Přímo v Černobylu nejsou cizí osoby, Rusové zůstali v pásmu. Na inspekci dorazí šéf jaderné agentury
Odborníci z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) vyrazí na kontrolu Černobylské jaderné elektrárny na Ukrajině hned, jak to bude možné. Na twitteru to dnes napsal šéf MAAE Rafael Grossi, který misi povede. Ruské jednotky se ve čtvrtek po několika týdnech z černobylské elektrárny stáhly. Radiace je na místě i nadále v normě.
„Co nejdříve povedu asistenční a podpůrnou misi (MAAE) do Černobylu. Bude to první z řady takových misí v oblasti jaderné bezpečnosti a zabezpečení na Ukrajině,“ uvedl Grossi. Na tom, kam přesně další mise budou směřovat, se MAAE podle Grossiho vyjádření na odpolední tiskové konferenci bude domlouvat s Kyjevem.
Část akcí týkajících se pomoci Ukrajině chce MAAE zahájit už příští týden. Do Černobylu by se její pracovníci podle Grossiho měli dostat „velmi, velmi brzy“. Musí být ale zajištěna jejich bezpečnost.
„Podle pracovníků Černobylské jaderné elektrárny se v současné době v areálu jaderné elektrárny nenacházejí žádné cizí osoby,“ uvedla ve čtvrtek ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Ruská strana podle ní formálně souhlasila s tím, že Ukrajině předá zpět odpovědnost za ochranu elektrárny. Grossi to dnes označil za krok správným směrem. Proč přesně Rusové elektrárnu opustili, ale neví.
Ruští vojáci ale podle dnešního vyjádření jednoho z místních činitelů jsou nadále ve 30kilometrové ochranné zóně kolem Černobylu. Mají pod kontrolou také některé další jaderné provozy na Ukrajině, především Záporožskou jadernou elektrárnu.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
Elektrárna v Černobylu, kde se v roce 1986 odehrála největší jaderná katastrofa v dějinách, v současné době neslouží k výrobě energie. V černobylském areálu se nicméně stále chladí jaderné palivo.
