Putin zničí polovinu ukrajinské ekonomiky. Jak jí pomoci a zamezit důsledkům pro celý svět?

Hospodářství vázne i tam, kde se přímo nebojuje. Množství mužů odešlo do bojů a četné ženy naopak braly děti do bezpečí směrem na západ. Národní banka Ukrajiny očekává za letošek propad HDP o 45 %, meziroční inflace v březnu vyskočila na 13,7 %. Vláda pociťuje výpadek příjmů z daní.

Mezinárodní měnový fond a Světová banka už před čtvrtečním zasedáním schválily pomoc Kyjevu v podobě úvěrů v objemu přes dvě miliardy dolarů (cca 45 mld. Kč). Světová banka k tomu minulý týden prohlásila, že chystá 1,5 miliardy dolarů na podpoření základního fungování ukrajinské vlády a státních služeb. „Další fondy budou nutné, aby ekonomika zůstala funkční a aby se zabránilo vystřelení inflace,“ prohlásila minulý víkend šéfka MMF Kristalina Georgievová.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

21:30

Dnes

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.

21:25

Dnes

Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE

20:30

Dnes

Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.

Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.

Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.

Zobrazit celý online

„Tyto sumy k zajištění finanční stability zjevně nestačí,“ uvedl pro DW ukrajinský ekonom Oleksandr Kravčuk. A co hůř: „Skoro všechny peníze poskytnuté mezinárodními partnery byly půjčky – byť s malým úrokem. To znamená, že dluhová závislost země a dluhové břemeno jenom porostou a tyto dluhy bude velmi obtížné splatit.“ Proto apeluje na věřitele, aby Ukrajině smazali některé dřívější dluhy.

Už před válkou činil zahraniční dluh Ukrajiny 78,8 % jejího HDP. To je v relativních číslech skoro dvakrát víc, než dluží Česká republika, ale průměr Evropské unie je cca 100 %. Jenže pokud dluh zůstane a HDP se propadne na polovinu, relativní zadluženost Ukrajiny vyskočí na dvojnásobek… Těžko očekávat, že v takovém rozvratu bude Kyjev dluhy normálně splácet.

Drahé potraviny? Bude ještě hůř. Válka je zdraží až o 37 procent, odhaduje šéf Světové banky

Přitom už po konfliktu na východní Ukrajině, který vypukl roku 2014, věřitelé Ukrajině ulevili. MMF odložil splátky o tři roky a pětinu dluhu odpustil. Zároveň přidal podmínku, že když HDP slušně poroste, bude Kyjev splácet rychleji. „Oprátka kolem krku ekonomiky,“ komentoval ekonom Kravčuk. Jakmile totiž boje ustanou a začne obnova, HDP by se z propadu měl zase vracet k dřívějším úrovním. Dohánět je sice bude roky, ale optikou růstu HDP to budou vysoká procenta.

„Je obtížné si představit, jak by se Ukrajina mohla obnovovat po této katastrofě a ještě splácet všechny své dluhy – bez nějaké restrukturalizace dluhu,“ dodal Jerome Phelps z britské kampaně Jubilee Debt, která apeluje na odpouštění dluhů nejchudším zemím. „Otázkou je, zda to proběhne nějakým plánovaným, strukturovaným způsobem, který bude férový vůči všem věřitelům, nebo to bude chaos, který uškodí ukrajinskému národu.“

Vláda se zatím snaží fungovat a držet občany nad vodou – nadále vyplácí sociální dávky v nezmenšené výši, zároveň po dobu konfliktu snížila některé daně, zastropovala ceny vybraných potravin či paliv… Státní kasa tak každý měsíc navyšuje dluh o 110 až 160 miliard korun.

Na tyto účely Světová banka přislíbila na čtvrtečním zasedání grant přes dvě miliardy korun, jak na twitteru informoval ukrajinský ministr financí Sergij Marčenko. S guvernérem Národní banky Kyrylem Ševčenkem a premiérem Denysem Šmyhalem se zasedání banky a MMF ve Washingtonu také zúčastnili a na okraj se setkali s řadou protějšků a kolegů z americké vlády i řady dalších, nejen západních zemí.

Na celý svět má dopad propad zemědělství Ukrajiny, která je předním vývozcem například pšenice, ječmene či slunečnicového oleje. Asi pětinu zemědělské půdy obsadili v počátcích invaze Rusové, uvedl Dmytro Los, předseda Ukrajinského svazu podnikání a obchodu. Velké rozlohy se nyní nesklidily, a tak Los očekává propad obilného vývozu 30-50 %. Navíc obilí se exportuje hlavně po Černém moři – ale začátkem března bylo v ukrajinských přístavech jen pětina takových lodí oproti měsíci před tím.

„Rozsáhlá ruská invaze rozvrací zemědělský sektor Ukrajiny a ohrožuje globální dodávky potravin,“ upozorňuje Agentura USA pro mezinárodní rozvoj, která proto připravila nejen finanční pomoc pro farmáře – a pro její čerpání provozuje mobilní aplikace.

„Kupní síla obyvatel je teď velmi nízká a ještě aspoň rok, dva bude, než zemi obnovíme. Vývoz je zdrojem financím pro naši zemi, pro firmy, pro zaměstnance,“  řekla reportérce DW  na ovocnářském veletrhu v Berlíně šéfka ukrajinského stánku Irina Kuchtynová.

Muži na Ukrajině bojují, zemi teď na veletrhu reprezentovaly ženy, ba děti, které většinou před válkou do Německa uprchly. Třeba jako Angelina Vynohradová z firmy Danube Agrarian: „Snažíme se dřít, jak jen to půjde, i v těchto těžkých časech. Mnozí lidé jsou připraveni pracovat, chtějí podpořit Ukrajinu a udržet naši ekonomiku v chodu,“ uvedla.