům a třem subjektům odpovědným za destabilizační akce Ruska v zahraničí,“ stojí v tiskovém prohlášení Rady EU s tím, že jde o reakci na „zákeřné akce Ruska a jeho nedostatek respektu vůči mezinárodnímu řádu a mezinárodnímu právu založenému na pravidlech“.

Syrský vůdce Bašár Asad, jehož režim předminulý víkend svrhli islamističtí povstalci, v dnes zveřejněném prohlášení potvrdil, že opustil Sýrii v neděli večer 8. prosince a že byl evakuován z ruské letecké základny Hmímím do Moskvy poté, co se základna stala terčem dronových útoků. Uvádí se to v prohlášení na telegramovém účtu využívaném syrskou prezidentskou kanceláří. Jedná se o Asadovo první vyjádření od chvíle, kdy opustil Sýrii.

Světová fotbalová federace FIFA se omluvila Ukrajině za nesprávnou mapu Evropy, kterou použila při pátečním losování kvalifikace na mistrovství světa 2026. Na mapě chybně nebyl zobrazen poloostrov Krym jako součást Ukrajiny.

Na kontroverzi podle agentury DPA upozornil ukrajinský svaz světovou federaci FIFA i evropskou unii UEFA. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj vyzval federaci k veřejné omluvě.

O novém směřování Německa musí teď rozhodnout voliči. V projevu ve Spolkovém sněmu před hlasováním o důvěře to dnes prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Cílem hlasování, které vyvolal, je podle něj umožnit předčasné volby a rozhodnout mimo jiné o další podpoře Ukrajiny či investicích do infrastruktury. Poslanci budou o důvěře v Scholze rozhodovat po kancléřově projevu a zhruba 90minutové rozpravě. Očekává se, že ji nedostane. Volby by se měly uskutečnit 23. února.

Scholz v projevu také řekl, že nadcházející volby rozhodnou mimo jiné o tom, jak bude Německo dál podporovat Ukrajinu, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Zároveň zopakoval, že on odmítá dodat Kyjevu střely s plochou dráhou letu Taurus a že jako kancléř nedopustí vyslání německých vojáků na Ukrajinu. Volby podle Scholze rozhodnou také o tom, jak bude v Německu vypadat infrastruktura, která potřebuje nutně investice.

Rusko se musí připravit na možnou válku s NATO v Evropě v nejbližším desetiletí, prohlásil podle médií ruský ministr obrany Andrej Belousov při dnešní poradě vedení ruských ozbrojených sil, které se zúčastnil prezident Vladimir Putin.

Rusko musí být připraveno „na jakýkoliv vývoj situace ve střednědobé perspektivě“, a to „včetně možného válečného konfliktu se Severoatlantickou aliancí v Evropě v nejbližším desetiletí“, řekl Belousov s odvoláním na závěry červencového summitu NATO ve Washingtonu.

Bylo vyrobeno již téměř 100 kusů nových ukrajinských hybridních raket Peklo, zbraň vstoupila do sériové výroby, informovala 16. prosince Ukrajinská pravda.

Ukrajina se poslední dobou pokouší zvýšit objem výroby bezpilotních letounů a raket dlouhého doletu. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina chce v příštím roce vyrobit nejméně 30 000 bezpilotních letounů dlouhého doletu.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský je s novým patnáctým balíčkem sankcí proti Rusku spokojený. Vyjednávání o omezeních mezi členskými státy sedmadvacítky podle něj nejsou jednoduchá a každý balík omezení namířený proti Moskvě za její agresi vůči Ukrajině je důležitý. I Česko se do vyjednávání zapojuje a přichází s konkrétními jmény či právnickými subjekty, řekl Lipavský českým novinářům v Bruselu.

„Každý sankční balíček je důležitý, nejsou to jednoduchá jednání a už se pracuje na šestnáctém balíčku,“ uvedl šéf české diplomacie. Lipavský ještě před dnešním jednáním, v neděli večer pořádal večeři pro několik svých kolegů-ministrů, se kterými „sdílíme stejný náhled na to, jak urgentně a aktivně musíme postupovat proti Rusku“. Zúčastnil se jí například šéf diplomacie z Polska, Nizozemska, Estonska, Litvy či Rumunska.

Ruské útoky na Ukrajinu zranily za poslední den nejméně šest civilistů, informovaly 16. prosince regionální úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 27 ze 49 bezpilotních letounů vypuštěných Ruskem během noci na dnešek, uvedlo letectvo. Devatenáct dronů bylo údajně ztraceno vlivem protiopatření elektronického boje.

Během víkendových bojů v ruské Kurské oblasti bylo zraněno nebo zabito nejméně 30 severokorejských vojáků. Dnes to oznámila ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Agentura Reuters píše, že je to poprvé, kdy ukrajinská strana poskytla o severokorejských ztrátách přesnější údaje. Z Kurské oblasti se ukrajinské jednotky snaží vytlačit ruská armáda s podporou tisíců vojáků z KLDR.

HUR uvedla, že 14. a 15. prosince jednotky KLDR v Kurské oblasti utrpěly „významné ztráty“ u tří vesnic. Zmiňuje například obec Martynovku na hlavním silničním tahu na severovýchod od Sudži. „Nejméně 30 (severokorejských vojáků) bylo zraněno a zabito,“ tvrdí HUR. Tři severokorejští vojáci se podle ní pohřešují. Tyto informace ve válečných podmínkách nelze nezávisle ověřit. Severokorejské jednotky doplňují noví vojáci, informovala také ukrajinská vojenská rozvědka.

Členské státy Evropské unie dnes schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi.

Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Bruselu ministři zahraničí; Česko zastupuje Jan Lipavský.

Norská vláda poskytne Ukrajině 2,7 miliardy norských korun (5,8 miliardy Kč) na posílení jejího námořnictva a odrazení ruských námořních sil v Černém moři. Informuje o tom dnes agentura Reuters.

„Je nezbytné chránit ukrajinské obyvatelstvo a ukrajinskou infrastrukturu před útoky ruské Černomořské flotily,“ uvedl v prohlášení norský premiér Jonas Gahr Störe. „Je rovněž důležité chránit vývoz obilí a dalších produktů po moři, který Ukrajině přináší zásadní příjmy,“ dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin nebude pozván na příští summit G20 kvůli zatykači vydaném Mezinárodním trestním soudem (ICC), uvedl 15. prosince mluvčí jihoafrického prezidenta pro ruskou státní tiskovou agenturu TASS.

Jihoafrická republika, která organizaci předsedá od 1. prosince, nemohla ruského vůdce hostit ani v srpnu během setkání zemí BRICS v Johannesburgu. „Právní situace se od summitu BRICS v Johannesburgu nezměnila. Rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nemůžeme nijak ovlivnit,“ uvedl podle agentury TASS mluvčí Vincent Magwenya. Příští summit G20 je naplánován na 21.–22. listopadu 2025.

Vladimir Šišov, bývalý zástupce vedoucího odboru vojenského majetku ruského ministerstva obrany, je podezřelý z podílu na zpronevěře 600 milionů rublů (asi 138 milionů korun), uvedl pro agenturu TASS představitel ruského ministerstva vnitra.

Ruská armáda v noci na dnešek nad Ukrajinu vyslala 49 útočných dronů, informovalo ukrajinské letectvo. Podle ukrajinských médií protivzdušná obrana pracovala v Kyjevské oblasti. Dronový útok ohlásila i ruská Brjanská oblast.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že sestřelilo 27 dronů, dalších 19 zmizelo z radaru, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje, o zbývajících třech nejsou informace, ale žádný cíl prý nebyl zasažen. Letecký poplach platil dnes ráno v Kyjevské oblasti a úřady vyzývaly obyvatele regionu, aby až do jeho skončení zůstali v krytech. Později byly výbuchy hlášeny z Chmelnycké oblasti v západní části země. Další podrobnosti k nim zatím nejsou k dispozici.

V Čerkaské oblasti byly kolem 5:50 místního času slyšet výbuchy, informovalo Suspilne. Ukrajinské letectvo v noci varovalo před hrozbou útoků ruských dronů.

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu řešit válku na Ukrajině, formálně schválí patnáctý balíček sankcí proti Rusku a nově i omezení pro několik osob, které se podílejí na ruských hybridních útocích v Evropě. 

Dobré ráno, vážení čtenáři, vítejte znovu u online přenosu, ve kterém se dozvíte to nejdůležitější o dění spojeném s válkou na Ukrajině.

Hořkosladké výročí: Deset let oslavila Pirogovova první dobrovolnická polní nemocnice. „Zachraňovat raněné a nemocné v městech a vesnicích na frontě v Donbasu jsme začali v prvním roce války, v roce 2014. Od té doby neúnavně pracujeme všude tam, kde zuří boje, a poskytujeme kritickou péči těm, kteří se ocitli pod palbou,“ píše se na webu nemocnice. Její zakladatel a šéf Gennadij Druzenko se spolupracovníky přinesli věnec k památníku zabitých mediků u Kyjeva a ozkoušeli si novou evakuační terénní sanitku.

„Krymské kanály Telegram hlásí, že v Černém moři se dnes topí třetí plavidlo,“ tweetuje Anton Heraščenko. „V oblasti Jalty utrpěl plovoucí jeřáb vážné poškození od obrovských vln a větru a jeho výložník údajně spadl.“

Při společné operaci ukrajinské vojenské rozvědky HUR, tajné služby SBU a ozbrojených sil se podařilo zničit ruský vlak se 40 cisternami paliva a také na delší čas vyřadit z provozu důležitou železniční trať, uvedl dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje v tajných službách, podobně jako další ukrajinská média.

Cílem sobotní operace bylo připravit okupanty v Záporožské oblasti o dodávky paliva z anektovaného Krymu. Nejprve proto SBU zorganizovala diverzi spočívající ve vyhození trati u obce Oleksijivka do povětří. Když se vlak zastavil, zaútočily ukrajinské drony a některé cisterny vzplály. Následně ukrajinští vojáci z raketometu HIMARS odpálili rakety, které zasáhly lokomotivu a krajní vagony, aby nepřítel nemohl cisterny odtáhnout do bezpečí. Zbytek soupravy pak zničily ukrajinské drony, dodal list, který také zveřejnil záběry z operace.

Ruské síly „osvobodily“ obec Veselyj Haj, která se nachází jižně od města Kurachove, a obec Puškine u Pokrovska, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Jeho síly v poslední době zrychlily svůj postup v Doněcké oblasti, cílem jejich ofenzívy se jeví ovládnutí celého Donbasu.

Uskupení ukrajinských sil v tomto regionu dnes podle agentury AFP informovalo o „vyčerpávajících bojích“ v Kurachove a jeho okolí, jakož i ve městě Časiv Jar. „Situace je složitá a mění se,“ uvedlo uskupení Chortycja, podle kterého se jednotky organizují, aby zlepšily taktické postavení.

Ruským silám se znovu podařilo proniknout do vsi Novyj Komar, ze které je ukrajinští vojáci vytlačili na počátku srpna, upozornili podle agentury Unian analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. K obci přijela kolona devíti ruských bojových vozidel pěchoty vedená tankem a vysadila přinejmenším padesátku vojáků, kteří pronikli do jižní i centrální části vsi.

„Chápu, že nechcete dodávat zbraně. Přijde mně to jako hloupost, ale nezbývá mi, než to respektovat. Ale jako do vašeho pojetí pasuje to, že jim nechcete dát ani lůžka, ani elektrocentrály?“ vytkl českým komunistům europoslanec Jan Farský (STAN) v diskusi Za pět minut dvanáct k tématu pomoci Ukrajině.

„Naši lidé to vysvětlili jasně. Mělo to jít na vojenskou správu, my jsme nevěděli, komu přesně to bude určeno a jak s tím bude nakládat,“ reagovala komunistická předsedkyně Kateřina Konečná. „To jste čekali, že zaútočí těmi lůžky na ruské pozice?“ odtušil Farský.

Než stihlo osazenstvo evakuovat tanker Volgoněfť 212 havarovaný v Kerčském průlivu, jeden ze 13 námořníků zahynul. 

Očitý svědek z jiné lodi popsal listu Izvestija, že za silné bouře a vysokých vln se trupy tankerů začaly rozlamovat. Na palubě přitom byli starší lidé, kteří nebyli s to rychle přestoupit na záchranný remorkér, a proto se posádka tankeru rozhodla plout ku břehu a najet na mělčinu. Po nějaké době pak přiletěl záchranný vrtulník, který vzal na palubu sedm lidí, dalších šest převzaly remorkéry. Lidé podle svědka skákali do moře, protože loď se vertikálně vzepjala a začala se potápět.

Předsedkyně Komunistické strany Čech a Moravy Kateřina Konečná uvedla, že souhlasí s výroky Donalda Trumpa, který slibuje rychle ukončit ruskou invazi na Ukrajinu. „Trump jde plánem, který představili před rokem Číňané a Brazilci, to znamená zastavení bojů na té hranici, kde dneska jsou, příměří, debata o tom, co bude dál. Myslím, že tohle je to realistické řešení,“ prohlásila v Za pět minut dvanáct na televizi Nova a označila se za političku-realistku.

Ministerstvo vnitra zatím neeviduje v souvislosti se zimním obdobím vyšší počet příchozích uprchlíků z Ukrajiny. Počet žádostí o dočasnou ochranu byl minulý týden nižší než v říjnu, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„My jsme samozřejmě teď čekali, třeba už za měsíc prosinec a druhou polovinu listopadu, nárůst žádostí o dočasnou ochranu. A ono to dopadlo tak, že nám to z dvou tisíc týdně, které jsme měli ještě v říjnu, spadlo na nějakých 1700 týdně,“ řekl Rakušan.

Ministerstvo se podle něj ale nadále snaží podporovat vnitřní migraci přímo na Ukrajině. „To znamená, aby lidé, kteří musí opustit východní část Ukrajiny, kde opravdu ta válka objektivně stále je, byli schopni přesídlit do západní části Ukrajiny, která by to logisticky stále ještě unesla,“ doplnil ministr.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov na telegramu uvedl, že terčem útoku tří dronů se stala metropole Groznyj. Dva z nich podle něj sestřelila protivzdušná obrana, zatímco třetí „spadl“ do oblasti, kde se nachází místní stanice speciálních policejních jednotek OMON. Při útoku podle něj nebyl nikdo zraněn.

Je to už podruhé během tohoto týdne, co na Groznyj zaútočily ukrajinské bezpilotní letouny. Ve čtvrtek ruská protivzdušná obrana sestřelila nad městem dron, jehož trosky poškodily kasárna speciálního policejního pluku a lehce zranily čtyři lidi. Ukrajinské drony poprvé zaútočily na Čečensko na konci října, kdy se jejich cílem stala vojenská univerzita ve městě Gudermes nesoucí jméno ruského vládce Vladimira Putina.

Uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc by pomohlo reagovat na bezpečnostní hrozby. Týkat by se to mohlo i mediální platformy Voice of Europe, která je na sankčním seznamu Evropské unie. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Opozice návrh zpochybňuje, Sněmovna nejen kvůli němu několikrát nedokončila schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí.

Návrh by měl podle Rakušana reagovat například na vyzvědačství. Uvedl, že třeba na ministerstvu zahraničních věcí v minulosti byl zaměstnanec usvědčený z dlouhodobého předávání informací. Nešlo o informace utajované, nýbrž citlivé. Pracovník poté odešel do důchodu a na základě trestního řádu nebylo možné jej postihnout.

Dva ruské tankery v Kerčském průlivu u Krymu poškodilo špatné počasí a musely volat o pomoc, oznámily ruské úřady. Podle Interfaxu v místě uniká ropa.

Ruské a ukrajinské kanály sociálních sítí ukazují, kterak údajně bezpilotní letoun narazil do kasáren v Grozném. Drony prý byly dva, snad zasáhly i základnu jednotek speciálních operací Kadyrovců.

Ministerstvo obrany Ruské federace oznámilo sestřelení 13 ukrajinských dronů nad Černým mořem a po jednom nad Kurskou a Belgorodskou oblastí. O případných škodách se resort nezmiňuje.

Dobré ráno. Před nálety ruských dronů během večera a noci varovalo ukrajinské letectvo, které ráno oznámilo, že za noc zničilo 56 ze 108 dronů vyslaných z území Ruska.

Ukrajinská armáda v ranní zprávě uvedla, že dalších 49 ruských dronů se „ztratilo“. Tímto termínem obvykle označuje výsledek aktivních protiopatření elektronického boje. Úlomky sestřelených bezpilotních letounů poškodily blíže neurčenou infrastrukturu, ale také obytné budovy a rodinné domy, uvedlo letectvo. O případných obětech se nezmínilo.

Dronový útok ruských okupačních sil začal v sobotu večer a pokračoval celou noc, napsala agentura Unian s odvoláním na vzdušné síly země. Ty informovaly o bezpilotních letounech nad řadou ukrajinských oblastí.

Vážení čtenáři, online zpravodajství se pro tuto chvíli odmlčí. Pokračuje zase ráno, přejeme dobrou noc.

Požár skladu pohonných hmot po rozsáhlém náletu ukrajinských dronů v Orelské oblasti na západě Ruska se hasičům podařilo uhasit po 23 hodinách, napsal dnes v noci na sociální síti gubernátor Andrej Klyčkov. Záběry z útoku se objevily na sociálních sítích a o náletu, podniknutém v noci na dnešek, informoval také ukrajinský generální štáb.

Rusko, které na počátku války proti Ukrajině v rozporu s mezinárodním právem anektovalo čtyři oblasti napadené země, by se mohlo rozšířit také o další regiony, prohlásil dnes na sjezdu vládnoucí strany Jednotné Rusko její předseda Dmitrij Medveděv. Delegáti jeho slova ocenili potleskem.

„Je nezbytné zařídit, aby potenciál těchto (anektovaných) regionů se využil v plné míře. Budeme se tím zabývat v rámci našeho programu, do kterého jsme zařadili kapitolu o rozvoji nových regionů. Ostatně tato zkušenost se může znovu hodit v případě, pokud se ve složení naší země objeví nové, ale nám velmi blízké regiony. Vždyť to je možné!“ prohlásil Medveděv. Delegáti jeho slova ocenili potleskem.

Ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, předloni na podzim rozhodl o připojení ukrajinských Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblastí k Rusku. Ruská vojska část těchto oblastí na východě a jihovýchodě Ukrajiny okupují a Moskva jako jednu z podmínek míru požaduje stažení ukrajinských vojsk z těchto regionů. Rusko již na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Většina světa tyto anexe neuznává.

Ruské úřady potvrdily požár skladu pohonných hmot po rozsáhlém náletu ukrajinských dronů v Orelské oblasti na západě Ruska. Záběry z útoku se objevily na sociálních sítích. Protivzdušná obrana sestřelila 11 dronů, uvedl na sociální síti telegram gubernátor Andrej Klyčkov, podle kterého se nálet obešel bez obětí a raněných. Později informoval, že hasiči pokračují v hašení objektu palivové infrastruktury v obci Stalnoj Koň a poradil místním obyvatelům, aby raději neotvírali okna a neopouštěli své domovy.

Přímo na letišti ve městě Krymsk v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska shořela ruská stíhačka Su-30, uvedla na facebooku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Tvrdila rovněž, že o den dříve oheň vyřadil z provozu tři ruské lokomotivy. Rozvědka neuvedla, že se ukrajinské síly podílely na těchto požárech, poznamenal list Ukrajinska pravda.

V noci ukrajinské drony udeřily na ropný sklad Stalnoj Koň ve městě Orel na západě Ruska, 325 km jižně od Moskvy. „Jedná se o jeden z největších terminálů na zpracování ropných produktů na předměstí Orjolu. Poškození způsobilo rozsáhlý požár,“ hlásí generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny s tím, že komplex zásobuje ruskou armádu.

Rusko začalo ve větším počtu používat severokorejské vojáky proti ukrajinským silám, zatím v Kurské oblasti na západě Ruska, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Při včerejším útoku se Rusko opět zaměřilo na naši jadernou energetiku. 5 z 9 provozovaných reaktorů snížilo výkon. Necelých 24 hodin po rezoluci MAAE, která takové údery odsuzuje,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Při jednání s Moskvou musí být síla diplomacie podpořena silou zbraní a sankcí.“

Gruzínští zákonodárci dnes zvolili novým prezidentem kandidáta vládní strany Gruzínský sen, bývalého fotbalistu a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Hlavu státu podle ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor 300 volitelů, v němž jsou vedle poslanců také zástupci regionálních samospráv.

Gruzií poslední více než dva týdny zmítají protivládní protesty, které bezpečnostní složky potlačují silou a které před parlamentem pokračovaly také ode dnešního rána. Třiapadesátiletý Kavelašvili byl jediným kandidátem v dnešním hlasování, které ovšem gruzínská opozice bojkotovala. Za stranou Gruzínský sen stojí miliardář Bidzina Ivanišvili. Ten bývá považován za nejmocnějšího muže Gruzie, své peníze vydělal v Rusku.

OBRAZEM: Ze života vojáků ukrajinské 24. mechanizované brigády na frontě u Časiv Jaru v Doněcké oblasti.

Nejméně dva lidé zahynuli při ruském ostřelování v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny a dalších šest jich bylo zraněno. Na telegramu to uvedl šéf správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin. Poškozeny byly podle něj tři vícepodlažní obytné budovy, dva rodinné domy a několik automobilů.

V Chersonské oblasti se nachází frontová linie mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami podél řeky Dněpr, která se tam vlévá do Černého moře.

Ukrajinská protivzdušná obrana podle dnešního oznámení ukrajinského letectva v noci nad ukrajinským územím sestřelila 58 ze 132 ruských dronů. Doplnila, že 72 ruských bezpilotních letounů bylo „ztraceno“ díky použití taktiky elektronického boje. Rozsáhlejší škody v souvislosti s nočními dronovými útoky hlášeny nebyly. V minulých dnech Rusko podniklo rozsáhlé vzdušné útoky především na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Dobré ráno. V období od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 plánovala ruská korporace leteckých výrobců OAK vyrobit 108 civilních dopravních letadel. Vyrobila jich ale sedm, napsal server BBC News, podle kterého se výroba civilních letadel v Rusku ocitla v důsledku západních sankcí na pokraji krachu.

„V sovětské éře jsme byli konkurenceschopní a já jsem stoprocentně přesvědčen, že můžeme být i nyní,“ řekl na konci října šéf korporace Rostěch Ivan Čemezov. Ruské senátory ujišťoval, že ruský letecký průmysl dokáže konkurovat firmám Boeing a Airbus.

Sedm letounů SuperJet 100 bylo dokončeno ještě z předválečných zásob, píše BBC a odvolává se na údaje dostupné na internetu. Oficiální rejstřík civilních letadel je neveřejný.

Dobrou noc, drazí čtenáři. Online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase ráno.