18°C
Elektrikář z Černobylu: Při okupaci Rusů jsme pracovali dnem i nocí a spali na židlích
Když ruští vojáci hned první den invaze obsadili jadernou elektrárnu Černobyl, uvěznili v ní více než 100 zaměstnanců. Jejich klasická 12-hodinová směna, na kterou nastoupili o den dřív, se proměnila na 25 dnů dlouhou a nepřetržitou službu. Jedním z nich byl i Alexej Šelestyj, který tam pracoval už 15 let a z elektrikáře se vypracoval na vedoucího směny elektrického oddělení. Co řekl o vyčerpávajícím měsíci v elektrárně? A jak podle něj došlo k ozáření ruských vojáků?
Pracovníci v Černobylu především kontrolují parametry radioaktivního odpadu, které musí zůstat v určitých mezích. Náplní Alexejovy práce je řešit napájení Černobylu a jeho externích zařízení. Bydlí ve Slavutyči a do práce dojíždí přes malý cíp Běloruska, který v této oblasti do Ukrajiny zasahuje. Mnoho jiných zaměstnanců ale pobývá v Černihivu, který je větší a mladí tam mají více možností.
Invaze na Ukrajinu Alexeje šokovala, nečekal to. „Možná se vedení stanice na něco takového připravovalo, ale mě osobně nikdo na nic neupozornil,“ napsal pro zpravodajský portál Meduza. Pracuje v místnosti bez oken, se silnými betonovými zdmi. V den invaze měl Alexej noční směnu od 21 hodin do 9 ráno, když mu volal kolega a informoval ho o „řevu a kanonádě za Pripjatí“.
V sedm hodin ráno pak Alexej telefonoval kolegům, kteří ho měli střídat. Ptal se, jestli dorazí do práce. Druhá směna však přijet nemohla, protože zrušili vlakové spojení. Všichni zaměstnanci tak i po noční směně zůstali v práci a Černobyl zavedl režim nouzové připravenosti, který jinak platí v případech jaderné katastrofy nebo radiační havárie.
Zbabělci? Národní garda měla jen helmy, neprůstřelné vesty a kulomety. Proti nim stál tank
„Krátce nato přišlo oficiálním komunikačním kanálem varování před náletem. Část personálu, který mohl být propuštěn, odešla do krytu. Zůstal jsem na svém pracovišti, neměl jsem právo ho opustit. Na oběd nebo na večeři můžu jít jen tehdy, když mě vystřídá vedoucí směny stanice. Zodpovídám za sledování parametrů černobylského napájení,“ vysvětlil Alexej. Zatímco ve Slavutyči byl stále klid, v Černihivu už se ozývaly první rány.
U Černobylo došlo k bojům poblíž úložiště radioaktivního odpadu, přímo na území elektrárny ale bitvy nenastaly. Ukrajinští Národní gardisté posléze složili zbraně. Černobyl chránili před případnými teroristy, kteří by do elektrárny chtěli vniknout. Alexej navíc upozornil, že nešlo o pravé vojáky, spíš o ozbrojené strážce.
Blesk Zprávy 
Česko 
Evropská unie 
Ukrajina 
Vladimir Putin 
Volodymyr Zelenskyj
Více než 100 vysoce postavených evropských zákonodárců v úterý odešle svým protějškům ve Spojených státech společný dopis, v němž žádají o uvolnění další vojenské pomoci Ukrajině.
Otevřený dopis podepsali zákonodárci z nejméně 17 zemí včetně Francie, Německa, Itálie, Polska a Irska, uvedla agentura Reuters, podle níž je to známka rostoucích obav v Evropě ohledně pokračování americké podpory Ukrajině. „Slyšíme obavy, které vyjadřují naši američtí přátelé. Američtí představitelé, demokraté i republikáni, již léta žádají Evropany, aby převzali větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. S tímto legitimním požadavkem souhlasíme,“ uvedli v dopise zákonodárci v čele s Benjaminem Haddadem, francouzským poslancem ze strany prezidenta Emmanuela Macrona.
Evropští zákonodárci, mezi nimiž je i německý poslanec Michael Roth, šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu, a také jeho italský protějšek Giulio Tremonti, uvedli, že Evropané přispěli na pomoc Ukrajině od ruské invaze obdobně jako USA.„Vojenské výdaje navíc vzrostly v celé Evropě. Americká vojenská pomoc je však kritická a naléhavá,“ uvedli.
„Vítězství Putina by povzbudilo naše nepřátele po celém světě: sledují nás a doufají, že se unavíme. Ukrajinci bojují, abychom my nemuseli,“ vzkázali také evropští zákonodárci.
Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes na návštěvě USA vyjádřil naději, že s touto zemí snad může i nadále počítat. Podle agentury Reuters to uvedl při zahájení klíčové návštěvy Washingtonu, kde se bude pokoušet zachránit návrh amerického prezidenta Joea Bidena na novou pomoc Ukrajině, který minulý týden zablokovali republikáni. Výměnou za podporu balíčku požadují výrazné zpřísnění americké imigrační politiky, což demokraté odmítají.
„Nevzdáme se. Víme, co máme dělat, a vy se můžete spolehnout na Ukrajinu, a stejně tak doufáme, že se budeme moci spolehnout na vás,“ řekl Zelenskyj v projevu na Národní univerzitě obrany ve Washingtonu po úvodních slovech amerického ministra obrany Lloyda Austina.
Zatímco Rusko viní obyvatele ČR z pokusu o vraždu vojáka, ruská tajná služba tvrdí, že s vyšetřovacím výborem zastavila aktivity „hluboce skryté, rozsáhlé zpravodajské sítě ukrajinských speciálních služeb, utvořené k tomu, aby páchala významné sabotáže a teroristické činy“ proti státním orgánům, armádě i dopravní a energetické infrastruktuře na poloostrově.
Cíli ukrajinských agentů se podle FSB měli stát zejména šéf krymské okupační správy Sergej Aksjonov, ruský proválečný bloger Alexandr Talipov nebo bývalý ukrajinský poslanec Oleh Carjov.
Carjov, jeden z nejznámějších představitelů proruských separatistů ve východoukrajinském Donbasu, se letos na podzim skutečně terčem útoku stal. Zdroj z ukrajinské tajné služby SBU tehdy agentuře Reuters řekl, že se jednalo o operaci ukrajinských zpravodajských služeb.
„Bezpečnostní složky navíc zabránily uskutečnění 14 teroristických činů a sabotáží včetně vyhození šesti železničních úseků, dvou distribučních center plynu, tří elektrických rozvoden a tří vozidel do povětří,“ uvedla dále FSB a v prohlášení zmiňuje i nalezení desítek výbušných zařízení a více než 200 kilogramů výbušnin.
„Kromě toho, obyvatel České republiky, který nějakou dobu žil v Simferopolu je viněn z pokusu o vraždu, která se chystala v případě vojáka,“ píše TASS. „Dne 23. září agent (ukrajinské tajné služby) SBU poblíž bytového domu na ulici Sadovaja (ve městě) Džankoj aktivoval improvizované výbušné zařízení, které umístil pod vůz Chevrolet Aveo,“ píše agentura s poznámkou, že útok se nezdařil kvůli „okolnostem“.
„Měli jen helmy, neprůstřelné vesty a samopaly. Co byste dělali vy? Tady na vás míří tank a vy stojíte, v neprůstřelné vestě, helmě a se samopalem,“ uvedl a odmítl, že by šlo o zbabělce. Strážci navíc neodešli, zůstali u Černobylu a například vyjednávali s Rusy.
„Musíme se vystřídat, jsme unavení." Šedesátníci pracovali téměř měsíc v kuse, spali na židlích
Třetí nebo čtvrtý den lidé v Černobylu pochopili, že uvízli. Někteří zpanikařili nebo dostali depresi, další se snažili nadále fungovat. Všichni navíc museli sedět na svých pozicích a nemohli si dávat pauzy tak, jak by potřebovali. „Musíme se vystřídat, jsme unavení. Nebyli jsme na to psychicky, ani fyzicky připraveni,“ řekl jednou i Alexej svému vedení. Vyměnit se však nebylo možné, důvodem byl i válečný stav.
Alexeje pobouřilo, když média psala o fungování elektrárny v normálním režimu. Lidé pracovali nepřetržitě ve dne i v noci, ve druhém případě se alespoň snažili činnosti minimalizovat. Jindy by měli po 12-hodinové směně nárok na 24-hodinový odpočinek. Falešná prý byla také informace, že se zaměstnanci Černobylu rozdělili na 2 skupiny, které se vzájemně střídaly.
„Jsem vedoucí směny na elektro oddělení. Jsem sám. Můžete mi, prosím, říct, kdo by mě mohl střídat?“ podivil se. „Zaměstnanci elektrárny nejsou mladí, ve službě máme montéry, kterým je 60 let. Představte si muže, kterému je 60 a pracuje 25 dní v kuse!“ dodal. V Černobylu navíc nejsou odpočinkové místnosti, a tak vyrobili provizorní postele z židlí a oblečení.
Alespoň minimum hygienických potřeb, jako je zubní pasta, získali zaměstnanci tak, že vylomili skříňky pro ukládání věcí. Fungoval také směnný obchod, někdo měl například kávu nebo čaj, který vyměnil za mýdlo. Právě káva vzhledem k únavě chyběla. Nějaké zásoby jídla našli lidé ve spíži.
Okupanti nabídli personálu elektrárny humanitární pomoc, Ukrajinci to nicméně odmítli. Nechtěli zásoby od agresora. Rusové posléze našli oblečení francouzské společnosti Novarka, která pro Černobyl vybudovala nový kryt a měla podobné uniformy jako černobylští zaměstnanci.
Okupantští vojáci pak podle Alexeje sehráli divadlo, jak předávají „zaměstnancům elektrárny“ jídlo, ve skutečnosti to nosili vlastním lidem. Alexej vypověděl, že si to sice i natáčeli, bylo by ale příliš jednoduché poznat, že je situace sehraná, a tak video nikde neběželo.
Bombardování Černobylu? Bělorusko i Rusko by trpěly
V intervalu od 24. února do 9. března se všechna elektrická vedení postupně dostala mimo provoz. Takový režim byl nepřijatelný, personál se však připravil. Po úplném blackoutu fungovala elektrárna dalších 5 dnů na dieselových generátorech. Šlo i o otázku vytápění elektrárny během ukrajinské zimy. Avšak napájení se nenastartovalo ve všech částech hned, a tak někteří zaměstnanci seděli hodiny bez světla.
„14. března nám okupanti dali ultimátum: musíme být napájeni buď z ukrajinského Spojeného energetického systému, nebo z Běloruska,“ vzpomínal Alexej. První možnost ale nebyla vzhledem k válce možná, proto Černobyl dostal příkaz připravit schéma pro příjem napětí z Běloruska. Alexej si to vysvětloval tak, že se Bělorusové bojí případného úniku radioaktivních látek, který by je zasáhl.
„Proslýchalo se, že ruská armáda vzala zaměstnancům Černobylu mobilní telefony. Nebylo to tak. Měl jsem na stanici svůj telefon a vrátil jsem se s ním i domů,“ uvedl Alexej. Přemýšlelo se o tom, co by se stalo, kdyby přímo u elektrárny došlo k bojům. Podle Alexeje neexistuje neprolomitelná bariéra, proto v Černobylu nebyla kromě kovového krytu ochrana navíc.
„Nikdo se zdravým rozumem neuvažoval o situaci, co dělat, když by se na Černobyl střílelo z tanku nebo by došlo na jeho bombardování. Ukrajina, Bělorusko i Rusko by trpěly. Doufám, že to Rusové pochopí,“ uvedl. K 20. březnu byla konečně domluvená výměna personálu, i když jen částečná. Část směny zůstala, někteří se kvůli zničené infrastruktuře neměli jak dostat domů, jiní chtěli podpořit nově příchozí.
Co způsobilo ozáření ruských vojáků?
Podle některých zdrojů ruské jednotky projížděly kontaminovaným Rudým lesem, v němž měly i tábořit a následně dostat nemoc z ozáření. „Ruští okupanti se stáhli z Černobylu ze dvou důvodů: Ztráty způsobené ukrajinskou armádou a vystavení se radiaci,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.
Když se Alexej dostal ven z elektrárny, doslechl se, že Rusové u Černobylu postupovali uzavřenou zónou. V té je povoleno chodit jen označenými cestami. Hlavním zdrojem radiace je les, protože čerpá radioaktivní látky z půdy. Zaměstnanci Černobylu stromy kácejí a jak dřevo vysychá, vypouští stále větší množství radiace. Navíc je zakázané dřevo pálit, protože by látky stoupaly do vzduchu a nesly se dál větrem.
„Pokud tedy jede tank nebo obrněné vozidlo a odhrnuje vrchní část půdy, přičemž jeho kolo je skoro vysoké jako já, tak samozřejmě vypustí všechen tento radioaktivní prach do vzduchu. Ten se pak usadí na pancíři vozu. Navíc když Rusové slavně jeli, vykláněli se z poklopu. Když se budete chovat jako oni, nadechnete se toho bahna. Následky jsou nepředvídatelné,“ řekl Alexej.
Po dlouhé směně v Černobylu se zapojil do boje
Kvůli víření prachu se podle něj také zvýšila radiace. Kromě toho se po návratu z nebezpečné zóny zaměstnanci elektrárny převlékají, zatímco Rusové byli pořád ve svých uniformách.
Když se Alexej vrátil do Slavutyče, musel se i on připojit k obraně města před ruskými vojáky. Protože jde ale o menší město s minimálním strategickým významem, Rusové ho nakonec zásadně nezničili, přestože 3 lidé při bojích zemřeli. Nakonec Rusové ze Slavutyče odešli a Alexej se do elektrárny nejspíš vrátí během dubna.
