Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.

Český návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru podpořil i například francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, ztotožňuje se s ním i polské předsednictví v Radě Evropské unie. Zatím ale není dojednána jednomyslná podpora. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

"Česko navrhuje vlastní konkrétní návrh omezení pohybu ruských diplomatů, kterých je v Evropě něco mezi 2000 až 3000 včetně obslužného personálu a rodinných příslušníků. Toto vytváří velmi kvalitní síť pro jejich špionážní operace, pro jejich sabotážní operace," uvedl ministr. "Nevidím jediný důvod, proč bychom jim měli vycházet vstříc a nechávat je tady cestovat s schengenskými vízy," dodal.

Ukrajinské úřady zveřejnily další fotografie s následky ruského útoku v Poltavské oblasti. 

Během doby, kdy byl opoziční lídr Alexej Navalnyj ve vězení, psal často dopisy svým přátelům či známým. Jedním z nich byl i Natan Šaransky, který byl před přibližně 40 lety vězněn ve stejné věznici jako Navalnyj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v Polárním vlkovi. Šaransky nyní popsal, co bylo předmětem jejich dopisů a co si prožil ve vězení. „Všechno si musíte připomínat, vědět, proč tam jste, dál říkat ne KGB a nevzdávat se tlaku, který každou chvíli zažíváte," řekl novinářům. Celý článek čtěte ZDE.

Ramzan Kadyrov, vůdce Čečenska a spojenec Vladimira Putina, podle britského deníku The Sun zmizel a nebyl viděn téměř 3 týdny. Spekuluje se, že na vině je vážná nemoc. Zprávy o jeho chatrném zdraví se objevují již od roku 2019. Celý článek čtěte ZDE.

Moldavská plynárenská společnost Moldovagaz dnes dodala tři miliony metrů krychlových zemního plynu do moldavského separatistického regionu Podněstří. Jde o první dodávku od začátku roku, kdy byl zastaven tranzit ruského plynu do Podněstří přes Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení firmy Moldovagaz.

Proruské Podněstří bylo od začátku ledna bez dodávek plynu z Ruska kvůli sporům o dluh mezi ruskou společností Gazprom a Kišiněvem a kvůli rozhodnutí Kyjeva zastavit tranzit ruského plynu přes své území.

Bývalý český prezident Miloš Zeman se dnes ve svém domě v Lánech na Kladensku sešel se slovenským ministrem zahraničí Jurajem Blanárem. Shodli se na důležitosti co nejlepších vztahů mezi oběma sousedními státy, které na vládní úrovni v poslední době citelně ochladly kvůli rozdílným názorům obou kabinetů. Zeman na facebooku uvedl, že při dnešním rozhovoru s Blanárem tlumočil podporu slovenskému premiérovi Robertu Ficovi.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) loni v březnu přerušila česko-slovenské mezivládní konzultace kvůli rozdílným názorům Prahy a Bratislavy na klíčová témata zahraniční politiky. Projevovaly se hlavně ve vztahu k Ukrajině. Fico v poslední době kritizoval Českou republiku, že její politici a média podle něj zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. Fiala označil obvinění za absurdní, důrazně Ficova slova odmítl i ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) popřela, že by měla podíl na organizování protivládních protestů a přípravě státního převratu na Slovensku. Ve svém dnešním vyjádření na síti Telegram uvedla, že jde o falešná obvinění ze strany slovenských úřadů. Zároveň vyzvala evropské politiky, aby se vyjadřovali zodpovědným způsobem a nenapomáhali nepřátelské propagandě.

Slovenský premiér Robert Fico v pátek znovu obvinil opozici z přípravy převratu v zemi a také z plánu okupovat vládní budovy. Uvedl rovněž, že v zemi působí vojenská jednotka Gruzínská legie, která podle něj stála za protesty na Ukrajině a v Gruzii. Gruzínská legie je podle Fica pod kontrolou ukrajinské rozvědky. Ta dnes uvedla, že v jejích strukturách žádná jednotka s takovým názvem neexistuje.

Počet obětí ruských útoků na Ukrajině vzrostl na sedm. Raketové a dronové údery v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny dnes ráno zabily nejméně jednoho člověka a další čtyři zranily. Podle serveru Ukrajinská pravda to uvedl šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Minimálně další čtyři lidé zemřeli a 13 utrpělo zranění při ruském útoku na obytný dům v Poltavské oblasti, informovala agentura DPA s odvoláním na kyjevské ministerstvo vnitra s tím, že mezi oběťmi jsou tři děti. Další dva lidé zemřeli při ruském útoku na město Sumy, dodala DPA.

Rusové dnes udeřili i na Záporoží, i tady se stal terčem útoku civilní dům.

Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Reuters oznámilo dobytí obce Krymske ležící na řece Severní Doněc v Doněcké oblasti. Ruské síly také podle prohlášení dnes útočily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v posledních 24 hodinách sestřelily 108 ukrajinských dronů.

Česko na Ukrajině loni podpořilo humanitární projekty za 150 milionů korun, směřovaly například do zdravotnictví nebo budování náhradního ubytování. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podpora Ukrajiny napadené Ruskem je podle něj důležitá nejen lidsky, ale pomáhá také k tomu, aby z Ukrajiny nemuselo odcházet tolik uprchlíků.

Další projekty se zaměřují na energetiku, na budování náhradních zdrojů energií či dodávky kogeneračních jednotek. "Stejně tak třeba vybavení operačních sálů v obci Vynnyky ve Lvovské oblasti. Dohromady za loňský rok to byly projekty v částce 150 milionů korun. Věřím, že to jsou dobře vynaložené peníze," uvedl Lipavský.

Ukrajinské úřady dnes ráno podle agentury AFP vyhlásily letecký poplach po celém území země, která se už skoro tři roky brání ruské ozbrojené agresi. V Poltavské oblasti útoky poškodily energetickou infrastrukturu, v důsledku čehož zůstalo podle úřadů 164 domů bez proudu.

V Poltavské oblasti zemřeli po úderu na obytný dům nejméně dva lidé, zraněných je sedm, informovala agentura Reuters s odvoláním na kyjevské ministerstvo vnitra.

Ruské údery v Charkovské a Poltavské oblasti na Ukrajině zabily minimálně tři lidi a dalších 11 utrpělo zranění, informovaly místní úřady.

Rusko nechce ustoupit ze své dobyvačné politiky a snahy zničit Ukrajinu jako celek, a pokud připouští ruská strana nějaké jednání, tak o evropské bezpečnosti, a to ideálně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), podle kterého to pro každého českého občana musí být naprosto nepřijatelný požadavek. Ukrajina podle šéfa diplomacie bojuje za svoji nezávislost, existenci a v přeneseném slova smyslu za evropskou bezpečnost.

Rusko proti Ukrajině rozsáhlou invazí zahájilo válku před téměř třemi lety. "Svět se za ty tři roky hodně proměnil. Myslím si, že všichni vystřízlivěli z představy o globalizovaném světě. Posiluje se to, co bychom mohli rétorikou studené války nazvat jako blokové dělení," uvedl Lipavský. O to více je podle něj důležité, kam Česko patří.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bez upřesnění podle agentury Reuters naznačil, že lze očekávat něco významného. Trump také řekl, že Washington s Moskvou už vedou vážné rozhovory. Opakovaně už zmiňoval, že by rád jednal o řadě problémů včetně války na Ukrajině. Moskva ale uvádí, že nedostala z Washingtonu žádný signál, kdy a kde by se taková schůzka mohla konat.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Nejméně sedm lidí utrpělo zranění při pátečním večerním raketovém útoku ruských sil na historické centrum ukrajinské Oděsy. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského jsou mezi nimi norští diplomaté. „Naštěstí nedošlo k žádným obětem. Je několik zraněných, jsou ošetřováni. Mezi lidmi, kteří byli v epicentru útoku, byli i norští diplomatičtí činitelé,“ napsal na Telegramu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Tisíce lidí dnes v několika slovenských městech opět demonstrovaly proti zahraniční politice vlády premiéra Roberta Fica. V Banské Bystrici, kde organizátoři hovořili asi o 6000 účastnících, demonstranti kritizovali Fica za to, že podle nich zpochybňuje příslušnost Slovenska k Evropské unii a k Severoatlantické alianci.

„Protestem chceme vyjádřit nesouhlas s politikou vlády Roberta Fica, nesouhlas s otáčením zahraničněpolitické orientace směrem na Rusko,“ citoval deník Sme Jozefa Sedilka z iniciativy Ne v našem městě, která akci v Banské Bystrici pořádala. Dodal, že účastníci se nenechají vystrašit smyšlenými státními převraty.

Fico opakovaně obvinil opozici, že chystá převrat a okupaci vládních budov. Na dnešní schůzce s diplomaty prohlásil, že v zemi působí vojenská jednotka Gruzínská legie, která stála za protesty na Ukrajině a v Gruzii. Slovenská opozice už dříve Ficova tvrzení odmítla a označila je za snahu odvést pozornost od vládních problémů.

Nejméně dva lidé byli zraněni při dnešním večerním raketovém útoku ruských sil na historické centrum ukrajinské Oděsy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní oficiální činitele.

Podle jejich informací bylo při náletu poškozeno několik budov včetně hotelu Bristol, luxusní dominanty města postavené na konci 19. století, a také nedaleké budovy opery ze stejného období.

Starosta Oděsy Hennadij Truchanov na sociální síti Telegram potvrdil, že při náletu utrpěli zranění dva lidé, kteří byli převezeni do nemocnice. Šéf oblastní správy Oleh Kiper dodal, že městem v podvečer otřásly dvě silné exploze.

Ruští hasiči dnes uhasili požár, který dva dny hořel v petrochemickém závodě v ruské Nižegorodské oblasti zasaženém ve středu ukrajinským dronem. S odvoláním na záchranné služby o tom informovala státní tisková agentura TASS, kterou citovala agentura Reuters.

Závod petrochemického gigantu Sibur v Kstovu, který leží asi 800 kilometrů od ukrajinských hranic, zasáhly v noci na středu ukrajinské drony spolu s nedalekou ropnou rafinerií ruské společnosti Lukoil. Sibur tehdy uvedl, že dočasně pozastavil provoz v závodě poté, co trosky z ukrajinského dronu vyvolaly požár.

Rusko a Ukrajina si vyměnily další válečné zajatce. Bez upřesnění počtu to dnes na svých telegramových účtech oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany. Předchozí výměnu zajatců oznámili ve čtvrtek. Ukrajinský koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci dnes uvedl, že proces výměny podle nedávných dohod z Istanbulu dál pokračuje a přesný počet propuštěných bude oznámen až po dokončení všech etap výměny.

Zelenskyj uvedl, že většina vojáků, kteří se dnes vrací z ruského zajetí, v něm byli přes dva roky. Jde podle něj o obránce Mariupolu, Doněcké, Luhanské, Záporožské, Chersonské, Charkovské a Černihivské oblasti. Podle telegramového účtu RBK Ukrajina je nejstaršímu vojákovi propuštěnému z ruského zajetí 60 let.

Ukrajina se domnívá, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami regionu na západě Ruska. Na možnou přestávku v nasazení severokorejských sil nejprve upozornil americký list The New York Times (NYT).

„V posledních třech týdnech jsme nezaznamenali, ani nezjistili žádnou aktivitu nebo ozbrojené střety se Severokorejci. Proto se domníváme, že byli staženi kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli,“ řekl agentuře AFP mluvčí ukrajinských speciálních sil, plukovník Oleksandr Kindratenko.

Vývoz ruského zemního plynu přes plynovod TurkStream do Evropy se v lednu vyšplhal na rekordních více než 50 milionů krychlových metrů denně. Vvýpočty agentury Reuters vycházejí z údajů Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (ENTSOG). Na rekord se dodávky plynu přes TurkStream dostaly poté, co Ukrajina od začátku letošního roku ukončila tranzit ruského plynu přes své území dál do zemí Evropské unie.

TurkStream vede z Ruska přes Černé moře do Turecka a na Balkán. Export ruského plynu prostřednictvím plynovodu TurkStream se v lednu podle výpočtů agentury Reuters zvýšil téměř o 27 procent na 50,6 milionu metrů krychlových denně ze 39,9 milionu před rokem.

Celkový objem dodávek plynu přes TurkStream do Evropy v lednu podle Reuters dosáhl zhruba 1,57 miliardy krychlových metrů. Zvýšil se tak z 1,24 miliardy loni v lednu i z 1,54 miliardy v loňském prosinci.

Rusko dnes kritizovalo plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na vybudování štítu protiraketové obrany ve Spojených státech. Podle mluvčí ruské diplomacie jde o pokus znehodnotit potenciál strategického odstrašování Ruska a Číny, tedy jejich jaderné zbraně. Výroky mluvčí ruské diplomacie o údajné snaze USA narušit strategickou rovnováhu a přenést vojenskou konfrontaci do vesmíru označila agentura Reuters za dosud nejtvrdší ruskou kritiku na Trumpovu adresu od jeho nástupu do Bílého domu.

„Stojí za to připomenout vzájemnou propojenost jednotlivých prvků strategické rovnováhy na pozadí nedávných rozhodnutí administrativy prezidenta Trumpa, svědčících o záměru Washingtonu aktivně rozvíjet a rozšiřovat hluboce destabilizující vojenské programy,“ řekla mluvčí Marija Zacharovová o Trumpově dekretu, který přirovnala k programu „hvězdných válek“ někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana.

Trumpův program je podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí otevřeně orientován především na znehodnocení potenciálů strategického odstrašování Ruska a Číny, počítá s výrazným posílením amerických jaderných možností a také s vedením bojových operací ve vesmíru. To podle mluvčí znehodnocuje jakékoliv snahy USA a jejich spojenců o zavedení "nějakých pravidel a zásad odpovědného chování ve vesmíru" či o zákaz zkoušek protidružicových zbraní. Trumpovy snahy podle ruské diplomacie nepřispějí ke snížení napětí mezi velmocemi, ani k vytvoření půdy pro nové dohody o jaderných zbraních.

„Že Ukrajina není ochotna pustit ruský plyn přes své území, aby se dostal do střední Evropy, a tím zvyšuje cenu plynu, (...) je nepřijatelné,“ řekl Viktor Orbán s tím, že jeho vláda tento týden požádala EU o záruky ohledně své energetické bezpečnosti.

Pokud nebudou obnoveny toky plynu, bude Maďarsko vetovat další prodloužení sankcí. „Komise mimo jiné slíbila, že vyřeší, aby Ukrajinci obnovili tranzit ruského plynu. Pokud komise nesplní, na čem jsme se dohodli, budou sankce zrušeny," pohrozil ministerský předseda.

Česko v Kyjevě oficiálně představilo mobilní pracoviště na konzervaci vzácných tisků, knih, archivních dokumentů a dalších fondů. Cílem projektu Archa je ochránit ukrajinské kulturní dědictví před ruskou válečnou agresí.

„Tuto formu pomoci považuji za mimořádně důležitou. Kultura představuje historickou paměť a duši národa a slouží jako určitý pevný bod, k němuž se mohou lidé v těžkých časech vztahovat,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa prostřednictvím videa. Iniciativa je podle něj výsledkem spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. „To dokazuje, že když na něčem skutečně záleží, dokážeme spojit síly pro ušlechtilou věc,“ doplnil.

Mobilní jednotka byla podle komuniké oficiálně dokončena v prosinci 2024, kdy dorazila do areálu pracoviště Národní knihovny ČR v pražské Hostivaři. Po nezbytné přípravě, která trvala necelý měsíc, se kontejner naplněný speciálním vybavením vypravil do Kyjeva. Důležitou součástí dalšího působení Archy I. je podle komuniké odborné školení ukrajinských pracovníků knihovny, kterým kolegové z Česka předávají zkušenosti z konzervace knih.

Norská policie zadržela norskou loď s plně ruskou posádkou kvůli podezření, že se podílela na poškození optického kabelu v Baltském moři. Zadržení se uskutečnilo na žádost lotyšských úřadů, uvedla podle agentury Reuters policie v norském městě Tromsö.

„Máme podezření, že loď se podílela na vážném poškození optického kabelu v Baltském moři mezi Lotyšskem a Švédskem,“ uvedla policie v prohlášení.

Loď Silver Dania, vlastněná norským majitelem a plující pod norskou vlajkou, plula z Petrohradu do Murmansku v ruské arktické oblasti, sdělila norská policie.

Premiéři 18 unijních zemí včetně Petra Fialy (ODS) před pondělním neformálním summitem EU opět navrhují posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB). Navýšení kapacit obranného průmyslu je podle Fialy klíčové pro bezpečnost země a také příležitost pro další rozvoj české ekonomiky.

Premiéři ocenili, že EIB zřídila novou úvěrovou linku pro malé a střední podniky v oblasti bezpečnosti a obrany, jednotné kontaktní místo a umožní zvýšit objem peněz na financování obrany a bezpečnosti. EIB by podle nich ale měla pokračovat v hledání dalších možností jak převzít ještě silnější roli při poskytování investičního financování a při získávání soukromých zdrojů. Navrhují, aby banka, pokud jde o půjčky pro bezpečnostní a obranný průmysl, přesněji vymezila a omezila rozsah zakázané podpory. Zvýšila objem dostupných úvěrů. A navrhují také posoudit možnost účelové emise dluhových cenných papírů, která by mohla oslovit investory.

Slovenský premiér Robert Fico dnes znovu obvinil opozici z přípravy převratu v zemi a také z plánu okupovat vládní budovy. V projevu na schůzce s diplomaty Fico také řekl, že země v této souvislosti vyhostí nebo odepře vstup do země osmi až deseti lidem. Tvrdil, že v zemi působí vojenská jednotka Gruzínská legie, která stála za protesty na Ukrajině a v Gruzii. Slovenská opozice už dříve obvinění premiéra odmítla a tvrdila, že se pouze snaží odvádět pozornost od problémů jeho vlády a od toho, že neřeší palčivé otázky slovenské společnosti.

Opozice chce podle Fica vyhrocovat situaci v zemi a lže, že vláda má v plánu vystoupit z Evropské unie. „Celá slovenská veřejnost je klamána. Odmítám lži, které o členství v EU šíří slovenská opozice. Účelem je vytvořit výbušnou atmosféru,“ tvrdil Fico.

Na Slovensku po prosincové schůzce Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem odstartovala vlna manifestací za proevropské směřování země. Minulý týden po celé zemi demonstrovaly desítky tisíc lidí a organizátoři shromáždění vyzvali Fica k rezignaci. Demonstrace byly klidné.

Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 102 dronů, z nichž 59 se podařilo sestřelit. Dalších 37 dronů se zřítilo, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností připustilo, že drony způsobily škody v Sumské, Oděské a Čerkaské oblasti. Nálet si vyžádal čtyři raněné, informovaly úřady v Oděské oblasti na jihu země

„Musíme Putina přimět k tomu, aby akceptoval Zelenského pro jednání a jako prezidenta suverénního národa. To musí být jedna z našich podmínek pro jednání,“ řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský německé mediální skupině RND, která dnes předem zveřejnila úryvky z rozhovoru.  

„Putin, jeho ministr zahraničí Lavrov a někteří propagandisté říkají, že s Ukrajinou vyjednávat nechtějí. Mluví raději s německým spolkovým kancléřem Olafem Scholzem nebo s americkým prezidentem, ale ne s Ukrajinci,“ řekl Lipavský. „Chtějí, abychom uvěřili, že s ukrajinskou vládou nelze jednat. Do této pasti se nesmíme nechat chytit,“ řekl ministr.

Brit, kterého zajaly ruské síly, když v Kurské oblasti bojoval na straně Ukrajiny, bude čelit obvinění z terorismu a žoldnéřství. Za to mu hrozí mnoholetý trest vězení, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské státní vyšetřovatele.

Moskva loni v listopadu oznámila, že zajala Jamese Andersona, a označila ho za bývalého britského vojáka. Britský ministr zahraničí David Lammy tehdy uvedl, že o případu ví a že Londýn udělá vše pro to, aby britskému občanovi nabídl pomoc.

Ruský vyšetřovací výbor dnes zveřejnil video, na němž je spoutaný Anderson oblečený ve vězeňské uniformě a s oholenou hlavou přiveden do místnosti k výslechu a potvrzení své totožnosti. Vyšetřovatelé uvedli, že Anderson bojoval "v ozbrojeném konfliktu jako žoldnéř na území Ruské federace za finanční odměnu". Není známo, jestli se Anderson přiznal k trestným činům, z nichž je obviněn. Některé z nich se trestají až 20 lety vězení, dodal Reuters.

Bývalá kongresmanka a možná příští šéfka amerických tajných služeb Tulsi Gabbardová, která dříve tvrdila, že se invazi na Ukrajinu dalo zabránit, kdyby USA respektovali legitimní Ruské obavy dnes při potvrzovacím slyšení v Senátu na dotaz, proč na Ukrajině vypukla válka, reagovala podle deníku The Washington Post strohou odpovědí: „Válku na Ukrajině začal (ruský prezident Vladimir) Putin.“

Nejméně osm mrtvých a 12 zraněných si podle nové bilance vyžádal útok ruského dronu, který během noci na dnešek zasáhl výškový obytný dům ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Informoval o tom ruskojazyčný servis BBC. Záchranné týmy prohledávají trosky a pátrají po dalších lidech. Mezi raněnými je několik dětí nebo mladistvých.

Kancelář ukrajinské generální prokuratury podle serveru RBK Ukrajina uvedla, že počet obětí vzrostl na osm, když záchranáři z trosek vyprostili těla 74letého muže a 37leté ženy. Osmiletá dcera této ženy utrpěla zranění.

Rumunský prezidentský kandidát a vítěz zrušeného prvního kola Călin Georgescu prohlásil v rozhovoru, že Ukrajina je umělý stát. „Je to vymyšlený stát, tečka,“tvrdil. Vyzval k jejímu rozdělení mezi Rumunsko, Rusko, Polsko a Maďarsko. Jeho země by i podle něj měla nárokovat historické území takzvané severní Bukoviny. 

Švédsko dnes oznámilo svůj největší balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 1,2 miliardy dolarů. Zásilka bude podle ukrajinského ministerstva obrany obsahovat vojenská vozidla, bezpilotní letouny, prostředky protiletecké obrany i bojové čluny. „Na vzdělávání a výcvik ukrajinských vojáků bude v roce 2025 vyčleněno 58 milionů dolarů. Na opravy a údržbu vybavení darovaného ze Švédska půjde 71 milionů dolarů. Přibližně 250 milionů dolarů bude přiděleno na různé mezinárodní fondy,“ uvedl úřad. 

Brit, kterého zajaly ruské síly, když v Kurské oblasti bojoval na straně Ukrajiny, bude čelit obvinění z terorismu a žoldnéřství. Za to mu hrozí mnoholetý trest vězení, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské státní vyšetřovatele.

Moskva loni v listopadu oznámila, že zajala Jamese Andersona, a označila ho za bývalého britského vojáka. Britský ministr zahraničí David Lammy tehdy uvedl, že o případu ví a že Londýn udělá vše pro to, aby britskému občanovi nabídl pomoc.

Ruský vyšetřovací výbor dnes zveřejnil video, na němž je spoutaný Anderson oblečený ve vězeňské uniformě a s oholenou hlavou přiveden do místnosti k výslechu a potvrzení své totožnosti. Vyšetřovatelé uvedli, že Anderson bojoval "v ozbrojeném konfliktu jako žoldnéř na území Ruské federace za finanční odměnu". Není známo, jestli se Anderson přiznal k trestným činům, z nichž je obviněn. Některé z nich se trestají až 20 lety vězení, dodal Reuters.

Nejméně šest mrtvých a deset zraněných si podle nové bilance vyžádal útok ruského dronu, který během noci na dnešek zasáhl výškový obytný dům ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny. 

Bilance stoupla poté, co záchranáři objevili v troskách těla dalších dvou obětí. Ukrajinské ministerstvo vnitra potvrdilo šest obětí a upřesnilo, že se jedná o tři starší manželské páry. Mezi raněnými je sedmileté dítě a osmnáctiletý mladík, uvedla radnice města Sumy.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolalo slovenského velvyslance kvůli obviněním, že se Kyjev vměšuje do vnitřních věcí Slovenské republiky. Ministerstvo takové obvinění odmítlo a vyzvalo Bratislavu, aby obnovila „konstruktivní dialog“. Minulou středu si slovenské ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského velvyslance, aby vyjádřilo nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska.

Bratislava je s Kyjevem ve sporu kvůli tranzitu ruského plynu, který Ukrajina přestala přepravovat na začátku letošního roku po vypršení platnosti příslušné smlouvy uzavřené s ruskou stranou. Slovenský premiér Robert Fico kvůli tomu opakovaně pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského označil za nepřítele a Kyjev obvinil i z nedávných kybernetických útoků na Slovensko.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí v úterním prohlášení napsalo, že Fico se v době klesající podpory ve vlasti a demonstrací uchýlil k hledání nepřátel a našel je na Ukrajině. Doporučilo mu, aby odpovědnost za vlastní selhání nepřesouval na cizí země a představitele a aby se raději podíval do zrcadla. Psalo také o nebezpečí proruské politiky slovenských představitelů.

V klášteře svatého Michala v Kyjevě se lidé rozloučili s polským armádním dobrovolníkem Filipem Antosiakem (†18), zabitým při obraně Ukrajiny před Ruskem. Sloužil v 25. samostatné výsadkové brigádě Ozbrojených sil Ukrajiny. Přijeli i zdrcení rodiče Marcin Antosiak a Angelika Kuzaová.

Slovensko plánuje vyhostit jednoho Ukrajince v souvislosti s informacemi o hrozbě převratu v zemi, ze kterého premiér Robert Fico minulý týden obvinil opozici a nevládní sektor. Vyplývá to z dnešního vyjádření nové šéfky slovenské policie Jany Maškarové.

Ruské banky v loňském roce vykázaly opět rekordní zisk - dosáhl čtyř bilionů rublů (986 miliard Kč). Pomohly jim vysoké úroky a zájem o úvěry, oznámila dnes ruská centrální banka. Finanční sektor se tak nadále vzpamatovává ze sankcí, které na něj uvalily západní státy kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.

Mobilizace do války proti Ukrajině se v Čečensku na ruském severním Kavkazu stala jednou z forem mučení zatčených, kteří jsou podezřelí z homosexuality. Jsou případy, kdy je nutí poskytovat sexuální služby vojákům čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Uvedla to ruská internetová televize Dožď s odvoláním na ochránce lidských práv Davida Istějeva, ředitele nevládní krizové skupiny SK SOS, která pomáhá pronásledovaným příslušníkům komunity LGBT+ na severním Kavkaze. Tato tvrzení převzala i další média, celou reportáž odvysílala stanice dnes.

Ruské drony během noci útočily znovu na ukrajinské přístavy na Dunaji, uvedl server BBC News s odvoláním na ukrajinské zdroje na telegramu. Výbuchy podle nich hřměly u přístavního města Izmajil, ale zatím nejsou informace o případných škodách. O noc dříve ruské drony napadly přístav Kilija, který leží asi 30 kilometrů od Izmajilu.

Škoda v případu česko-ukrajinského gangu falešných telefonických bankéřů vzrostla na více než 100 milionů korun. Policie stíhání u 20 podezřelých rozšířila o dalších téměř 350 skutků na celkových asi 500 případů. ČTK to dnes řekla mluvčí hradecké policie Iva Kormošová. Dosud policie uváděla, že škoda by mohla být v desítkách milionů korun. Loni na jaře měla policie vyčíslenou škodu ve výši 30 milionů korun.

Následky ruského úderu na panelák ve městě Sumy

Rusko zaútočilo během noci za pomoci 81 dronů, z nichž se 37 podařilo sestřelit, dalších 39 se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo, že drony způsobily škody v Černihivské, Sumské, Oděské a Poltavské oblasti.

Ruská protivzdušná obrana sestřelila během noci pět ukrajinských dronů, tři nad Belgorodskou a dva nad Brjanskou oblastí, které sousedí s Ukrajinou, tvrdí ruské ministerstvo obrany.

Terčem ukrajinského útoku v Brjanské oblasti se mohla stát přečerpávací stanice ropovodu Družba, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na informace a záběry požáru ze sociálních sítí.

Počet obětí útoku na Sumy vzrostl podle místních úřadů na čtyři. Mezi raněnými je sedmileté dítě a osmnáctiletý mladík, uvedla radnice. Počet zraněných obyvatel domu později upřesnila na devět. Dron podle záchranářů zasáhl desáté podlaží a poničil devět bytů. Z trosek se podařilo zachránit čtyři lidi, včetně jednoho dítěte, a z domu evakuovali 118 obyvatel. Zásah dronu rozbil také desítky oken a poškodil více než 20 aut.

Toto jsou následky ruského útoku na panelový dům ve městě Sumy. Ukrajinská média informují, že počet obětí vzrostl na dvě, zraněných je devět.

Ruský dron zasáhl v noci na 30. ledna obytnou budovu ve městě Sumy na severovýchodě země.

Útočný dron typu Shahed zasáhl vícepatrovou budovu ve městě, uvedl úřadující oblastní guvernér Volodymyr Artiukh. Při zásahu bylo zraněno sedm osob, mezi nimi také 7leté dítě a 18letý… pic.twitter.com/A2ohbCUAL6

— Jiri Jicha (@jirik957) January 30, 2025

Při útoku ruského dronu na výškový obytný dům ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny zemřel dnes nad ránem jeden člověk, tři další utrpěli zranění. Informoval o tom vedoucí oblastní správy Volodymyr Arťuch na síti Telegram. Záchranné týmy podle něj prohledávají trosky a pátrají po dalších lidech.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajina převzala od Česka pojízdné pracoviště nazvané Archa 1, které pomáhá zemi napadené ruskou armádou zachránit svou písemnou kulturu. Dnes o tom informoval Český výbor Mezinárodní rady muzeí (ČV ICOM), který společně s českým ministerstvem kultury projekt digitalizace knižního dědictví koordinuje.

Brno věnuje svému partnerskému městu na Ukrajině Charkovu 20 vyřazených trolejbusů. Jsou pojízdné a ve válkou poničeném městě nedaleko ruských hranic ještě mohou posloužit. Západoukrajinskému Užhorodu pak daruje autobus, minibus a zametací vůz, informoval dnes magistrát po jednání radních. Vozy by se na Ukrajinu měly dostat v následujících měsících.

Podívejte se na snímky ukrajinských operátorů dronů v Kyjevské oblasti.

Francie pozvala ministry zahraničí Ukrajiny, některých evropských zemí a Spojených států k jednání o válce na Ukrajině, které by se mělo konat druhý únorový týden. S odvoláním na nejmenované diplomaty to napsala agentura Reuters.

O peníze na své projekty přijde Ženský vzdělávací ústav Brno, který navazuje na historickou tradici spolku Vesna. Pomoc z USA šla na kurzy zaměřené na zlepšení pracovních podmínek žen z Ukrajiny. Podobně je na tom i Komunitní centrum Kalyna v Pardubicích, které pomáhá ukrajinské menšině a které přišlo o půlmilionovou dotaci.

Vláda dnes schválila zařazení tří představitelů gruzínského ministerstva vnitra na vnitrostátní sankční seznam. Na tiskové konferenci to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Na seznam přibyli ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování loňských protestů v Gruzii.

Na sankční seznam vláda poprvé zapsala osoby kvůli porušování lidských práv, dosavadní zápisy byly kvůli podpoře ruské agrese proti Ukrajině, řekl Lipavský. „Posilujeme tím naši bezpečnost. Dáváme jasně najevo, že si ‚mlátičky', které mučí vlastní občany, v Česku nepřejeme,“ dodal.

Návrhy na uvalení sankcí se podle Lipavského nejprve projednávaly v Evropské unii, nicméně nezískaly podporu. Obdobná opatření proti gruzínským představitelům přijaly pobaltské státy, Spojené státy, Británie či Ukrajina, uvedl šéf diplomacie.

Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance, kterému vyjádřilo nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska. Ministerstvo o tom dnes informovalo ČTK.

Slovenská diplomacie bližší informace v prohlášení nesdělila. Bratislava je s Kyjevem ve sporu kvůli tranzitu ruského plynu, který Ukrajina přestala přepravovat na začátku letošního roku po vypršení platnosti příslušné smlouvy uzavřené s ruskou stranou.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tento týden uvedla, že Rusko je „opravdu kreativní“ při hledání alternativního vybavení pro svou armádu. „Dokonce využívají i prvky, jako jsou konzole pro videohry, protože to jsou zjevně ty, se kterými řídí drony,“ citovala agentura Reuters Kallasovou. Nová omezení by měla mít dopad na prodej konzolí, jako je Xbox od Microsoftu, Switch od firmy Nintendo a PlayStation od Sony.

V šestnáctém balíku sankcí je rovněž 50 nových osob a subjektů, podle informací ČTK je mezi nimi 17 bank, zejména regionálních. Všichni budou nyní v sedmadvacítce čelit zmrazení majetku a jednotlivé osoby také budou mít zákaz cestovat do zemí EU.

 Komunitní centrum Kalyna v Pardubicích, které pomáhá ukrajinské menšině, přišlo kvůli krokům americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa o dotaci půl milionu korun. ČTK to řekla ředitelka centra Petra Srdínková. Ministerstvo zahraničí zmrazilo v minulých dnech zahraniční pomoc pro stávající i nové projekty. Pardubické organizaci budou podle Srdínkové peníze chybět na aktivity centra i mzdy. Americký prezident v den složení přísahy nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA.

Kalyna v projektu řešila pracovní uplatnění Ukrajinců. „Jde nám o to, aby Ukrajinci byli soběstační a nebyli závislí na státu. Měli jsme projekty na téma podnikání. Ukrajinci se chtějí postavit na vlastní nohy. Trumpovým rozhodnutím je u nás zasažená i výuka českého jazyka," řekla Srdínková.

Ukrajina musí urychleně začít dovážet značné množství plynu, aby pokryla své potřeby. Objem suroviny v ukrajinských zásobnících totiž klesl na téměř kritickou hranici deseti procent. Na sociální síť Facebook to napsal bývalý šéf ukrajinské přepravní soustavy (GTSOU) Serhij Makohon, uvedla dnes agentura Reuters.

Denní produkce plynu nemůže pokrýt veškeré potřeby Ukrajiny v chladném období. V letních měsících země čerpá plyn do zásobníků, aby jej mohla využít v zimě. „Naše zásobníky se postupně, ale jistě blíží k úrovni desetiprocentní naplněnosti," uvedl Makohon. Denně tak podle něj bude možné z nich odčerpat 60 milionů metrů krychlových. Vzhledem k tomu, že plyn v zásobnících je pod tlakem, nižší hladina znamená, že lze denně vytěžit méně.

Za Bašára Asada byla Sýrie důležitou základnou ruské armády. S pádem jeho diktatury ale Rusové přestali být vítaní - teď jim noví vládci Sýrie konečně povolili odvézt si vojenskou techniku ze základny v přístavu Tartús. Kam se uchýlí? Do Sýrie přitom dorazila o základnách jednat ruská delegace. A syrský vůdce Šara po ruské delegaci žádal vydání exprezidenta Bašára Asada, který v prosinci utekl do Ruska, řekl syrský zdroj agentuře Reuters. Celý článek čtěte ZDE

Rusové za uplynulý den přišli o téměř 1700 vojáků, vyplývá z pravidelného hlášení ukrajinského generálního štábu. Do statistik zahrnuje jak zabité, tak zraněné okupanty. Mimo to Rusové utrpěli velké ztráty i v technice - přišli o desítky těžkých bojových vozidel. 

Takhle dnes vypadá město Časiv Jar v Doněcké oblasti. Dříve tu žilo 13 tisíc lidí, dnes jsou z něj ruiny.

This is how Chasiv Yar looks now in the occupied Donetsk region

Before the Russian army came to the town, there were almost 13,000 people living there. pic.twitter.com/rJXU6PkYAe

— NEXTA (@nexta_tv) January 29, 2025

Ženský vzdělávací ústav Brno, který navazuje na historickou tradici spolku Vesna, přišel zastavením pomoci z USA o peníze na započaté kurzy. Hrozí, že některé aktivity bude muset zastavit. Musí tak hledat jiné finanční zdroje. ČTK to dnes řekla ředitelka spolku Barbora Antonová. Kurzy jsou zaměřené na zlepšení pracovních podmínek žen z Ukrajiny, je v nich 175 lidí. Americký prezident Donald Trump v den složení prezidentské přísahy nařídil na 90 dnů pozastavit poskytování zahraniční pomoci, dokud nebude posouzena její efektivita a soulad se zahraniční politikou USA.

Šestnáctý balíček sankcí proti Rusku neobsahuje zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy, napsal bruselský server Politico s odvoláním na své diplomatické zdroje. Nová omezení namířená vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajině dnes Evropská komise představí zástupcům členských států EU v Bruselu. Sankce se podle diplomatů opět zaměří na plavidla z ruské stínové flotily a rovněž na omezení vývozu hliníku z Moskvy.

Podle gubernátora pohraniční Belgorodské oblasti zahynuli dnes při útoku ukrajinského dronu dva civilisté, včetně dvouletého dítěte, a další dva utrpěli zranění.

"V důsledku útoku dronu na obytný dům v obci Razumnoje se stalo to nejhorší: zahynulo dvouleté dítě a jeho matka," napsal na sociální síti gubernátor Vjačeslav Gladkov; Razumnoje je považováno za předměstí Belgorodu. V domě podle něj bylo ještě jedno dítě a otec, kteří utrpěli zranění. Podle Gladkovova dřívějšího vyjádření byl zraněn jeden civilista ve městě Grajvoron.

Nezapomínejme, že svoboda přišla na Slovensko z východu, zvrácenosti progresivismu ze západu, prohlásil slovenský premiér Robert Fico v projevu zveřejněném na facebooku. Fico začal svoji řeč připomenutím výročí osvobození města Poprad na východě země sovětskou Rudou armádou, k jejímuž odkazu se hlásí Rusko. Hlavním soupeřem Ficovy strany na slovenské politické scéně je opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS).

Fico dále kritizoval vůdce opozice a předsedu PS Michala Šimečku, který podle něj neprojevuje žádný vlastní názor, ale jen bezhlavě útočí na Ficovu vládu. Opoziční politik podle něj jen "jako dobře zaplacený předčítač" opakuje články nezávislých médií Aktuality.sk, DenníkN a Sme, které Fico označil za "protivládní a protislovenské". Šimečka tak při kritice Ficovy cesty do Moskvy za Vladimirem Putinem, na jehož rozkaz Rusko před téměř třemi lety rozpoutalo válku proti Ukrajině, podle Fica jen opakoval názor novinářů, že se slovenský premiér lépe cítí s diktátory, resp. se diktátorům rád klaní. Jako lživé odmítl tvrzení Šimečky a médií, že vláda připravuje půdu na vystoupení Slovenska z Evropské unie.

Další snímky zachycující následky ruského útoku na Mykolajiv. 

Ukrajinský Červený kříž zveřejnil fotografie s následky ruského útoku na Mikolajiv. Rakety zasáhly potravinářský podnik, úřady potvrdily dvě oběti.

⚡ A Russian missile attack hit a food processing plant in #Mykolaiv, killing 2 women. The URCS #EmergencyResponse team, alongside other services, arrived promptly to search for victims, recover bodies, and provide aid. 💔 #NotATarget #Ukraine #Rescue pic.twitter.com/6J0FvoGoQb

— Ukrainian Red Cross (@RedCrossUkraine) January 29, 2025

Server Ukrajinska pravda napsal, že kvůli ruskému raketovému útoku na město Mykolajiv na jihu Ukrajiny zahynuly dvě ženy. Úřady před tím podle webu informovaly o ruském útoku na soukromý podnik ve městě.

BBC také s odvoláním na telegramový kanál Oděsa Info píše, že v ukrajinském přístavu Kilija na Dunaji vypukl požár po náletu ruských dronů. Co přesně hoří, portál neuvedl a BBC poznamenala, že místní úřady ani jiné zdroje zatím o následcích útoku na Kiliju neinformují.

Rusko hlásí sestřel 104 ukrajinských dronů, jedním z cílů bylo prý jaderné zařízení ve Smolenské oblasti. Tamní elektrárna funguje normálně, píše TASS.

Gubernátor Nižegorodské oblasti Gleb Nikitin sdělil, že ukrajinský dron zaútočil na město Kstovo. „Trosky dronu dopadly na území jednoho z podniků v průmyslové zóně,“ napsal na telegramu gubernátor Nikitin a dodal, že si útok nevyžádal zraněné. Podrobnosti o podniku neposkytl. Podle portálu Baza vypukl požár v ropné rafinérii v Kstově.

Gubernátoři několika ruských regionů informují o náletech ukrajinských dronů. Noční útoky bezpilotních letounů mířily na ropná a energetická zařízení v západních částech Ruska, napsala s odvoláním na úřady a média agentura Reuters.

O rozsáhlém úderu dronů informovali například gubernátoři Smolenské, Tverské a Nižegorodské oblasti. Dalších 26 dronů protivzdušná obrana sestřelila nad Brjanskou oblastí, píše Reuters.

Podle představitele Smolenské oblasti Vasilije Anochina ruská protivzdušná obrana zničila ukrajinský dron, který se podle jeho tvrzení pokusil zaútočit na tamní jaderné zařízení. Podrobnosti o objektu ve své zprávě na telegramu neuvedl, útok se podle něj obešel bez zraněných a škod.

Slovenský premiér Fico upřednostňuje Moskvu před USA a partnery, kteří by mohli dodat plyn za komerčních podmínek, uvedl prezident Ukrajiny Zelenskyj.

„Prezident Trump před několika dny učinil rázné rozhodnutí, které může výrazně zvýšit export export amerického (zkapalněného plynu) LNG, zejména do Evropy. To je přesně to, co je potřeba pro bezpečnost a stabilitu - více energetických zdrojů od partnerů pro Evropu,“ napsal na telegramu Zelenskyj, který dále uvedl, že za americký LNG je třeba platit penězi, ale za ruský plyn penězi a také nezávislostí a suverenitou.

„Mnozí v Evropě tím už prošli a rozhodli se zachovat si svou nezávislost a suverenitu. Ale ne pan Fico. Volí Moskvu před Amerikou a dalšími partnery, kteří mohou jeho zemi zásobovat plynem za komerčních podmínek. Je to jeho chyba,“ dodal ukrajinský prezident.

„Každý jeho (Putinův) krok a všechny jeho cynické triky jsou zaměřeny na to, aby byla válka nekonečná,“ napsal ukrajinský prezident Zelenskyj na sociální síti, kde obvinil ruského prezidenta, že dělá vše proto, aby mohl „pokračovat v zabíjení“ nebo dosáhl pauzy v bojích a mohl pokračovat v hybridních útocích a chystat novou invazi.

Evropská komise navrhla zavést cla na další zemědělské produkty a hnojiva z Ruska a Běloruska ve snaze omezit finanční zdroje ruského režimu vedoucího téměř tři roky válku proti Ukrajině. Cla zasáhnou 15 procent zemědělského dovozu z Ruska, který dosud nebyl podroben zvýšeným celním poplatkům. Exekutiva Evropské unie o tom informovala na svém webu. Aby návrh začal platit, musí jej schválit členské státy a Evropský parlament.

„Cílem návrhu je omezit závislost na dovozu z Ruska a Běloruska,“ uvedla komise. Zvláště dovoz hnojiv podle Bruselu představuje riziko spojené s možným ruským nátlakem, který by mohl ohrozit potravinovou bezpečnost EU. 

Dobrý den. Americká armáda tento týden převezla asi 90 střel do protivzdušných systémů Patriot ze skladů v Izraeli do Polska, kde je připraví na dodávku na Ukrajinu. S odvoláním na své zdroje o tom informoval server Axios.

Izrael loni po více než 30 letech oficiálně vyřadil systémy Patriot. Ukrajina následně podle Axiosu navrhla, aby židovský stát rakety vrátil zpět USA, které by je poté poskytly ukrajinským silám bránícím se ruské invazi. Axios napsal, že pro Pentagon bylo prioritou poskytnout Ukrajině více střel do systémů Patriot, aby se země mohla bránit před ruskými vzdušnými údery. Poznamenal také, že toto byla nejvýznamnější dodávka zbraní pro Ukrajinu z Izraele od počátku ruské invaze v únoru 2022.

Ke zmíněnému návrh Kyjeva na navrácení raket Spojeným státům pro následné předání Ukrajině se Izrael podle Axiosu stavěl několik měsíců odmítavě z obav před ruskou odvetou, nakonec ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu loni v září postup schválil. 

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajinský spisovatel a novinář Stanislav Asejev vzpomíná na Doněck, kde studoval, jako na evropské město odlišné od okolních míst připomínajících ruskou periférii. Za velkou chybu místních lidí považuje jejich víru v to, že příchod Rusů zlepší jejich životy. Vzhledem k současné situaci na frontě po vpádu ruské armády na Ukrajinu nepovažuje za pravděpodobné, že by se do města podíval. Asejev, který byl zatčen a nezákonně vězněn za extremismus a špionáž, to řekl na dnešním klubovém večeru Knihovny Václava Havla v Praze.

Americká armáda tento týden převezla asi 90 střel do protivzdušných systémů Patriot ze skladů v Izraeli do Polska, kde je připraví na dodávku na Ukrajinu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval server Axios. Izrael loni po více než 30 letech oficiálně vyřadil systémy Patriot. Ukrajina následně podle Axiosu navrhla, aby židovský stát rakety vrátil zpět USA, které by je poté poskytly ukrajinským silám bránícím se ruské invazi.

Jednání s Ukrajinou by byla možná, ale ne s jejím prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dnes to v rozhovoru se státní televizí Rossija 1 řekl ruský prezident Vladmir Putin. Na straně Ukrajiny, kam před téměř třemi lety vyslal ruská vojska, nevidí ochotu jednat.

Jednání s Ukrajinci by podle Putina byla komplikovaná. Šéf Kremlu tvrdí, že Zelenskyj je v úřadu nelegitimně, protože v něm zůstává nad rámec svého mandátu a nemá pravomoc podepisovat dokumenty. Putin je přitom v Rusku u moci převážnou část období po roce 2000. Drží se u ní díky úpravě ústavy, která mu umožňuje v čele Ruska zůstat případně až do roku 2036

Oficiální představitel NATO spojuje atentát na generálního ředitele Rheinmetall s ruskou sabotážní kampaní. Sabotážní činy v zemích NATO v posledních letech zahrnovaly hrozby zavražděním vůdců zbrojního průmyslu, zejména generálního ředitele německého výrobce zbraní Rheinmetall Armina Pappergera, řekl 28. ledna zástupce náměstka generálního tajemníka NATO James Appathurai.

Appathurai také řekl, že Západu se někdy podařilo zastavit Rusko v páchání sabotáží tím, že nastavil červené čáry na nejvyšší úrovni. Uvádí to The Kyiv Independent. 

„Musíme přimět úředníky, aby přešli na ruská auta,“ uvedl podle TV Nexta ruský prezident Vladimír Putin během své návštěvy závodu AvtoVAZ. Posměšně přitom ukrajinský server dodává, že tím úředníky musel vyděsit. 

Běloruská pohraniční stráž kontroluje silnice z běloruského hraničního přechodu Novaja Guta do ukrajinského hraničního přechodu Novyj Yarylovychi. 

Ukrajinské letectvo zveřejnilo video se záběry nepřátelských dronů. Video pochází z noci na dnešek.

The Ukrainian Air Force has released a video showing the interception of enemy drones on the night of January 28. pic.twitter.com/dZ43BVvzgn

— NEXTA (@nexta_tv) January 28, 2025

Ruské zprávy o dobytí městečka Dvorična u Kupjansku popřel šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Na území obce podle něj pokračují boje a „není důvod tvrdit, že byla obsazena“. Syněhubov podle serveru RBK Ukrajina dodal, že od ruského ministerstva obrany nejde o první prohlášení tohoto druhu, které se dostalo do ruských médií. Syněhubov to označil za „čistou propagandu“. Nicméně i podle mapy projektu DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě, je velká část obce pod ruskou kontrolou.

O vzniku návratových center v České republice, která by měla ukrajinským uprchlíkům před válkou usnadnit cestu zpět do vlasti, dnes jednal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem. Probírali také dočasnou ochranu uprchlíků v Evropské unii nebo českou pomoc Ukrajině, která téměř tři roky čelí ruské vojenské agresi. 

Ukrajincům by takzvané unity huby měly nabídnout veškeré informace o možnostech jejich návratu, k dispozici by jim měla být i právní pomoc a podpora. Cílem je podle ukrajinského místopředsedy motivovat uprchlíky, aby se do země vrátili kvůli poválečné obnově. Podobná centra by měla vzniknout i v Německu nebo v Polsku.

Rakušan podle mluvčího ujistil Černyšova o tom, že Česko Ukrajinu nadále podporuje. „Naším strategickým zájmem je silná a jednotná Ukrajina. Chápeme, že vítězství nad Ruskem a poválečné obnovy země nelze bez návratu občanů domů dosáhnout. Záměr motivovat ukrajinské občany k návratu i zřízení unity hubů plně podporujeme,“ uvedl Rakušan.

Česko v Bruselu představilo plán postupné integrace Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu EU. Pro svůj dokument má ČR zatím podporu devíti zemí.

Slovensko chce podle premiéra Roberta Fica dál kupovat ruský plyn, od Ukrajiny požaduje jeho přepravu. Pohrozil zablokováním rozhodnutí EU o pomoci Kyjevu.

Švédská policie zadržela 45letého muže, který se ráno pokusil automobilem prorazit hrazení kolem ruského velvyslanectví ve Stockholmu.  Policii incident ráno nahlásil člen bezpečnostní služby diplomatické mise. „Muž se pokusil projet branou, neuspěl a byl stále ve voze, když ho pořádkové síly zadržely,“ uvedla policie. Muže podezírá z pokusu o závažné nezákonné proniknutí na cizí pozemek.

Ruské ministerstvo zahraničí na telegramu uvedlo, že podezřelý je ukrajinský občan se stálým pobytem ve Švédsku. Ambasádě i místní policii je prý „dobře známý“. „Už v letech 2015 a 2018 podnikl útoky na ruské velvyslanectví a obchodní misi Ruska ve Švédsku. Byl považován za mentálně postiženého a ujaly se ho švédské úřady,“ dodalo ruské ministerstvo, podle něhož policie „proti této osobě nepodnikla žádné vážné kroky“.

Zastupitelé Karlových Varů dnes odebrali čestné občanství města Nikolaji Liščenjukovi, bývalému duchovnímu pravoslavného ruského chrámu Petra a Pavla v Karlových Varech. Kněz byl z Česka vyhoštěn, protože jej bezpečnostní složky podezřívají z nepřátelských aktivit, mimo jiné podpory separatistických struktur v zemích EU.

O zbavení občanství požádali zastupitelé za Piráty, KOA a STAN i z koalice Spolu. Vedení města se k návrhu připojilo a samo dnes na jednání zastupitelstva navrhlo Liščenjuka občanství zbavit. „V době, kdy občanství získal, byl oceněn za své zásluhy o opravu kostela a o jeho aktivitách jsme nemohli vědět,“ uvedla primátorka Andrea Pfeffer Ferklová (ANO). Poznamenala, že podle pravidel lze čestné občanství odebrat, zjistí-li se dodatečně skutečnosti, které by jeho udělení bránily.

Liščenjuk, občan Ruské federace, získal čestné občanství v roce 2020, zejména za péči o karlovarskou pravoslavnou církev. Později ale stál za vznikem Ruské pravoslavné církve, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice.

Ruská vojska dobyla městečko Dvorična na západním břehu Oskil u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, tvrdí Moskva.

Ukrajinské velvyslanectví na Slovensku označilo za nepřijatelné výroky slovenských politiků o účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku na informační systémy slovenského katastru nemovitostí. Nevyloučilo ovšem, že k útoku mohla být použita infrastruktura umístěná na okupovaných územích Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.

Lednový kybernetický útok, který slovenské úřady přiznaly až s odstupem několika dnů od jeho provedení, vyřadil z provozu elektronické systémy úřadu geografie, kartografie a katastru (ÚGKK). Například slovenský premiér Robert Fico, ale i někteří další vládní politici tvrdili, že útok mohl být veden z Ukrajiny, se kterou se Bratislava dostala do sporu kvůli ukončení tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Minulý týden pak Fico obvinil Ukrajinu také z kybernetického útoku na největší slovenskou zdravotní pojišťovnu VšZP.

„Na základě veřejně dostupných informací o incidentu zatím neexistuje dostatek důkazů k určení zdroje útoku. Proto jsou jakákoliv prohlášení o možné účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku do ukončení vyšetřování slovenskými orgány nepodložená a zásadně nepřijatelná,“ napsala ukrajinská ambasáda k útokům na systémy slovenského ÚGKK. Slovenskou stranu rovněž vyzvala, aby se v budoucnu zdržela manipulování s neověřenými a nepotvrzenými informacemi a vyhnula se neopodstatněným obviněním.

V Kyjevské oblasti trosky nepřátelského dronu zasáhly muzeum automobilových veteránů, kde devět exponátů zničily a dalších 27 poškodily. Nálet se obešel bez raněných, uvedly úřady.

Neporušitelnost hranic je základním principem mezinárodního práva, který musí platit pro všechny. Na tiskové konferenci s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Kromě Ruska, které před téměř třemi lety zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, vzkaz zjevně adresoval i Spojeným státům, které si nově dělají nárok na Grónsko, které je autonomní součástí Dánského království.

„Hranice se nesmí posouvat násilím,“ řekl Scholz v krátkém prohlášení. V angličtině pak sarkasticky dodal frázi, že je jeho vzkaz adresován všem, kterých by se mohl týkat.

Nizozemská banka ING se dohodla na prodeji svých aktivit v Rusku firmě Global Development JSC. Fakticky tak ukončuje veškeré své aktivity v Rusku. Finanční podmínky transakce nebyly zveřejněny.

Podle dohody ruská firma vlastněná moskevským finančním investorem koupí všechny akcie ING Bank (Eurasia) JSC a bude obsluhovat zákazníky v zemi pod novou značkou.

Prodej musí ještě schválit regulační orgány. Očekává se, že bude dokončen ve třetím čtvrtletí roku 2025. ING předpokládá, že transakce sníží zisk po zdanění o zhruba 700 milionů eur (17,6 miliardy Kč).