Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Mezinárodní společenství musí udělat vše pro dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině. Prohlásil to dnes generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres, podle něhož je cílem ukončit válku v souladu s mezinárodním právem a chartou OSN.

„Musíme vyvinout veškeré úsilí k ukončení tohoto konfliktu a dosažení spravedlivého a trvalého míru v souladu s chartou OSN, mezinárodním právem a rezolucemi Valného shromáždění,“ řekl podle agentury Reuters Guterres v projevu v Radě OSN pro lidská práva v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu.

„O co se na Ukrajině bojuje? Není to jen o Ukrajině, jen o lidech, kteří na Ukrajině žijí, o její suverenitě, nezávislosti a svobodě. Je to o nás, o našich hodnotách, naší svobodě, naší nezávislosti, naší suverenitě. Válka Ukrajinců proti agresorovi je naše válka,“ prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil. „My si to buď uvědomíme, a šance na výhru bude větší, nebo si to neuvědomíme, Ukrajince v tom necháme a jednou na to doplatíme,“ řekl začátkem konference Ruská agrese proti Evropě, která se koná v Senátu ke třetímu výročí Putinovy invaze.

„Můj dojem je, že jsme na morální a hodnotové křižovatce. V Evropě žijeme, někdy se říká evropský sen – založený na úctě ke svobodě, k demokracii, k úctě k právnímu řádu, k pravidlům, k lidské důstojnosti. Tyto hodnoty musíme hájit, nesmíme si je nechat relativizovat. Jinak jsme z té křižovatky odbočili špatným směrem. Jsme připraveni hájit ten náš evropský sen? Odříci si část našeho pohodlí? Nasadit i své vlastní síly k hájení svobody, demokracie, lidské důstojnosti, právního státu, řádu a pořádku? Nebo necháme zvítězit ty, kteří chtějí dělat zejména byznys, chtějí se strategicky domlouvat, zemi si rozdělovat na základě úplně jiných pravidel?“ ptá se předseda Senátu.

Ukrajinští vojáci dokázali osvobodit více než polovinu území, které zprvu okupovalo Rusko po své invazi před třemi lety, uvedl velitel ukrajinských ozbrojených sil, generál Oleksandr Syrskyj u příležitosti výročí rozpoutání války Ruska proti Ukrajině. Syrského předchůdce ve velitelské funkci Valerij Zalužnyj, který je nyní ukrajinským velvyslancem v Británii, připomněl, že ruská armáda byla pokládána za jednu z nejsilnějších na světě, ale Ukrajina jí odolala.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) napsal, že miliony Ukrajinců byly vysídleny ze svých domovů nebo musely utéct před válkou za hranice. „Rusko označuje za svého nepřítele celou západní civilizaci včetně nás. Ukrajina tak bojuje nejen za sebe, ale i za nás,“ uvedl. Také on hovořil o důležitosti podpory a míru, se kterým bude Ukrajina souhlasit a Evropa se na něm podílet.

Už tři roky Ukrajina hrdinně odolává otevřené ruské agresi. Miliony Ukrajinců byly za tu dobu vysídleny ze svých domovů nebo musely utéct před válkou za hranice. Rusko označuje za svého nepřítele celou západní civilizaci včetně nás. Ukrajina tak bojuje nejen za sebe, ale i za… pic.twitter.com/jrZk8z9Sn4

— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) February 24, 2025

Ruský konzulát v Marseille dnes ráno zasáhly dvě zápalné láhve, které však nezpůsobily větší škody. Informuje o tom stanice BFM-TV s odkazem na policejní zdroje. Incident v diplomatickém areálu potvrdil ruským médiím i generální konzul Stanislav Oranskij.

Ruské ministerstvo zahraničí v Moskvě vyzvalo francouzské úřady, aby okolnosti útoku plně vyšetřily. Podle ruského ministerstva nese čin stopy teroristického útoku, uvedla agentura TASS.

K útoku, který se stal v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu, se zatím nikdo nepřihlásil.

Válka na Ukrajině se nás týká více, než si mnozí možná chtějí připustit, pokud padne, budou hranice konfliktu o krok blíže našim domovům, uvedl premiér Petr Fiala na sociálních sítích.

Dnes jsou to tři roky od chvíle, kdy ruská armáda překročila hranice svobodné Ukrajiny. Tři roky od chvíle, kdy se svět stal svědkem brutální agrese a nespravedlivého útoku na suverénní stát. Tři roky války, která nepřestává ničit životy, rodiny a města, ale která zároveň ukázala… pic.twitter.com/iW1NkKWq7T

— Petr Fiala (@P_Fiala) February 24, 2025

Ukrajina musí být součástí jednání o míru, uvedl k výročí ruské invaze vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz. Ujistil Kyjev o evropské podpoře.

Do Kyjeva krátce po špičkách EU přicestovali také lídři Dánska, Španělska, Norska, Švédska, Finska, Litvy, Lotyšska a Estonska, uvádí BBC.

Ukrajina v březnu obdrží dalších 3,5 miliardy eur (87,5 miliardy korun) od Evropské unie. Při návštěvě Kyjeva to dnes podle sdělení Evropské komise oznámí její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Země, kterou před třemi roky napadlo Rusko, bude podle ní moci těžit také z navýšené výroby zbraní v EU, vyplývá z prohlášení zveřejněného unijní exekutivou.

Ministři zahraničí zemí EU schválili šestnáctý balíček sankcí, který se zaměřil na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska.

Do Kyjeva v den třetího výročí ruského útoku na Ukrajinu přicestoval kanadský premiér Justin Trudeau, píše AFP. V zemi jsou také šéfové institucí EU.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na X vyzdvihl tři roky hrdinství Ukrajinců, vzpomněl na padlé a poděkoval spojencům.

Three years of resistance. Three years of gratitude. Three years of absolute heroism of Ukrainians. I am proud of Ukraine! I thank everyone who defends and supports it. Everyone who works for Ukraine. And may the memory of all those who gave their lives for our state and people… pic.twitter.com/HeNMpJX891

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 24, 2025

Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou dnes v Bruselu od rána jednat zejména o podpoře Ukrajiny, která se již tři roky brání ruské agresi. Formálně by měli rovněž schválit šestnáctý balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřil mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Dalším tématem je situace na Blízkém východě; ministři by měli schválit částečné zmírnění sankcí EU vůči Sýrii. Česko bude na jednání zastupovat šéf diplomacie Jan Lipavský.

Na začátku jednání budou přítomní držet minutu ticha za padlé během ruské války proti Ukrajině, v budově Rady EU by měla být rovněž vyvěšena ukrajinská vlajka pocházející přímo z místa bojů na východě Ukrajiny. Právě na dnešek připadá třetí výročí ruské invaze. O nejnovějším vývoji situace na Ukrajině bude ministry prostřednictvím videokonference informovat ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Do Kyjeva dnes ráno přicestovala delegace Evropské unie v čele s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem Evropské rady Antóniem Costou. Stalo se tak u příležitosti třetího výročí zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu.

„Jsme dnes v Kyjevě, protože Ukrajina je Evropa. V tomto boji o přežití nejde jen o osud Ukrajiny, ale o osud Evropy,“ uvedla šéfka unijní exekutivy na sociální síti X.

„Na Ukrajině, o Ukrajině, s Ukrajinou,“ napsal ke svému příjezdu do ukrajinské metropole Costa.

Ukrajinský dronový útok způsobil v noci na dnešek požár průmyslového podniku v ruské Rjazaňské oblasti, uvedl místní gubernátor Pavel Malkov. Podle agentury Reuters, která se odvolává na ruské telegramové kanály, byla cílem útoku opět rjazaňská rafinerie.

„Síly protivzdušné obrany ministerstva obrany zničily dva bezpilotní letouny nad územím Rjazaňské oblasti. Padající trosky způsobily požár na území jednoho podniku,“ uvedl Malkov s tím, že nejsou hlášeny žádné oběti.

Děkujeme, že jste sledovali naše dnešní zpravodajství týkající se války na Ukrajině. Další novinky vám budeme přinášet zase od zítřejšího brzkého rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

V ukrajinském hlavním městě jsou dnes pozdě v noci opět slyšet výbuchy. Rusové se pokoušejí napadnout Kyjev za pomoci dronů, nálet odráží protivzdušná obrana, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na vojenskou správu metropole a starostu města.

„Protivzdušná obrana se snaží zničit hrozby na nebi nad Kyjevem. Zůstaňte v krytech až do odvolání leteckého poplachu,“ apelovaly úřady. O palbě protivzdušné obrany na ruské drony informoval také starosta Vitalij Kličko, který rovněž vybídl obyvatele hlavního města, aby vyhledali úkryty.

Před vyhlášením poplachu ukrajinské letectvo varovalo, že ke Kyjevu se blíží z jihu a ze severovýchodu ruské drony, dodal portál.

Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského zatím není známo datum schůzky s ním a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj zdůraznil, že by bylo správné, aby se americký prezident setkal nejprve s ním a poté s ruským vůdcem, řekl to na dnešní tiskové konferenci, kde hovořil k novinářům kvůli stávající turbulentní situaci. O dalších výrocích Zelenského píše i ukrajinský server Unian.

„Věřím, že by to bylo špatně pro ukrajinskou společnost, protože by nedůvěřovala USA, pokud se Trumpovi podaří nejdříve setkat s Putinem. Věřím také, že by to bylo špatné pro americkou společnost, protože pak nepochopí, co se děje,“ poznamenal prezident Ukrajiny. Konstatoval, že by to obecně byl špatný signál pro Evropu. 

Ukrajinský prezident si rýpnul do Maďarska a označil jej za jednoho z hlavních šiřitelů dezinformací o původu války směrem k týmu Donalda Trumpa. „Vím, že jsou lidé od tohoto maďarského vůdce, kteří mají kontakt s lidmi kolem prezidenta Trumpa a neustále vznášejí otázky... ohledně nerozšiřování NATO do východní Evropy,“ řekl prezident Volodymyr Zelenskyj.

Protesty proti ruské agresi se dnes konaly i v Litvě v hlavním městě Vilnius. 

Americký zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff počítá s tím, že Spojené státy příští týden podepíší dohodu s Ukrajinou, která jim zajistí podíl na ukrajinském nerostném bohatství. V rozhovoru s televizí CNN dal Witkoff také najevo naději, že se podaří dojednat druhou fázi příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.

Witkoff poznamenal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj „zaváhal“ ve svém odhodlání dohodu podepsat, ale americký prezident Donald Trump mu prý poslal vzkaz, takže už neváhá. Zelenskyj si podle Witkoffa uvědomil, „že jsme toho (pro Ukrajinu) udělali tolik a že je dohodu potřeba podepsat, a myslím, že ji uvidíte podepsanou tento týden.“

Volodymyr Zelenskyj poprvé odhalil podrobnosti dohody o finanční pomoci ze Spojených států. „Pokud Spojené státy, naši přátelští partneři, odhlasují v Kongresu, aby nám poskytli pomoc ve výši 50 miliard dolarů, jsme povinni vrátit 100 miliard dolarů. Mám otázku, na kterou mi nikdo nemůže upřímně odpovědět. Když Spojené státy prodávají zbraně Izraeli, Kataru, Emirátům, Saúdské Arábii, nepožádají je o něco? 10 generací Ukrajinců za tohle zaplatí později.“

Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa směrem k Ukrajině dnes na shromáždění k třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu kritizovalo na brněnském náměstí Svobody několik řečníků. S obavami mluvili také o mírovém jednání bez Ukrajiny. Důležitý je postoj Evropy, která musí stát za napadenou zemí ještě silněji než dosud, řekli primátorka Markéta Vaňková (ODS) i hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Trumpův postoj zneklidňuje rovněž ukrajinskou menšinu, která čelí rostoucí nenávisti ze strany většinové společnosti, řekla ČTK Ilnara Dudashová z Ukrajinské iniciativy jižní Moravy. Setkání se podle odhadů městské policie účastnilo asi 800 lidí.

Hodnota nerostného bohatství v hlubinách Ruskem okupovaných území Ukrajiny činí okolo 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu Kč), uvedla dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.

O den dříve americký prezident Donald Trump prohlásil, že USA jsou blízko uzavření dohody s Ukrajinou, která by jim zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Trump uvedl, že USA poskytly Ukrajině 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu Kč), ale své peníze dostanou zpět.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na tiskové konferenci, že se nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč) za válečnou pomoc. USA poskytly Ukrajině pomoc za 100 miliard dolarů a dary nepovažujeme za půjčky, řekl Zelenskyj novinářům podle serveru RBK-Ukrajina. O částce 500 miliard dolarů často mluví americký prezident Donald Trump, poznamenala agentura Reuters. 

Ukrajina je nyní schopna za pomoci dronů útočit na cíle v Rusku vzdálené až 1700 kilometrů, uvedl dnes hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Jeho vyjádření na konferenci „Ukrajina. Rok 2025“ citovala ukrajinská média.

„Jako první na světě jsme vytvořili síly bezpilotních systémů. Mimochodem, tuto naši zkušenost využívá také nepřítel. Útočíme na nepřítele na velkou vzdálenost, zvyšujeme počet útoků na jeho území,“ řekl generál Syrskyj podle serveru RBK-Ukrajina. Terčem náletů dronů se stávají ruské jednotky, sklady zbraní a munice, zbrojovky, rafinérie a další objekty, které Rusko využívá ve válce proti Ukrajině. „Vzdálenost útoků vedených v hloubi ruského území již dosáhla 1700 kilometrů,“ dodal ukrajinský velitel.

Prezident Petr Pavel v reakci na prohlášení z posledních týdnů, především z úst prezidenta Donalda Trumpa, uvedl na Staroměstském náměstí, že je asi potřeba si zopakovat základní fakta. „Po rozpadu Sovětského svazu nechtěla Ukrajina nic jiného, než my. Být suverénní zemí v rámci svých mezinárodně uznávaných hranic a jít si svojí cestou, kterou si zvolí. My jsme měli štěstí, že jsme se stali členy NATO a EU. Ukrajina takové štěstí neměla,“ konstatoval.

Zdůraznil, že nemůžeme ustoupit agresorovi, který je jasný a je jím Rusko. „Agresor se bude cítit posílen tím, že mezinárodní právo platí pouze pro někoho a pro něho ne. A máme s tím svou zkušenost,“ pokračovala česká hlava státu s tím, že vidí historické podobnosti ČR a nynějšího stavu na Ukrajině.

Tisíce lidí se dnes odpoledne sešly v centru Prahy, aby si připomněly třetí výročí od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Účastníci zaplnili celé Staroměstské náměstí. Shromáždění svolaly nevládní organizace, podle kterých je důležité, aby lidé vytrvali v podpoře napadené země a byli nadále ochotni pomáhat. Na akci vystoupí mimo jiné prezident Petr Pavel. Po jejím skončení se účastníci vydají na pietní průvod se svíčkami a slunečnicemi k pomníku významného ukrajinského básníka Tarase Ševčenka na náměstí Kinských.

Švýcarsko je připraveno vyslat své vojáky na Ukrajinu na mírovou misi, upozorňuje na X TV Nexta.

Šéf švýcarské armády Thomas Süssli řekl deníku SonntagsBlick, že Švýcarsko by mohlo během 9 až 12 měsíců poskytnout kolem 200 vojáků pro mírovou misi v ukrajinsko-ruské hranici. Süssli vysvětlil, že je třeba rozlišovat mezi prosazováním míru a operacemi na udržení míru. Zatímco mírové mise by prosazovaly mír silou zbraní – což pro Švýcarsko nepřipadá v úvahu – udržování míru vyžaduje příměří a souhlas Ruska a Ukrajiny s rozmístěním mírových sil OSN.

Rusko okupovaná ukrajinská území nikdy neprodá. Dnes to ve státní televizi uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Podle agentury AFP tím naznačil, že Kreml není ochoten k žádným kompromisům ohledně zhruba 20 procent území Ukrajiny, která kontroluje. Výrok přichází v době, kdy Rusové a Američané vedou dvoustranná jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Ta Peskov označil za slibná a uvedl, že tvrdé výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu ukrajinské hlavy státy Volodymyra Zelenského jsou „pochopitelné“.

„Nejdůležitější pro nás je, že lidé (na těchto územích) se již dávno rozhodli připojit k Rusku. A tato území nikdo nikdy neprodá,“ uvedl Peskov. O situaci na Ruskem okupovaných územích na východě Ukrajiny nejsou spolehlivé zprávy.

Výroky o tom, že Ukrajina, kterou Rusko napadlo, neměla válku začínat, pronesl tento týden v médiích prezident USA Donald Trump. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ale podle Čaputové, která byla hlavou státu na Slovensku mezi lety 2019 až 2024, snažil spory s Ruskem urovnat už před invazí.

Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 oznámil, že vydal rozkaz ke „speciální vojenské operaci“. Ruské síly tehdy napadly Ukrajinu z Ruska a Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva protiprávně anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi. „Nezávidím mu (Zelenskému) tu nynější situaci, zejména když musí poslouchat nesmyslné lži o tom, jak neměli začínat vojenský konflikt a podobné dezinformace,“ uvedla Čaputová, která se k dnešní debatě Operace Naděje -3 v Praze připojila přes videohovor.

Výroky, že Ukrajinci neměli válku s Ruskem začínat, jsou nesmyslné lži, řekla slovenská exprezidenta Zuzana Čaputová v debatě. Zelenskyj se dle ní snažil spory před invazí urovnat.

Výrok Donalda Trumpa o tom, že Volodomyr Zelenskyj je diktátor, se řešil i v druhé části pořadu Partie na TV Prima. „Je pro mě až s podivem, jakou obrovskou energii věnujeme jedné větě, místo abychom se bavili o tom podstatném,“ okomentoval výrok poslanec Radek Vondráček (ANO). „Když to budeme rozebírat po slovíčcích, tak označení diktátor v té souvislosti není dobré, ale co bylo důležité, že Volodomyr Zelenskyj napadl prezidenta USA, že je obětí dezinformací a Donald Trump tak na to reagoval po svém. Vyjadřuje se po svém,“ vysvětlil své stanovisko Vondráček.

Kritičtější byla v tomto ohledu senátorka Miroslava Němcová (ODS). „Sledujeme střílení, jakoby ohňostroj nápadů, kde nikdo nenajde linku. Musíme se ale vrátit k základním věcem. Kdo je diktátor? To je jako zeptat se dětí ve škole, kolik je jedna a jedna. Vladimír Putin je diktátor, který napadl Ukrajinu, Ukrajina krvácí a kdo vyznává demokratické hodnoty, ji pomáhá. Mě vadí, že americký prezident se v této přestřelce postavil na stranu Ruska,“ uvedla na TV Prima. 

„Já v tuto chvíli musím říct, že Rusko jako nebezpečí pro ČR nevnímám a nedomnívám se, že by Rusko chtělo přijít do ČR, nemyslím si, že to je tak, jak se nám to pan Foltýn snaží naznačit, že Putin projde celou Evropou,“ řekla šéfka komunistů v pořadu Partie na dotaz, zdali vnímá Rusko jako hrozbu. Podle ní stačí, když Ukrajina nevstoupí do NATO. 

Moderátorka připomněla slova Vladimíra Putina, že chce navrátit ruský vliv do zemí, kde tomu tak bylo před několika desítkami vliv. „S jídlem roste vždycky chuť. Rusko je strategickým nebezpečím a naši obranu tomu musíme přizpůsobit,“ kontroval vicepremiér Vít Rakušan (STAN), podle kterého bychom měli do obrany investovat a řešit ji podobně, jako v Pobaltí, které je Rusku blíže.

„Od začátku neříkáme, že nechceme mír, ale že chceme mír, který bude akceptovat Ukrajina,“ bránil se Vít Rakušan (STAN) slovům Kateřiny Konečné, že za poslední tři roky nezaznělo, že by mělo dojít k mírovým jednáním. 

„Nebyla tam Ukrajina proto, že Zelenskyj celou dobu říká, že nebude jednat s Ruskem,“ reagovala europoslankyně. Podle Konečné je nesmysl, aby následné příměří mělo být hlídáno evropskými vojáky, protože 300 tisíc lidí k tomu nemáme. „Bezpečnostní záruky nejsou podle mě o vojenských zárukách, ale o tom, že nebude jednat jen Rusko s USA,“ dodala. Souhlasí s Rakušanem ale s tím, že s mírem by měla souhlasit Ukrajina. 

V pořadu Partie padla i otázka, kdo má být oním evropským lídrem, který bude u vyjednávání o míru a kdo bude rozhodovat. „Exekutivní roli hraje Evropská komise a bude tím orgánem na jednání, aby Evropa mluvila o své pozici. Ta pozice je ale pořád stejná. A potřebujeme, aby vzkázala agresorů, že si nemohou brát, co chtějí,“ uvedl Vít Rakušan (STAN). „Musíme ale trvat na tom, že jsme jednotní. A bude to podpořeno lídry, kteří mají silný mandát ze svých voleb,“ dodal na dotaz, komu bude naslouchat Donald Trump. Podle něj se jedná většinou o ty, kteří podle Trumpa mají onen silný mandát.

„Donald Trump jedná se silnými lídry a ty Evropa nemá. My máme velký problém a z druhé strany bychom si měli uvědomit, že ta jednání nebudou bez Ukrajiny, protože to neřekli. Jenom proto, že nás tam nikdo nepozval, my tady říkáme, jak by to mělo probíhat,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). 

Diskuze na TV Prima se točila i kolem toho, že Česká republika není začleňována tolik, jak by se očekávalo, což kritizovala v pořadu Kateřina Konečná. „Potom, co jsme tady slyšeli, že jsme největším podporovatelem a lidé nás berou vážně, tak nyní tu máme politiky, jako je Robert Fico, který jezdí do Washigtonu,“ pronesla Konečná. Vadí jí i skutečnost, že francouzský prezident Emmanuel Macron nepozval ČR na krizový summit. 

„Slyšíme výroky pana Vondry, pana poradce Koláře od pana prezidenta, pana prezidenta, nervozitu pana premiéra, kterého někde pozvou, někde ho nepozvou, pak se chová jako malý kluk, domáhá se,“ kritizovala Konečná.

A kritizuje, že ČR nesvolala Evropskou radu. „Co bych očekávala z české strany, je svolání Evropské rady, já bych očekávala, že se sejdeme a z úst české vlády jsem to neslyšela,“ konstatovala.

„My jsme silní a jsme země, která dlouhodobě pohled na válku formuje a formuje ji správně,“ reagoval Rakušan a připomněl, že politici nadále jednají a že souhlasí, že by se rada měla potkat. Dodal také, že silnou pozici mají minimálně na Ukrajině. Podle Rakušana jej absence pozvánky od Macrona nepřekvapuje, protože podle něj i on přemýšlí nad svou politikou. A česká strana začleněna byla, jen se nejednalo přímo o premiéra. 

„Rusko je agresorem a žádná jednání nemohou přinést dobrý výsledek bez toho, koho se to týká,“ zdůraznil vicepremiér Vít Rakušan v pořadu Partie. Podle něj to vede akorát k destrukci. „Pokud Ukrajina není k takovým jednání přizvána, není se o čem bavit,“ dodal také Rakušan k jednání v Rijádu. 

„Pan ministr je asi jediný, kdo ví, co vše se v Rijádu řešilo. Já si vůbec nemyslím, že to primárně bylo jen o Ukrajině, bylo to o geopolitických tématech,“ rýpla si Kateřina Konečná do Rakušana. „Nevím, co si řekli pánové v Rijádu. Na druhou stranu Trumpova administrativa řekla, že s Ukrajinou počítá, ale potřebovali si poprvé sednout k jednacímu stolu,“ dodala europoslankyně. 

Následovala slovní roztržka o tom, zdali je vhodná paralela k Mnichovu. Podle Konečné tam podobnosti nejsou. „Mě to přijde šílené, ta paralela Mnichova, to je něco jiného, zopakujte si učivo ZŠ,“ čilila se na TV Prima. 

Podle Rakušana není paralela opravdu přesná, ale jedno je podle něj jasné, a to je to, že ustupovat agresorovi není dobré a nepřivede zemi k trvalému míru. 

V pořadu Partie na TV Prima debatovala s vicepremiérem europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Ta oceňuje, že se po třech letech mluví konečně o míru. „Tři roky jsme v EU prostřednictvím kolegů a vlád slyšeli, že jednat nemůžeme, že musíme posílat více zbraní a peněz, dělat jen to, co si Ukrajinci přejí. Ale zapomněli jsme na to B, že pokud si nesedneme k jednacímu stolu, mír očekávat nemůžeme,“ myslí si. 

Konečná považuje nynější situaci za politický pragmatismus. A považuje za smutné, kam se ubírá česká politika a vláda. „Mě by opravdu zajímalo a občany taky, protože se mě na to ptají, jaká je pozice české vlády?“ rýpla si Konečná do vlády, která podle ní jasně neříká své názory a vidí jen názory Petra Pavla, nebo Alexandra Vondry, ale vidí jen „nervózního Petra Fialu“. 

Trumpovy výroky jsou podle ní očekávané. „Jsou standardním, řekněme marketingovým tahem. Z druhé strany se shodneme na tom, že Zelenskyj není ryzí demokrat. Je to člověk, co omezuje média, zavírá politické oponenty, rozhodně není ryzí demokrat, kterého bych si představovala ve vedení jakéhokoliv státu,“ dodala.

„Sledujeme prudký nástup Trumpovy administrativy a bohužel sledujeme míchání pojmů a dojmů. Prostě si myslím, že kdo je agresorem a kdo je obětí v této válce. Pokud se tohle míchá, tak to samozřejmě nebezpečí znamená. Neznamená to nebezpečí pouze pro Ukrajinu jako takovou, která se tři roky brání zcela bezprecedentní agresi, kterou jsme v poválečných dějinách tady ještě nezažili, ale jsme prostě v situaci, kdy takovýto přístup může mít i konsekvence pro celý bezpečnostní pořádek,“ uvedl v Partii na CNN Prima News vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Evropa teď se musí samozřejmě velmi výrazně zapojit do celého toho konceptu vyjednávání a musí ukázat, že je schopná hrát svoji aktivní roli. Já nevím, jestli se mění světový pořádek, ale jenom bych chtěl říci, že Volodymyr Zelenskyj není diktátorem a na tohle nemůžeme přistoupit v České republice ani Evropě. Volodymyr Zelenskyj je prezidentem národa, který se statečně brání neomalené ruské agresi,“ upozornil Rakušan.

K dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny zemřelo na bojišti 867 tisíc ruských vojáků. Vedle toho bylo zničeno přes 21 tisíc AFV vozidel či třeba 38 tisíc aut. 

Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 267 dronů. Je to nejvíce od začátku plnohodnotné ruské invaze 24. února 2022. Podle agentury AFP to uvedl mluvčí ukrajinského vojenského letectva Jurij Ignat.

„Na ukrajinském nebi bylo spatřeno 267 nepřátelských dronů, což je rekordní počet za jediný útok od začátku invaze,“ napsal Ignat na facebooku. Na 138 z nich zachytila ukrajinská protivzdušná obrana a 119 dalších strojů, které podle Ignatova sloužily jako návnada, „se ztratilo“, aniž by způsobily nějaké škody. Co se stalo s posledními deseti, neuvedl. Ukrajinská armáda ale dříve sdělila, že dronové útoky zasáhly několik ukrajinských regionů včetně hlavního města.

Poblíž Kyjeva nedávno probíhalo cvičení ukrajinských vojáků. Účastnil se i Serhii Pozniak, který přišel o nohu poté, co šlápl na minu. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes před blížícím se třetím výročím ruské invaze na Ukrajinu setká s novináři. V řadě měst celého světa včetně Prahy se konají demonstrace, které výročí připomenou. V Moskvě má prezident Vladimir Putin položit kytici na hrob neznámého vojína.

Rusko v noci na dnešek podniklo několik vln raketových a dronových útoků na Kyjev a na další části Ukrajiny. Zahynul při nich jeden civilista v Kryvém Rihu ve východní části centrální Ukrajiny. Poškodily také budovy a auta v Kyjevě i jinde, uvedli podle agentury Reuters dnes ráno místní činitelé. Ruské jednotky protivzdušné obrany v noci sestřelily nad šesti regiony země 20 ukrajinských bezpilotních letounů, sdělilo podle Reuters ruské ministerstvo obrany.

Při raketových útocích na město Kryvý Rih zemřel v nemocnici jeden muž. Vážně zranily také třicetiletou ženu, uvedl na svém telegramovém účtu gubernátor Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Poškozena byla podle něj také infrastrukturní budova.

ČR dala na dávky a pomoc uprchlíkům z Ukrajiny do konce loňska 62,5 mld. Kč. Na odvodech a části daní od nich vybrala 55,5 mld.Kč, vyplývá z dat MPSV.

Lidé si dnes v centru Prahy připomenou třetí výročí od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Nevládní organizace svolaly na odpoledne na Staroměstské náměstí shromáždění, na kterém vystoupí mimo jiné prezident Petr Pavel. Promluvit by kromě prezidenta měl i velvyslanec Ukrajiny v České republice Vasyl Zvaryč. Známí čeští herci přednesou příběhy lidí zasažených válkou a nebude chybět ani hudební vystoupení.

Dobré nedělní ráno, vážení čtenáři. 

Při válce na Ukrajině, která v pondělí vstoupí do čtvrtého roku svého trvání, zemřelo nejméně 95.000 příslušníků jednotek ruské armády. Uvedla to dnes britská stanice BBC, která s nezávislým serverem Mediazona údaj vypočítala na základě veřejně dostupných zdrojů. Sama stanice uvádí, že uvedený počet představuje zhruba 50 až 60 procent skutečných ruských ztrát, které by mohly činit přes 200.000 mrtvých vojáků.

Ke svým ztrátám se jen zřídka vyjadřuje Ukrajina. BBC však cituje server Ukraine Losses, který rovněž dohledává údaje o padlých v bojích skrze otevřené zdroje. BBC spolehlivost serveru prověřila na vzorku padlých. Podle tohoto zdroje v řadách ukrajinské armády zemřelo na 70.400 vojáků. Ani tento výčet zřejmě není úplný. 

Vážení čtenáři, děkujeme za vaši dnešní pozornost. Zprávy týkající se války na Ukrajině zde najdete zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

USA jsou blízko dohodě o nerostném bohatství s Ukrajinou, řekl Trump na konferenci CPAC. USA podle něj dostanou zpět peníze, vložené do Ukrajiny.

Donald Trump se v zákulisí konzervativní konference CPAC setkal se svým polským protějškem Andrzejem Dudou, oznámil Bílý dům na síti X. Trump podle této zprávy „znovu potvrdil úzké spojenectví“ mezi USA a Polskem a také pochválil prezidenta Dudu za závazek Polska zvyšovat výdaje na obranu. Na úvod svého projevu na konferenci konzervativců Trump následně označil Dudu za přítele.

Duda v pátek na sociální síti X uvedl, že mu zavolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterého Duda vybízel ke spolupráci s Trumpem. „Není jiný způsob, jak zastavit krveprolití a dosáhnout trvalého míru na Ukrajině, než s podporou Spojených států,“ napsal polský prezident. 

Dudův příspěvek podle polského serveru Onet vyvolal mnohé kontroverze i kritiku, ale pochválil jej Trumpův zmocněnec pro válku na Ukrajině Keith Kellogg, který tento týden jednal v Kyjevě. Duda se naposledy s Trumpem setkal v loni v prosinci na slavnostním otevření pařížské katedrály Notre Dame, připomněl list Gazeta Wyborzca.

„Téměř deset let efektivní a důsledné politiky polského prezidenta Andrzeje Dudy posiluje bezpečnost naší země. Spojenectví (s USA) je silnější než kdykoliv dříve a dnešní setkání s americkým prezidentem je toho nejlepší důkaz,“ uvedla kancelář polského prezidenta.

Ruské bombardování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny si vyžádalo čtyři mrtvé. Šéf oblastní správy Vadym Filaškin informoval, že ruský dron u Pokrovska zasáhl vůz s civilisty, ve kterém zahynul třiapadesátiletý muž, další ve věku 56 let vyvázl se zraněním. Odpoledne se obětí dalšího ruského náletu na Kosťantynivku stala devětašedesátiletá žena, další dvě ženy a jeden muž byli zraněni, uvedla prokuratura.

Podle předsedy ukrajinského parlamentu začnou práce na dohodě o nerostných surovinách 24. února. Podle aktuálních informací USA požaduje získat podíl na 50 % ukrajinských přírodných zdrojů, přičemž na počátku se má jednat o 100 %, dokud Ukrajina neposkytne Americe 500 miliard dolarů za doposud poskytnutou pomoc.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že 25. února se v saúdskoarabském Rijádu uskuteční nová fáze jednání o příměří mezi americkou a ruskou delegací, jejímž cílem je zastavit válku Ruska proti Ukrajině.

Lidé se účastní protestu před ruskou ambasádou v centru Londýna u příležitosti nadcházejícího tříletého výročí ruské invaze na Ukrajinu.

Americký prezident Donald Trump je nadále odhodlán ukončit válku na Ukrajině. Ministr zahraničí USA Marco Rubio to v pátek řekl svému ukrajinskému protějšku Andriji Sybihovi, napsala agentura Reuters s odvoláním na dnešní prohlášení Rubiova mluvčího.

Sybiha na síti X napsal, že v rozhovoru s Rubiem pár dní před třetím výročím ruské invaze zdůraznil silnou vůli Ukrajiny dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, který posílí Ukrajinu i USA.

 Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dál požaduje zisky ze vzácných ukrajinských přírodních zdrojů, aniž by na oplátku poskytla Kyjevu bezpečnostní záruky, napsal dnes na svém webu list The New York Times (NYT) s odvoláním na návrh revidované dohody, kterou se deníku podařilo získat. Ukrajina revidovaný americký návrh vážně zvažuje, přestože podle listu obsahuje stejná ustanovení, která Kyjev dříve jednoznačně odmítl jako nevýhodná. Některé požadavky vypadají dokonce ještě tvrdší než v předchozí odmítnuté verzi, uvádí list.

Ukrajina ještě na dohodu nepřistoupila. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to kapitulaci po týdnu intenzivního nátlaku od Donalda Trumpa, podotkl NYT. Americký prezident chce přístup k ukrajinskému nerostnému bohatství jako splátku miliard dolarů, které Spojené státy poskytly Kyjevu na válku proti Rusku.

Dohoda by však mohla Ukrajinu připravit o zdroje, které nyní vynakládá hlavně na vojsko a zbraně a které by mohly pomoci obnovit zemi, až jednou boje skončí.

Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít hodnotu až 20 miliard eur (501,7 miliard Kč), informoval bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje. Předchozí spekulace hovořily o částce od šesti do 10 miliard eur. Balíček by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.

Za americkým prezidentem Donaldem Trumpem stojí slovenský premiér Robert Fico. Ve svém pátečním projevu na akci CPAC amerických konzervativců ospravedlnil ruskou agresi a obvinil prezidenta Ukrajiny z neochoty uspořádat volby. Stejně tak stojí za prohlášením, že Zelenskyj „válku skutečně potřebuje“. 

„Nikdo nezpochybňuje, že ruské použití vojenské síly na Ukrajině bylo porušením mezinárodního práva. Rusko k tomu však mělo vážné bezpečnostní důvody, protože bylo dlouhou dobu uváděno v omyl ohledně rozšíření NATO,“ uvedl Fico v patnáctiminutovém projevu. Píše o tom například server Ukrajinska pravda. 

Rezoluce navržená administrativou Donalda Trumpa pár dní před třetím výročím začátku ruské invaze na Ukrajinu má pouhé tři odstavce. Návrh krátkého dokumentu, který má ČTK k dispozici, lituje „tragické ztráty životů v rusko-ukrajinském konfliktu“ a stručně připomíná, že smyslem OSN je udržování mezinárodního míru, bezpečnosti a mírové urovnávání sporů. Dokument pak v poslední větě požaduje „rychlý konec“ konfliktu a „trvalý mír mezi Ukrajinou a Ruskem“.

V textu není Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, nikde přímo označené jako viník nynějších bojů či země, která napadla svého souseda. Ruské jednotky překročily ukrajinskou hranici 24. února 2022 z přímého rozkazu prezidenta Vladimira Putina.

Spojené státy předloží Valnému shromáždění OSN návrh rezoluce o urovnání konfliktu na Ukrajině. Uvedl to na X ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj by měl být návrh přijat, jelikož nakreslí cestu k míru. Znovu opakuje, že americký prezident Donald Trump je odhodlán ukončit ukrajinský konflikt. Píše o tom agentura TASS. 

Dohoda o nerostech mezi Ukrajinou a USA zatím není připravená k podpisu, uvádí ukrajinský server TV Nexta. Podle Volodomyra Zelenského ještě stále existuje řada problématických otázek, které je potřeba vyřešit, aby Ukrajina na dohodu přistoupila. Zdroje z prezidentské kanceláře například zmiňují, že stávající znění dohody je spíše jednostranným závazkem pro Ukrajinu. 

Nejméně dva mrtvé a čtyři raněné si dnes vyžádalo ruské bombardování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Pod troskami budov ještě mohou být další lidé, pátrání pokračuje, uvedl na sociální síti šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Jeho vyjádření citovala média. U Kupjanska v Charkovské oblasti ruský dron zasáhl automobil: dva civilisté, muž a žena ve věku 63 a 58 let, vyvázli se zraněním, vůz shořel, informovala ukrajinská policie.

Ukrajinci se v českém dopravním sektoru nejčastěji uplatňují jako řidiči autobusů, průvodčí, mechanici nebo v různých dělnických profesích. Na Letišti Václava Havla v Praze také nakládají zavazadla do letadel. Vyplývá to z odpovědí oslovených dopravců, dopravních podniků a Letiště Praha. Dopravci oceňují jejich znalost ukrajinštiny, někde je překážkou nedostatečná znalost češtiny. Počty ukrajinských zaměstnanců se od vypuknutí války na Ukrajině, na kterou v únoru 2022 zaútočilo Rusko, u jednotlivých zaměstnavatelů zvyšují mírně, maximálně o desítky.

České dráhy mají méně než 30 pracovníků ukrajinského původu. Většina z nich pracuje v servisních centrech. „Možnosti výraznějšího uplatnění občanů cizích zemí v provozu na železnici jsou primárně limitovány legislativním nastavením, které stanovuje jako 'úřední jazyk' na železnici češtinu a nutnost disponovat licencí strojvedoucího, která je podmíněna splněním výcviku a příslušných zkoušek a vydává ji Drážní úřad ČR,“ řekl ČTK mluvčí národního dopravce Filip Medelský.

Výběr fotografií z 24. února 2022 po vniknutí ruských vojsk na Ukrajinu. Snímky pochází z Kyjeva, někteří lidé se schovávali v krytech, jiní se snažili ihned utéct do zahraničí. 

Česká republika pomáhá Ukrajině od začátku války a bude jí pomáhat i nadále. ČTK to u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Napadenou zemi Česko podle něj podporuje nejen diplomaticky, vojensky a humanitárně, ale například i prostřednictvím zdravotně-humanitárního programu ministerstva vnitra Medevac. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022.

V rámci programu Medevac podle Rakušana spolupracují čeští a ukrajinští lékaři. „Věnujeme se péči o raněné, pomáháme s léčbou posttraumatických stresových poruch nebo jsme podpořili humanitární práce na odstraňování min,“ uvedl dále ministr vnitra. Pokračuje podle něj i muniční iniciativa a Česko se také připravuje na pomoc Ukrajině po skončení války.

Česko v posledních měsících posílá na Ukrajinu desítky tisíc kusů velkorážové munice, za rok 2024 ČR pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ministerstva obrany David Šíma. Za tři roky od začátku války Česko také poskytlo Ukrajině vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, podílelo se i na výcviku více než 7000 ukrajinských vojáků na území Česka a Polska.

ČR podle mluvčího v loňském roce pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky asi 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. „A to včetně asi 500.000 kusů dělostřelecké munice ráže 155 mm, na kterou se zaměřuje nejen muniční iniciativa, ale také další mechanismy financování,“ uvedl Šíma.

Spojené státy mohou Ukrajině vypnout internetové připojení Starlink, pokud se spolu nedohodnou na přístupu k ukrajinským nerostům. Podle tří zdrojů agentury Reuters tím Kyjevu pohrozili američtí vyjednavači. Projekt Starlink patří společnosti Space X Elona Muska, který je blízký americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, a pro Ukrajinu a její armádu bránící se ruské agresi je životně důležitý.

Ukrajinská obrana v noci na dnešek zničila 82 z celkem 162 bezpilotních vzdušných prostředků, které proti bránící se zemi vyslaly ruské síly. Uvedl to server Ukrajinska pravda s odkazem na sdělení vzdušných sil.

Drony typu Šáhed, ale i jiných druhů byly zničeny v Charkovské, Kyjevské, Černihivské a dalších deseti oblastech, plyne z vyjádření ukrajinských vzdušných sil. Škody byly zaznamenány v okolí ukrajinské metropole, v charkovském regionu, a také v Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti.

Generální štáb ukrajinské armády také ráno oznámil, že obránci v okolí města Pokrovsk nově zastavili tři desítky ruských útoků, celkem za posledních 24 hodin zaznamenala ukrajinská strana okolo 90 bojových střetů. 

Frontová linie na Ukrajině má podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany poměrně dlouhou dobu stabilní podobu a zdá se, že dosažením klíčových opěrných bodů dosáhla ruská armáda stanovených operačních cílů. Petráš to řekl v rozhovoru s ČTK ke zhodnocení tří let od začátku konfliktu. 

"Ukazuje se, že Rusko má v úmyslu upevnit své zisky a rozšířit kontrolu nad východní Ukrajinou. Výsledek plánovaných jednání o poválečném uspořádání bude bezpochyby diktován tím, jak se věci vyvinou především v oblasti Donbasu," uvedl odborník.

Součástí nátlakové akce Spojených států na Ukrajinu je údajně také hrozba vypnutí Starlinku, technologie Elona Muska, kterou válkou zmítaná Ukrajina používá pro přístup k internetu. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři nezávislé zdroje. Trumpovi vyjednavači usilují, aby Ukrajina přistoupila k podpisu dohody o postoupení práv na nerostné suroviny, které se nacházejí na území Ukrajiny. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme dění v ruské válce na Ukrajině a geopolitický vývoj, který v posledních týdnech nabral na obrátkách, sledovat online. 

Donald Trump popřel informaci, kterou přinesl francouzský týdeník Le Point s odkazem na nejmenované zdroje, že se v Moskvě po boku Vladimíra Putina 9. května zúčastní oslav konce 2. světové války.  

"Pokud 9. května 2025 bude platit nová americko-ruská dohoda a nic neohrozí Trumpovo pozvání (do Moskvy), kalich hořkosti až do dna vypijí Evropané, kteří budou na svých obrazovkách sledovat přehlídku ruských vojáků, jež bude zdravit americký prezident," napsal mimo jiné ve svém textu Le Point.

Vážení čtenáři, děkujeme za vaši dnešní pozornost. Zprávy týkající se války na Ukrajině zde najdete zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Americký prezident Donald Tusk bude 9. května v Moskvě na oslavách konce druhé světové války v Evropě. Uvedl to dnes na svém webu francouzský týdeník Le Point s odvoláním na nejmenované zdroje.

Zprávu převzal ruský deník Kommersant, který připomněl, že ruský vůdce Vladimir Putin a Trump spolu minulý týden telefonicky hodinu a půl hovořili. Trump uvedl, že se domluvili okamžitě začít jednat o Ukrajině, a Putin pozval Trumpa do Moskvy

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se na sociální síti X vyjádřil i ke společnému telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem. „Poděkoval jsem mu za příspěvek Německa k ochraně tisíců životů a za jeho vedení při posilování ukrajinské protivzdušné obrany. Od začátku rozsáhlé ruské invaze dosáhla celková pomoc Německa Ukrajině 43,6 miliardy eur. Ukrajinský lid si tak silnou podporu bude vždy pamatovat,“ uvedla hlava státu. 

Zelenskyj Scholze informoval i o průběhu schůzky s americkým zmocněncem Kelloggem, který v tomto týdnu navštívil Ukrajinu, aby s jí jednal o možné dohodně o míru. 

Více než tři čtvrtiny lidí v Česku souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněná také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu agentury Data Collect pro Českou televizi (ČT). Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklánějí k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území. Výsledky průzkumu z první poloviny února dnes na webu zveřejnila ČT.

Prezident Petr Pavel dnes hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho o plné podpoře a o tom, že Česko spolu s dalšími evropskými státy hodlá zintenzivnit pomoc Ruskem napadené zemi. Pavel to uvedl na síti X. Ukrajina si váží podpory Čechů, uvedl po hovoru s Pavlem Zelenskyj v příspěvku na X. S hlavou českého státu podle něj mluvili o iniciativě v dodávkách dělostřeleckých granátů i další podpoře.

„Hluboce si vážíme toho, že i v těchto náročných časech stojí Češi bok po boku s Ukrajinou,“ uvedl po telefonátu ukrajinský prezident. „Naše diskuse se zaměřila na další kroky, společné plány a udržení silných, dobře odůvodněných pozic. Evropa musí mluvit jedním hlasem, aby dosáhla spravedlivého míru – a my toho dosáhneme. Diskutovali jsme také o pokračování české iniciativy v oblasti dodávek dělostřeleckých granátů a novém návrhu České republiky na podporu Ukrajiny,“ sdělil Zelenskyj.

„Už tři roky se účastní jednání a nic se neudělalo,“ řekl Trump o svém ukrajinském protějšku v rozhovoru s radiem Fox News. „Takže si nemyslím, že je příliš důležité, aby byl na schůzkách,“ dodal.

„Sledoval jsem ho, jak vyjednává bez karet. Nemá žádné karty a člověku je z toho špatně... Už toho mám dost,“ podotkl americký prezident o Zelenském. Návštěvu amerického ministra financí Scotta Bessenta v Kyjevě, při níž byl Zelenskému předložen návrh dohody o ukrajinských nerostech, Trump v rozhovoru označil za „zbytečnou a také nebezpečnou cestu“ a pak přirovnal Ukrajinu k Pásmu Gazy.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes v telefonátu ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Německo bude Ukrajinu podporovat, jak dlouho bude potřeba. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Politici se shodli, že o míru na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské agresi, se nesmí jednat bez Ukrajiny a bez Evropy.

„Spolkový kancléř ujistil, že Německo bude Ukrajinu v úzké koordinaci s evropskými a mezinárodními partnery podporovat dál a tak dlouho, dokud se nepodaří dosáhnout spravedlivého, obsáhlého a trvalého míru,“ stojí v prohlášení. Scholz a Zelenskyj se podle něj shodli, že u budoucích jednání o míru na Ukrajině musí být i ukrajinští zástupci a „o otázkách bezpečnosti Evropy se musí jednat společně s Evropany“.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na státní návštěvu. Ramaphosa o tom bez upřesnění termínu informoval na sociální síti X. Stalo se tak krátce poté, co se tento týden setkali v Rijádu zástupci Spojených států a Ruska a bez účasti ukrajinské strany jednali mimo jiné o válce na Ukrajině, která již tři roky čelí ruské invazi.

Polský prezident Andrzej Duda se v sobotu setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, uvedla dnes polská agentura PAP s odvoláním na diplomatické zdroje. Setkání se podle agentury uskuteční buď v Bílém domě či na okraj konzervativní konference CPAC. Trump se má příští týden v Bílém domě setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem.

Duda dnes na sociální síti X také uvedl, že mu zavolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterého Duda vybízel ke spolupráci s Trumpem.

„Není jiný jiný způsob, jak zastavit krveprolití a dosáhnout trvalého míru na Ukrajině, než s podporou Spojených států. Z tohoto důvodu jsem prezidentu Zelenskému navrhl, aby zůstal oddán klidné a konstruktivní spolupráci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem,“ napsal Duda. „Věřím, že dobrá vůle a poctivost tvoří základ vyjednávací strategie USA. Nepochybuji o tom, že prezidenta Trumpa vede hluboký smysl pro odpovědnost za globální stabilitu a mír,“ dodal polský prezident.

Americký prezident dnes v rozhovoru s Fox News uvedl, že nepokládá za nezbytnou přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednáních o ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu zároveň prohlásil, že Zelenskyj velmi ztěžuje uzavírání dohod.

Ukrajinská pravda s odvoláním na policejní sdělení informovala, že ruský dron zasáhl policejní vůz v Kupjansku v Charkovské oblasti. Tři policisté utrpěli zranění a jsou nyní v péči lékařů. Naopak gubernátor ruské Kurské oblasti Alexandr Chinštejn napsal na telegramu, že ve vsi Gluškovo přišel o život místní obyvatel vinou útoku ukrajinského dronu na civilní vůz.

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro válku na Ukrajině Keith Kellogg dnes na síti X označil svá jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za „rozsáhlá a pozitivní“ a dodal, že v Kyjevě diskutoval také se Zelenského „talentovaným bezpečnostním týmem“. Kellogg také označil ukrajinského prezidenta za „bojovného a odvážného vůdce země, která je ve válce“ s Ruskem.

Prezident Petr Pavel dnes hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho o plné podpoře a o tom, že Česko spolu s dalšími evropskými státy hodlá zintenzivnit pomoc Ruskem napadené zemi. Pavel to uvedl na síti X.

„Velmi dobře víme a nezapomeneme, kdo je v této válce obětí a kdo agresorem. Spolu s dalšími evropskými státy hodláme zintenzivnit naši pomoc Ukrajině v jejím statečném a spravedlivém boji. Boji nejen za ukrajinskou, ale také naši svobodnou a bezpečnou budoucnost,“ napsal český prezident.

Polský soud dnes uznal Ukrajince vinným z plánování sabotáže ve prospěch Ruska a udělil mu trest osm let vězení. Muž obvinění odmítá. Informovala o tom agentura Reuters.

Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko dnes obvinil Spojené státy, že se snaží vrazit klín mezi Rusko a Čínu. Informovala o tom agentura AFP. Lukašenko dále uvedl, že případné diplomatické urovnání války na Ukrajině by pro Bělorusko mělo smíšené dopady. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov mezitím oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin bude brzy hovořit s hlavou čínského státu Si Ťin-pchingem.

„Připadá mi, že se snaží postavit Rusy proti Číňanům. Rusové to nesmí dovolit,“ uvedl Lukašenko v prohlášení.

Maďarská obchodní společnost bude na základě žádosti ruského ministra energetiky dodávat zemní plyn do moldavského Podněstří, které je pod kontrolou ruských separatistů. Dnes to uvedl maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó. Desetitisíce obyvatel území podél moldavských hranic s Ukrajinou se ocitly v energetické krizi, když 1. ledna skončila platnost tranzitní smlouvy o dodávkách ruského zemního plynu přes Ukrajinu, protože Kyjev odmítl smlouvu prodloužit.

Ruské agentury dnes s odvoláním na Kreml informovaly, že Moskva s Washingtonem zatím nepokročily ve výběru místa, kde se Putina a Trump setkají. Obě země už dříve zmiňovaly Saúdskou Arábii, kde už v úterý jednali Rubio a Lavrov.

Evropská komise navrhla nová opatření, jak zlepšit bezpečnost podmořských kabelů, které se v uplynulých měsících staly terčem mnoha incidentů. Informovala o tom dnes při návštěvě Helsinek místopředsedkyně Evropské komise (EK) Henna Virkkunenová. Cílem akčního plánu je posílit dohled nad podmořskými kabely, odhalovat incidenty dříve, než se stanou, a při jejich poškození je rychleji opravit. Podle eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse by rovněž situaci v postižených oblastech měly monitorovat drony pod vodou i ve vzduchu.

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v České republice uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze. Na dnešní tiskové konferenci akce představili vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, zástupci organizací a pořadatelů.

Mezi organizátory akcí patří ministerstvo zahraničí, Dárek pro Putina, festival United Islands of Prague, Evropský kongres Ukrajinců i neziskové organizace jako Paměť národa, Člověk v tísni, Milion chvilek nebo Díky, že můžem.

„Česká republika a především čeští občané navzdory veškerým okolnostem v médiích, navzdory únavě, která tady samozřejmě je, pořád vytrvávají v pro mě velmi překvapující a stále velmi silné podpoře Ukrajiny, Ukrajinců v jejich obraně proti ruské agresi,“ podotkl Kopečný.

Během nedělního shromáždění Společně za Ukrajinu na Staroměstském náměstí vystoupí také prezident Petr Pavel a ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj. Po skončení akce bude následovat pietní průvod se svíčkami a slunečnicemi k soše Tarase Ševčenka na náměstí Kinských.

Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o válce na Ukrajině a ukrajinském prezidentovi Volodymyrovi Zelenském jsou šokující, řekl dnes předák německé opozice a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Dosavadní předseda vlády Olaf Scholz řekl, že příměří ve válce je ještě hodně daleko. Ukrajina byla tématem končící kampaně před nedělními parlamentními volbami v Německu, zdaleka ale ne tak významným jako migrace či hospodářská situace. Do popředí se dostala až v posledních několika dnech.

„V podstatě jsme svědky klasického převrácení role oběti a pachatele,“ řekl Merz rádiu rbb. „Je to ruský narativ, (ruský prezident Vladimir) Putin o tom tak mluví roky a jsem upřímně dost šokovaný, že to teď Donald Trump zjevně sám převzal,“ dodal. Americký prezident tento týden ostře kritizoval ukrajinskou hlavu státu, Zelenského označil za diktátora a dodal, že by měl rychle jednat, nebo přijde o svou zemi. Předtím řekl, že to byla Ukrajina, kdo začal válku.

Rusko má na Ukrajině bezpečnostní cíle, které je připraveno dosáhnout vyjednáním. Dnes to podle agentury Reuters sdělil Kreml, který ale zároveň uvedl, že speciální vojenská operace, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu, pokračuje a že vytyčených cílů Rusko dosáhne. Vyjádření Kreml učinil podle Reuters k nadcházejícímu tříletému výročí zahájení invaze, kterou ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal v Evropě největší ozbrojený konflikt od konce druhé světové války.

„Speciální vojenská operace pokračuje, cíle budou splněny,“ řekl Kreml.

Američané z přechodového týmu nynějšího prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Ta poznamenala, že jedna ze schůzek v Ženevě se časově shodovala s Mnichovskou bezpečnostní konferencí, kterou před týdnem hostila bavorská metropole.

Švédské úřady vyšetřují další možné poškození podmořského kabelu v Baltském moři, kde se za poslední dva roky Švédsko i další země potýkaly s několika takovými incidenty. Oznámila to podle agentury Reuters švédská pobřežní stráž. Podrobnosti o typu kabelu nebo o tom, kdy mohl být poškozen, nebyly ihned k dispozici.

Pobřežní stráž uvedla, že vyslala plavidlo na místo incidentu u ostrova Gotland, který leží mezi jižním pobřežím Švédska a Pobaltím. „Dostali jsme informace o podezření z narušení kabelu a prokuratura se rozhodla zahájit předběžné vyšetřování,“ cituje Reuters prohlášení mluvčího.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 160 dronů a dvě střely Iskander. Oznámilo to ukrajinské letectvo, podle kterého údery způsobily zřejmě jen materiální škody, napsal server Ukrajinska pravda. Zranění hlášeni nejsou.

Nejméně 87 dronů obrana sestřelila nad městy Charkov, Poltava, Sumy, Černihiv, Cherson, Žytomyr nebo Kirovohrad a také nad metropolí Kyjevem. Část útoků Rusko vedlo bezpilotními stroji Šáhed, které Moskvě dodává Írán. Letectvo ale zaznamenalo i dvě balistické střely Iskander, které Rusové vypálili na Oděsu z anektovaného ukrajinského poloostrova Krym.

„Útoky nepřítele způsobily škody v Oděse, Kyjevě, Poltavě a Charkovské oblasti,“ uvedlo letectvo. To rovněž dodalo, že dalších 70 ruských dronů do cíle nedoletělo, případně zmizelo z radarů.

Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.

Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí. Bude to tedy určitá „koalice ochotných“, nikoli celá sedmadvacítka, nebude tedy potřeba žádné jednomyslné schvalování. Návrh upřesňující navýšení pomoci byl rozeslán jednotlivým států EU. Česko podle zdrojů ČTK s jeho obsahem souhlasí. První debata o tomto dokumentu by se měla odehrát v pondělí v Bruselu na jednání unijních ministrů zahraničí.

„Otevírá se okno pro mír,“ prohlásil k invazi na Ukrajinu čínský ministr zahraničí Wang I na schůzce s kolegy ve formátu G20. Na jejím okraji jednal i s ruským protějškem Sergejem Lavrovem, píše CNN. „Čína podporuje veškerá úsilí zasvěcená míru, včetně nedávného konsensu dosaženého mezi USA a Ruskem,“ dodal.

Ukrajina se kvůli pokračující válce dosud nedočkala prezidentských voleb, které měly proběhnout v roce 2024. Spekulace o možných kandidátech však sílí, zejména poté, co bývalý americký prezident Donald Trump prohlásil, že by se země měla vydat k volbám. Mezi favority případného klání patří bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který podle průzkumů vede nad současným prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dalšími potenciálními kandidáty jsou exprezident Petro Porošenko, politička Júlia Tymošenková či starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Celý článek čtěte ZDE

Americký prezident Donald Trump a ruský vůdce Vladimir Putin se sejdou, až bude reálné dosažení pokroku v jednáních o míru na Ukrajině. Prohlásil to americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle něhož taková situace zatím nenastala a na schůzku dosud nenazrál čas.