Jaderné elektrárny zvládnou teroristy i pád letadla, říká expertka. Jaké je ochrana Temelínu a Dukovan?
Lenka Babická ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vysvětlila Blesk Zprávám, jak zjišťují informace o stavu ukrajinských jaderných elektráren a radiaci tam i u nás. „Obecně by k jejímu zvýšení mohlo vést neodborné nebo zlovolné zacházení s radioaktivními materiály,“ uvedla. Řekla také, na jaké situace jsou jaderné elektrárny vybavené, jak se chrání jejich zaměstnanci. A jak by si vedl Temelín či Dukovany, kdyby se ocitly ve válce tak, jako Černobyl nebo Záporoží?
Spolu s okupací jaderných elektráren na Ukrajině stouply obavy lidí, už takhle vystrašených Putinovými slovy o použití jaderných zbraní. Radiační situaci v Česku kontroluje Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Před válkou na Ukrajině o ní informoval na twitteru jednou týdně, od začátku války a obsazení Černobylu zvýšili frekvenci zpráv o radiaci v Česku i na Ukrajině na jednou denně. Ta se přitom nachází v obvyklých mezích.
„Obecně by ke zvýšení úrovně radiace mohlo vést neodborné nebo zlovolné zacházení s radioaktivními materiály. Pokud by se tak dělo na Ukrajině, Českou republiku by do značné míry chránila vzdálenost,“ uvedla pro Blesk Zprávy Lenka Babická z Oddělení strategie SÚJB.
K drobným změnám dávkových příkonů radiace podle ní ale dochází poměrně často. „Třeba při velkých deštích se z půdy vyplavují přírodní radionuklidy. Hodnoty dávkových příkonů se tím krátkodobě mírně zvýší. Když deště opadnou, příkony klesnou zpět na původní hodnoty přírodního pozadí. Větší výkyvy v zobrazovaných hodnotách jsou nejčastěji způsobeny poruchou měřicího zařízení,“ vysvětlila.
Od začátku války na Ukrajině dostal SÚJB obrovský počet dotazů z řad veřejnosti i novinářů, vystrašení lidé dokonce zahltili web.
„Množství dotazů vzrostlo několikanásobně. Obdobně se zvýšil počet i aktivita našich sledujících na sociálních sítích, hlavně na twitteru. Důvěry, s jakou se na nás veřejnost obrací, si velmi vážíme,“ vzkázala Babická. Pravidelně jednají s kolegy z jaderných dozorů dalších států, schází se na národní i interní úrovni.
Zprávy o stavu ukrajinských jaderných elektráren získává SÚJB od ukrajinského jaderného dozoru. „Ačkoli své informace posílá za nelehkých podmínek, máme o stavu tamních jaderných elektráren poměrně dobrý přehled,“ ocenila Babická jejich pravidelné reportování. Informace dále čerpají od Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a i z veřejně dostupných zdrojů.
Jaderné elektrárny vydrží teroristický útok i pád letadla
Dělal si SÚJB při obsazení jaderných elektráren v Černobylu a Záporoží obavy? „Víme, že jaderné elektrárny jsou připraveny na mnohé situace. S cíleným útokem během války se vzhledem k Ženevským úmluvám nepočítá, přesto elektrárny leccos vydrží. Například teroristický útok nebo pád letadla,“ řekla Babická.
Podle dosavadních informací ruští vojáci opustili bývalou jadernou elektrárnu v Černobylu, nadále ale zůstávají v Záporoží. Černobyl je už více než 20 let odstavený a vyřazovaný z provozu. Radiační situaci v jeho okolí i jinde v Evropě si může každý ověřit v databázi Evropské komise EURDEP.
„Zatím nevybočuje z běžných hodnot a věříme, že tomu tak i zůstane. Ve vyloučené zóně kolem bývalé jaderné elektrárny je v důsledku havárie z roku 1986 zvýšená, ale umožňuje tamním zaměstnancům po omezenou dobu bezpečně pracovat,“ sdělila Babická.
I když jsou práce v této elektrárně stále velmi důležité, jejich obtížnost se podle ní nedá porovnat s jadernou elektrárnou, která v provozu stále je. Přesto pro zaměstnance Černobylu nebylo lehké, když elektrárnu okupovaly ruské jednotky.
„Z dostupných informací dovozujeme, že velkým problémem byla nejistota ohledně záměrů a plánů okupační armády. Došlo k výpadku elektrické energie, na který bylo potřeba reagovat. Je zřejmé, že tamní personál pracoval téměř celý měsíc beze spánku. Pracovníci se jistě při práci do určité míry střídali,“ popsala Babická.
„Neměli ale možnost areál opustit, adekvátně si odpočinout a pravděpodobně ani nemohli kontaktovat své blízké, aby zjistili, zda jsou v pořádku. Ti lidé si zaslouží úctu a obdiv za práci v tak obtížných a stresujících podmínkách,“ uvedla.
Riziko lidské chyby s následky ale bylo nízké. „Dá se říci, že pracovníci v jaderné elektrárně jsou ve většině případů velmi disciplinovaní. A díky pravidelným cvičením jsou připraveni zvládat i nestandardní situace,“ vysvětlila.
Vyhořelé palivo by se při výpadku dochlazování vychladilo vzduchem
Z kritických činností podle ní v areálu elektrárny probíhá jen dochlazování vyhořelého paliva v bazénech. Cirkulaci vody napájí elektrická energie ze sítě, při výpadku elektřiny to dělají dieselgenerátory pracující na naftu. „I pokud by bylo dochlazování přerušeno, zůstává na řešení situace dost času. V řádu dní,“ dodala.
„Pokud by dieselgenerátory z nějakého důvodu přestaly elektřinu vyrábět, začalo by se prostě hledat řešení. A byl by na to čas. Totiž, i kdyby nebylo vyhořelé palivo chlazeno vůbec, trvalo by několik dní, než by se odpařilo tolik vody, aby se palivo obnažilo. Během nich by bylo možné např. provést potřebné opravy, získat další naftu nebo najít náhradní řešení,“ uvedla.
Odpar vody by se pro představu pohyboval v řádu stovek litrů za hodinu. „To lze doplňovat i malým čerpadlem s malou elektrocentrálou,“ vysvětlila Babická. Navíc dnes už je palivo skladováno tak dlouho, že by bylo jeho poškození po výpadku chlazení nereálné. „To by se po obnažení muselo ještě samovolně přehřát na teplotu asi 400 – 500 °C, možná i vyšší, aby se natavilo. Dnes už se ale prakticky uchladí vzduchem,“ doplnila Babická.
Svět obletěly zprávy o radiačním ozáření ruských vojáků, kteří v černobylské elektrárně byli. Sami pracovníci jaderných elektráren se přitom chrání a dodržují speciální režimová opatření podle typu zdroje záření. Jedná se zejména o používání předepsaných osobních ochranných pomůcek. V nich je zahrnutá ochrana povrchu těla či dýchacích cest v závislosti na vykonávané činnosti.
„Dále jde o monitorování osob, pracovního prostředí a technologie. Pracovníci mají díky osobnímu elektronickému dozimetru k dispozici aktuální informace o dávce, kterou obdrželi, a o radiační situaci na pracovišti. Při vstupu i výstupu z prostor, kde by se pracovníci mohli setkat s radioaktivními látkami, podstupují dozimetrickou kontrolu. Pokud je při ní zjištěna přítomnost radioaktivity, musí se dekontaminovat,“ dodala.
Na dodržování pravidel v elektrárně dohlíží speciální útvar, který také zabezpečuje radiační ochranu pracovníků.
Zabezpečení českých jaderných elektráren je robustní
„V tuto chvíli nevíme o žádném bezprostředním riziku, které by se týkalo ostatních ukrajinských jaderných elektráren,“ řekla Babická. Stav dosavadně okupovaných jaderných elektráren podle ní bude potřeba posoudit po ukončení války. Udělá to mezinárodní tým expertů pod záštitou MAAE.
Jak by podobný nápor jako Černobyl a Záporoží ustály české jaderné elektrárny? Podle Babické je bezpečnost našich elektráren dlouhodobě na velmi vysoké úrovni.
„Zabezpečení jaderných elektráren v případě válečného konfliktu je, stejně jako zabezpečení státu jako takového, zajišťováno naším členstvím v NATO, respektive armádou. Naše elektrárny splňují veškeré mezinárodní standardy týkající se fyzického zabezpečení, což potvrdila i poradní mise MAAE, která měla zabezpečení jaderných zařízení a jaderných materiálů přezkoumat,“ sdělila Babická.
„Tento tým expertů v roce 2021 konstatoval, že režim jaderného zabezpečení v České republice je robustní, dobře zavedený a zahrnuje základní principy novelizované Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů a její novely, tzv. CPPNM. Dokonce našel celou řadu příkladů dobré praxe, které mohou sloužit ostatním členským státům MAAE při zlepšování jejich postupů v oblasti jaderného zabezpečení,“ vysvětlila.
Česko bude nadále posilovat jaderné zabezpečení a zachovávat výhody mírového využití jaderné energie.
